Víte vůbec, co kupujete? Největší podvody, které na nás výrobci potravin neustále zkoušejí
obrázek z huffingtonpost.com

Víte vůbec, co kupujete? Největší podvody, které na nás výrobci potravin neustále zkoušejí

Kupujete si stále dokola nízkotučné výrobky a divíte se, že se s vaší postavou nic neděje? Jsou ta vajíčka, co je na nich nápis "bio" opravdu bio? Jak to vlastně poznáte? Tušili jste, že ti čokoládoví velikonoční zajíčci nemají s čokoládou vůbec nic společného? A víte, že potraviny, které jsou "bez přidaného cukru" často obsahují cukru daleko více, než si myslíte? Tolik toho nevíme a firmy toho hojně zneužívají.

Nebuďte za hlupáky a zajímejte se o to, co kupujete. V mnoha případech vás totiž výrobci tahají za nos a využívají marketingových triků, aby vás přiměli koupit něco, co svým pravým obsahem ani trochu neodpovídá tomu, co jste si přečetli z názvu nebo přední strany výrobku.

Ačkoliv máme v Česku mnoho zákonů, vyhlášek a nařízení, které obsahují poměrně detailní omezení označování potravin a jejich složení, výrobci je ignorují a každoročně padá mnoho pokut za jejich nedodržování.

Buďte o krok napřed a naučte se kvalitní a zdravé potraviny rozeznávat sami.

1. Pozor na nízkotučné, nízkokalorické, light či odlehčené

Jistě znáte nízkotučné jogurty, drinky, sýry a kdoví co ještě. Vyvolává ve vás pocit, že bude výrobek nízkokalorický, zdravější nebo že po něm dokonce zhubnete.

Všechny tyto výrazy jsou svázány podmínkami, které musí splňovat podle evropského nařízení, pojďme se na některé z nich podívat:

  • nízkotučné – nesmí obsahovat více než 3 g tuku na 100 g pevné potraviny (nebo 1,5 g tuku na 100 ml tekuté potraviny)
  • bez tuku – nesmí přesáhnout 0,5 g tuku na 100 g nebo 100 ml potraviny
  • s nízkou energetickou hodnotou – nesmí obsahovat více než 40 kcal na 100 g potraviny (u tekutých 20 kcal na 100 ml)
  • bez kalorické hodnoty – nesmí obsahovat více než 4 kcal na 100 g potraviny
  • se sníženým obsahem – toto tvrzení znamená, že má potravina snížený obsah jedné nebo více živin, ale snížení musí představovat alespoň 30 % oproti podobným produktům
  • light – musí splňovat stejné podmínky jako u výrazu „se sníženým obsahem“ a výrobce musí doplnit informaci o vlastnostech potraviny, díky kterým je potravina light

obrázek z purelyinspired.com

Je libo light jogurt?

Light zde představuje vlastnost potraviny, která má snížený obsah cukru, tuku nebo jiné živiny. Výrobci musí na obalu výrobku napsat, v čem je potravina light. Často se tak ale nestane, anebo je sice obsah jedné živiny nižší, jiná však je v porovnání s podobnými výrobky o mnoho vyšší.

Co z toho plyne? Nevěřte na první pohled etiketě, která bude hezky zelená, bude obsahovat slova jako light, nízkotučný nebo nízkokalorický. Zkoumejte detailně etiketu, tam se totiž dočtete opravdové složení bez marketingových výrazů.

Farmářské brambůrky bez tuku?

Na takzvané "farmářské brambůrky s nižším obsahem tuku" doplatili výrobci průmyslově vyráběných bramborových chipsů, které se prodávaly v Itálii. Za takové klamavé označení dostali pokutu přes jeden milion eur.

Co bylo špatně? Pokud firma vyrábí smažené brambůrky a napíše na jejich obal, že se jedná o tradiční nízkokalorickou potravinu, při jejíž výrobě se používalo menší množství tuku, vyvolá to ve vás falešný pocit, že to budou asi opravdu zdravější brambůrky než ty klasické.

Opak je však pravdou. Brambůrky totiž byly vyráběny masově v továrnách a ještě se pyšnily označením "ručně vyráběné" a "řemeslné".

Používejte selský rozum

Nevěřte proto jakýmkoliv marketingovým sloganům a lákavým výrazům na obalech. Všímejte si hlavně složení výrobku, jejich kalorických hodnot a zapojte selský rozum. Nízkotučné smažené brambůrky přece nikdy nemohou být zdravým jídlem.

Na etiketě potraviny se totiž střetává nařízení, které musí spotřebitelům podávat pravdivé informace o jeho složení, původu, způsobu výroby, vlastnostech a trvanlivosti a množství. Nejdůležitější pro vás bude především seznam použitých surovin. Najdete zde zpravidla všechny přítomné ingredience seřazené sestupně podle poměru zastoupení v dané potravině kromě těch, kterých je méně než 2 % podílu. Dočtete se i o položkách a přídatných látkách pod jejich názvy nebo E kódem. O těchto přísadách etiketa nikdy nesmí mlčet. Jiná označení mohou být naopak zakázaná – například u bílého jogurtu nelze použít slova "bez konzervantů", protože bílý jogurt konzervanty obsahovat tak jako tak nesmí a chlubit se jeho nepřítomností je zakázáno.

Pokud vás etiketa potravin zajímá i z hlediska dalších složek, přečtěte si brožuru Jak číst etikety od Generálního ředitelství zdraví a ochrany spotřebitele.

obrázek z pixabay.com

2. Velikonoční čokoládoví zajíčci bez čokolády

S Velikonoci je neodmyslitelně spjata čokoláda v podobě roztomilých ušatých zajíčků. To by všechno bylo moc hezké, kdyby se opravdu jednalo o čokoládu.

Pokud jste zvyklí konzumovat opravdovou čokoládu, nemohli jste si nevšimnout, že ta "zajíčková" hojně prodávaná na Velikonoce nebo na Vánoce v čokoládových kalendářích prostě chutná trochu divně.

Není divu. Pokud se totiž zaměříte na obal (jestliže na výrobku vůbec nějaký je, což by byl ten nejhorší případ), zjistíte, že se podle složení vlastně vůbec nejedná o čokoládu.

Věděli jste, že na čokoládu máme vyhlášku?

Aby se mohl výrobek nazývat čokoládou, musí obsahovat nejméně 25 % celkové kakaové sušiny, 14 % mléčné sušiny a minimálně 3,5 % mléčného tuku. Na složení sladkých potravin máme v Česku přímo vyhlášku, kterou si můžete přečíst zde

Zdravější varianta čokolády – tedy ta hořká – zase musí obsahovat nejméně 35 % celkové kakaové sušiny

DruhObsah
kakaového másla
Obsah tukuprosté
kakaové sušiny
Obsah celkové
kakaové sušiny
Obsah mléčného
tuku
Obsah celkového tuku*Obsah mléčné sušinyObsah mouky nebo škrobu
čokoláda (hořká)181435----
mléčná čokoláda-2,5253,52514-
family mléčná čokoláda-2,52052520-
bílá čokoláda20--3,5-14-
Chocolate a la taza181435---nejvýše 8
Chocolate familiar a la taza181230---nejvýše 18

*) obsah celkového tuku = součet obsahu kakaového másla a mléčného tuku
Poznámka: uvedené hodnoty znamenají nejnižší limitující požadavek, s výjimkou hodnot označených jako nejvyšší limitující požadavek

Tabulka: Fyzikální a chemické požadavky na jakost (% hmot. vztažených na sušinu) z přílohy č. 9 k vyhlášce č. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 76/2003 Sb

Je libo kakaovou pochoutku, nebo čokoládu?

V mnoha případech tak narazíte buď na zajíčky, které pro jistotu žádné informace o složení neobsahují, anebo se bude jednat o "kakaovou pochoutku", která s čokoládou nemá nic společného, ale bude se tak tvářit. U takových najdete ve složení hlavně palmojádrový tuk a sušená mléčná syrovátka.

Jiné rostlinné tuky než kakaové máslo?

V poslední době se do čokolády přidávají i levnější rostlinné tuky, které nemají kakaový původ. To je sice možné, protože je schváleno přidávat některý z tuků tropického původu (kokosový, palmový, palmojádrový tuk), výrobci ale musí na obalu napsat, že obsahuje vedle kakaového másla i rostlinné tuky, jejichž obsah nesmí přesáhnout 5 %.

Na co se tedy zaměřit při výběru čokolády? Především na cenu (kvalitní čokoládu za pár kaček nekoupíte), dále na složení, které musí být přítomno, musí být čitelné a mělo by v ideálním případě obsahovat jen kakaovou hmotu, kakaové máslo a cukr. Velice důležitý je podíl kakaové hmoty – u hořké čokolády minimálně 35 %, u mléčné 25 % a u bílé alespoň 20 %. 

obrázek z pixabay.com

3. Zdravé müsli není vždy tak úplně zdravé

Když se rozhlédnete po jakémkoliv obchodě u oddělení se zdravou výživou nebo cereáliemi, určitě si všimnete těch lákavých obalů představujících zdravé müsli, které dokonale nastartují váš fitness den, protože obsahují spoustu vlákniny a jsou "bez přidaného cukru".

Pojďme se na to podívat zblízka.

Pravdou je, že vlákninu cereálie sice obsahují, ale ve většině müsli najdete neuvěřitelné množství cukru. Na obalech potravin je vždy uveden obsah sacharidů a vedle toho či pod tím “z toho cukrů”, u cukrů tak hodnota bude nižší nebo stejná. Pod pojmem cukry jsou zahrnuty jak přidané cukry, tak ty, které jsou přirozenou součástí dané potraviny.

Podle české legislativy je sacharid metabolizován člověkem (který tedy využíváme jako zdroj energie nebo jako stavební látku), kam patří i polyoly (alkoholické cukry jako sorbitol, xylitol nebo mannitol). Za cukry jsou označeny monosacharidy (glukóza, fruktóza) a disacharidy (sacharóza, laktóza), které mají sladkou chuť.

Nejvíce cukru se tak skrývá v müsli, které obsahuje sušené ovoce (banány, rozinky a jiné). Průměrně ve 100 gramech cereálií najdete až 19 gramů cukru, což je asi třetina celé doporučené denní dávky. A to se vaše snídaně přitom tváří jako zdravá a bez přidaných cukrů.

Fitness tyčinky? Prosím vás!

Podobně na tom jsou i müsli tyčinky. Ačkoliv obaly takových výrobků slibují většinou, že bude tyčinka "fit" a plná vitamínů, najdete v ní obvykle jen spoustu cukru a nasycených mastných kyselin.

Müsli tyčinka je slisovanou směsí vloček (ať už ovesných, kukuřičných nebo rýžových), oříšků, sušeného ovoce a medu nebo glukózového sirupu. Další složky se liší podle jednotlivých druhů tyčinek. Pozor především na obsah přidaného cukru, na typ vloček (nejlepší jsou ovesné) nebo na přítomnost polevy. Obsahují často ztužené tuky (trans mastné kyseliny) a zmíněná jogurtová poleva bohužel s jogurtem nemá nic společného.

Nejhorší je, že takové tyčinky obvykle bývají označované jako „pro děti“. Existují samozřejmě tyčinky, které skutečně představují zdravou variantu, ale beztak bude nejlepší, když si je vyrobíte doma sami. 

obrázek z pixabay.com

4. Co jsou potraviny "bez přidaného cukru"?

Pokud jste si mysleli, že v potravinách bez přidaného cukru není žádný cukr, pak vás musím zklamat.

Toto spojení velmi výmluvně naznačuje, že výrobce do výrobku sám žádný cukr nepřidal, ale to neznamená, že ve výrobku už není cukr, který už ze své podstaty obsahuje sama potravina.

Pořád nechápete?

Tak si představte třeba to rádoby dietní müsli, do kterého sice výrobce žádný cukr sám nesypal, ale tím, že v něm je právě sušené ovoce plné cukru, ho dělá extrémně sladkým.

Až tedy příště uvidíte zase nápis "bez přidaného cukru" nebo "bez přidaných éček", zbystřete, protože pravdu najdete jedině na etiketě vzadu na produktu, která vám o potravině napoví mnohem více než přední strana.

obrázek z tesconoviny.cz

5. Jak si výrobek vyslouží označení "bio"?

Jaké pocity ve vás vyvolává potravina, která je bio? Běžně si představíte výrobek, který byl zpracován šetrně k životnímu prostředí a chovaným zvířatům.

Podmínky jsou ovšem mnohem přísnější a je jich mnohem více. A pokud některou z nich výrobce nesplňuje, nelze jeho potravinu jako bio označit. Výrobek se pak pyšní touto zelenou značkou, které se říká bio zebra:

obrázek z greenpeace.org

Dávejte si proto pozor, žádné jiné označení bio než toto vám nezaručuje jednu z následujících podmínek českých bio potravin:

  • jedná se o produkty výhradně zemědělského původu
  • z ekologické produkce pochází 95 % surovin výrobku
  • zákaz používání pesticidů (kromě hubení škůdců)
  • šetrný chov a dostatečný prostor pro hospodářská zvířata
  • zákaz geneticky modifikovaných plodin
  • žádné ulovené volně žijící zvíře či chycená ryba v moři

V obchodech přitom narazíte na spousty jiných označení:

obrázek z biospotrebitel.cz

Co je na obalu, nemusí být uvnitř

Pozor na obaly. Na marketingové výrazy už si určitě dáte pozor, co ale obrázky na potravinách? Za prvé výrobci rádi používají zelenou barvu, která vyvolává pocit, že je potravina zdravá a za druhé jsou to obrázky všeho možného.

Představit si můžete třeba siluetu štíhlé dívky na nízkotučném jogurtu nebo hromadu pomerančů na přeslazené limonádě, která pomeranč nikdy neviděla. Potravina podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích nikdy nesmí svým označováním klamat. Výrobci to však stále zkoušejí a často jdou za hranu zákona.

Nehodnoťte výrobek podle toho, co je na něm nakresleno, nebo v jakém je obalu. Koukejte na etiketu a na množství.

Často se totiž také stane, že si koupíte velkou papírovou krabici cereálií, tu pak doma rozbalíte a najdete tam další, tentokrát plastový obal dosahující do poloviny výšky krabice. Nakonec rozbalíte i tento plastový obal a zjistíte, že cereálie dosahují asi do dvou třetin výšky tohoto obalu. Kupujete v podstatě vzduch, aniž byste se podívali na gramáž. A ohledně ekologičnosti těchto obalů ani nemluvě.

Tak co, budete příště při nákupu opatrnější? Minimálně jste teď o něco chytřejší. :-)

Zdroje:

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.
Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.
Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.
https://www.thelocal.it/201502...

  • 1
Veronika Paulíková
Veronika Paulíková

moooc hezky napsané :)