Vegetariáni z nás hned tak nebudou - 83 kg masa a co dalšího spotřebuje za rok průměrný Čech?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný 29. 12. 2020
Uložit článek
Vegetariáni z nás hned tak nebudou - 83 kg masa a co dalšího spotřebuje za rok průměrný Čech?

Jako každý rok nám Český statistický úřad dává k dispozici údaje ohledně spotřeby potravin za předcházející rok. Jaké jsou současné trendy ve spotřebě potravin a nápojů? Čeho jsme snědli více oproti předešlému roku a co už nám naopak tolik nejelo?

Rok 2019 je pro Českou republiku rokem rekordů

Ve spotřebě potravin se nám jich totiž povedlo překonat hned několik. Od roku 1993 jsme zkonzumovali největší množství potravin, na každého Čecha padlo v minulém roce asi 797 kg potravin (odpovídá asi 2,2 kg potravin denně), což je asi o 66 kg více než v roce 1993.

Historicky nejvyšší spotřeba byla též zaznamenána u konzumace rýže (6,7 kg ročně, odpovídá asi 2 porcím 65 g rýže týdně), drůbežího masa (29 kg ročně, odpovídá necelým 4 steakům ze 150 kuřecího masa týdně), sýrů (13,8 kg ročně, odpovídá asi 2 plátkům sýru denně) a tropického ovoce (37,8 kg ročně, odpovídá asi 104 g denně).

Vegetariáni z Čechů nejspíš hned tak nebudou

Spotřeba masa v České republice má totiž za posledních 10 let stoupající trend, v minulém roce každý průměrný Čech spotřeboval asi 83,2 kg masa (odpovídá 228 g denně), což je o necelý kilogram více než v roce předchozím

Nejvíce jsme opět snědli vepřového (43 kg ročně, odpovídá asi jedné porci 120 g vepřového masa denně) a v porovnání s předešlými roky nám chutnali také ryby, kterých jsme snědli téměř o 10 % více než v roce 2018 (6 kg ročně, což odpovídá jednomu menšímu 120 g filetu týdně). Stále je to ale hluboko pod doporučením Společnosti pro výživu, která navrhuje výrazné zvýšení spotřeby ryb a rybích výrobků v celkovém množství cca 400 g týdně. 

Hovězí maso si dopřáváme spíše výjimečně, ročně ho sníme asi 9,1 kg, což odpovídá jednomu steaku o hmotnosti 175 g týdně. Z talířů průměrného Čecha postupně mizí králičí maso, v roce 2019 jsme ho snědli v průměru jen asi 600 g, což je zhruba čtvrtinové množství oproti období před 10 lety.

obrázek z shutterstock.com

Mléko a máslo má na českém stole silnou pozici

Potvrzuje tak dlouhodobě vysokou a téměř neměnnou spotřebu, v loňském roce to bylo asi 57,1 litrů mléka ročně (odpovídá menší sklenici mléka denně) a 5,4 kg másla ročně (odpovídá asi 15 g másla denně).

Oproti minulým rokům jsme si polepšili ve spotřebě tvarohů (4,7 kg ročně, odpovídá polovině vaničky každých 10 dnů) a rekordní úspěch zaznamenala spotřeba sýrů (13,8 kg ročně, odpovídá asi 2 plátkům sýru denně). Na světovou špičku však stále ještě výrazně ztrácíme – Dánové, Finové či Francouzi zvládnou každý rok sníst téměř dvakrát tolik.

Jak donutit Čechy jíst více zeleniny?

Společnost pro výživu doporučuje konzumovat každý den asi 600 g ovoce a zeleniny v poměru 1:2, realita běžného českého života je asi taková, že jsme v roce 2019 zvládli 475 g ovoce a zeleniny v poměru přesně 1:1. Je však patrný dlouhodobě rostoucí trend, například v roce 1993 byla průměrná spotřeba ovoce a zeleniny pouze asi 400 g. 

Z pohledu ovoce u nás stále vedou tuzemské druhy (49 kg ročně, odpovídá asi 134 g denně), i když citrusové plody v posledních letech zaznamenávají rostoucí trend (37,5 kg, odpovídá asi 103 g denně). V porovnání s předešlými lety se nejvíce dařilo meruňkám, kterých jsme ve srovnání s rokem 2018 snědli o 30 % více (celkem 2,5 kg ročně, odpovídá jedné meruňce každé dva týdny).

Spotřeba zeleniny je v České republice poměrně stabilní, resp. stabilně nízká. Největší oblibu mají tradičně rajčata (asi 12 kg ročně, odpovídá asi 33 g denně) a cibule (asi 11,1 kg ročně, odpovídá asi 30 g denně). Skok o více než 20 % v porovnání s rokem 2018 zaznamenal celer, kterého jsme snědli v průměru asi 2,5 kg ročně. Bramborový salát a zeleninové vývary zkrátka v Česku slaví úspěch.

Souboj příloh: brambory, těstoviny, nebo rýže?

V tradiční „bramborářské“ zemi by byla ostuda, kdyby vyhrála jiná příloha než právě brambory. To se také nestalo, každý Čech jich v roce 2019 snědl asi 69,5 kg (odpovídá asi 190 g denně), což je nejvyšší spotřeba od roku 2011.

Na druhém místě se umístily těstoviny (8,1 kg ročně, odpovídá 2 porcím 75 g těstovin týdně) a přílohový souboj uzavírá rýže, která i při rekordní spotřebě rozhodně nepatří mezi české favority (6,7 kg ročně, odpovídá 2 porcím 65 g rýže týdně). Věřili byste, že v Číně snědí rýže za rok téměř 20x více?

obrázek z istockphoto.com

Balené vody už tolik nekupujeme, popularita piva neklesá

Dlouhodobě klesající trend je patrný u spotřeby balených vod, v roce 2019 to bylo o dalších 5 litrů méně oproti roku 2018 (247 litrů ročně, odpovídá asi 0,95 litru denně). Mírně se zvýšila spotřeba kávy (2,2 kg ročně, odpovídá asi 1 kávě denně), naopak pravého čaje jsme vypili asi o čtvrtinu méně oproti předešlému roku (200 g ročně, necelý gram denně).

Ve spotřebě piva jsme obhájili takřka nezdolatelnou pozici největších pivařů na světě, i v roce 2019 vypil každý průměrný Čech o několik desítek litrů piva více než Němci a Rakušané, kteří jsou v žebříčku hned pod námi (Češi vypijí asi 146 litrů ročně, odpovídá necelému velkému pivu denně).

Alarmující je stabilně vysoká konzumace alkoholických nápojů, na každého průměrného Čecha spadá spotřeba asi 27 ml čistého alkoholu denně, což odpovídá asi 9 pivům nebo více než 2 lahvím vína týdně. Když ale uvážíme, že se do statistiky započítávají také děti, těhotné a kojící ženy, je jasné, že pro „aktivního pijana“ je toto průměrné množství ještě vyšší.

Potravinová skupina

Spotřeba na osobu na rok

Spotřeba na osobu na den 

Meziroční změna (2018/2019)

Obiloviny (v hodnotě zrna)

146,2 kg

401 g

+0,2 %

Maso (v hodnotě kosti)

83,2 kg

228 g

+1,0 %

Ryby celkem

6,0 kg

16 g

+8,0 %

Mléko a mléčné výrobky (v hodnotě mléka)

249 kg

682 g

+1,3 %

Tuky a oleje

27,5 kg

75 g

+0,8 %

Čerstvé ovoce

86,5 kg

237 g

+0,4 %

Čerstvá zelenina

87,0 kg

238 g

-0,1 %

Brambory

69,5 kg

190 g

+2,7 %

Cukr

35,0 kg

96 g

+0,5 %

Alkoholické nápoje

173,4 l

475 ml

+0,5 %

 Co si z toho vzít?

Čechům v roce 2019 chutnalo, zkonzumovali vůbec nejvyšší množství potravin od založení samostatné České republiky, přičemž zvýšená spotřeba potravin byla patrná u většiny základních surovin.

Doporučení výživových autorit ohledně zdravého stravování jsou průměrnému Čechovi stále poměrně vzdálená – limity překračujeme ve spotřebě cukru, soli a alkoholu, naopak vysněná meta 400 g zeleniny denně je pro nás stále poměrně daleko. Také z masa vybíráme především vepřové, které je ze všech druhů nejtučnější, naopak konzumace ryb nás stále příliš neoslovuje.

Přidej se k 31 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
4 Líbí se mi Uložit článek
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________