Proč je pro nás tuk živinou budoucnosti?

Proč je pro nás tuk živinou budoucnosti?

Tuk se stal v posledním době jednou z velmi oceňovaných živin. Ne tak dlouho zpět tomu však bylo zcela jinak. Jakto, že je dnes tuk jednou z hlavních živin, která nás v jídelníčku zajímá? Proč se jí již bojíme daleko méně, než sacharidů?  

Když se tak v poslední době zaposlouchám do toho, co je hlásáno odborníky, laiky, lidmi, kteří "dietují" nebo jen diety sestavují, tak se nestačím divit. Taková změna postoje k jedné ze základních makroživin! Vždyť ty máme jen 3, a to přece není moc - alespoň ne tolik, abychom se mohli tak moc plést v základní úloze této živiny a jejím vlivu na naši postavu. Podle toho, co slýchám, totižto tuk zcela změnil své vlastnosti - tak se to alespoň zdá. 

Ano, ten bájný a často proklínaný tuk, na který se na svém těle díváme s nelibostí, ale v dnešní stravě nám vadí stále méně a méně. Tuk se dnes považuje za živinu budoucnosti. Ne snad proto, že by měl více energie a proto zahnal hladomor - to nám zcela nehrozí - ale kvůli nově objevenému vztahu tuk-sacharidy a jejich vlivu na ukládání nechtěného tuku. 

Jak to bylo dříve? 

Když jsem začínal s výživou, byl tuk zakázané slovo. Nikdo ho nechtěl. Ani ve stravě, natož na sobě. Byla to doba temná (asi 10 let zpátky), kdy vládly brutální objemovky plné sacharidů, nabaleného tuku, nepohyblivosti a těžkých vah. Na tuk ve stravě jsme se dívali jako na něco, co tam opravdu nechceme, a tak bylo třeba arašídové máslo naprosto neprodejné zboží (alespoň ve fitness), které se rovnalo konzumování Nutelly a večeření ořechů, avokáda, nebo snad klasického másla bylo tak nějak za odměnu. Zase naopak jsme se cpali rýží, těstovinami, bramborami nebo ovesnými vločkami, a hráli si s myšlenkou, jak dosáhnout příjmu 1000 g sacharidů bez toho, aby nám bylo neuvěřitelně špatně. 

Jak je tomu dnes? 

Doba se změnila. Ani tolik let neuplynulo, a jsme již v době, kdy se brutální objemovka nenosí. Když za námi kdokoliv přijde - ať už do poradny, nebo do Aktinu, tak se baví o nízkosacharidové dietě. Témata jako "jaký druh rýže použít" a "jak se jasmínová rýže z rýžovaru doslova rozplývá na jazyku" nahradily otázky jako "vybrat kešu máslo přírodní, ochucené nebo arašídové?". Tuk vládne fitness výživě, a jako bychom zapomněli na poučky, které zde byly doslova před pár lety, kdy jsme mohutně zásobovali své odpadkové koše žloutky. Proto se ptám: kde nastala změna? 

Proč je tuk živinou budoucnosti? 

Osobně bych řekl, že se tuk stal živinou budoucnosti, protože jsme začali přemýšlet trochu globálněji. Je to jednoduché. Už nemyslíme pouze na to, co je to živina, a jestli ji dokážeme strávit, ale také uvažujeme nad tím, co to je glykemický index, jaké hormony ovlivňuje které živina. Naučili jsme se termíny jako inzulinová rezistence, růstový hormon, biologické hodiny nebo poměr testosteron vs. kortizol. Právě ty nás zajímají, a právě na ty má největší vliv vysoký příjem cukru (resp. sacharidů) a ideální nebo spíše adekvátní příjem bílkovin a tuku. Co naplat, bílkovin jíme pořád stejně, pořád stejně hodně, řekl bych. Nicméně na tuku jsme mohli zapracovat, a také se tak stalo. Konzumujeme jej více, a vidíme, že i přes to se nám forma stále zlepšuje. 

obrázek z tomsburger.cz

Výhody tuku

Není závislý na inzulinu - tuk je na inzulinu nezávislá živina. To se může zdát jako výhodné i nevýhodné, vždyť se inzulin považuje za jeden z nejvíce anabolizujících hormonů. To je sice pravda, ale může se jednat o anabolismus i tukový. Právě ten, který nechcete. Inzulin vám tedy dodá energii, využije se jako energetický zdroj a nebude sám o sobě způsobovat nechtěný nárůst tuku. Za hlavního viníka nárůstu tukové hmoty se považuje primárně přijatý sacharid a jeho nevhodná "jednoduchost". 

Má dvakrát více energie - dvojnásobek energie je v určitých fázích sportovní přípravy podstatný. Přeci jen, jedna lžička na tuk bohatého arašídového másla vydá za jedno jablko, což se vám zejména při snaze o budování svalové hmoty může hodit. 

Je téměř dokonale vstřebatelný - u bílkovin se díváte na to, jak rychle se vám vstřebají a zda jsou plnohodnotné. U sacharidů zase, jestli se vstřebají pomalu a postupně, neobsahují příliš vlákniny, rezistentního škrobu, nebo snad jednoduchého cukru. Sami tedy ani nevíte, kolik energie nebo dané živiny jste ve skutečnosti využili. To se vám u tuku pravděpodobně nestane, protože ten je téměř dokonale vstřebatelný. Pokud přijemete 10 g tuku z avokáda, tak se vám také 10 g vstřebá. Nezapomeňte ale, že až v tenkém střevě.

Ovlivňuje produkci důležitých hormonů - má schopnost ovlivňovat produkci steroidních hormonů. Svou roli hraje také v produkci růstového hormonu a, jak jsem již zmínil výše, nepracuje s inzulinem. Co více byste si od živiny přáli. V kombinaci s dostatečným příjmem bílkovin tvoří základ pro optimální hormonální produkci, která je pro vás v kulturistice a fitness tím nejdůležitějším. 

Snižuje inzulínovou rezistenci - vyšší příjem tuku za současného stejného energetického příjmu a konstantního příjmu bílkovin znamená nižší konzumaci sacharidů, a nižší riziko konzumace jednoduchých cukrů, které z dlouhodobého hlediska mohou způsobit nejen zánětlivé prostředí v organismu, ale také prediabetes až snížení citlivosti tkání na inzulin. Zařazení tuku a nahrazení sacharidů (alespoň částečné) je právě z hlediska nízkosacharidové diety a jejího vlivu na inzulinovou rezistenci výhodné. 

Snižuje objem zkonzumované stravy - tento bod souvisí s bodem o energii. Nicméně, abyste nevnímali energii jen jako to, že sníte 10 g tuku nebo 20 g sacharidů, měli byste uvažovat i nad množstvím zkonzumované stravy. Pokud se bavíme o opotřebení trávící soustavy, tak je to (samozřejmě) z určitého pohledu pouze "módní" fráze, ale z určitého pohledu i reálná situace. Ta nastává, pokud je objem stravy až moc vysoký a bohatý na nestravitelné složky, které mohou být právě součástí sacharidů i bílkovin. V tuku tyto složky pravděpodobně nenajdeme. Ba co více, ani se nemusíme bát nechtěného vyklenutí žaludeční stěny, protože jednoduše naše tělo nemusí reagovat na tak vyoský objem stravy, které by muselo v žaludku držet.

Nyní již víte, proč by se tuk mohl stát živinou budoucnosti. A právě budoucnost bude tím hlavním, co ukáže, zda jsme se v oněch třech (pouhých třech) živinách opět nespletli, a jestli to není vše zcela a úplně jinak. Prozatím se zdá, že všechno funguje.

  •