Detox skladu! Před 11 hodinami jsme přidali do detoxu nový produkt s 11% slevou  

Učíme děti spojovat cukr s pocity štěstí a úspěchu, potom desítky let dietují a bojují s nemocemi, varuje Margit Slimáková
obrázek z reflex.cz

Učíme děti spojovat cukr s pocity štěstí a úspěchu, potom desítky let dietují a bojují s nemocemi, varuje Margit Slimáková

Jan Caha Jan Caha před 9 měsíci Aktualizováno 31. 1. 2018

Když se řekne jméno Margit Slimáková, mnoho z nás si vybaví fenomenální výživářku, propagátorku zdravého životního stylu, odbornici na výživu dětí, ale také si vybaví velmi kontroverzní "bufetovou vyhlášku", která vešla v planost v minulém roce. Jak jste se jako výživářka dostala do státní správy? 

K regulaci nabídky potravin ve školách jsem se poprvé dostala v průběhu našeho pobytu v Číně, kde jsem byla členkou stravovací komise, která velmi úspěšně navrhla a prosadila zlepšení nabídky doplňkového prodeje i vaření ve školní jídelně v americké škole v Šanghaji. Téma škodlivého prodeje sladkostí ve školách jsem poté v Česku úspěšně dostala do povědomí veřejnosti. Intenzivně jsem o junk food a soft drinks nabízených ve školách psala na svém blogu, vysvětlovala jsem problém ve svých videích a ve veřejných médiích. Doporučovala jsem a obhajovala potřebu regulace prodeje.

Prodej sladkostí ve školách se naštěstí nelíbil většině odborníků, pouze je za jeho regulaci nenapadlo bojovat. K odmítání prodeje nezdravostí ve školách se dokonce přidala i Společnost pro výživu, která sladkosti do té doby kritizovala jen tiše, a známí výživáři, kteří třeba jinak běžně propagují i potravinářský průmysl. Ministerstvo svými kroky pouze reagovalo na tlak ze strany odborníků, médií a veřejnosti. To, že jsem se dostala do státní zprávy anebo jakkoliv přímo podílela na psaní vyhlášky, není pravda, je to jen jedno z dalších nesmyslných tvrzení lobbistů – zástupců potravinářské komory, kteří se stále snaží sladkosti ve školách udržet. 

Poměrně hodně vaší snahy se točí okolo výživy dětí. Ty jsou v posledních letech stimulovány mnoha lákadly a růst obezity a nadváhy nejen v ČR právě u dětské populace roste. Kde vy sama vidíte ta největší rizika ve stravě dětí? 

V návykovosti. Žijeme v době, kdy jsou nezdravosti levné, atraktivně nabízené a všude okolo nás. Děti samozřejmě neonemocní po jedné tatrance. Problém je, když ty tatranky a další sladkosti budou jíst denně, když denně ve školách budou dostávat slazený čaj k obědu, když je paní učitelky ve školkách budou odměňovat bonbóny. Tím děti naučíme spojovat cukr s pocity štěstí a úspěchu, vybudují si návyk na nepřirozeně sladkou chuť. Mnohé děti potom budou desítky let jíst nezdravosti, a po nich dietovat a bojovat s nemocemi, které s nezdravou stravou souvisejí. 

Jedním z rizik je i agresivní reklama lemující sociální sítě, Instagram nebo Facebook. Jde se jí ubránit? 

Na sociálních sítích zpravidla nejsou malé děti, ale dospívající. Za zásadní pro vybudování zdravých návyků považuji první roky života. Klíčový je zejména vliv rodičů, dalších blízkých dospělých, školky a školy. Za nejhorší považuji vlivy, které na děti útočí z jejich blízkého okolí. Donedávna právě i z automatů ve školách.

Na tom, že reklama funguje a děti ji nejsou schopny racionálně vyhodnocovat, se odborníci shodují. Odborníci opakovaně apelují na rodiče, ať děti vychovávají ke zdravému životnímu stylu. Myslím si, že úkolem státu je podpořit rodiče, kteří se o to snaží. Regulovat propagaci nezdravostí dětem, nenabízet je ve školách a zdravotnických zařízeních, neodměňovat sladkostmi.

Předpokládám, že edukace by neměla začít u dětí, ale hlavně u dospělých. Existuje nějaký recept na to, jak edukovat dospělou populaci, která zažila komunistický nedostatek? 

Komunistický nedostatek je čím dál více historií, ale máte pravdu, že jsou dospělí, kteří stále argumentují, že také jedli sladké a vyrostli. Na to reaguji odpovědí, že sice jedli sladké, ale téměř jistě ne v takovém rozsahu, jak se dnes nabízí našim dětem. Nejen délka, ale i kvalita života hraje roli. Zrovna v Česku je velká část starší populace dlouhodobě závislá na lécích. 

Přesto jsem primárně pro výchovu správným příkladem. Nabízet inspiraci, nadšení a podporu. Ukázat, že děti ovoce rády, že lepší odměnou než cukroví pro ně může být třeba návštěva hřiště. Vzít prarodiče do zdravé restaurace, nakoupit jim vhodnější suroviny do spíže a učit je z nich vařit. 

Podporu státu si představuji také zejména v praktické podobě, jako třeba nabídku chutného kvalitního jídla ve všech státních organizacích od škol až po nemocnice, podporu lokálních pěstitelů, chovatelů a výrobců kvalitních potravin třeba v podobě prezentace jejich výrobků na farmářských trzích a jiných akcích organizovaných městskými úřady. 

obrázek z denik.cz

V této době jste s výživou začínala i vy. Kde se vzala Margit Slimáková jako výživářka? 

K výživě a zdravotní prevenci jsem se dostala přes své zdravotnické studium. Po pár letech studia na střední zdravotnické škole a následně na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy jsem jasně pochopila, že prevence je mnohem důležitější než terapie, a začala jsem se jí intenzivně věnovat. Třeba jako téma diplomové práce jsem si prosadila klinickou studii sledování zdravotního stavu alternativně se stravujících dětí. Studovala jsem v té době u nás dostupné oficiální informace o výživě a navštěvovala všechny možné kurzy alternativních výživových směrů. Obrovským posunem pro mě bylo, když jsme se díky manželově práci přestěhovali do zahraničí. Pokračovala jsem ve studiu v Německu a následně v Americe, kde byla už dávno před námi dietoterapie považována za zásadní součást prevence a léčby. 

Provozujete svůj web, píšete blog, přednášíte. Která z těchto činností je vám nejbližší, a co je vlastně vaší motivací dále hnát sebe i své okolí k tomu, aby dospěla výživového osvícení?

Baví mě skoro všechno, co souvisí s propagací zdraví. Jsem šťastná, když mám pár hodin možnost zalézt si sama do pracovny, studovat a psát texty. Ráda ale taky vystupuji na nejrůznějších fórech a vedu své školení Jídlověda. Moc mě baví setkávat se v rámci práce s nejrůznějšímu úžasnými profesionály. A miluji procházky, na kterých promýšlím své další nápady a plány. 

To, co dělám, přináší výsledky. S nimi přichází i chuť do další práce. Pohání mě i mé nastavení, kdy překážky a neúspěchy beru jako výzvu ještě více se snažit. Takže je i docela možné, že můj úspěch je dán spoustou potíží, které jsem musela postupně zvládat. 

Co se od dob vašeho začátku změnilo nejen ve výživě, ale v celkovém přístupu k zdravému životnímu stylu? 

Zdravé jezení už není jen snem alternativců a nikdo si už zdravě stravujícího nepředstavuje jako mnicha s miskou celozrnné rýže v jeskyni. Každý dnes chce kvalitu, dobrou chuť a čerstvost. Odborníci už se nevysmívají salátům a dietoterapie je stále běžněji považována za důležitou součást léčby mnoha nemocí. 

Vzpomínám si velmi barvitě na váš článek z minulého roku, který se objevil na vašem blogu a odkazoval na "modernizaci výživy", která v posledních několika letech je doslova revoluční. Jak vnímáte změny, které se výživě udály? 

Máte pravdu, že na jedné straně se může zdát, že ve výživě je skoro všechno naopak. Taky jsem sama na tomto téma napsala příspěvek na blog, který je nejčtenějším blogem roku na Aktuálně. Na druhé straně je zdravá výživa stále stejná a snadná. Po celou dobu své profesní kariéry jako základ zdravé výživy doporučuji jíst skutečné potraviny a jídla z nich. A to platí stále. 

Tuk se stal fenoménem moderní výživy. Je opravdu výhodnější? 

Výživa podle mě není o jednotlivých potravinách, o jednotlivých živinách, o počtech gramů, porcí ani kalorií. Redukcionistické pojetí vedlo k mnoha omylům minulých desetiletí, a to včetně doporučování pojídat nechutné a nezdravé nízkotučné polotovary. Tuk je esenciální složkou stravy, tvoří se z něj některé hormony a vitamín D, zahřívá nás, chrání před nárazy a hlavně skvěle chutná. Nemá smysl jej srovnávat s dalšími živinami, každá má jiné přínosy.  

Aktuální sláva tuků proto není ani tak způsobena jejich výjimečností mezi ostatními esenciálními živinami, ale pouhou rehabilitací po letech hloupé nízkotukové hysterie. 

Čekají nás ještě nějaké další, možná významnější objevy a převraty? 

Jsem přesvědčená, že moje doporučení jíst skutečné potraviny, upřednostňovat kvalitu před kvantitou a být v pohodě, budou platit i další desítky let.  Nové objevy určitě přijdou, ale pro to, abychom doma jedli zdravě, není potřeba žádných dalších studií. 

Roky zatracuji módní diety, ale jedinou bych mnoha lidem doporučila, a to mediální dietu. Prakticky to znamená přestat sledovat neustále měnící se doporučení populárních médií a potravinářského průmyslu. Úplně stačí, když v pohodě budeme jíst to nejlepší, co zde máme, tedy skutečné, lokální, sezónní potraviny a jídla z nich. 

Superfoods, fortifikované potraviny, funkční potraviny nebo suplementy. Mimo suplementů zde máme obrovitý boom a doplňky stravy naopak upadají. Čemu byste tento zájem / nezájem přičítala? Vnímáte ho stejně? 

Myslím, že posun od izolovaných suplementů k celým potravinám s vysokým obsahem živin je přirozeným a správným posunem od kvantity ke kvalitě. Namísto polykání pilulek podle uměle stanovených doporučených dávek čehokoliv je prospěšnější jíst celé kvalitní potraviny. Co ještě očekávám, je posun od zázračných cizokrajných superpotravin ke skutečným lokálním pokladům, jako jsou třeba bobuloviny anebo divoké byliny. 

obrázek z euro.cz

Které z těchto nových potravin jsou dle vás opravdu zajímavé s možným pozitivním dopadem na zdraví člověka? 

Pro mě jsou vždycky nejprospěšnější lokální a sezónní potraviny v bio kvalitě. Mohou to být třeba vejce, lesní borůvky anebo vlašské ořechy. 

No a pak jsou tu samozřejmě zázračné diety. Nemyslím snad komerční nejmenované verze, ale reálné low fat, low carb, ketogenní diety, přerušovaná hladovění, IIFYM nebo různé varianty paleo či raw. Jak najít tu pravou? Je z nich některá, která pro vás opravdu znamenala prozření ve světě výživy?

Většinu z uvedených možností řadím mezi tzv. terapeutické diety. Jsou zpravidla náročnější na znalosti a přípravu, omezují ve výběru sortimentu, ale současně mohou být efektivní dietoterapií i vážnějších zdravotních potíží. Základem všech jsou kvalitní potraviny a jídla z nich, a proto je na rozdíl od módy nesmyslných redukčních diet let minulých vítám.  

Co z uvedeného nedoporučuji je low fat strava postavená na nepřirozených odtučněných produktech. 

No a není nic populárnějšího než veganství. Jaký máte názor právě na něj? 

Nemyslím si, že zrovna veganství je nejpopulárnější směr, možná jen mnozí vegani hlasitěji předávají své přesvědčení, a tak jsou více vidět. 

Podle mnoha mezinárodních lékařských a výživových organizací je dokonce i veganství možné v každém věku, ale jde o omezující stravovací způsob, který je náročný na zajištění všech živin. Podle mě jde o restrikci zachraňující zvířata, ale potenciálně ohrožující lidi, obecně proto veganství nedoporučuji. 

Dá se vůbec veganství bez následků dlouhodobě přežít? 

Možné to je, ale běžné moc ne. Vždy je třeba zajistit suplementaci alespoň vitamínem B12, který rostliny skutečně nedodávají. 

Myslím, že nejednoho člověka bude také zajímat. Jak se vlastně stravujete vy sama? Vyznáváte některý ze specifických stylů stravování? 

Sama jsem asi třicet let lakto-ovo-vegetariánkou z etických důvodů. V žádném případě si však nemyslím, že můj způsob stravování je výživově nejprospěšnější a nejlepší pro každého. Vlastně si ani vůbec nedovoluji jej obecně doporučovat. Profesně totiž nejsem kazatelkou etiky ani propagátorkou toho, co se mi zrovna privátně hodí, ale výživářka a preventistka. Vím, že z výživového hlediska mohou prospívat nejrůznější stravovací způsoby, včetně třeba paleo směrů postavených na konzumaci kvalitního masa. Kvalita potravin je totiž tím nejdůležitějším základem výživy pro všechny. 

Pokud byste měla dát jasný návod na to (nejen že byly nedávno Vánoce) na to, jak být zdravý, štíhlý a fit, co by to bylo? A kde vlastně hledat sílu a motivaci do snahy, být zdravější a výživově lepší? 

Mít se rádi. Když se člověk má rád, užívá si své tělo, podporuje ho a nehledá na sobě chyby, neubližuje si. A dobře opečované milované tělo samo najde svoji správnou formu, tvar i počet kilogramů, které mu prospívají. Nepotřebujeme žádné nepřirozené diety, zkrášlovací kliniky ani zázračné přípravky. Potřebujeme se jen o sobe starat, oceňovat svoji dokonalost, kterou každý máme, a dále ji podporovat správnou péčí o své tělo i myšlení. 

Jste jednou v ČR z nejúspěšnějších výživářek, kde berete sílu vy sama? Co vás dokáže odreagovat a jaké jsou vlastně vaše koníčky?

Jsem nadšenec. Baví mě pracovat, užívat si svět a úžasné lidi okolo mě. Miluji knížky, vycházky s fenkou Lilly, výlety na in-line bruslích s manželem, učím se snowboard s našim nejmladším synem a kdykoli můžu, jdu ven. Sleduji, co se kolem děje, a promýšlím, jak být prospěšná. 

Jelikož máme ještě stále čerstvě rok 2018, existuje ve vašich plánech něco významného, čeho byste letos chtěla dosáhnout? A možná nejen letos, ale klidně i v budoucích letech? Kam směřuje jméno Margit Slimákové jako výživářka? 

Chci pokračovat ve spoustě rozjetých projektů. Dál budu prosazovat zdravé jídlo, jak to jen půjde. Budu pokračovat v psaní pro své blogy, budu natáčet videa, aktualizovat své edukační weby. Povedu think-tank zdravotní prevence Globopol, kde se s kolegy dále budeme snažit podporovat zdravější stravu ve státních jídelnách od škol až po nemocnice. 

Tou nejdůležitější a výjimečnou událostí z hlediska profese pro mě letos bude vydání Velmi osobní knihy o zdraví, ve které vysvětlím nejen svá výživová doporučení v příbězích. Podělím se o to, jak jsem mnohé z témat sama řešila v průběhu svého osobního života i profese. A důležitou část svého času věnuji i rozjezdu vlastních školení Jídlověda, které už nabízím v pěti městech v Česku a uvažuji o posunu i na Slovensko. 

obrázek z twitteru Margit Slimákové


  •