Již máme za sebou 44 ročníků Mr. Olympia. Letos nás čeká 45. ročník. Na pódiu se vystřídalo nespočet sportovců, avšak Olympia má zatím pouze 12 vítězů. Ti se každý rok utkávali se svými soupeři v bojích tváří tvář. Ne vždy se jednalo o jasnou výhru, a uvažovalo se, že možná změna výsledků a prohození míst by nikoho nepřekvapilo. V dnešním článku ze speciálu věnovaného Olympii, který nacházíte na stránkách Aktin.cz v tomto měsíci, se podíváme, které přešlapy nejvíce pohnuly Olympií.
1980 - Arnold opět vítězem
Zatím co o každé Olympii a jejích výsledcích se vede seriózní diskuze. O roce 1980 se tato diskuze vždy velmi vyostří, a tento rok je považován za jeden z nejvíce kontroverzních okamžiků a přešlapů Olympie. Ač se jedná o velikého Arnolda, zařadili jsme výsledek z roku 1980 na první místo v našem žebříčku přešlapů.
Frank Zane - šampión z předchozích 3 let se postavil na pódium Mr. Olympia 1980. Všichni čekali, že opět opanuje tuto soutěž, a to díky separaci, velikosti i tvaru jeho svalů. Tyto přednosti ho zdobili na předchozích Olympiích. Předpokládalo se, že prodlouží svou sérii vítězství a získá 4. sošku Sandowa.
Na pódiu byly i další opravdu velcí kulturisté, kteří pomýšleli na vítězství. Jedním z nich byl Mike Mentzer (disponující obrovskou svalovou hmotou) a pozdější šampion Chris Dickerson, u kterého dominoval tvar svalů v kombinaci se separací. Předvedl nejlepší nohy na pódiu.
V Sydney, kde se Olympia konala, se na pódium postavil i Arnold Schwarzenneger. Živoucí legenda už svým jménem převyšovala soupeře. Objevil se takřka odnikud a bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Popravdě, když byl Arnold poprvé viděn v Sydney, mnozí si mysleli, že dělá komentář Olympie pro televizní show. On se však postavil na pódium.
Po započetí své herecké kariéry Arnold shodil spoustu svalů a v kombinaci s pozdějším zraněním zdaleka nevypadal tak jak kdysi a nekonkuroval svým soupeřů. Mnozí argumentovali tím, že se dokázal výrazně zlepšit oproti své pozávodní formě, kterou předváděl na stříbrném plátně.
Jeho zařazení do prvního vyvolání zvedlo vlnu nevole v publiku. Soutěžící sami cítili křivdu, protože se dlouhou dobu připravovali na tuto chvíli, a byli porovnáváni s průměrným Arnoldem. Chyběla mu dostatečná hmota a separace nohou, nezbytných k současné úrovni profesionálního bodybuildingu. Sám Arnold ukazoval, že je nervózní ze své připravenosti a že si není vůbec jistý stupni vítězů. Přesto při vyhlašování Arnold zůstal posledním, jehož jméno nebylo řečeno a zvítězil na Mr. Olympia. Na druhém místě skončil Chris Dickerson a třetí místo bral Frank Zane. Arnold tak po pěti letech získal své sedmé vítězství a spokojeně odešel do soutěžního důchodu. Zároveň však ukázal svým soupeřům, že ne vždy jde o připravenost a kondici.
Arnold Schwarzenneger na Mr. Olympia 1980
1981 - Columbu hlásí návrat po pěti letech
Hned další rok po návratu Arnolda na trůn, ohlásil svůj návrat i Arnoldův velký kamarád a sparingpartner Franco Columbu. Vítěz Mr. Olympia z roku 1976. Jednalo se o další kontroverzi na Olympii srovnatelné s rokem 1980,kdy zvítězil Arnold Schwarzenneger.
V roce 1981 stanul Franco Columbu na Mr. Olympia po zranění nohy a v řadě 17 závodníků působil nevýrazně. Nikdo by ho v té době na titul netipoval, protože mnoho současných kulturistů se objevilo v nejlepší kondici svého života. Viditelné zvýšení kvality závodníků oproti rokům předešlým, dávalo najevo, že Franco i díky svému jménu bude rád za TOP 5. On však vyhrál.
Porazil již tak dost nešťastného závodníka Chrise Dickersona, který se o rok dříve utkal na kontroverzní Olympii s Arnoldem i Toma Platze, který předvedl fenomenální rozvoj dolních končetin a měl nejlepší tvary své kariéry. Na pátém místě se umístil Danny Padilla, který disponoval krásnými vyrýsovanými svaly a mnoho diváků ho vidělo jako vítěze soutěže.
Franco Columbu na Mr. Olympia 1981
Opět se mluvilo o tom, že vyhrál díky svému zlepšení od roku 1976. V podstatě byl na Olympii 1981 porovnáván se svou kondicí v roce 1976. Nad touto formou vyhrál! Byl o 5 kg těžší a měl hustší svaly než při svém prvním vítězství na Olympii.
1990 - Haneyho sedmý titul
Roku 1984 začala legendární série vítězství Lee Haneye. Ten na osmi po sobě jdoucích Olympiích získal osm prvenství, ustanovil tak rekord v počtu sošek Sandowa, který nebyl doposud překonán. Lee vynikal zejména širokými rameny, hlubokým břichem a úzkým pasem. To vše korunované symetrií a připraveností.
V roce 1990 však přišel Lee hůře připraven než obvykle. Na pódium se postavil proti takovým závodníkům, jakými byl Lee Labrada, Shawn Ray nebo Rich Gaspari. Právě první jmenovaný přišel ve skvělých proporcích, postavou sice menší avšak výborně připravený Lee Labrada válcoval Haneyho ve většině póz a zdálo se, že si to o prvenství naplno rozdá se Shawnem Rayem, který se zde také objevil v nejlepší kondici svého života. Mnozí tipovali Haneyho nejlépe na čtvrtém místě. Při vyhlašování bylo Rayovo jméno oznámeno na třetím místě. Lee Labrada skončil druhý a Lee Haney získal své sedmé prvenství. Jeho série skončila roku 1991 v Orlandu, kdy získal rekordní osmý titul.
Lee Labrada na Mr. Olympia 1990
1997 - Dorian odchází neporažen
V době, kdy již měl Dorian Yaes na svém kontě pět titulů Mr. Olympia, se odehrál jeho největší a nejtěžší souboj. Již rok před tím se těžce potýkal s Nasserem El Sonbatym a tento souboj tu byl zpět. Dorian v roce 1997 nepřišel v nejlepší formě. Navíc byl sužován množícími se zraněními, které ho limitovali při jeho těžkém stylu tréninku.
Mr. Olympia 1996
Na Long Beach se tedy v roce 1997 rozhodovalo o Mr. Olympia. Tím se po těsném boji stal opět Dorian, získal šesté prvenství na Olympii a odešel ze scény. Nasser se již po jeho odchodu nedokázal vrátit a jeho výkonnost šla dolů. Startoval ještě na dalších Olympiích, výrazného úspěchu však nedosáhl.
2001 - Semifinále pro Cutlera, vítězem Coleman
V roce 2001 byl favorit soutěže jasný, tím byl Ronnie Coleman. Na pódiu se však objevil i Jay Cutler. Závodník, který se rok před tím umístil na osmém místě, porazil Colemana v prvních dvou semifinálových kolech. Coleman byl v šoku a s ním i celé publiku. Mladičký Jay Cutler se objevil vyrýsovaný a veliký, jako nikdy před tím. Ve finále Coleman využil všech svých zbraní a zvítězil o pouhých 5 bodů. Mnozí však viděli Cutlera jako šampiona. Nikdy poté již nebyl Cutler a Coleman v tak těsném souboji. Jejich souboje trvaly až do roku 2006, kdy se Jay Cutler stal Mr. Olympia před druhým Ronnie Colemanem.
Jay Cutler vs. Ronnie Coleman
To bylo krátké shrnutí těch nejvíce diskutovaných ročníků Mr. Olympia. Nutno říct, že téměř všechny Olympie však byly rozhodnuty správně a jejich vítězové drží tituly oprávněně.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho na Facebooku Sdílet