Nezpůsobte vašemu dítěti alergii. Jak správně ovlivnit dětskou imunitu?
obrázek z babble.com

Nezpůsobte vašemu dítěti alergii. Jak správně ovlivnit dětskou imunitu?

Šimon Bellovič Šimon Bellovič před 9 měsíci Aktualizováno 13. 6. 2018

Každý tak nějak ví, co je to imunita. A pokud jste četli i další články z naší redakce na toto téma (například od Markéty Tesařové), víte to už moc dobře. Jedná se tedy o nějakého našeho soukromého lékaře a první obranu před nemocí. Frázi typu "asi má špatnou imunitu" používají lidé často. Víte ale, jaké faktory mají na stav imunity vliv? Že možná nejde jen o to, že ten někdo se špatnou imunitou má jen náchylné období a v tramvaji na něho cestou do práce nějaký ohleduplný spolucestující 20 minut kýchal?

Co když už v děloze své matky jsme reagovali na různé vlivy ze svého prostředí a naše imunita se odebrala na zcestí? Pokud jste čerstvou či budoucí matkou, mohl by vám tento článek pomoci udělat si obrázek o tom, jak svému dítěti vybudovat co nejlepší imunitu. Věřím tomu, že vaše instinkty vás donutí se nad touto problematikou zamyslet a případně se v tomto tématu dále vzdělávat.

Co se v dnešním článku dozvíte?

  • Co je to imunita a co na ni má vliv
  • Co jsou alergie a atopie
  • Jak upravit stravu a podpořit imunitní systém dítěte
  • Jak se inspirovat hygienickou hypotézou, aneb co po porodu

Náš ochránce jménem imunitní systém

Imunitní systém zajišťuje obranu proti cizorodým částečkám a mikroorganismům a jeho základní funkcí je:

  1. obranyschopnost (ochrana před cizími látkami a živými organismy)
  2. autotolerance (základní tolerance látek a rozpoznání vlastní tkáně)
  3. imunitní dohled (rozpoznání a eliminace starých, poškozených a zmutovaných buněk)

S jakou obranyschopností se už narodíme a jakou získáme?

Tuto tělesnou obranu dělíme do dvou hlavních linií, jimiž jsou imunita přirozená (nespecifická) a získaná. Přirozená imunita reaguje v řádech minut či hodin a je dána genetickou výbavou. Rychlost reakce přirozené složky imunity je však vykoupena pouze obecnějším působením na cizorodé látky. 

Nástroje této první obranné linie jsou:

  1. kůže a sliznice
  2. kyselina chlorovodíková v žaludku, která díky nízkému pH, zabíjí kvasinky, plísně a bakterie a brání jejich rozmnožování
  3. střevní mikroflóra, v níž symbiotické bakterie produkují obranné látky
  4. zvýšená tělesná teplota, která aktivuje imunitní systém
  5. fagocyty, bílé krvinky pohlcující cizorodé částice v organismu
  6. enzym lysozym (sliny, slzy, střevní stěna) narušující bakteriální stěnu

Získaná imunita vzniká po určitém impulsu zvenčí, a to buď přirozeně proděláním onemocnění (po něm zůstávají v těle paměťové buňky, které při opakované infekci odpoví pohotověji a intenzivněji), nebo uměle prostřednictvím očkování, tzv. imunizací. Při očkování tělo získá protilátky proti infekci ještě dříve, než se s nemocí setká (Křivánková, 2009).

Jedním z nástrojů specifické imunity jsou B-lymfocyty. Tyto buňky jsou schopny po aktivaci určitou látkou, která je schopná vyvolat imunitní reakci (antigenem) vytvořit velké množství specifických protilátek. Protilátky cirkulují v krvi a při kontaktu se "svým antigenem" vytvoří komplex antigen-protilátka, který je pak zlikvidován fagocytujícimi buňkami (Jindřich, 2012).

obrázek z pixabay.com

Co může za špatnou imunitu?

Nejčastějšími viníky špatného stavu imunity jsou dle mého názoru: 

  • vyšší míra dlouhodobého stresu
  • nevhodný životní styl (špatná strava a málo pohybu)
  • stárnutí 
  • první 4 roky naší existence (včetně období před narozením)

Faktor formování naší imunity v průběhu těhotenství a prvních třech letech po něm, je přinejmenším stejně důležitý jako ostatní.

Jak víme, organismus matky a dítěte je v průběhu těhotenství velmi intenzivně spojen. Jakou má matka výživu, co dělá a v jakém prostředí se pohybuje udává následně i směr vývoje imunity jejího dítěte. Následujících několik let, kdy dítě poznává své prostředí a dostává postupně další a další živiny, dostává zároveň další a další impulsy pro vývoj své imunity.

Proklaté alergie

Naším cílem by však nemělo být pouze posílit imunitní systém dítěte, ale zároveň ho neposílit "příliš". Řeč je o alergiích, kdy nějakou jejich formou trpí každé třetí dítě u nás.
Co je vůbec alergie? Jak jsem naznačil, jedná se o onemocnění způsobující reakce imunitního systému na neškodné látky v našem prostředí.

Tyto alergie jsou doprovázeny různými symptomy jako například otokem, svědivostí, kýcháním, vyrážkami, zčervenalou a suchou kůží a dalšími. Horší variantou je anafylaxe, systémová alergická reakce, která v nejhorším případě může vést i k anafylaktickému šoku, při kterém hrozí i smrt.

Zvláštní kapitolou je pak tzv. atopie, což je geneticky podmíněný sklon k nenormálně vysoké a hlavně dlouhodobé produkci IgE protilátek, která vede k alergické reakci (abnormální imunologické reaktivitě). Atopie se tedy projevuje dráždivosti kůže a/nebo povrchových sliznic vyvolané nespecifickými podněty, projevující se jako alergická rýma, astma a atopický ekzém, či jejich kombinací (Muntau, 2009).
V poslední době se nebezpečně rozšiřuje trend matek, které se během těhotenství a po něm naprosto vyhýbají nejčastějším alergenům (ořechy, mléko, vejce, atd.) ve snaze uchránit dítě před alergiemi.

Atopické vs. neatopické onemocnění

Na jedné konferenci v Praze, věnující se mimo jiné potravinovým alergiím, jsem byl svědkem dotazu jedné paní na toto téma. Otázka zněla: "Pane doktore, nebál byste se dítě těmto alergenům vystavovat?". Odpověď pana MUDr. Martina Fuchse (jeden z mála alergologů věnující se ve větší míře dětským alergiím) byla: "Já bych se bál je jim nevystavovat!". Tato odpověď podle mého názoru hezky shrnuje i obecný trend přehnaně řešit nejen tyto alergeny, ale i hygienu dítěte. Opravdu přehnaná starostlivost může být až patologická.

Jak je to v těhotenství a co se dá zlepšit

Již během nitroděložního vývoje je tvorba naší imunity často zkoušena různými mikroorganismy, které pocházejí z trávicího či urogenitálního traktu matky. Reakcí na tuto stimulaci v těle plodu je imunitní odpověď (buněčná imunita, která nás chrání před nitrobuněčnými patogeny), doprovázená zvýšením T-lymfocytů v pupečníkové krvi (Mocková, 2014). Regulačními se nazývají proto, že zabraňují rozvíjení autoimunitních chorob. Jednoduše nenechají organismus útočit sám na sebe. Tato reakce má za následek tvorbu vlastního mikrobiomu, tudíž zásadní ovlivnění vrozené imunity v pozdějším věku dítěte.

Dalším z faktorů formování imunitního systému plodu je jeho výživa, přesněji stravovací návyky matky. Mateřská malnutrice je hlavním determinantem poruch vývoje plodu. Pokud se zaměříme na imunitu, významně je ohrožena lymfatická tkáň, což vede ke snížené produkci brzlíkových hormonů a T-lymfocytů, zodpovědných za buněčnou imunitu. Dále je možné riziko snížení NK buněk (“přirozených zabijáků”, natural killer cell) a fagocytujících buněk, což jsou buňky přirozené imunity. Počty B-lymfocytů jsou ovlivněny méně (Mocková, 2014).

Na jaké konkrétní živiny se jako matka zaměřit a co plyne z jejich nedostatku?

ŽivinyKde je vzít? Možný důsledek jejich nedostatku
Esenciální mastné kyseliny (omega-3, omega-6) Extra panenské rostlinné oleje, mořské ryby Poruchy vývoje brzlíku, NK buněk, CD4 T-lymfocytů a makrofágů
Vitamíny (A, B6, B12, C, E, kyselina listová) Kvasnice, játra, sýry, celozrnné obiloviny, ořechy, luštěniny, listová zelenina Snížení fagocytózy a specifické imunity
Stopové prvky (železo, zinek, selen) Játra, maso, ryby, jogurt, tvaroh, pohanka, česnek, čočka, fazole, para ořechy, a další Snížená imunitní odpověď buněk
Antioxidanty Ovoce a zelenina obecně Vyšší riziko obstruktivních bronchitid a atopických ekzémů
Vitamín D Sluneční záření, ryby, houby Nedostatečná tvorba antigen prezentujících buněk (APC) a T-regulačních lymfocytů a vyšší riziko vzniku astmatu

(Mocková, 2014)

Také péče o střevní mikrobiom matky je důležitým činitelem pro budoucí vývoj imunity dítěte. Střevní mikrobiom je v poslední době opravdu velké téma a to nejen ve spojitosti s imunitou ale téměř se vším, co se v našem těle děje.

Dostatečný příjem probiotik (mléčné výrobky, kysané zelí, nakládané okurky, kombucha, apod.) nebo jejich suplementace, zlepšuje stav střevní mikroflóry matky, zvyšuje produkci IgA (slizniční protilátky, produkovány B-lymfocyty ve slizničních vrstvách) a snižuje produkci prozánětlivých cytokinů (signální proteiny, které zahajují a stimulují prozánětlivou odpověď).

Podávání určitých probiotik v perinatálním období (Lactobacillus rhamnosus a bifidobakterie) má pozitivní vliv na mikroflóru dítěte, pokud bylo narozeno přirozenou cestou. Více o tom jak na střevní mikrobiom se dočtete v článku Ondřeje Kleina.

Vývoj imunity dítěte po porodu

V prvních letech po porodu má mikrobální zátěž z okolí velmi významnou úlohu v tvorbě imunity dítěte.  Množství této zátěže se však v posledním století snížilo. Naše společnost neustále zvyšuje svou životní úroveň, a tím i zdravotnictví a hygienu.

Došlo ke změně našeho životního stylu a našich stravovacích návyků, ale stejně tak se změnilo i množství stimulů našeho imunitního systému. A to bohužel k horšímu, jak naznačuje hygienická hypotéza.

Ta tvrdí, že následkem těchto změn (sterilnější prostředí, méně infekcí, devastace mikrobiomu antibiotiky, atd.) je zvýšený výskyt alergických chorob, zvláště atopický (vznikající na alergickém podkladě) ekzém, atopické astma a zánět nosní sliznice. Tento efekt dokazuje i fakt, že výskyt těchto onemocnění se u dětí snižuje s:

  1. velikostí rodiny
  2. s životem v prostředí s domácími zvířaty
  3. pitím syrového mléka (kvůli riziku infekce ale nedoporučuji, pozn.autora)
  4. proděláním dětských infekčních chorob
obrázek z animalfair.com

Patel a Gruchalla (2017) například potvrzují, že i přes nutnost dalších studií, které by měly objasnit závažnost jednotlivých faktorů, hygienická hypotéza vykazuje souvislost s nárůstem alergických chorob v populaci. Pozor však na lehce zavádějící název této hypotézy. Určitě není dobrý nápad záměrně dítěti neumývat ruce a neučit ho hygieně za účelem vystavení více mikrobům. Pouze se nestresujte, pokud dítě doma uvidíte olizovat hračku, strkat si prsty do pusy nebo nechat se olizovat psem.

Mohu uvést příklad z praxe, který je pro mě výbornou ukázkou toho, co nedělat. Můj známý (trpící nejspíše fóbií z mikrobů) mi popisoval, jak s sebou neustále nosí dezinfekční gel a v autě i doma všechno neustále čistí a dezinfikuje. Na jeho dítě nikdo nesmí nesterilní rukou ani sáhnout a děsí se toho, až půjde jednou do školky. Tento přístup mi opravdu nepřipadá v pořádku.

Naše snaha bojovat s dětskými infekčními chorobami pomocí antibiotik vedla sice k jejich útlumu, ale utlumen byl zároveň i vývoj imunitního systému a výskyt alergických chorob se zvýšil. Jak víme, antibiotika pomáhají vybíjet jak negativní bakterie, tak pozitivní. A to hlavně antibiotika širokospektrá. Při léčbě antibiotiky je tedy výrazně narušena střevní mikroflóra.

Pokud je léčba nedůsledná a není primárně zjištěn původce onemocnění, aplikace antibiotik se zbytečně opakuje a tento problém je prohlubován. V případě takové léčby v raném dětství je pak vývoj imunity značně narušen. 

Jaké jsou tedy rizikové faktory vzniku atopických či alergických chorob? 

Dle Ferenčíka (2005) následující:

  1. prostředí s minimem mikroorganismů
  2. očkování
  3. aplikace antibiotik
  4. nedostatek probiotických bakterií ve střevech
  5. užívání potravin s aditivy
  6. stres

Faktor očkování je však v dnešní době přinejmenším kontroverzní a rozsah tohoto tématu překračuje možnosti článku. Nicméně například dle výboru pro posouzení bezpečnosti imunizace (Stratton a kol., 2002), neexistují dostatečně přesvědčivé důkazy o tom, že by vícečetná očkování měla spojitost s vyšším výskytem alergií.

Pokud se však některé z výše zmíněných faktorů vyskytují společně, ve svém negativním efektu se navzájem podporují. Jestliže například dle Ferenčíka (2005) vznikne situace, kdy je dítě léčeno perorálními antibiotiky (které poničí jeho mikroflóru) a následně je krmeno hygienicky "čistou" potravou, upravenou aditivy a konzervačními prostředky, neobnoví si mikroflóru v původním složení. Místo prospěšných bakterií mléčného kvašení je pak ve střevě vyšší množství škodlivých hnilobných bakterií, které produkují amoniak, sirovodík a další jedovaté produkty.

První velké změny ve vývoji imunitního systému dítěte po porodu probíhají ve sliznicích. Především se jedná o nosní a ústní dutinu, dýchací, trávící a urogenitální systém. Po porodu je střevní prostředí dítěte rychle tzv. "kolonizováno" bakterálními kmeny vnitřní flóry matky.

Na toto téma zajímavě hovořil MUDr. Radin Honzák, CSc., na konferenci o střevním mikrobiomu, kterou jsem na jaře tohoto roku navštívil. Apeloval na matky, které přemýšlejí o dobrovolném porodu císařským řezem, aby tak neučinily. A to právě kvůli zmíněnému přenosu bakterií z matky na dítě během přirozeného porodu. V případě nutnosti provedení císařského řezu, jsou tyto bakterie alespoň tampónem natřeny na pokožku dítěte a částečně tento nedostatek nahradí.

Dalším impulsem pro vývin imunity u dítěte je mateřské mléko, jehož bakteriální mikroflóra obsahuje důležité bifidobakterie a laktobacily. Tyto bakterie zároveň brání usazení patogenních mikroorganizmů ve střevě a produkcí určitých látek zvyšují schopnost střeva bakterie usmrcovat (Mocková, 2014). Další důležitou složkou jsou prebiotické oligosacharidy. Ty vyživují střevní mikroflóru a pomáhají jejímu správnému rozvoji.

obrázek z flickr.com

Co všechno tedy ovlivňuje vývoj imunitního systému dítěte v průběhu života?

Faktor Pozitivní vliv Negativní vliv
Prostředí Přirozený porod bez komplikací, Císařský řez, cigaretový kouř, znečištěné životní prostředí, příliš sterilní prostředí, nitroděložní infekce
Genetika Rodiče bez pozitivní alergologické anamnézy Výskyt atopií, či alergií u rodičů
Psychosociální faktory Dostatečná péče rodičů, normální míra stresové reakce dítěte Domácí násilí, emocionální stres, abnormální stresové reakce dítěte
Životní styl Přítomnost zvířat, pouze základní očkování a co nejméně léčit antibiotiky, prodloužená doba kojení, zdravé stravování matky i dítěte Přílišná hygiena, možný negativní vliv očkování, zbytečné užívání antibiotik, kojení po krátkou dobu (nebo vůbec)
Porod Včasný porod bez komplikací Předčasný, při něm vznik RDS (syndrom dechové tísně) a nutnost použití dýchacího přístroje

                                     Nutritionally mediated programming of the developing immune system. Adv Nutr. 2011

Imunizace dítěte v praxi

Nyní doufám věříte tomu, že ne se vším se dítě už narodí, ale že jako matka máte na budoucí zdravotní stav svého potomka vliv už po početí. Dítě si vás na devět měsíců "půjčí" a využívá vše, co mu poskytujete. Je v tom případě potřeba mu nabídnout co nejlepší prostředí, aby mělo mělo lepší výchozí pozici. Jak na to?

  • Upravte svůj životní styl a to nejlépe ještě před početím (můžete se inspirovat článkem od Jendy Cahy, nebo Ondry Kleina),
  • Hlídejte si příjem důležitých nutrientů (viz tabulka),
  • Starejte se o svůj mikrobiom,
  • Pokud je to možné, volte přirozený porod,
  • Antibiotika dítěti dávejte pouze v nutných případech (zjistěte si více odborných názorů na situaci) a po zjištění původce onemocnění,
  • Nepřestávejte kojit předčasně (WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte i déle),
  • Dodržujte hygienu a učte dítě jejím pravidlům, nesnažte se však prostředí dítěte udělat sterilním,
  • Stravu dítěte připravujte sami z kvalitních a čerstvých surovin,
  • Nebojte se přítomnosti domácích mazlíčků (pokud máte jejich zdravotní stav pod kontrolou),
  • Zbytečně na děti neřvěte a udržujte doma pohodu

[eshoplink]

Zdroje

FERENČÍK, Miroslav. Imunitní systém: informace pro každého. Vyd. 1. české. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1196-6.

PATEL S a GRUCHALLA R. Can We Be Too Clean for Our Own Good? The Hygiene Hypothesis Reviewed. Texas Medicine [online]. 2017, 113(2), 54-59 [cit. 2017-11-13]. ISSN 19383223.

ANIA CAROLINA MUNTAU. Pediatrie. Praha: Grada, 2009. ISBN 9788024725253.

MOUREK, Jindřich. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Sestra. ISBN 978-80-247-3918-2.

BARTŮŇKOVÁ, Jiřina a Milan PAULÍK. Vyšetřovací metody v imunologii. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3533-7.

VIKLICKÝ, Ondřej, Libor JANOUŠEK a Peter BALÁŽ. Transplantace ledviny v klinické praxi. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2455-3.

MUDR. MOCKOVÁ PH.D., Alice, ovlivnění vývoje imunity v prenatálním a perinatálním období, .www.pediatriepropraxi.cz.fa, Neonatologické oddělení, FN Plzeň, 2014; 15(4): 197–200

PROF. MUDr. ŠTERZL CSc, Ivan, Vliv vitaminu D na imunitní mechanizmy, www.internimedicina.cz, Endokrinologický ústav, oddělení klinické imunoendokrinologie, Praha, 2014; 16(3): 110–112

PALMER AC. Nutritionally mediated programming of the developing immune system. Advances In Nutrition (Bethesda, Md.)[online]. 2011, 2(5), 377-95 [cit. 2017-12-11]. DOI: 10.3945/an.111.000570. ISSN 21565376.

STRATTON, Kathleen R., Christopher B. WILSON a Marie C. MCCORMICK. Immunization safety review: multiple immunizations and immune dysfunction. Washington, D.C.: National Academy Press, c2002. Compass series (Washington, D.C.). ISBN 978-0-309-08328-7.

  • 3