Vědci tvrdí: Vynechávat snídani zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Je tomu opravdu tak?

Petr Loskot
Petr Loskot před 4 měsíci
8 minut čtení
Vědci tvrdí: Vynechávat snídani zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Je tomu opravdu tak?
obrázek ze shutterstock.com

Snídat, nebo nesnídat? To je, oč tu běží. Náš vztah k snídani může být různý. Někteří z nás si bez snídaně nedokáží představit začátek dne, jiní se snídaně rádi vzdají a jako první jídlo dne si dopřejí až dopolední svačinu nebo vydatný oběd. Jedna z nejnovějších studií v této oblasti dospěla k závěru, že vynechávání snídaně může být spojeno s vyšším rizikem úmrtí na nemoci srdce a cév. Co to pro nás znamená?

Co se dnes dozvíme?

  • Jestli na nemoci srdce a cév zemře nejvíce lidí a proč není radno je podceňovat
  • Čemu přesně se věnovala studie zkoumající vztah snídaně a srdečních onemocnění  
  • Jaké jsou výsledky studie a jak ji komentovali sami autoři
  • Jak tyto výsledky vnímat v kontextu našeho celkového životního stylu
  • Jestli musíme snídat, i když po ránu nemáme hlad, nebo to lze řešit jinak

Nemoci srdce a cév jsou hlavní příčinou úmrtí v západní populaci. Může za to především životní styl

  • Na nemoci srdce a cév u nás ročně (2017) v ČR zemře téměř 50 000 obyvatel, což je zhruba 44,2 % z celkového počtu zemřelých. Podobně vysoké procento můžeme zaznamenat i v jiných vyspělých státech Evropy.
  • Vědci se neustále snaží identifikovat další faktory, které by mohly riziko vzniku těchto chorob ovlivnit. Výzkumníci v této studii se právě proto podívali na vztah mezi vynecháváním snídaně a rizikem úmrtí na kardiovaskulární choroby (KVN).

Vědci sledovali několik tisíc licí 17–23 let. Co se jim podařilo zjistit? 

Odborníci podrobili zkoumání data od 6550 amerických obyvatel reprezentativního vzorku americké populace ve věku 40–75 let, kteří byli ve studii sledováni po dobu 17–23 let. Vědci respondentům nedávali
žádné rady a ani se nesnažili měnit jejich životní styl, pouze sbírali data o faktorech jejich aktuálního životního stylu, jako jsou výživa a příjem alkoholu, pohybová aktivita, kouření, krevní tlak, hladina
krevních lipidů, BMI a finanční příjem. Zvláštní důraz kladli na konzumaci snídaně. 

Jak byli rozděleni lidé ve vzorku populace?

  • Nikdy nekonzumovali snídani (5,1 % vzorku)
  • Konzumovali snídani jen zřídka (10,9 %)
  • Konzumovali snídani zhruba polovinu dnů v týdnu (25 %)
  • Snídali každý den (59 %)
obrázek ze shutterstock.com

Nesnídat znamená vyšší riziko úmrtí na srdeční onemocnění oproti pravidelně snídajícím lidem

Po pečlivé statistické analýze, do které byly zahrnuty i informace o celkovém životním stylu a zdraví respondentů (tzv. zavádějící faktory), vědci došli k zajímavým výsledkům.

  • Účastníci studie, kteří vůbec nesnídali, měli o 87 % vyšší riziko úmrtí na KVN než ti, kteří pravidelně snídali a o 19 % vyšší riziko úmrtí z jakékoliv příčiny.
  • Když se výzkumníci podrobněji podívali na jednotlivé choroby srdce a cév, nejsilnější riziko bylo spojeno s cévní mozkovou příhodou, kde toto riziko velmi významně vzrostlo o 239 % oproti pravidelně snídajícím. Riziko úmrtí na srdeční choroby bylo vyšší o 59 %, nakonec se však neukázalo jako statisticky významné.

Autoři studie zmiňují, že vynechávání snídaně může vést ke snížení citlivosti na inzulin nebo zvýšení krevního tlaku. Co na to zastánci IF?

  • Je však zajímavé, že na druhé straně tu máme důkazy o tom, že protokoly přerušovaného hladovění (IF), u nichž se v některých případech také snídaně vynechává, mohou některé rizikové faktory KVN naopak snižovat, vzpomeňme např. náboženský půst RamadánUrčitě bychom ale neměli dávat na stejnou úroveň disciplinované IF (s úplně odlišnými dopady na metabolismus) a prosté vynechávání snídaně, které je ve vztahu ke zdraví navíc často spojeno s dalšími negativně vnímanými stravovacími návyky.

[Instagram]

Snídat, nebo nesnídat? 

  • Na jedné straně si uvědomme, že vědecké studie nejsou nikdy schopny popsat všechny faktory životního stylu, které mohou riziko vzniku KVN ovlivňovat. Ty tak mohou unikat naší pozornosti, kvůli čemuž můžeme pozorovat falešně významný vztah mezi dvěma sledovanými faktory (v našem případě vynechání snídaně a riziko úmrtí na KVN).
  • Je také docela logické, že ti, co nesnídají, mají tendenci sníst většinu svého kalorického příjmu večer, což samo o sobě může být rizikové (i při stejném celkovém příjmu energie), a proto ráno jednoduše nemají hlad a nesnídají. Nebo sdílí společné rizikové faktory, které nebyly do statistické analýzy zahrnuty, což jako možnost zmiňují i autoři studie.
  • Na druhé straně autoři jedním dechem dodávají, že těchto sledovaných faktorů bylo do analýzy zahrnuto poměrně hodně. Vztah mezi vynecháváním snídaně a vyšším rizikem úmrtí na KVN je tak podle nich významný a neměl by uniknout naší pozornosti. Stále více se tak ukazuje, že nejen celkový denní energetický příjem, ale i jeho rozvržení během dne může významným způsobem ovlivňovat naše zdraví a třeba i tělesnou hmotnost.
  • Takže snídat, nebo nesnídat? I přesto, že většina z nás vede zaneprázdněný život a zařazení snídaně může některé z nás jistým způsobem obtěžovat, čas bychom si na ni udělat rozhodně měli.
  • Jednoduché doporučení na závěr? Snídejme, snažme se více kalorií přijmout v první polovině dne (což můžeme s čistým svědomím doporučit i vyznavačům IF) a nepřejídejme se na noc.

[eshoplink]

Anton, S.D., Moehl, K., Donahoo, W.T., Marosi, K., et al. (2018) Flipping the Metabolic Switch: Understanding and Applying Health Benefits of Fasting. Obesity (Silver Spring, Md.). [Online] 26 (2), 254–268. Available from: doi:10.1002/oby.22065 [Accessed: 27 June 2019].

Ballon, A., Neuenschwander, M. & Schlesinger, S. (2019) Breakfast Skipping Is Associated with Increased Risk of Type 2 Diabetes among Adults: A Systematic Review and Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. The Journal of Nutrition. [Online] 149 (1), 106–113. Available from: doi:10.1093/jn/nxy194.

Bonham, M.P., Bonnell, E.K. & Huggins, C.E. (2016) Energy intake of shift workers compared to fixed day workers: A systematic review and meta-analysis. Chronobiology International. [Online] 33 (8), 1086–1100. Available from: doi:10.1080/07420528.2016.1192188.

Cahill, L.E., Chiuve, S.E., Mekary, R.A., Jensen, M.K., et al. (2013) Prospective study of breakfast eating and incident coronary heart disease in a cohort of male US health professionals. Circulation. [Online] 128 (4), 337–343. Available from: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.113.001474.

van der Heijden, A.A.W.A., Hu, F.B., Rimm, E.B. & van Dam, R.M. (2007) A prospective study of breakfast consumption and weight gain among U.S. men. Obesity (Silver Spring, Md.). [Online] 15 (10), 2463–2469. Available from: doi:10.1038/oby.2007.292.

Jakubowicz, D., Barnea, M., Wainstein, J. & Froy, O. (2013) High caloric intake at breakfast vs. dinner differentially influences weight loss of overweight and obese women. Obesity (Silver Spring, Md.). [Online] 21 (12), 2504–2512. Available from: doi:10.1002/oby.20460.

Reutrakul, S., Hood, M.M., Crowley, S.J., Morgan, M.K., et al. (2014) The relationship between breakfast skipping, chronotype, and glycemic control in type 2 diabetes. Chronobiology International. [Online] 31 (1), 64–71. Available from: doi:10.3109/07420528.2013.821614.

Rong, S., Snetselaar, L.G., Xu, G., Sun, Y., et al. (2019) Association of Skipping Breakfast With Cardiovascular and All-Cause Mortality. Journal of the American College of Cardiology. [Online] 73 (16), 2025–2032. Available from: doi:10.1016/j.jacc.2019.01.065.

Ruddick‐Collins, L.C., Johnston, J.D., Morgan, P.J. & Johnstone, A.M. (2018) The Big Breakfast Study: Chrono‐nutrition influence on energy expenditure and bodyweight. Nutrition Bulletin. [Online] 43 (2), 174–183. Available from: doi:10.1111/nbu.12323 [Accessed: 27 June 2019].

Tahara, Y. & Shibata, S. (2013) Chronobiology and nutrition. Neuroscience. [Online] 253, 78–88. Available from: doi:10.1016/j.neuroscience.2013.08.049.

Trepanowski, J.F. & Bloomer, R.J. (2010) The impact of religious fasting on human health. Nutrition Journal. [Online] 9, 57. Available from: doi:10.1186/1475-2891-9-57.

Witbracht, M., Keim, N.L., Forester, S., Widaman, A., et al. (2015) Female breakfast skippers display a disrupted cortisol rhythm and elevated blood pressure. Physiology & Behavior. [Online] 140, 215–221. Available from: doi:10.1016/j.physbeh.2014.12.044.

Poděkuj autorovi
8 lidí již poděkovalo

Diskuze k článku