• “Hezký den Miloslave, děkuji za Váš komentář. Kombinace glutamin + kreatin je potréninkově velmi výhodná. Glutamin podporuje vstřebání a využitelnost nejen kreatinu, ale také glukózy, kterou byste měl přijmout jako "nosič" pro obě aminokyseliny (sloučeniny aminokyselin). Takže ano. Pro lepší vstřebatelnost bych je snad pouze oddělil od proteinu alespoň 20-30 minutovou pauzou.”

  • “Předně děkuji Lukáši za velmi přínosný dotaz. Budu se jím zabývat z dvou směrů. Ve vztahu k článku se jedná o dvě rozdílné věci, tj. zkoumá vliv vyššího příjmu bílkovin na játra a ledviny, tím netvrdí, že je vyšší množství lepší pro proteosyntézu, ale pouze není zdravotně rizikové z hlediska jednoletého cyklu vysokobílkovinného stravování. Pokud bych se podíval na studie uveřejněné v článku, tak se jistě dají zpochybnit starší studie (více jak 20 let), u kterých nebude prokazatelná přesnost "měření" nebo zkoumání. Nemnohé příklady z doby před rokem 1990 ukázaly, že se měřící metody dokážou mýlit. Nicméně ano, v případě dostatečného energetického příjmu je dostačující a dokonce maximální využitelnou - z hlediska proteosyntézy, dávka bílkovin dokonce od hranice 1,3 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Dle mého velmi záleží na metabolickém typu jedince (bohužel ještě nedokážeme testovat a je škoda, že některá ze studií se nezaměřuje právě na toto) a samozřejmě hormonální výbavě resp. produkci hormonů starajících se o proteosyntézu, které zvyšují využitelnost (proteosyntetickou) bílkovin až klidně k hladinám vyšším jak 2 g.”

  • “Hezký den, děkuji za komentář. Pokud bych měl vybrat mezi dvěma Vámi zmiňovanými variantami, tak jsem rozhodně pro tu první s tím, že ji doplníte nárazově (tedy u vyčerpávajících výkonů) 10-20 g dextrózy a vždy o další 2-3 g kreatinu. V tréninkové dny, které jsou "snazší" a ne zcela vyčerpávající bych použil pouze regenerační přípravek + 3 g kreatinu a následoval cca za půl hodiny HYDREM v dávce 25-30 g a dále o hodinu, až hodinu a půl později pevným jídlem se středním obsahem polysacharidů.”

  • “Děkuji za názor. Dle mého je volba bílkoviny postavena na kombinaci tří základních faktů - množství a době stravitelnosti, biologické hodnoty a PDCAAS. Dle toho můžeme určit, zda je již bílkovina strávena a můžeme tak přijmout další bez rizika vzniku nestrávených zbytků, že nám poskytla dostatek esenciálních aminokyselin, nebo že má potenciál, abychom ji využili naplno. Ani zmíněný kasein nemusí být zcela problém v dávce třeba i 150 g denně, pouze potřebuje čas na vstřebání, u kterého musíme počítat s tím, že se stráví cca 5 g kaseinu za hodinu.”

  • “Hezký den, děkuji za reakci i poděkování. Samozřejmě, ač se potřeba bílkovin u starších lidí vzhledem k rozpadu svalové tkáně může zvyšovat, tak jsem přesvědčen, že hodnoty nad 2-2,5 g / kg / den nejsou nutné nebo spíše rizikové. Přeci jen se snižuje množství anabolických hormonů, zhoršuje se kvalita naší trávící soustavy a nestrávené zbytky by mohly pracovat ve prospěch vzniku karcinomu tlustého střeva (ač to není současným primárním činitelem našeho častého výskytu). Bohužel, v tomto bodě nezná věda odpověď, nicméně vězme, že se bude dívat i na seniorský věk cvičenců.”

  • “Na to si zřejmě musíte odpovědět sám. Cítíte se fyzicky i psychicky jako kulturista?”

  • “Děkuji za komentář, jsem za něj rád. Jedná se o první studii, která se věnovala reálně trénujícím jedincům. Tj. nebyla prováděna na necvičící populaci, pro kterou by byl samozřejmě tak vysoký příjem bílkovin zcela zbytečný, neefektivní a zřejmě i nevyužitelný, a mohl by způsobit různé zdravotní problémy. Rok sice krátkou dobou je, stejně jako nízký počet zkoumaných osob, i tak musíme tuto studii považovat za validní, z čehož vychází i doporučení a textace článku.”