Sabino, představ se prosím návštěvníkům serveru Aktin.cz
Ahoj, moc zdravím všechny čtenáře!
Jmenuji se Sabina Doležalová a pocházím z Vyškova u Brna. V současné jsem mimo studentky také fitness trenérka a bikini fitness závodnice.
Já tě vnímám jako fitnessku, kterou sledují holky hlavně na sociálních sítích, protože je motivuješ právě hlavně tam. Pověz mi ale taky něco o tom, jaká jsi závodnice. Jaké jsou tvé největší soutěžní úspěchy a máš v plánu soutěžit i v budoucnu?
Já se sice soutěžními úspěchy nerada řídím, každou sezónu se v takhle nové kategorii, jako jsou bikini, tvoří nové trendy a každému se líbí něco jiného. Někdo upřednostňuje svalnatější postavy, jako například já, a jiní zase spíše hubenější modelkovské postavy. Hodnocení je tudíž vždy trochu rozdílné a ne každý s ním souhlasí. Občas se stává, že jedna bikinka se stejnou formou na jedné soutěži přiveze zlato a na druhé nepostoupí ani do finále. Já osobně si velice vážím stříbrné medaile z Mistrovství Moravy a Slezska asi už jen proto, že byla první a ta navždy bude nejkouzelnější.
Co se týká budoucna, letošní jarní sezónu vynechávám kvůli maturitě a přijímačkám na VŠ, nerada bych se připravovala na soutěž v takovém stresu, formě by to uškodilo, takže na prkna se chystám až na podzim.
V předchozí otázce jsem psal o tom, že tě sledují ženy. Sledují tě však také muži. Pokud se pak třeba podívám na komentáře pod tvými fotkami, vidím dost rozdíl v tom, co koho zajímá, a co píšou kluci oproti holkám. Jak tohle vnímáš ty? Dokáží tě někdy komentáře od mužů naštvat?
Každá pozitiva s sebou nesou vždy i nějaká negativa, takže to beru s nadhledem a rozhodně se nemůže stát, že by mě nějaký nevhodný komentář od pubertálních chlapců vytočil.
Proč vidíš svou budoucnost v bikinách a ne třeba v bodyfitness? Do této kategorie by tvé tělo nemělo vůbec problém "dorůst".
Bikini fitness má poměrně dost blízko ve světě sportu k jakémusi ženskému ideálu krásy, je to kategorie, ve které ze všeho nejvíc (stejně jako u můžu v men's physique) záleží na celkovém projevu, ke kterému patří ladnost pohybu při pózování, úprava vlasů, plavek, nehtů, bot a spousta jiných detailů. Já říkám, že je to taková kategorie "sportovní miss." Já se navíc mimo jiné věnuji i fotomodelingu, má to k sobě ještě poměrně blízko, což už bodyfitness nemá. K tomu také miluju módu a vše s tím spojené, takže řešení každého detailu na plavkách nebo celkového finálního vzhledu mě moc baví. Sice je to kategorie, kde je mnohonásobná početní konkurence a u bodyfitness je mnohem větší šance na úspěch, ale to mě neodradí.
Začátek tvé fitness cesty byl dost o tom, že jsi nebyla spokojená se svým zadečkem. Vnímala jsi jej jako tvou slabinu. Jak jej vnímáš teď?
Teda, nevím, kde jsi narazil na tuhle informaci, ale zadeček nikdy jádrem problému nebyl. V období puberty a nějaký čas po ní jsem se sebou nebyla spokojena tak nějak obecně, našli mi navíc hypofunkci štítné žlázy, začala jsem na ni brát hormony, po kterých mám problém se zavodňováním, navíc genetika mi nikdy nehrála do karet... a k tomu zakulacování křivek v průběhu dospívání, to mi taky nepřidalo, takže jsem začala mít deprese ze svého těla, i když jsem vážila kolem 52 kilo. Nesprávně jsem dietovala, z čehož jsem plynule přešla k poruchám přijmu potravy. Nejprve jsem odmítala jídlo a když jsem po ztrátě váhy byla nucena jíst, začala jsem jídla násilně zvracet a bulimie byla na světě. To jsem se dostala na nějakých 46 kilo. Když jsem skončila jednou na Silvestra v nemocnici kvůli akutnímu zánětu dvanácterníku, uvědomila jsem si, že to takhle dál nejde. Boj to byl dlouhý, ale rodina, fitness a cesta zdravého životního stylu mi společně ukázali směr, díky němuž lze mít krásnou postavu a tělo si neničit.
Jsem rád, že zadeček problém nikdy nebyl. Možná si špatně pamatuji tvé starší příspěvky na sociálních sítích. Asi to bylo jednoduše o tom, že ses jako každá bikini fitnesska chtěla na ten zadeček zaměřovat, protože zadek není nikdy dost dobrý. Na co se ale zaměřuješ teď? Co musíš zlepšit, abys byla lepší jak v očích rozhodčích, tak i v těch svých?
Určitě o trochu jemnější tvary, byť se mi osvalenější bikinky líbí víc, podle rozhodčích bych se na minule soutěži neztratila ani mezi bodyfitnesskami, takže na svalovině lehce ubrat a hlavně vyladit lépe rýsování. Do cesty mi bohužel kousek před závody skočila nutná operace a já byla na chvíli jak dietou, tak tréninky, úplně ze hry, takže jsem formu nedorýsovala podle plánu a to chci letos napravit.
Jak jsi tohle zvládala psychicky? Věnuješ delší období přípravě a najednou ti do toho skočí operace, se kterou zákonitě přijde zhoršení výkonnosti, což je u bikini fitnessky, jak zmiňuješ, projeví nedorýsovanou formou. Jak moc těžké pro tebe bylo jít na ta prkna s tím, že víš, že to není tvá nejlepší forma?
Moc těžké to nebylo, protože jsem věděla, že já pro to udělala všechno. Kdyby se forma nevyvedla kvůli mojí hlouposti, přípravu bych podcenila nebo něco nedodržovala, vyčítala bych si to hrozně moc. Tohle jsem ale bohužel ovlivnit nemohla, dala jsem do toho maximum a nakonec to nedopadlo vůbec špatně. Nechtěla jsem to vzdát, protože jsem byla za více než polovinou přípravy. Už jsem měla plavky, boty, registrace a přes 2 měsíce jsem dřela, jezdila za trenérkou a držela poctivě stravu. Nešlo to nechat být, na to mě to stálo moc úsilí, disciplíny, peněz a nervů mých a lidí okolo mě. Do toho jsem si říkala, ze na příští soutěži to bude o to lepší, protože jsem ještě svou top formu vlastně ani neukázala.
Pojďme na chvilku k tvým tréninkům. Mohla bys asi především ženám napsat nějaký příklad tvého tréninku spodní poloviny těla, který je zaměřen právě na hýžďové svaly?
- Základem každého tréninku spodní části těla je samozřejmě nejkomplexnější cvik vůbec, a to je dřep. Říká se, že dřepy jsou jako sex - čím hlouběji, tím lépe. A opravdu to platí! Takže teda zařazuji hlavně hluboké dřepy a čím širší bude postoj, tím víc se zapojí zadeček. 4 série po 15 opakováních s velkou osou (a váhou dle vlastního uvážení). Doporučuji i obrácené hacken dřepy.
- Dalším důležitým cvikem jsou určitě výpady, když je ale budete provádět krokem vzad, zapojíte hýždě ještě víc. 3 série po 15 opákováních na každou nohu postačí.
- Pro formování přední strany stehen, kvadricepsů, a zadní strany stehen, hamstringů, ráda jezdím supersérii předkopávání a zakopávání, je to klasika, ale funguje to. 4 kola dají zabrat neskutečně.
- Rumunský mrtvý tah s co nejtěžšíma jednoručkama u mě nikdy nechybí. Na zadeček a hamstringy je jako dělaný, takže šup tam s dalšími alespoň třemi sériemi.
- Na konci každého tréninku zaměřeného na zadek zařazuji nějaké nepříjemné vypalovačky, ideální je na to například hip thrust s velkou osou. A to jedu dokud můžu. Někdy mi stačí 3 série, jindy jich dám 5.
Nově mám ve své nabídce předdefinovaný program "ZADEČKOVÝ SPECIÁL." Jedná se o časově nenáročné cvičení zvladatelné v pohodlí domova. Program je zaměřením na nohy, bříško a zejména na zadeček, jak název napovídá. K programu je FOTO tutoriál všech cviků. Holky, ozvěte se!
Zařazuješ dřepy vždy na začátek tréninku, nebo třeba někdy i na jeho konec, když už je všechno napumpované a dřepy jsou tak cítit trošku jinak, než na začátku tréninku?
Zkoušela jsem je zařazovat i na konec, ale mně osobně to vůbec nevyhovuje, takže dřepy jezdím většinou jako úplně první cvik.
Máš ať už v ČR, nebo ve světě, nějaké své oblíbené (bikini) fitnessky, které tě svou formou, nebo přístupem, motivují a sleduješ je tak, jako sledují tvé fanynky tebe?
Rozhodně! Je potřeba mít neustále před sebou nějakou motivaci a vědět, jakým cílům se chceme přibližovat. Mezi mé největší oblíbenkyně patří rozhodně Ashley Kaltwasser, Alla Semenova nebo Saskia Cakoci. Obecně to jsou ale zejména ruské, případně slovenské závodnice.
Rusky a Slovenky jsou špička nejen v Evropě, ale já osobně považuji tyhle holky (Alla, Yana, Olivia, Saskia, Timea,...) za lepší bikini fitnessky, než co nabízí topka profi divize IFBB. V ČR je to ale slabší. Proč si myslíš, že se české bikini zatím nechytají na ty slovenské? Děláme tu něco špatně?
A to by mě hele zajímalo taky! Co se týká genetického původu jsme dost podobné, v podstatě jsme jako jeden téměř stejný národ, takže předpoklady máme skoro stejné. Působí to na mě trošku tak, že jsou v tomto obecně víc podporované a je to tam populárnější, než u nás. Možná tedy mají k rozvoji více prostoru, ale vyloženě tak si to nemyslím, nerada bych šířila nějaké bludy. Důležité je, že ač je Češek úspěšných na mezinárodních soutěžích trošku méně, stejně se tu najdou. Myslím, že například Adélka Storzerová nebo Evička Havelková nás loni reprezentovaly fantasticky a jsou důkazem, že to jde. Ono to možná v konečném důsledku bude jen tou českou leností, kdo ví.
Mám pro tebe ještě dvě otázky. První je o tom, co se ti v roce 2016 povedlo a co se ti nepovedlo a musela ses z toho poučit. Máš něco takového?
Juuuu... no rok 2016 byl dost náročný. Určitě jsem ráda, jak jsem zvládla náročnou přípravu, během které jsem započala nový vztah, za který jsem moc vděčná. Dohnala jsem pak všechny zkoušky kvůli absenci ve škole, podstoupila augmentaci, začala se víc věnovat osobnímu trenérství, zúčastnila se finále modelingové soutěže a hlavně se (i když dost brzo) osamostatnila od rodičů a postavila na vlastní nohy. Žádná velká chyba, ze které by plynulo nějaké životní moudro nebo velké ponaučení, mě naštěstí nepotkala.
Druhá otázka - máš něco ať už z tréninku, jídelníčku, nebo doplňků stravy, co sis na sobě v roce 2016 nově vyzkoušela a zjistila, že to nefunguje a do budoucna to už zkoušek nebudeš, a naopak funguje a nově jsi to zakomponovala do toho, jak se připravuješ?
Určitě jsem si ověřila, že na mě působí víc ketogenní způsob stravování. Vyšší příjem tuků a minimum sacharidů. Cítím se tak mnohem lépe. Co se tyká tréninků, tak na mě nepůsobí z kardia nic, co se delší dobu opakuje. Dlouhé vytrvalostní kardio je pecka, ale tak na měsíc. Vysoce intenzivní spalovací tréninky byly taky jednička, ale ne na dlouho. Nejvíce se mi osvědčilo to kombinovat, ať si tělo moc nezvyká.
Sabino, díky za rozhovor! Pokud bys ráda závěrem něco vzkázala našim čtenářům, nebo komukoliv poděkovala, tak máš prostor.
Určitě, děkuji. Předem bych chtěla poděkovat všem, kteří mě v mojí cestě podporují, zejména můj úžasný přítel, část rodiny a přátelé. Dále všem mým sledujícím (nerada používám slovo fanoušek, přijde mi to hrozně narcistické), protože bez nich bych určitě nebyla tam, kde jsem teď a doufám, že je budu stále motivovat a předávat jim užitečné rady a zkušenosti. Čtenářům Aktinu chci moc poděkovat, že se dočetli až sem. Přeji jim do nového roku jen to nejlepší a v případě zájmu o osobní i online coaching mě mohou kdykoliv kontaktovat. Děkuji a ahoj!
Sabinu pro Aktin.cz vyzpovídal Honza Kavalír
