Přestože je pravidelná fyzická aktivita našemu zdraví bezpochyby prospěšná, v některých případech může po fyzické, psychické i výkonnostní stránce napáchat obrovské škody – škody, které shrnuje tzv. syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu (RED‑S).
V dnešním článku se podíváme na to, co RED‑S představuje, co nám v jeho přítomnosti hrozí a jak se mu vyhnout.
1. Co je relativní energetická nedostatečnost ve sportu?
Relativní energetická nedostatečnost ve sportu (RED‑S, relative energy deficiency in sport) označuje soubor příznaků, které negativně působí na výkon, ale i zdraví sportovce. Podkladem jeho rozvoje je tzv. nízká energetická dostupnost, která způsobí, že náš organismus nemá dostatek energie k tomu, aby pokryl své základní funkce. Příčinami nízké energetické dostupnosti mohou být právě vysoké sportovní zatížení, nedostatečný energetický příjem nebo kombinace těchto faktorů.
Energetická dostupnost
Energetická dostupnost (EA, energy availability) pak představuje takovou energii, která sportovci zbyde po odečtení energie vydané na cvičení od jeho celkového energetického příjmu. Výsledná hodnota je nakonec ještě vztažena na beztukovou tělesnou hmotnost (FFM) konkrétního jedince.
Optimální energetická dostupnost je u žen 45 kcal/kg FFM, u mužů se tato hodnota předpokládá o něco nižší – např. Koehler a kol. ve své studii uvádějí 40 kcal/kg FFM. Obzvláště riziková je z hlediska zdravotních komplikací dlouhodobě udržovaná hladina energetické dostupnosti pod 30 kcal/kg FFM.
Další informace o energetické dostupnosti a praktické rady, jakým způsobem navýšit svůj denní příjem a vyhnout se tak poruchám zdraví, najdete v našem dalším článku.
2. Jaké oblasti zdraví RED‑S ovlivňuje?
Koncept RED‑S byl roku 2014 oficiálně představen Mezinárodním olympijským výborem a navazuje na tzv. ženskou atletickou triádu, která se v důsledku nízké energetické dostupnosti projevuje poruchami příjmu potravy, menstruace a kostního zdraví.
V porovnání s ženskou atletickou triádou je však RED‑S mnohem komplexnější a detailněji popisuje všechny oblasti zdraví, jež jsou postiženy nedostatečnou dostupností energie. Konkrétně se jedná o již zmiňované reprodukční funkce a kostní zdraví, dále pak fungování trávícího a imunitní systému, poruchy systému srdce a cév, sekrece hormonů, metabolických funkcí, růstu a vývoje, krevních parametrů a psychického zdraví. Další jeho velkou výhodou je, že RED‑S kromě žen počítá už také s mužskými sportovci.
Vzhledem k těmto poruchám je navíc jasné, že naše tělo už zkrátka nemá kde brát a k narušenému zdraví se přidává i snížená sportovní výkonnost. Změny se navíc v našem těle projeví velmi rychle, snížená tvorba některých hormonů byla zaznamenána již po 5 dnech nízké energetické dostupnosti. Grafické znázornění oblastí zdraví postižených RED‑S popisuje následující obrázek:
3. Koho se RED‑S týká?
Přestože je RED‑S poměrně novou oblastí zájmu, počet studií zabývající se tímto tématem raketově stoupá – ty také mimo jiné ukazují, jak moc je tento problém rozšířený. Např. Rogers s kolegy ve své práci odhalili alespoň jeden příznak pojící se s RED‑S u 80 % elitních a pre‑elitních australských atletek.
Dávno už také neplatí teorie, že zdravotní komplikace spojené s nedostatečnou dostupností energie postihují pouze ženy. Podle některých studií je totiž jejich výskyt mezi pohlavími téměř totožný. U mužských sportovců je však tento problém mnohem náročnější odhalit (u žen patří k jedněm z prvních varovných signálů poruchy menstruačního cyklu) a předpokládá se navíc, že mužské tělo je vůči nízké energetické dostupnosti o něco odolnější než ženské – viditelné změny se proto objeví až ve chvíli, kdy už jde opravdu do tuhého.
Dlouho se také věřilo, že RED‑S postihuje pouze elitní a výkonnostní sportovce. Některé práce však upozornily na alarmující fakt, že na odpovídající dostupnost energie je třeba dbát nejen u profesionálů, ale rovněž i mezi rekreačními sportovci. Rizikové jsou zejména disciplíny zaměřené na vzhled, estetiku a štíhlost nebo sporty řadící atlety do různých váhových kategorií.
4. Jak můžeme RED‑S předcházet?
Navzdory všem důkazům naznačujícím závažnost problematiky RED‑S neexistuje aktuálně v České republice žádný jednotný přístup, který by dokázal ohrožené sportovce zachytit a poskytnout jim odpovídající možnosti léčby. Samotná terapie je ve většině případů založená na navýšení příjmu energie, snížení míry pohybové aktivity či její intenzity, psychoterapii nebo kombinaci těchto kroků. Naprosto nevhodným postupem je “navrácení” menstruace pomocí přípravků hormonální antikoncepce – jejich užívání sice navodí pravidelné krvácení, to však nemá s fyziologickou menstruací nic společného. Více v našem článku 5 zajímavostí o menstruaci, které by měla vědět každá žena.
Zdá se však, že zahraniční vědecké týmy jsou ve vývoji těchto postupů na dobré cestě, o čemž svědčí stále se zdokonalující dotazníky sloužící k vyhledávání ohrožených sportovců (LEAF‑Q, RED‑S CAT, RST). Tyto dotazníky zahrnují otázky z oblasti zranění, trávicích či menstruačních funkcí, psychického stavu, vztahu sportovce k jídlu jako takovému, vnímání vlastního těla nebo objemu fyzické aktivity. Do doby, než tyto metody dorazí i k nám, je tak potřebné, aby si každý sportovec své zdraví a dostatečnou dostupnost energie ohlídal sám. Podrobný návod, jak si tuto hodnotu jednoduše spočítat, najdete v našem dalším článku.
Vyjádření odborníka
K tématu relativní energetické nedostatečnosti ve sportu a energetické dostupnosti se vyjádřil také doc. Mgr. Michal Kumstát Ph.D., působící v rámci Katedry podpory zdraví na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, jemuž tímto děkuji za spolupráci.
“Optimální energetický příjem ve sportu se velmi obtížně stanovuje. Poměr mezi denním energetickým příjmem a denním energetickým výdejem známe pod pojmem energetická bilance. Zjednodušíme‑li projevy dysbalance mezi příjmem a výdejem energie na příkladu změn tělesné hmotnosti, negativní energetická bilance nereflektuje navenek skryté (sportovcem nevnímané), ale přirozené kompenzační schopnosti organismu vyrovnat se s touto situací ve snaze o pokles tělesné hmotnosti (např. snížením intenzity klidového energetického výdeje, zastavením menstruačního cyklu, zpomalením růstu atd.).
Tedy i v situaci zdánlivě dostatečného energetického příjmu (= vyrovnané energetické bilance a stabilní tělesné hmotnosti) přetrvává relativní energetický deficit. Signály přetrvávající únavy, zhoršených regeneračních schopností, stagnace výkonnosti, poruchy spánku, recidivující respirační onemocnění a únavové zlomeniny jsou mezi sportovci podceňovány. Přesto, že kalkulace energetické dostupnosti má své limity a v současnosti např. neexistuje standardizovaný přístup k odhadu energetického výdeje během pohybové aktivity, nové technologie (chytré hodinky, měřiče srdeční frekvence) jsou v této souvislosti velkou perspektivou.
Odhad úrovně energetické dostupnosti je jednoduchým nástrojem objektivizace a individualizace optimálního energetického příjmu. Průběžná diagnostika energetické dostupnosti během různých fází ročního tréninkového cyklu by měla být samozřejmou součástí odpovědné sportovní přípravy nejen výkonnostních sportovců, ovšem zcela klíčová je u dětských sportovců, u kterých je dostatečný energetický příjem rozhodující pro správný vývoj a růst!”
Co si z toho vzít?
Při sportu, který je nenahraditelným prostředkem ke zlepšení našeho zdraví, je nezbytné dbát na to, aby byl tento energetický výdej optimálně hrazen energií ze stravy. V opačném případě totiž může vzniknout stav tzv. nízké energetické dostupnosti, na jehož základě se rozvíjí syndrom RED‑S.
RED‑S postihuje elitní i rekreační sportovce obou pohlaví a pro jejich výkon i zdravotní stav představuje významné riziko. Už za velmi krátkou dobu je totiž schopen narušit normální fungování organismu. I přes zahraniční objevy neexistuje dodnes v České republice žádný jednotný přístup k zachycení a léčbě těchto sportovců – je proto nezbytné, aby si byl každý sportovec tohoto rizika problému vědom a snažil se mu předcházet.
V rámci ochrany svého zdraví i sportovních výkonů se proto snažme vyhýbat jakýmkoliv drastickým dietám a příliš nízkému příjmu energie. Elitní sportovci, kteří potřebují rychle snížit hmotnost např. kvůli zařazení do určité váhové kategorie, by pak tento proces měli vždy podstupovat pod dohledem odborníka/týmu odborníků.
