Ročně recyklujeme méně než 1 % z desítek miliard kávových kelímků
obrázek z cbc.ca

Ročně recyklujeme méně než 1 % z desítek miliard kávových kelímků

V dřívějších dobách bylo pití kávy spíše kulturní a relaxační záležitostí, kdy si Peršané u kávy vyříkávali spory a domlouvali obchodní záležitosti. Ze Středního východu se káva postupně rozšířila do celého světa a pomalu k sobě začala přitahovat velké množství konzumentů. Nyní si leckterý milovník kávy nedokáže představit život bez ranního americana s trojitým espressem (v gurmánských kruzích tzv. hammerhad) ve verzi s sebou, které rozproudí krev v žilách a připraví na náročný den. Nejlíp samozřejmě do jednorázového kelímku, který ihned po dopití kofeinových baterek zahodíme. A další den opakujeme. V budoucnu se proto nejspíše dočkáme toho, že budeme platit za používání jednorázových kelímků na kávu daň. Proč tomu tak je?

Co se v kávou provoněném článku dozvíme?

  • Kolik kelímků na kávu je reálně recyklováno.
  • Spotřebované kelímky z Německa, Spojených států amerických a Velké Británie by obepnuly celou planetu téměř 80 krát.
  • Jak je možné, že jsou jednorázové kelímky na kávu hrozbou pro životní prostředí.
  • Proč Velká Británie uvalí na kávové kelímky daň.
  • Jak můžeme na kávě ušetřit a proč se inspirovat Freiburg Cupem.

Káva je moderní životabudič, kterému holduje nespočet lidí. To není žádná novinka. S nástupem rychlého informačního světa se nám značně také zjednodušuje život v podobě rychlých občerstvení, mražených polotovarů, zamražených hotových jídel nebo samozřejmě nám známých franšízových kaváren jako třeba Starbucks nebo Costa Coffee, které nabízejí kávu s sebou. "Vychutnej si tento životabudič už cestou do práce!", lákají. Kdo by odolal, když jsme si ráno opět nestíhli připravit svoje oblíbené silné espresso? Zastavíme se třeba do Starbucksu pro jedno kafe s sebou v jednorázovém kelímku, který po dopití posledního doušku okamžitě poputuje do koše.

obrázek z thebalance.com

V záplavě jednorázových kelímků na kávu

Ale co když to samé udělá několik dalších desítek milionů lidí na světě klidně dvakrát za den? Vznikne nám obrovská hromada odpadu, který je podle Taylora, (2017) ve Velké Británii recyklován jen v 1 % případů. Ročně je tak ve Velké Británii vyhozeno 2,5 miliardy takových kelímků. To znamená, že pouze 25 milionů kelímků je recyklováno, zbytek se bude problematicky rozkládat dalších několik desítek až stovek let, nebo je spálen ve spalovnách.

Podle nedávno publikované zprávy britského výboru pro životní prostředí je reálně recyklováno pouze 0,25 % těchto kelímků, což znamená, že reálně je recyklováno pouze 6,25 milionů z celkového počtu 2,5 miliard vyhozených kelímků do odpadkových košů. A pozor, jen ve Velké Británii. Řečeno jinými slovy: 1 ze 400 kelímků je recyklovaný.

Statistika z dalších zemí:

Množství 2,5 miliard takových kelímků by dokázalo vytvořit řetězec, který by 5,5 krát obepnul celý svět! Společně s kávovými kapslemi, které je také velice problematické recyklovat, by tak dohromady obepnuly svět téměř 18 krát. Pokud bychom dali dohromady kelímky z USA, Německa a Velké Británie společně s kapslemi, tak by takový řetěz obepnul planetu téměř 80 krát. Těžko si takové množství téměř nerecyklovatelného odpadu vůbec představit.

obrázek z independent.co.uk
obrázek z cbc.ca

Proč nelze kelímky jednoduše recyklovat?

Kelímky na kávu jsou vyrobeny z papíru, což by technicky neměl být problém zrecyklovat. Háček je však v tom, že vnitřek kelímků je vybaven plastovým filmem z polyethylenu, aby kelímek byl voděodolný a nerozpustil se nám tak v ruce, jen co za sebou zavřeme dveře kavárny. Přítomnost papíru a plastu zároveň znamená, že kelímek  nemůže být recyklovaný v klasických recyklačních zařízeních, nýbrž musí putovat do speciálních recyklačních center, kterých jsou například ve Velké Británii pouze tři. Zároveň podle O’Carroll, (2016) kelímky nesmí pocházet z již recyklovaného papíru, a tak se 10 000 stromů za rok stane obětí pro uspokojení poptávky po jednorázových kelímcích jen ve Velké Británii.

  • Jako první se musí od kelímku oddělit filmová vrstva plastu
  • Až potom se dají oddělené materiály zvlášť recyklovat

Po posledním doušku kávy nebo kávového nápoje v podobě capuccina nebo latté kelímek  zpravidla vyhodíme do směsného odpadu, odkud má pramalou šanci dostat se do specializovaného zařízení, kde by byl plně recyklován a končí ve spalovnách nebo na skládkách. Nerecyklovaný plastový materiál se tak postupně rozkládá na malé mikročástice, které kontaminují náš potravní řetězec třeba tím, že skončí v moři a nalézají se tak nejen v mořských rybách.

Kontaminace oceánů a řek plastovými mikročásticemi

Například v Dunaji plave více umělohmotných částic, než je rybích larev. Jeden z autorů zmíněné studie Aron Lechner et al., (2014) poukazuje na to, že Dunaj dopraví do Černého moře kolem 4,2 tun plastového odpadu denně, který pak má šanci kontaminovat náš potravní řetězec.

Británie na kávové kelímky uvalí daň

Řetězec Starbucks se pokusil motivovat lidi k tomu, aby si pro kávu chodili s vlastním hrníčkem, a to se slevou 25 pencí (7 Kč). Bohužel výsledek byl takřka zanedbatelný a podle již zmíněné zprávy výboru pro životní prostředí britské Dolní sněmovny se chystají legislativní opatření formou daně (poplatku) za jednorázové kelímky.

obrázek z twitter.com

Přicházející změny podle Sandry Laville (2018) z The Guardian:

  • Plošná daň na jednorázové kelímky bude ve výši 25 penny (7 Kč).
  • Pokud nebudou splněny do roku 2023 recyklační cíle, budou jednorázové kelímky úplně zakázány.
  • Větší finanční spoluúčast "kávového soukolí" na likvidaci jednorázových kelímků.
  • Zlepšení značení kelímků s cílem vzdělávat zákazníky.

Předsedkyně výboru pro životní prostředí Mary Creagh uvedla, že po zavedení poplatků za plastové sáčky v supermarketech došlo k poklesu jejich používání v prvním roce o ohromných 83 %. Z psychologického hlediska chování zákazníka to vyvozuje jeden základní poznatek: zákazníci jsou více motivování rizikem dodatečného připlacení než poskytnutou slevou. Zároveň si Mary Creagh slibuje od zavedení daně snížení produkce odpadu ve formě jednorázových kelímků až o 300 miliónů.

Ministerstvo životního prostředí bohužel prozatím neplní roli leaderů

Zářným příkladem rozhodně nejdou úředníci z britského ministerstva pro životní prostředí, kteří si dopřejí za den úctyhodných 1 400 káv v jednorázových kelímcích. Doufám jen, že na to mají speciální koše, aby kelímky skončily tam, kde mají (Rebecca Smithers, 2017).

obrázek z pexels.com

Pro kávu s vlastním hrníčkem!

Nejjednodušším řešením, jak na často celkem dražší kávě ze Starbucksu ušetřit, je nošení vlastní nádoby na kávu. Zároveň se budeme chovat zodpovědně a ekologicky.

Pozitivní celospolečenský dopad by jistě mělo zavedení plně recyklovatelných kávových kelímků. Můžeme být rádi, že na výzkumu a již i výrobě těchto kelímků se pracuje. Jejich rychlost produkce však zatím nedosahuje takové míry, že by mohla uspokojit větší část společenské poptávky. Laville, (2018) uvádí, že by pomohl systém sběru kelímků do speciálních odpadních košů a následný převoz do specializovaných zařízení, kde je možné kelímky recyklovat. Nejideálnějším řešením by bylo používání kelímků, které se dají kompostovat a bezproblémově se rozloží kdekoliv.

Freiburg Cup

Se zajímavou alternativou přišli ve Freiburgu, kdy město zavedlo tzv. Freiburg Cup, který si můžeme za 1€ koupit a vrátit ve městě ve více než 100 obchodech, které jsou viditelně označeny. V obchodě nám vrátí zálohu, vydezinfikují Freiburg Cup, a ten je tak připraven na další použití a míra spotřeby jednorázových kelímků může směle raketově klesat.

obrázek z thriveglobal.com

Co si z toho vzít?

Jako velcí milovníci kávy jsme také lidmi, kteří milují svou planetu a přírodu kolem nás. Zodpovědným chováním dokážeme udělat obrovské společenské změny a třeba při tom ještě ušetřit. Jednorázové kelímky na kávu není jednoduché recyklovat stejně jako kávové kapsle. Pouhý jeden kelímek ze 400 kusů je recyklován, zbytek končí na skládkách odpadu nebo ve spalovnách, kde se podílí na větším či menším ekologickém znečištění. Pokud si do kavárenských řetězců budeme nosit svůj vlastní kelímek, dostaneme slevu na kávu, ale pokud si žádný nedoneseme, tak pravděpodobně budeme v budoucnu i u nás v České republice doplácet poplatek za použití jednorázového kelímku podobně jako je tomu nyní s igelitovými taškami ze supermarketů.

Jak lze problém jednoduše vyřešit pomocí kompostovatelných kelímků?

Zdroje:

Rebecca Smithers. (2017, listopad 21). UK environment department using 1,400 disposable coffee cups a day. The Guardian. Získáno z http://www.theguardian.com/env...

Laville, S. (2018, leden 5). MPs call for 25p charge on takeaway coffee cups ahead of possible ban. The Guardian. Získáno z http://www.theguardian.com/env...

Lechner, A., Keckeis, H., Lumesberger-Loisl, F., Zens, B., Krusch, R., Tritthart, M., … Schludermann, E. (2014). The Danube so colourful: A potpourri of plastic litter outnumbers fish larvae in Europe’s second largest river. Environmental Pollution (Barking, Essex : 1987), 188(100), 177–181. https://doi.org/10.1016/j.envp...

O’Carroll, L. (2016, říjen 5). UK’s billions of takeaway cups could each take "30 years" to break down. The Guardian. Získáno z http://www.theguardian.com/lif...

Taylor, M. (2017, říjen 11). Coffee shops not doing enough to combat huge increase in waste cups. Získáno 11. leden 2018, z http://www.theguardian.com/env...

  •