Trasa 10 km: Spálíte více kalorií chůzí, během, na kole nebo na inlajnech?

Spálit pohybem co nejvíce energie za co nejkratší čas. A nejlépe s co nejmenším úsilím! To by mohl být logický cíl každého, kdo by chtěl prostřednictvím fyzické aktivity zvýšit výdej energie, a díky tomu podpořit hubnutí. Co kdybych vám dal úkol – na vzdálenosti 10 km spálit co nejvíce energie a vybrat si k tomu libovolný sportovní pohyb. Čemu byste dali přednost a jaký sport by byl pomyslným vítězem?

Výdej energie při sportovní aktivitě je ovlivněn několika základními faktory

Jakožto aktivní sportovec jsem byl vždy fascinován možností spočítat si výdej energie při pohybové aktivitě a pořád mi vrtalo hlavou, jaké faktory tento výdej nejvíce ovlivňují. Dnes už vím, že těch opravdu důležitých charakteristik je pouze několik. Jsou to:

1. Tělesná hmotnost sportovce –čím těžší sportovec, tím vyšší výdej energie bude mít.

2. Délka pohybové aktivity – čím delší aktivita, tím logicky vyšší energetický výdej.

3. Intenzita pohybové aktivity – tu lze vyjádřit různě, běžnému čtenáři však asi bude nejbližší tepová frekvence. Takže čím vyšší tepovka, tím vyšší výdej energie, což bude také úzce souviset s rychlostí pohybu. Další veličině pro vyjádření intenzity pohybu VO2 max jsme se věnovali v tomto článku.

Dále by šly jmenovat třeba povětrnostní podmínky (teplota, vlhkost) nebo převýšení, které na trati zdoláváme, ale ty lze pro zjednodušení “ukrýt” pod intenzitu pohybu, protože ovlivní naši tepovou frekvenci a náročnost pohybu.

Ultimátní srovnání pohybových aktivit na trati 10 km

Bude výdej energie u všech stejný nebo se lišit? Na tuto zapeklitou otázku jsem zrovna před pár dny narazil spolu se svými studenty. A v prvním momentu jsem si nebyl vůbec jistý, jak jim odpovědět! Zároveň se mi totiž v mysli objevila dvě možná řešení:

1. Ať už se bude jednat o jakýkoliv pohyb, výdej energie bude stejný. To zásadní je přece uražená vzdálenost, která je stejná. Jestli ji ujdeme, uběhneme, nebo přejedeme na kole, je úplně jedno!
2. Výdej energie se bude lišit. Kvůli intenzitě pohybu. Takže při intenzivněji vykonávaném pohybu, při kterém mi bude rychleji tlouci srdce a dosáhnu vyšší rychlosti, vydáme více energie, i když mi zdolání 10 kilometrů bude trvat třeba podstatně kratší dobu.

O výdeji energie během 10kilometrové trati bude v hlavně rozhodovat intenzita pohybu

Tuto úlohu si vyřešíme na několika druzích aktivity:

1. Chůze rychlostí 4 km/h a 6 km/h.

2. Běh rychlostí 8 km/h, 10 km/h a 12 km/h.

3. Jízda na kole rychlostí 20 km/h a 25 km/h.

4. Jízda na kolečkových bruslích cca 15 km/h, 18 km/h a 21 km/h.

Tabulku výsledků si ukážeme na modelovém příkladu 65kilové ženy a 80kilového muže.

Výpočtu výdej energie pomocí tzv. MET jednotek jsme se věnovali v tomto článku. Není to ale nic těžkého. V podstatě se vynásobí tělesná hmotnost, MET jednotka a délka aktivity v hodinách.

Největší množství energie spálíme díky běhání

Intenzity pohybu byly použity z mezinárodně uznávaných tabulek, které najdete zde.

Co si z toho vzít?

Z těchto aktivit se stává pomyslným vítězem běh rychlostí 12 km/h. Při srovnání chůze a běhu, u kterých musíme rozpohybovat naši tělesnou hmotnost bez pomoci sportovních náčiních (kolo, brusle), prostě vyšší rychlost pohybu znamená vyšší intenzitu i výkon, a tím také vyšší výdej energie. Představit si to můžeme podobně jako u auta – čím rychleji auto jede, tím si také vezme více benzínu no a tak je to také s naším vlastním tělem. 

Jak je ale možné, že na kolečkových bruslích a kole se pohybujeme rychleji než pěšky, a přesto pálíme méně? Inu, odpověď je nasnadě. I když se jedná o rychlejší pohyb, jednoduše nemusíme k jeho dosažení vydávat takové množství energie, vynález kola je přece jenom velkým pomocníkem k šetření energie. Když chceme pálit co největší množství energie za co nejkratší čas, náročnější pohyb, vyšší výkon, vyšší intenzita a vyšší rychlost pohybu znamenají celkově více vydané energie.