Vždy, když si někdo sáhne na život, ptám se proč?
obrázek z unsplash.com

Vždy, když si někdo sáhne na život, ptám se proč?

Ondřej Klein Ondřej Klein před 10 měsíci Aktualizováno 22. 6. 2018

Počet sebevražd je u nás i ve světě obrovský problém, ale proč? Stejnou otázku si asi klade každý z nás, ale odpověď na ni nikdy nedostaneme. Bývalý prezident Světové asociace pro prevenci sebevražd Brian Mishara poznamenal: "Sebevraždu spáchá více lidí, než kolik jich zemře dohromady ve všech válkách, při teroristických útocích a v důsledku mezilidského násilí."

Toto téma je bohužel jakýmsi společenským tabu. O tomto problému se ví, že existuje, ale moc se o něm nemluví a při rozhovoru se po přitakání, že je to opravdu hrozné, přejde na další téma. O nápravu stavu věcí se snaží Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová asociace pro prevenci sebevražd a u nás například Národní ústav duševního zdraví, podle kterého České republice chybí národní strategie pro prevenci sebevražd nebo podobný komplexní preventivní program.

Co se v dnešním článku dozvíme

  • Smutnou řeč statistiky.
  • Pokusíme se odpovědět na otázku proč.
  • Že někomu můžeme změnit život pouhým úsměvem, laskavostí nebo rozhovorem.
  • V nedokonalosti je krása, kdybychom byli všichni stejní, byla by to nuda.
  • Pro jedno kvítí slunce nesvítí aneb dnes je doba plná úžasných možností, stačí je jen využít.

Řeč čísel

  • celosvětově za den spáchá sebevraždu 2 190 lidí
  • za rok je to více než 800 000 lidí
  • každých 40 sekund si jeden člověk vezme život
  • v České republice jsou to 4 lidé za den a téměř 1 500 lidí za rok
  • na každou dokonanou sebevraždu připadá 20 pokusů

Kdo nejčastěji páchá sebevraždu?

Podle vedoucího výzkumného programu Sociální psychiatrie z Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera je sebevražda:

  • ve věkové skupině mezi 15 a 29 lety druhou nejčastější příčinou úmrtí
  • nejčastější příčinou úmrtí u dívek ve věku 15–19 let
  • v ČR důvodem úmrtí u 30 % ze všech úmrtí mladých žen ve věku od 20 do 29 let
  • prokazatelně nejvyšší ve věkové skupině u osob starších 69 let

obrázek z pexels.com

Proč?

Podle PhDr. Petra Winklera je jedním z nejvýznamnějších faktorů zvyšující riziko spáchání sebevraždy přítomnost duševního onemocnění.

Na otázku proč se snažil odpovědět i výzkumník Fountoulakis et al., (2014). Fountoulakis shromáždil data za období 2000–2011 z 29 evropských států o počtu sebevražd, ekonomických ukazatelích a klimatických proměnných a pokoušel se najít odpověď, jaký faktor je spouštěčem takovéhoto jednání. 

Odvozené modely zohledňující podnebí i ekonomickou situaci vysvětlovaly 62,4 % sebevražd u mužů a 41,7 % sebevražd u žen. Klimatické faktory se pak podílely na 37,6 % případů sebevražd u mužů a 28,1 % případů sebevražd u žen. Ukazuje se tak, že podnebí je ještě silnějším faktorem než ekonomické vlivy. Nejvíc případů sebevražd můžeme sledovat v pobaltských republikách a v Rusku.

Můžeme tedy sledovat vzorec v podobě horších klimatických podmínek společně s vysokou mírou nezaměstnanosti, který nám dává více případů sebevražd. Například v Řecku, které bylo před branami bankrotu, počet sebevražd stoupl jen minimálně oproti dobám, kdy se země nepotýkala s finančními problémy.

Slunečný elixír

Jak je známo, lidé žijící v oblastech blíže k rovníku jsou celkově fyzicky i mentálně zdravější než právě třeba jedinci žijící v ne tak příznivých klimatických podmínkách. Například výzkumníci z Vídně v podobě autorů Vyssoki, Kapusta, Praschak-Rieder, Dorffner, & Willeit, (2014) ukázali přímou spojitost doby slunečního svitu s výskytem sebevražd.

obrázek z pexels.com

Jistě to známe všichni, že když je krásné slunečné počasí, tak máme najednou lepší náladu a celkově jsme i energičtější a lépe se nám například trénuje. Podle Bahrami et al., (2017) by tento fakt mohl částečně vysvětlovat vitamin D. V částech mozku, které jsou často nazývány jako centrum potěšení a centrum odměn, se našlo zvýšené množství receptorů na vitamin D. To tedy znamená, že vitamin D dokáže přímo ovlivňovat náladu a jeho suplementace od podzimu do jara by měla být v našich zeměpisných podmínkách důrazně doporučována.

Obyčejný anděl

Psal se podzim roku 2015, kdy jsem při mytí nádobí u kamaráda při návštěvě Londýna poslouchal jeho vyprávění, na které jsem si vzpomněl právě při psaní tohoto článku. Kamarád byl tou dobou s manželkou na návštěvě Prahy a na hotelu se dal do řeči se starší osamělou paní, která vypadala utrápeně. Chvíli si povídali o víře v Boha, o smyslu života a o lidském štěstí a smyslu žít. Dal jí na sebe kontakt, že mu může případně kdykoliv napsat a o pár týdnů kamarád dostal email, který mi vyrazil dech. Zmíněná paní v něm děkuje za rozhovor, který změnil její rozhodnutí skončit se svým životem, když měla pocit, že je v celém světě samotná, nikoho nemá a život ji více bere, než dává.

Obyčejně neobyčejný rozhovor změnil její rozhodnutí a takřka jí vdechl novou vůli žít. Nikdy nevíme, komu můžeme obyčejným dobrým skutkem nebo jen úsměvem zpříjemnit den nebo zahnat jeho černé myšlenky.

obrázek z pexels.com

V nedokonalosti krása jest

Bohužel v dnešním světě jsme všichni bombardování představou toho, jak bychom měli vypadat, co bychom měli nosit a jak bychom měli žít, které nás nutí neustále se porovnávat s ostatními. Pokud nemáme pozadí jako "fitnessky" na Instagramu nebo ploché bříško jako celebrita, která je zrovna in, často sklouzáváme k drastickým metodám pro to, abychom vypadali jako oni a trápíme se svou vlastní nedokonalostí. Jak je ale definována dokonalost? Počet lajků na Instagramu nebo Facebooku to určitě nebude. Proto nemá cenu se psychicky týrat a toužit po pozadí, jako má Jennifer Lopez, blonďatých vlasech jako Scarlett Johanson a rtech jako třeba Megan Fox.

Každý jsme jiný a právě v odlišnosti je krása a musíme se umět přijmout takoví, jací jsme. Se všemi svými nedokonalostmi, které stejně vidíme jenom my sami na sobě a nikdo jiný. A jak říká Eva Havelková v článku Soutěžní těla z Instagramu jsou jen dočasný extrém, vysvětluje Eva Havelková, i ty vysekané fitnessky z Instagramu jsou jen dočasným extrémem, který za pár dní po soutěži odvane čas.

Pro jedno kvítí slunce nesvítí

Život nám pod nohy hází spoustu klacků, které musíme trpělivě překračovat a přeskakovat. Často bolí rozchod s milovaným člověkem, tíživá finanční situace, nebo když nám přírodní živel odnese střechu nad hlavou, můžeme ztrácet sílu to dál zvládat. Ale jakkoliv se může nás život zdát těžký, vždy na náš problém existuje řešení.

obrázek z pexels.com

V době sociálních sítí, "WhatsAppů a Tindrů", neomezených možností, kdy můžeme vycestovat kamkoliv se nám zachce a jinde začít třeba nový život, je jednoduché seznámit se s někým novým, najít pomoc nebo si jen popovídat o svých problémech s někým, kdo nás vyslechne a pochopí nás. Velká síla je v komunitách a přátelích, kteří nám dokáží v těžkých chvílích pomoci a třeba nás i nasměrovat k vyhledání odborné pomoci. Nejhorší, co můžeme udělat, je myslet si, že na všechno stačíme sami a utápět se v problémech, které existují pouze v naší hlavě.

Seržant Briggs měl mnoho let ponurou, neobvyklou a občas i nezvykle odměňující práci: hlídal jižní konec mostu Golden Gate Bridge v San Franciscu, oblíbené místo pro sebevražedné pokusy. Ve svém hluboce osobním proslovu, který nutí k zamyšlení, Briggs sdílí příběhy těch, s kterými mluvil a kterým naslouchal, když stáli na hranici života. Dává mocnou radu těm, kteří by mohli uvažovat o sebevraždě a mají kolem sebe lidí, kteří je milují.

Bahrami, A., Mazloum, S. R., Maghsoudi, S., Soleimani, D., Khayyatzadeh, S. S., Arekhi, S., … Ghayour-Mobarhan, M. (2017). High Dose Vitamin D Supplementation Is Associated With a Reduction in Depression Score Among Adolescent Girls: A Nine-Week Follow-Up Study. Journal of Dietary Supplements, 0(0), 1–10. https://doi.org/10.1080/193902...

Fountoulakis, K. N., Kawohl, W., Theodorakis, P. N., Kerkhof, A. J. F. M., Navickas, A., Höschl, C., … Lopez-Ibor, J. (2014). Relationship of suicide rates to economic variables in Europe: 2000-2011. The British Journal of Psychiatry, 205(6), 486–496. https://doi.org/10.1192/bjp.bp...

Vyssoki, B., Kapusta, N. D., Praschak-Rieder, N., Dorffner, G., & Willeit, M. (2014). Direct effect of sunshine on suicide. JAMA Psychiatry, 71(11), 1231–1237. https://doi.org/10.1001/jamaps...

  •