Průmyslové stravování škodí naší imunitě. Obnovte ji probiotiky a vlákninou

Ondřej Klein
Ondřej Klein Poprvé publikováno 5. 5. 2017
Aktualizováno 24. 1. 2020
Průmyslové stravování škodí naší imunitě. Obnovte ji probiotiky a vlákninou

Představte si, že s partnerem nebo přítelkyní koukáte na napínavý film a zrovna, když Chuck Norris složí protivníka svým legendárním kopem s otočkou, tak zaslechnete z reproduktorů hlas starostlivě říkající: "Chucku, nejsme tu sami" a Chuck na to odpoví: "Jasně že ne, je tu s námi náš mikrobiom“" Nejedná se o zbraň hromadného ničení, kterou by Chuck mohl použít namísto kopu s otočkou, jak jste se jistě začali domnívat. 

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Co je to ten všude skloňovaný mikrobiom aka střevní mikroflóra a na co všechno má vliv
  • V čem se liší mikrobiom obézních jedinců a štíhlých lidí
  • Jak se na našem zdraví podepsalo všudypřítomné průmyslové stravování
  • Proč je vláknina pro naše zdraví nezbytná
  • Co dělat, abychom získali zpět pevné zdraví a s tím také zdravý mikrobiom

Mikrobiom ovlivňuje naše zdraví, náladu a má vliv i na hubnutí

Konec srandy, mikrobiom je souhrnné označení pro bakteriální osídlení převážně našeho tlustého střeva, kde v rámci soužití s námi plní řadu důležitých funkcí. Jedná o takové mikroskopické vetřelce (takoví maličcí mimozemšťani), jenž dokáží pracovat pro nás, nebo proti nám. 

Mikrobiom z větší části tvoří náš imunitní systém (Chuckův ne, ten si ho tvoří sám), produkuje značné množství "mozkové chemie“ (serotoninu zodpovědného třeba za dobrou náladu), takže se dá předpokládat i nemalý vliv na psychiku. 

Bakterie dokonce i mírně zasahují do toho, zda se nám podaří zhubnout lehce, nebo těžce! Dobrá zpráva je, že si mikrobiom utváříme každou chvíli našeho života naší volbou a skladbou stravy, pitného režimu a třeba i výběrem kosmetických a hygienických prostředků. Jak se podepsalo průmyslové stravování na našich mikrobiomech a jak prospějeme sobě i našim malým přátelům? To jsou témata dnešního článku.

Rychlé opakování. Co je mikrobiom?

Zhruba 1,5 kilogramu vážících 350 triliońů mikrobiálních buněk s více než desetinásobným počtem genů oproti lidem, což je přes 2,1 miliony genů obývajících náš zažívací trakt a povrch naší kůže, tvoří mikrobiom. Některé výsledky dokonce mluví o 4,4 milionů genů obsažených v mikrobiotě. Lidé disponují 21 000 geny, které se podílí na řízení našich těl společně s mikrobiomem. 

Jestliže dojde k narušení složení bakterií mikrobioty vlivem nevhodného životního stylu, dochází k negativnímu ovlivnění jejího složení. Dysbióza pak znamená, že dojde k rozmnožení škodlivých bakterií na úkor těch zdraví prospěšných (Turnbaugh et al., 2007).

Lidé s větším podílem tělesného tuku mají odlišné složení mikrobiomu oproti těm štíhlejším 

  • Přes 90 % mikrobioty žije v tlustém střevě a skládá se převážně z bakterií rodu Bacteroides (kmeny Bacteroides a Prevotella) a Firmicutes (kmeny Lactobacilus a Clostritidum a Ruminococcus). 
  • Mimo to pod těmito rody existuje další řada kmenů, jako jsou třeba kmeny Lactobacillus, Streptococcus nebo Bifidobacterius rodu Firmicutes. 
  • Obézní jedinci nebo jedinci s nadváhou mají významně více bakterií rodu Firmicutes než Bacteroides. Potvrdilo se to v několika studiích. A navrácení správného poměru bakterií změnou stravy je jednou z důležitých strategií v otázce hubnutí (Sweeney & Morton, 2013).

Jaké faktory ovlivňují náš mikrobiom?

Faktory ovlivňující složení mikrobiomu (Ussar, Fujisaka, & Kahn, 2016)

Jak se průmyslové stravování a přehnaná čistota projevuje na stavu mikrobiomu a našeho zdraví? 

Moderní západní způsob života je relativně sterilní, dochází k nadužívání antibiotik, a tím pádem ke snížené rozmanitosti bakteriálního osídlení mikrobiomu. Jelikož dbáme na přísné hygienické zvyky, tak nedáme šanci mikrobům kolonizovat kůži. 

S každou dávkou antibiotik posíláme do střev něco jako bombu pro mikrobiotu, po které přežijí jen ti nejsilnější nebo již na antibiotika odolné bakterie. Z větší části to jsou bakterie, které nejsou zdraví prospěšné a podílí se na dalším prohloubení dysbiózy mikrobiomu (Frieden, 2010).

Být v kontaktu se zvířaty znamená mít rozmanitější mikrobiom

Strachan (1989) již před skoro třiceti lety přikládal nárůst senné rýmy a atopického ekzému přílišné hygieně a nadužívání antibiotik. Vysvětloval to tak, že vlivem sterility vody, potravy a domácností nemá imunitní systém proti čemu již bojovat, a tak dochází k přehnaným reakcím na pyl nebo třeba lepek.

I to je jeden z důvodů nárůstu bezlepkového boomu. Hygienická hypotéza se nadále rozvíjela a třeba u dětí z vesnic byl pozorován mnohem menší výskyt alergií a celkové nemocnosti než u dětí z měst. Lze to připisovat rozmanitějšímu vystavení mikroorganismům v půdě nebo třeba na zvířatech.

obrázek z animalfair.com

Mikrobiom se živí vlákninou, které jíme žalostně málo. Mohou tak začít "okusovat" ochrannou vrstvu tlustého střeva

Pod zkratkou MZS se skrývá tajuplný pojem mikrobiotou zužitkovatelné sacharidy a nejedná se o nic jiného než o vlákninu z potravy, jelikož to je potrava pro mikrobiom

  • Podle aktuálních doporučení by měl příjem vlákniny být kolem 30 gramů na den pro dospělého člověka, ale realita je bohužel opět jiná.
  • V České republice byla zjištěna průměrná spotřeba vlákniny ve výši 11,7 gramů na osobu za den. Jelikož se mikroby živí vlákninou, která se jim nedostává, tak jsou velice vynalézaví a dokáží se nedostatku potravy překvapivě přizpůsobit (Kohout, P-. Chocenská, E., b.r.).

Proč mohou bakterie žijící v našem zažívání začít "okusovat" ochrannou vrstvu střeva?

Johansson (2013) s kolektivem zkoumal vliv stravy s nízkým obsahem vlákniny na činnost mikrobiomu. Zjistil, že mikroorganismy se dokáží živit ochrannou vrstvou (mukózou) tlustého střeva mezi střevními buňkami a obsahem tlustého střeva. Autoři naznačují, že mezi dlouhodobé zdravotní problémy by mohla patřit třeba kolika. 

Dnešní průměrná strava je ve velké míře vysoce průmyslově zpracovaná, aby vydržela co nejdelší dobu. Vysoce průmyslově zpracované produkty z mouky, jako je bílé pečivo, všemi barvami hrající donuty nebo sladké pečivo, nedisponují významným množstvím vlákniny ani mikroživin, navíc jde převážně o relativně levnou energii bez přidané hodnoty. 

To samé můžeme říci o sladkostech, pochutinách a slaných dobrotách, jako jsou brambůrky. Návštěvy fastfoodu poskytnou významnější množství vlákniny pouze v případě, že si dáme zeleninový salát na úkor BigMacu. Jedinci s vysokým příjmem masných výrobků včetně masa a s nedostatečným příjmem vlákniny jsou vystaveni vyšší produkci toxických produktů mikrobioty při zpracování potravy.

Při správném stravování pro nás mikrobiom vyrábí prospěšné látky, ale když se stravujeme špatně, hraje proti nám...

Mezi nejznámější produkty patří trimethylamin-N-oxid (TMAO). TMAO je celkem spolehlivý prediktor rizika vzniku infarktu, který je produkován metabolismem mikrobioty při zpracování masných výrobků. 

Navýšením vlákniny ve stravě a vybíráním si kvalitních zdrojů potravy uděláme správný krok k minimalizaci produkce TMAO. Vlivem konzumace převážně vysoce průmyslově zpracované stravy dochází k negativní změně mikrobioty, která může mít za následek řadu zdravotních obtíží. 

Jak se na nás může negativní změna ve složení mikrobiomu podepsat? 

  1. mírným nabíráním na váze kvůli bakteriální nerovnováze
  2. snížením obranyschopnosti organismu
  3. zvýšením pravděpodobnosti rozvoje cukrovky II. typu 
  4. vyšším rizikem vzniku některého ze zánětlivých střevních onemocnění
1579862107_a_4387.jpg

 A co se s tím dá dělat? Zlepšit kvalitu stravy s důrazem na obsah vlákniny

Mezi první opatření by mělo patřit navýšení konzumace vlákniny ve stravě, abychom poskytli mikrobiomu již zmíněné MZS, jenž dokáží pozitivně ovlivnit bakteriální složení. Pokud budeme jíst více jablek, tak vzroste počet bakterií schopných zpracovávat pektin, u cibule je to inulin a u pšeničných otrub zase arabinoxylan. 

Pozitivní účinek na mikrobiom má pravidelná konzumace probiotických potravin 

Děti školního věku konzumující pravidelně každý den po dobu 90 dní probiotický nápoj s obsahem Lactobacillus casei měly o 24 % menší výskyt zdravotních problémů spojených se zažíváním a mnohem méně braly antibiotika než děti, které užívaly pouze placebo (Merenstein et al., 2010).

Probiotické potraviny mají prokazatelně pozitivní efekt na imunitní funkci a složení mikrobiomu. K fermentovaným mléčným výrobkům, jako je plnotučný jogurt nebo acidofilní mléko, můžeme přidat klasické kysané zelí. Dalším oblíbeným kvašeným pokrmem je pickles, což je označení pro kvašenou zeleninu nejčastěji v podobě mrkve, cibule a zelí. 

Mezi tajemství asijské dlouhověkosti patří korejská pikantní kvašená zelenina kimchi. Když už jsme se vydali na cestu za nápravou mikrobiomu, tak bychom měli omezit užívání antibiotik pouze na případy, kdy je to nezbytně nutné.

1579862143_a_4387.jpg

Snažte se co nejvíce času strávit v přírodě

Co nejvíce stráveného času v přírodě uklidní mysl a napomůže pozitivním změnám mikrobiomu. Pokud po nás někdy chtěli rodiče nebo prarodiče, abychom jim pomohli na zahrádce, tak teď už máme konečně pádný důvod to udělat, jelikož v kontaktu s půdou dochází k výměně mikrobů.

A čemu se raději vyhnout?

Adekvátní příjem vlákniny, ideálně alespoň 30 gramů za den, již máme zmáknutý, probiotické potraviny také, takže čemu se teda vyhnout? 

  1. nadužívání antibiotik
  2. vysokému příjmu přidaných cukrů
  3. vysokému příjmu transmastných kyselin
  4. vysokému příjmu nasycených mastných kyselin  
  5. alkoholu společně s kouřením 

Co si z toho vzít?

Pakliže se nám tohle všechno povede spojit dohromady, tak vězte, že "vetřelci" v nás se nebudou chtít vyklubat na povrch, ale budou pracovat ve vzájemné symbióze s námi. Máme dokonce reálnou šanci, že ustoupí sezónní alergie, časté onemocnění, případně se nám bude i lépe hubnout. Snažme se, stojí to za to.

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků:

[eshoplink]

Frieden, T. (2010). Antibiotic resistance and the threat to public health. Retrieved November, 5, 2010.

Johansson, M. E. V., Gustafsson, J. K., Holmén-Larsson, J., Jabbar, K. S., Xia, L., Xu, H., … Hansson, G. C. (2013). Bacteria penetrate the normally impenetrable inner colon mucus layer in both murine colitis models and patients with ulcerative colitis. Gut, gutjnl-2012-303207. https://doi.org/10.1136/gutjnl...

Kohout, P-. Chocenská, E.,. (b.r.). Průzkum příjmu vlákniny v České republice. Výživa a potraviny, 62, 2007(5), s. 129.

Merenstein, D., Murphy, M., Fokar, A., Hernandez, R. K., Park, H., Nsouli, H., … Shara, N. M. (2010). Use of a fermented dairy probiotic drink containing Lactobacillus casei (DN-114 001) to decrease the rate of illness in kids: the DRINK study A patient-oriented, double-blind, cluster-randomized, placebo-controlled, clinical trial. European Journal of Clinical Nutrition, 64(7), 669–677. https://doi.org/10.1038/ejcn.2...

Strachan, D. P. (1989). Hay fever, hygiene, and household size. BMJ : British Medical Journal, 299(6710), 1259–1260.

Sweeney, T. E., & Morton, J. M. (2013). The Human Gut Microbiome: A Review of the Effect of Obesity and Surgically Induced Weight Loss. JAMA Surgery, 148(6), 563–569. https://doi.org/10.1001/jamasu...

Turnbaugh, P. J., Ley, R. E., Hamady, M., Fraser-Liggett, C., Knight, R., & Gordon, J. I. (2007). The human microbiome project: exploring the microbial part of ourselves in a changing world. Nature, 449(7164), 804–810. https://doi.org/10.1038/nature...

Ussar, S., Fujisaka, S., & Kahn, C. R. (2016). Interactions between host genetics and gut microbiome in diabetes and metabolic syndrome. Molecular Metabolism, 5(9), 795–803. https://doi.org/10.1016/j.molm...

van den Elsen, L. W., Poyntz, H. C., Weyrich, L. S., Young, W., & Forbes-Blom, E. E. (2017). Embracing the gut microbiota: the new frontier for inflammatory and infectious diseases. Clinical & Translational Immunology, 6(1), e125. https://doi.org/10.1038/cti.20...

Poděkuj autorovi
6 lidí již poděkovalo
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________

Diskuze k článku