- Nežádoucí potravinové reakce zahrnují potravinové alergie zprostředkované imunologickým mechanismem a potravinové intolerance, které nejsou způsobeny imunitní reakcí.
- Odhaduje se, že až 20 % světové populace trpí určitým typem potravinové intolerance.
- Naproti tomu potravinové alergie postihují 1–2 % dospělých a kolem 10 % dětí.
Jelikož bývají alergie a intolerance často zaměňovány, v tomto článku se dočtete o jejich základních rozdílech. Dále se dozvíte o nejčastějších potravinových intolerancích, kterými populace trpí a jak se jednotlivé typy intolerancí mohou projevovat.
Co je to potravinová intolerance?
Potravinová intolerance, nebo také nealergická potravinová hypersenzitivita, je reakce neimunologické povahy a příčinou bývá metabolická porucha, tedy nedostatek nebo úplná absence látek (zejména enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny v organismu. Nejčastějšími příčinami bývají malabsorpce cukrů, kdy je narušeno jejich vstřebávání v trávicím traktu. Nestrávené cukry jsou osmoticky aktivní, čímž se zvyšuje přítok vody do střeva a následně jsou metabolizovány bakteriemi tlustého střeva. Ve střevech probíhá produkce plynu a tvorba tekuté kyselé stolice, což se projevuje nadýmáním, bolestmi břicha a průjmy. Příznaky mohou trvat až několik hodin.
Potravinové intolerance byly kvůli jejich odlišným patofyziologickým mechanismům rozděleny na dvě skupiny.
- První skupinou jsou intolerance na hostiteli závislé, mezi které patří např. laktózová intolerance nebo fruktózová intolerance.
- Druhou skupinou jsou intolerance na hostiteli nezávislé, kam řadíme např. histaminovou intoleranci a intolerance potravinářských aditiv, jako jsou salicyláty, glutamáty, siřičitany nebo benzoany. Na následujícím obrázku je znázorněno základní rozdělení.
Rozdíly mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií
Ačkoliv projevy potravinových alergií a intolerancí mohou být podobné, mechanismus je zcela odlišný. Na rozdíl od alergií, kdy k vyvolání závažných příznaků stačí pozřít stopové množství dané potraviny, u potravinových intolerancí se symptomy často vyskytují až po konzumaci většího množství dané potraviny. V následující tabulce jsou shrnuty základní rozdíly mezi alergií a intolerancí
Intolerance | Alergie | |
Podílí se na vzniku imunitní systém? | NE | ANO |
Počátek symptomů | příznaky se často projevují až po několika hodinách | příznaky se většinou dostaví brzy po požití alergenu, ale v některých případech se mohou se objevit až po několika hodinách |
Množství | po malém množství potraviny se nemusí projevit příznaky | k reakci stačí malé množství alergenu |
Vystavení potravině/alergenu | reakce nastává v případě, že člověk sní konkrétní potravinu | nebezpečná je i křížová kontaminace, tedy když sní člověk potravinu, která byla v kontaktu s alergenem |
Závažnost reakce | reakce mohou být závažné a velmi nepříjemné, ale zřídkakdy život ohrožující | reakce bývají velice závažné a mohou být život ohrožující, alergická reakce může přejít do anafylaktického šoku |
Projevy potravinových intolerancí
Nejčastěji se projevy vyskytují v oblasti trávicího traktu, ale mohou se objevit také kožní, respirační, kardiovaskulární nebo neurologické potíže. Mezi nejčastější symptomy patří:
- průjem
- nadýmání
- bolesti břicha
- nevolnost
- vyrážka
- bolesti hlavy
- rýma
- únava
- zčervenání kůže
- reflux
- bušení srdce
- pokles krevního tlaku
- závratě
Typy potravinových intolerancí
1. Intolerance FODMAP
FODMAP je zkratkou pro Fermentabilní Oligosacharidy, Disacharidy, Monosacharidy a Polyoly, což jsou přirozeně se vyskytující sacharidy, které jsou přítomny ve velkém množství potravin. FODMAP byly identifikovány jako spouštěče symptomů u pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS).
Nejčastějšími symptomy u jedinců s IBS je průjem, zácpa, bolest břicha, pocit plnosti, nadýmání a celkový diskomfort v břišní oblasti. IBS se označuje jako psychosomatické onemocnění, jelikož motilita střev může být podpořena stresem, hněvem nebo jinými silnými emočními situacemi. IBS je často spjatý s psychickým onemocněním jako je úzkostná porucha.
Pro zmírnění příznaků IBS byla navržena tvz. Low‑FODMAP dieta. Na následujícím obrázku jsou příklady potravin s vysokým a nízkým obsahem FODMAP. Více se můžete dočíst v článku Low‑FODMAP dieta: pro koho je vhodná a kdo by se jí měl vyhnout obloukem?
2. Laktózová intolerance
Laktóza je mléčný cukr, který se nachází v mléce a mléčných výrobcích. Laktóza je štěpena enzymem laktázou, který je důležitý pro správné trávení a vstřebávání laktózy. Produkce tohoto enzymu je nejvyšší v novorozeneckém věku a po ukončení kojení se postupně snižuje. Při nízké produkci nebo absenci enzymu laktázy se laktóza neštěpí ve střevě, což má za následek průjem, nadýmání a bolest břicha.
Při laktózové intoleranci se vyřazuje ze stravy mléko a mléčné výrobky. Někteří jedinci však mohou tolerovat fermentované mléčné výrobky jako je kefír nebo zrající sýry, jelikož obsahují menší množství laktózy.
Více si můžete přečíst v článku Laktózová intolerance: jak se projevuje a jak s ní žít?
3. Neceliakální glutenová (pšeničná) senzitivita
U jedinců s touto poruchou se vyskytují typické výše zmíněné příznaky v oblasti trávicího traktu, ale byla u nich vyloučena celiakie nebo alergie na lepek! Obilné zrno totiž obsahuje kromě lepku také obtížně stravitelné sacharidy a další složky, které mohou způsobovat příznaky v trávicím traktu i mimo něj. Diagnostika neceliakální glutenové senzitivity je obtížná a odhaduje se že jí trpí 0,6–10,6 % populace.
Léčba spočívá v nasazení bezlepkové diety. Hladina tolerance lepku je individuální, ale většinou není nutné dodržovat striktní bezlepkovou dietu, jako je tomu u celiakie nebo alergie na pšenici.
O problematice celiakie si můžete přečíst v článku Pravda o lepku! Smyšlený strašák, nebo tichý zabiják?
4. Fruktózová intolerance
Fruktóza je monosacharid, který se vyskytuje zejména v ovoci, zelenině nebo medu. Fruktóza se také enzymaticky vyrábí z kukuřice, kdy vzniká kukuřičný sirup používaný v nealkoholických slazených nápojích a v potravinářských sladidlech jakožto levnější náhrada cukru. U lidí trpících fruktózovou intolerancí se fruktóza účinně nevstřebává v tenkém střevě a putuje do tlustého střeva, kde je fermentována bakteriemi tlustého střeva za vzniku plynů. To má za následek opět nadýmání, plynatost, bolest břicha, průjem nebo reflux. Jedinci s touto intolerancí jsou často také citliví na ostatní FODMAP. V následující tabulce jsou uvedeny potraviny s vysokým a nízkým obsahem fruktózy.
Nízký obsah fruktózy | Vysoký obsah fruktózy | |
Ovoce | avokádo, brusinky, limetka, ananas, jahody, mandarinka, banány | většina čerstvého ovoce, zejména pak ovocné džusy, sušené ovoce a ovoce konzervované ve šťávě nebo sirupu |
Zelenina | řepa, mrkev, celer, pažitka, kapusta, pastinák, ředkvička, rebarbora, špenát, batáty, brambory, dýně, růžičková kapusta, zelí, květák, hlávkový salát | chřest, brokolice, pórek, houby, cibule, hrášek, červená paprika, rajčatové výrobky (konzervovaná rajčata, kečup, rajčatový protlak) |
Obiloviny | vše kromě potravin z pšenice a potravin s přídavkem glukózo‑fruktózového sirupu | potraviny s pšenicí jako hlavní složkou (pšeničný chléb, těstoviny, kuskus), pečivo s glukózo‑fruktózovým sirupem |
Maso, vejce, luštěniny | nezpracované maso, vejce, luštěniny, tofu, ořechová másla | marinované a zpracované maso (v případě že obsahují ingredience s vysokým obsahem fruktózy) |
Mléčné výrobky | mléko, sýr, jogurt, rostlinné nápoje bez glukózo‑fruktózového sirupu | slazené nápoje a jogurty glukózo‑fruktózovým sirupem |
5. Histaminová intolerance
Aminy jsou látky produkované bakteriemi při skladování a fermentaci potravin. Příčinou histaminové intolerance je snížená aktivita enzymů odbourávajících histamin – diaminooxidázy a N‑methyltransferázy. Nízká aktivita těchto enzymů způsobuje hromadění histaminu v těle, což má za následek symptomy jako bolest hlavy a závratě, bušení srdce, pokles krevního tlaku, kýchání, dušení, svědění, zrudnutí obličeje nebo kopřivku.
Histamin se nachází v mnoha potravinách, např. ve fermentovaných potravinách, uzeninách, zrajících sýrech nebo fermentovaných alkoholických nápojích (pivo, víno). Více si můžete přečíst v článku Histaminová intolerance: čím se projevuje a na jaké potraviny si dát pozor?
6. Intolerance některých potravinářských aditiv
V potravinářském průmyslu se používá velké množství přídatných látek ať už kvůli prodloužení trvanlivosti potravin nebo pro zlepšení chuti a vzhledu. Jedná se o přírodní a syntetické látky, které se nekonzumují samostatně jako potravina. Některá aditiva však mohou u citlivých jedinců způsobovat zažívací potíže. Následující tabulka znázorňuje časté přírodní látky a syntetické přídatné látky způsobující potíže a v jakých potravinách bývají obsaženy.
Salicyláty jsou produkovány rostlinami jako ochrana proti stresorům, např. hmyz. Salicyláty mají protizánětlivé účinky, dále působí proti bolesti a horečce. Kromě potravin (ovoce, zelenina, čaje, káva, koření, ořechy) je tedy najdeme i v léčivých přípravcích (aspirin). Někteří lidé jsou však na salicyláty citliví a při konzumaci i malého množství se u nich mohou rozvinout nežádoucí reakce jako astma, nevolnosti, bolesti hlavy nebo kopřivka.
Siřičitany se přidávají do sušeného ovoce k oddálení hnědnutí, do vína kvůli antimikrobiální aktivitě nebo do zmrazeného pečiva pro lepší vlastnosti těsta. Citlivost na siřičitany je běžná u jedinců s astmatem a mezi nežádoucí reakce patří kopřivka, ucpaný nos, průjem, kašel, snížení krevního tlaku nebo otoky kůže.
Co si z toho vzít
I když potravinové intolerance nemusí být tak závažné jako potravinové alergie, mohou negativně ovlivnit naše zdraví a zhoršit kvalitu života. Vzhledem k absenci imunologických mechanismů je však intolerance často těžké diagnostikovat a léčit. Pokud máte podezření na nějakou potravinovou intoleranci nebo alergii, vždy se obraťte na svého lékaře. Pokud vám již byla nějaká potravinová intolerance či alergie diagnostikována, je vhodné vyhledat nutričního terapeuta nebo nutričního specialistu, který vám poradí, jaké potraviny konzumovat, případně vám pomůže sestavit stravovací plán.