- I když se to nezdá, úpal a úžeh řadíme do kategorie úrazů.
- Jedná se o fenomény nejčastěji se vyskytující v letních horkých dnech.
- Existuje pár hlavních zásad, které by měly pomoci předejít úpalu a úžehu.
O co se vůbec jedná
Letní dny jsou v plném proudu, hodnoty na teploměru se stále zvyšují a my se kvůli horku a vedru budeme muset s největší pravděpodobností vyrovnat se dvěma častými fenomény teplého počasí. Jedná se o úpal a úžeh. A i když se to na první pohled nezdá, úžeh i úpal řadíme do skupiny celkových termických úrazů, tedy úrazů postihující celý organismus. Jde o tzv. úrazy horkem, kdy se celý organismu ocitne ve stavu přehřátí. Hlavní příčinou bývá pohyb v prostředí s nadprůměrnou teplotou v kombinaci s vykonáváním fyzicky náročné aktivity. Navíc k tomu může dopomoci pobyt v neprodyšné místnosti či dopravním prostředku či v případech zanedbání pitného režimu, tedy dehydrataci. Úpal či úžeh vzniká nadměrnou tvorbou tepla v souběhu s nedostatkem tekutin a minerálních látek. V této chvíli se tělo začne přehřívat a enormně potit a náš organismus jej už nebude schopen dostatečně rychle a efektivně ochlazovat.
Úpal
Důvodem, proč úpal vzniká, je velké horko v okolním prostředí, ve kterém se jedinec nachází. Vedro může být způsobeno přírodními jevy, a to podnebím či počasím a nebo kvůli působení lidského faktoru, a to pobytem ve stísněných místnostech či dopravních prostředcích. Úpal tedy může vzniknout i bez přímého působení slunečních paprsků. Příčinou se nejčastěji stává příliš mnoho vrstev oblečení nebo narušení termoregulace (např. tukovou tkání). Kvůli tomu může organismus postiženého selhat a zkolabovat. Dále zde hrají obrovskou roli tekutiny, konkrétně jejich dostatečný a adekvátní přísun. Pokud je jí málo, lidský pot nemá šanci se vůbec vytvořit, a tím nedochází k průběžnému ochlazování organismu.
Příznaky úpalu
Základními příznaky úpalu jsou horečka, nevolnost, bolest hlavy, prudká žízeň, celková slabost, pocity na zvracení nebo dokonce zvracení. Postupně může přicházet i dezorientace až ztráta vědomí. Postižený bývá v obličeji nezvykle červený, což se ale postupem času může změnit v pobledlost. V krajních případech se zpomaluje tep a dýchání a lze dojít k úplné zástavě . Tělesná teplota člověka se při úpalu může vyšplhat až ke 42 °C.
První pomoc
Předlékařská první pomoc je založena na nezbytné nutnosti postupně snižovat tělesnou teplotu postiženého. Rozhodně tím není myšleno zavřít jej do mrazáku, ale spíše jej přemístit do chladnějšího prostředí zaopatřeného stínem s možností zdvihnout dotyčnému nohy. Dále je vhodné zchladit tělo postiženého například sprchováním či koupelí studenější vodou. Pokud to v tu chvíli není možné, je na místě využít obkladů s jejich aplikací zejména na týl a do podpaží a třísel. Jako poslední je doporučováno přimět postiženého vypít chladný nápoj. V těžších případech silného přehřátí a následné zástavě dýchání a krevního oběhu by zachraňující měli rychle začít s resuscitací a okamžitě zavolat odbornou pomoc.
Úžeh
Jak poznat, že se nejedná o úpal, ale o úžeh? Na rozdíl již od zmiňovaného úpalu, který může vzniknout i bez přímého vystavení se slunečním paprskům, úžeh je zapříčiněn přímým působením slunečního svitu, a to na odhalené části těla. Z praxe se jedná zejména o části hlavy. K tomu je navíc vhodné dát si pozor na vliv infračervené a ultrafialové složky slunečního záření na pokožku, který může být u zrodu popálenin prvního až druhého stupně.
Příznaky úžehu
Příznaky úžehu jsou dosti podobné těm úpalovým, ovšem tyto mohou přijít až se zpožděním, zejména se tak děje v nočních hodinách. Kromě již dříve popisovaných se navíc může objevit ztuhnutí šíje a velmi opálená, až spálená, kůže od slunce.
První pomoc
Předlékařská první pomoc je opět obdobná jako v případě úpalu. Tedy v danou chvíli je vhodný okamžitý přesun postiženého do místa nepůsobení přímého slunečního záření. Dále je znovu na místě pozvolné ochlazování. K tomu může pomoci sprcha či koupel a nebo přikládání studených obkladů na hlavu, krk, játra a končetiny a taktéž podávání studeného pití po jeho malých dávkách. Stále je však nutno dbát na postupné chlazení organismu postiženého, aby se předešlo možnému teplotnímu šoku.
Jaké jsou tedy hlavní rozdíly?
| Úpal | Úžeh |
| Organismus je přehřátý i bez působení slunečních paprsků | Organismus je přehřátý kvůli působení slunečních paprsků |
| Příznaky se objevují okamžitě | Příznaky se objevují se zpožděním |
| Při první pomoci je vhodné zvednout nohy postiženého | Při první pomoci není nutné zvednout nohy postiženého |
Kdo by měl být nejvíce opatrný
Oba 2 zmiňované úrazy se mohou stát rizikovými pro každého z nás. Zejména pro ty, kteří se vyskytují ve vysokých teplotách a na přímém slunci bez dodržování ochranných zásad a pravidel (viz níže). Existují však skupiny lidí, které by si měly dát větší pozor na tyto fenomény. Řadíme sem tyto vlivné faktory:
- Chronické onemocnění (onemocnění plic, srdce, diabetes) – obecně zvyšují riziko úpalu a úžehu
- Léky – některé z nich znesnadňují zadržování vody v těle, což by mohlo u jejich uživatelů zapříčinit zvýšení rizika úpalu
- Věk – starší lidé obecně snášejí vysoké teploty špatně, proto by měli být v horkých dnech opatrnější. Nejrizikovější skupinou jsou však novorozenci, kteří ještě neumějí termoregulovat a proto jim vedra mohou způsobit vážné zdravotní potíže
Prevence úpalu a úžehu
Abyste si byli jisti, že se úpalu či úžehu vyvarujete, musíte si ohlídat a dodržet pár základních zásad a pravidel. Mezi ně patří tyto:
- Dostatečná hydratace (pozor na tekutiny, které spíše dehydratují: káva, alkohol)
- Výběr adekvátního oblečení - v teplých dnech se osvědčuje vzdušné oblečení z lehkých materiálů, které dobře odvádí pot a zároveň umožňuje proudění vzduchu
- Nošení pokrývky hlavy
- Výběr a aplikace vhodného opalovacího krému
- Správné načasování fyzické aktivity
- Čas pobytu na slunci (denní doba a počet hodin)
Co si z toho vzít?
Úpal a úžeh se řadí do úrazů postihujících celý organismu, kterým, i když o nich dobře víme, řada z nás opakovaně podlehne každý rok. Oba fenomény jsou převážně zapříčiněné pobytem ve vysokých teplotách bez adekvátního dodržování základních pravidela zásad, jako je například dostatečný pitný režim či volba správného oblečení.
I když máte léto rádi a těšíte se na něj celý rok, určitě není na škodu v jeho průběhu dbát a respektovat i jeho možné negativní působení a tím se vyvarovat zbytečným zdravotním obtížím.
