Průměrný Čech sní ročně 82 kilo masa. Co dalšího se do nás vejde?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný před 7 měsíci
Průměrný Čech sní ročně 82 kilo masa. Co dalšího se do nás vejde?

Rok se s rokem sešel a my máme k dispozici další porci číselných statistik z oblasti spotřeby potravin v České republice. Jak se vyvíjí naše stravovací návyky, na čem jsme v loňském roce ujížděli a co už nám moc nejede?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jak jsme na tom se spotřebou masa – jíme ho více, nebo méně než loni?
  • A co naše konzumace ovoce a zeleniny?
  • Jak je možné, že klesá spotřeba mléčného tuku?
  • V čem bychom se mohli ještě zlepšit?

Kolik toho Češi snědli a vypili v roce 2018

1. V roce 2018 jsme brali maso útokem, zvýšila se také spotřeba másla

Nejspíš v tom mělo prsty krásné slunné počasí, které doprovázelo celé léto roku 2018, možná pomohla i stále vyšší životní úroveň Čechů. Opékání u ohně a oblíbené grilovačky probíhaly ve velkém, a tak meziročně vzrostla konzumace:

  • vepřového masa o 2 % (celkem 43,2 kg ročně)
  • hovězího masa o 3,7 % (celkem 8,7 kg ročně)
  • drůbežího masa o 4,1 % (celkem 28,4 kg ročně)
  • ryb o 2,8 % (celkem 5,6 kg ročně).

Celkové množství snězeného masa na průměrného Čecha přesáhlo v roce 2018 hodnotu 82 kg (226 g masa denně). Je bez debat, že snížení nadměrné spotřeby masa by přispělo nejen zdraví, ale také životnímu prostředí, jelikož produkce masa se významně podepisuje pod tvorbu skleníkových plynů. Dbejte proto na kvalitu, vybírejte od lokálních farmářů a snažte se omezit uzeniny a vysoce průmyslově zpracované výrobky z masa.  

Průměrný Čech sní ročně 82 kilo masa. Co dalšího se do nás vejde?

2. Ve spotřebě mléčných výrobků jsme polevili

V celkovém součtu spotřeby mléčných výrobků jsme trochu polevili (celkem 245,8 litrů mléka ročně, 673 ml denně), vynahradili jsme si to ale v sýrech, kterých jsme zkonzumovali za rok 2018 asi 13,4 kg (37 g denně), což je společně s rokem 2012 nejvíce za posledních 10 let. Stejně tak máslová krize z roku 2017 dána rapidním nárůstem cen v obchodech se zdá být zažehnána, a tak to vypadá, že se pomalu vracíme do starých máselných kolejí (5,1 kg másla ročně, 14 g denně).

3. Ovoce zaznamenalo nárůst, zelenina a brambory lehce ztratily

Slunné léto 2018 přálo ovocné úrodě a zahrádkářům, a tak každý Čech zkonzumoval ročně asi o 4,1 kg ovoce více než v roce 2017, přičemž největší nárůst byl pozorován právě u tuzemských druhů (meziroční zvýšení spotřeby téměř o 6 %). O trochu méně jsme si dopřávali zeleninu (87,1 kg ročně) a potvrdili jsme klesající trend u spotřeby brambor (67,7 kg ročně). Vzhledem k jejich zdravotním benefitům je to však trochu škoda, protože se okrádáme o cenné živiny, které mají na organismus řadu blahodárných účinků.

4. Vzrostla spotřeba čajů, minerálek a kávy

Rok 2018 doprovázel také mnoho změn z oblasti nápojové spotřeby. Spotřeba čaje raketově vzrostla o 40 % na 0,3 kg ročně (přesný důvod stále nelze uspokojivě vysvětlit), stejně tak káva a minerální vody zaznamenaly nárůsty ve spotřebě (zvýšení o 7,1, resp. 13 %). Ve spotřebě piva jsme se odrazili ode dna, a tak si každý průměrný Čech může v roce 2018 připsat více než 290 zdolaných půllitrů (nárůst spotřeby o 0,6 % oproti roku 2017).

Průměrný Čech sní ročně 82 kilo masa. Co dalšího se do nás vejde?

Jaké jsou největší změny mezi roky 2017 a 2018

Vývoj všech základních změn ve spotřebě potravin mezi roky 2017 a 2018 si můžeme znázornit v této tabulce:

Potravinová skupina Spotřeba na osobu na rok Spotřeba na osobu na den  Meziroční změna (2017/2018)
Obiloviny (v hodnotě zrna) 145,8 kg 399 g +1,7 %
Maso (včetně kosti) 82,4 kg 226 g +2,7 %
Ryby celkem 5,6 kg 15 g +2,8 %
Mléko a mléčné výrobky (v hodnotě mléka) 245,8 kg 673 g -0,3 %
Tuky a oleje 27,3 kg 75 g +0,6 %
Čerstvé ovoce 86,1 kg 236 g +5,0 %
Čerstvá zelenina 87,1 kg 239 g -1,2 %
Brambory 67,7 kg 185 g -1,1 %
Cukr 34,8 kg 95 g -0,4 %
Alkoholické nápoje 172,5 litru 473 ml +1,1 %

Češi v roce 1989 a v roce 2018 – v čem jsme se změnili?

30 let svobody znamenalo pro Čechy mnoho změn, řadu z nich můžeme pozorovat i ve stravovacích návycích. Jak se naše chutě a výběr potravin proměnil za poslední tři dekády?

  1. Maso Češi milují, přicházejí ale na chuť jiným druhům. V roce 1989 jsme si dopřáli asi 30 kg hovězího a 13 kg drůbežího masa ročně. Rok 2018 už byl ve znamení necelých 9 kg hovězího a rekordních 28,4 kg drůbežího masa.
  2. Ani na pečivo jsme nezanevřeli, jen postupně vyměňujeme jeho skladbu. Spotřeba tradičního chleba spadla ze snědených 57 kg v roce 1989 na 39 kg v roce 2018. Kompenzujeme to však spotřebou pšeničného pečiva, jehož spotřeba raketově vzrostla z 33 kg v roce 1989 na 51 kg v roce 2018.
  3. Z mléčné velmoci v roce 1989 (každý Čech tehdy vypil asi 92 litrů kravského mléka ročně) jsme spadli na 58 litrů v roce 2018. Mléčné tuky jsme od roku 1989 omezili téměř na polovinu, přičemž propad jsme prakticky úplně nahradili používáním rostlinných tuků (nárůst o 42 %).
  4. Inspirujeme se Italy a přidáváme na rýži a těstovinách – loňský rok byl pro obě přílohy rokem rekordním. Se slzami v očích tento progres pozorují brambory, kterých jíme stále méně a méně…
Průměrný Čech sní ročně 82 kilo masa. Co dalšího se do nás vejde?

Co spotřeba potravin vypovídá o českých stravovacích návycích a jak to zlepšit?

  1. Maso a pivo stále patří do národního bohatství, jejich spotřeba je stabilní a v porovnání s jinými národy relativně vysoká. Z pohledu zdraví by bylo vhodnější trochu brzdit, jelikož nadměrná spotřeba masa a alkoholu je spojená s vyšším rizikem vzniku řady kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.
  2. Ovoce a mléčné výrobky mají v průměrné české domácnosti silnou pozici, za což si Češi zaslouží pochvalu. Ovoce i mléčné výrobky jsou totiž bohatými zdroji cenných mikroživin, kterých je ve stravě všeobecný nedostatek.
  3. Přidat bychom měli v konzumaci zeleniny, kde dosahujeme jen na 60 % doporučené spotřeby podle Společnosti pro výživu (aktuální spotřeba pro rok 2018 je u Čechů 238 g, Společnost pro výživu doporučuje denně 400 g zeleniny). Zelenina je cenným zdrojem vlákniny, vitaminů, minerálních látek a důležitých antioxidantů. 
  4. Snížit bychom měli také spotřebu alkoholu, který se v Česku stále těší velké oblibě. Cílem by mělo být alespoň dosažení nízkých dávek, které vykazují nižší zdravotní rizika (10 g alkoholu denně pro ženu a 20 g alkoholu denně pro muže).
Poděkuj autorovi
3
Přidej se k 35 000 odběratelů
Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________