Zabíjí nás nízký příjem zdravých potravin. Čeho jíst více?

Ondřej Klein
Ondřej Klein před 3 měsíci
9 minut čtení
Zabíjí nás nízký příjem zdravých potravin. Čeho jíst více?
obrázek ze shutterstock.com
10

Výživa má na nás obrovský vliv, což se dnes a denně ukazuje na našem zdravotním stavu. Největšími zabijáky moderní doby jsou civilizační choroby v čele s kardiovaskulárními onemocněními, rakovinou a cukrovkou. Jenže těmto nemocem lze z velké části předcházet kvalitní výživou a zdravým životním stylem. Jak je možné, že nás jako civilizaci zabijí to, co nejíme? 

Nekvalitní strava má za rok celosvětově na svědomí 11 milionů úmrtí

Podle dosud nejkomplexnější studie, která zkoumala v posledních 27 letech (roky 1990–2017) rizikové faktory výživy ve 195 zemích světa, může nekvalitní výživa za více úmrtí než kouření cigaret. "Nekvalitní strava má na svědomí více životů než kouření a vysoký krevní tlak" dodává Afshin, jeden z autorů studie z Institute for Health and Evaluation na univerzitě ve Washingtonu (Afshin et al., 2019).

Co nám říkají uzavřená data z roku 2017? 

  • V roce 2017 celosvětově zemřelo 11 milionu lidí (22 % z celosvětových úmrtí) v důsledku nadměrného příjmu soli, nedostatku celozrnných výrobků, ovoce, zeleniny, semínek a ořechů
  • Podle dat deníku The Guardian bylo užívání tabáku v roce 2017 celosvětově spojeno se smrtí 8 milionu lidí
  • A v důsledku vysokého krevního tlaku zemřelo v roce 2017 10,4 milionu lidí napříč celým světem
obrázek ze shutterstock.com

Co je největším problémem moderní výživy?

"Zatímco téměř všechna výživová doporučení se zaměřují na snižování příjmu nezdravých složek výživy, naší studií jsme jasně prokázali, že nízký příjem zdravého jídla je mnohem důležitějším faktorem než faktor konzumace nezdravého jídla," dodává Afsin pro zpravodajský server CNN.

Je nad slunce jasné, že nadměrný příjem cukru, trans-nenasycených mastných kyselin (trans tuků), kuchyňské soli nebo průmyslově zpracovaného masa nám na zdraví moc nepřidá. Ale jak ukázala studie, více škody páchá absence zdraví prospěšných složek výživy.

Čeho bychom měli jíst více? Kvalitnější výživou můžeme celosvětově zabránit jednomu úmrtí z pěti

Studie, na kterou poskytla finanční prostředky nadace Billa a & Melindy Gatesových, jasně prokázala, že bychom měli na populační úrovni přijímat mnohem více zeleniny, ovoce, ořechů nebo luštěnin, které mají pro lidské zdraví mnohem větší přínos než živin zbavené ultrazpracované průmyslové potraviny, které jsou bohužel levné a lidé je konzumují mnohem častěji než čerstvé potraviny.

Podle autorů studie se středomořská strava zdá být nejblíže k pomyslnému ideálu výživy. Mezi státy, které dopadly nejlépe, se řadí například Libanon, Izrael a Írán. Ale ani takové státy nepřijímají ideální množství zdraví prospěšných potravin.

Studie zkoumala 15 důležitých potravin a živin spojených se zdravím

Vědci zkoumali obsah 15 kritických živin důležitých pro zachování zdraví nebo jeho poškozování, mezi kterými byl již zmíněný příjem soli, ovoce, zeleniny nebo omega-3 mastných kyselin.

Podle přiložené grafiky vidíme, jak se výživové rizikové faktory liší napříč světem. Čínská a obecně asijská kuchyně je obecně spjata s vyšším příjmem soli, tradiční omáčky a ingredience jsou opravdu celkem slané. Pro Indii, USA, Brazílií a Evropu je zase za nejrizikovější faktor považován nízký příjem celozrnných produktů (Afshin et al., 2019).   

obrázek podle Afshin et al., (2019) a CNN

Kde jsou na tom s výživou dobře, kde naopak špatně?

  • Nejmenší počet úmrtí v souvislosti se stravou výzkumníci pozorovali v Izraeli, Francii, Španělsku a Japonsku. 
  • Nejvyšší počet úmrtí v souvislosti se stravou byl pozorován v Uzbekistánu následovaný Afghánistánem, Marshallovými ostrovy a Papuou a Novou Guineou. Je ovšem otázkou nakolik můžeme datům z těchto zemí důvěřovat.

Nestačí pouze zdravě jíst, důležitá je i zdravá hmotnost

Naproti zjištěním studie se Tom Sanders, profesor výživy a dietetiky na Kings Collage v Londýně, vyjádřil v duchu přílišného zkoumání jednotlivých komponent výživy namísto zkoumání širších souvislostí studie. "Obezita je hlavním rizikovým faktorem pro vznik cukrovky 2. typu a souvislost rakoviny a obezity je také úzce prokázána. Čím více populace žije sedavě, tím více dochází k energetické nerovnováze a následnému přibírání na váze." Vyjádření Sanderse tak jasně podporuje doporučení zdravé tělesné hmotnosti pro zachování zdraví.

"Obrovská velikost studie a její zjištění jsou relevantní pro každého z nás bez ohledu na to, jestli žije v České republice nebo v Gabonu. Výsledky studie informují politiky a kompetentní orgány k patřičným krokům vedoucím ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva" dodává Andrew Reynolds z univerzity v Otagu na Novém Zélandu.

"Veřejnost si musí být vědomá spojení mezi výživou, zdravím a požadovat veřejnou akci ke zlepšení dostupnosti potravin prospívajících zdraví. V důsledku toho již Organizace spojených národů (OSN) spustila program dekády výživy (2016–2025) a žádá vlády jednotlivých zemí, aby přijaly takové závazky" doplňuje Francesco Branca, ředitel odboru výživy pro zdraví a vývoj ve Světové zdravotnické organizaci.

Ke zdravějšímu stravování se můžete odrazit s moderním výživovým doporučením

[Instagram]

Co si z toho vzít?

Každý má svou stravu ve svých rukou, bohužel do hry vstupují i ekonomické faktory, které můžou pro řadu lidí znamenat preferenci levných ultrazpracovaných potravin namísto ovoce nebo zeleniny. Ale důležité je uvědomit si, že kvalita je důležitější než kvantita. 

Zdravá výživa přece nemusí být drahá a nemusíme za ni zaplatit majlant, stačí na vše jít trochu systematicky a využívat vlastní zdroje ze zahrádky, od sousedů nebo od příbuzných a dát si práci s přípravou jídla. Naše zdraví se nám odvděčí.

Klíčové body pro zdravý a dlouhý život

  • Dbejte na zdravou tělesnou hmotnost, kdy se můžeme řídit indexem BMI (18,5–25) nebo % tělesného tuku. Muži by neměli mít více než 20 % a ženy více než 30 % tělesného tuku, což už totiž lze považovat za nadváhu.
  • Denně mějte na talíři alespoň 400 gramů zeleniny a 200 gramů ovoce. Pamatujte, že svoje ovoce bychom měli jíst, nikoliv pít
  • Namísto rafinovaných a vysoce průmyslově zpracovaných potravin volte celozrnné produkty a čerstvé potraviny s jednoduchým složením
  • Omezte v jídelníčcích sůl do 5 gramů za den
  • Omezte příjem cukru ve všech jeho rafinovaných podobách. Za den by neměl překročit příjem cukru u dospělého člověka zhruba 60 gramů (10 % CEP)
  • Alespoň 2–3x do týdne dejme k jídlu rybu nebo mořské plody v celkovém množství cca 400 g, jinak je vhodné zvážit suplementaci omega-3
  • Mějte v jídelníčku dostatečné množství vlákniny (alespoň 30 gramů denně)
  • Co nejvíce omezte konzumaci průmyslově zpracovaného masa, uzenin a salámů
  • Věnujte se pravidelné sportovní aktivitě, ideálně kombinaci silového a vytrvalostního tréninku

[eshoplink]

Afshin, A., Sur, P. J., Fay, K. A., Cornaby, L., Ferrara, G., Salama, J. S., … Murray, C. J. L. (2019). Health effects of dietary risks in 195 countries, 1990–2017: A systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017. The Lancet, 393(10184), 1958–1972. https://doi.org/10.1016/S0140…(19)30041-8

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku