Zázrak jménem skořice: jaké má účinky na zdraví, a jak vybrat tu pravou?

• Při zvýšené a pravidelné konzumaci skořice je vhodné vybírat výhradně skořici cejlonskou. 

• Bioaktivní látky skořice vykazují antioxidační a protizánětlivé účinky, pravděpodobně pak pozitivně působí také na zdraví srdce a cév nebo hladinu glukózy v krvi.

Skořice je celosvětově známá především jako koření, které jídlu nejen dodá lahodnou chuť, ale dokonale podtrhne útulnou podzimní atmosféru. Využívá se už celá staletí – dříve však byla rozšířena především v léčitelství, kde jí byly připisovány mnohé účinky, ať už více, či méně prokazatelné. Dnešní článek tak přináší přehled benefitů skořice, které jsou podporovány současnou vědou, a ukáže vám, proč byste s ní ve svém chai latte rozhodně neměli šetřit.  

Skořice se získává z kůry skořicovníku, což je stálezelený tropický strom – sklizeň probíhá formou odřezání stonků skořicovníku a oddělení vnitřní kůry (skořice) od dřevnatých částí. Při vysychání se pak skořice stáčí do oněch typických tyčinek. Největšími producenty skořice jsou v posledních letech zejména Vietnam, Indonésie, Srí Lanka, Čína nebo Nizozemsko. 

Není skořice jako skořice

Skořice existuje několik druhů, přičemž mezi ty nejznámější a nejrozšířenější patří:

• skořice cejlonská – tzv. pravá skořice

• skořice Cassia (čínská) – podstatně levnější a dostupnější odrůda s výraznější vůní

A už zde je vhodné při výběru skořice zpozornět – skořice Cassia totiž na rozdíl od té cejlonské obsahuje podstatně vyšší množství kumarinu, což je v rostlinné říši toxin sloužící k ochraně před hmyzem a jinými škůdci. Ve studiích na hlodavcích se po konzumaci kumarinu prokázala spojitost s poškozením jater a ledvin a podobné účinky byly ojediněle zaznamenány i u lidí. 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin proto stanovil pro příjem kumarinu maximální tolerovatelný limit (TDI), který činí 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti.  

Právě Cassia pak tvoří drtivou většinu skořice dostupné v supermarketech, protože je v porovnání se skořicí pravou mnohonásobně levnější. Přidáváte‑li skořici do pokrmů zřídka, nemusíte se obávat žádných negativních účinků, protože její jednorázová dávka je zpravidla malá. Pokud si však skořici dopřáváte pravidelně a ve velkém množství, měli byste zvážit investici do skořice cejlonské, kde je obsah této látky mnohonásobně nižší. 

5 science‑based pozitivních účinků skořice

1. Možný pozitivní vliv na senzitivitu k inzulinu a hladinu glukózy v krvi

Inzulin představuje klíčový hormon řídící metabolismus živin v organismu a jeho nedostatek (DM I. typu) nebo snížená citlivost tkání k jeho účinku (DM II. typu) je příčinou rozvoje onemocnění cukrovky. Přestože při léčbě diabetu II. typu je nejefektivnějším postupem změna stravovacích návyků, životního stylu a pravidelný pohyb, bylo prokázáno, že některé látky mohou léčbu prokazatelně podpořit – jako např. chrom. 

Novější studie naznačují, že tento efekt by však mohla mít i skořice a to dokonce ve srovnatelné míře s již zmiňovaným chromem. Ze závěrů dalších vědeckých prací také vyplynulo, že příjem skořice ovlivňuje některé trávicí enzymy, čímž dochází ke zpomalení nárůstu glykémie po jídle, nebo že specifické látky ve skořici mohou dokonce napodobovat samotný účinek inzulinu. Je však třeba zmínit, že tyto studie proběhly na zvířatech, nebo dokonce in vitro (ve zkumavce) a v tomto ohledu je tak třeba dalšího výzkumu. 

Poměrně dobře prozkoumaný je však u lidí efekt skořice na hladinu glukózy nalačno, kdy se skutečně zdá, že při dávce 1–6 g denně je u diabetických pacientů schopna hodnotu krevního cukru snížit i o 10–29 %.

2. Pozitivní vliv na zdraví srdce a cév

Onemocnění srdce a cév jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí, což nepochybně souvisí mimo jiné i s výše zmiňovaným nadměrným příjmem energie, nadváhou a obezitou či sedavým způsobem života. 

Podle studií se však zdá, že spolu se změnou životního stylu a konzumací stravy bohaté na nenasycené mastné kyseliny může v prevenci a terapii těchto onemocnění přispívat třeba i pravidelná konzumace skořice. Vliv na snížení frakce LDL cholesterolu (špatného) a stabilizaci či dokonce zvýšení frakce HDL cholesterolu (dobrého) se u osob s diabetem II. typu potvrdila při příjmu v rozmezí 120 mg–6 g skořice denně, přičemž 1 kávová lžička odpovídá právě zmiňovaným 6 g.

Další pozitivní účinky na zdraví srdce a cév jsou dány již zmiňovanou antioxidační a protizánětlivou funkcí skořice, což eliminuje oxidační stres a uvolňování zánětlivých látek poškozujících cévní stěnu. 

3. Vysoký obsah antioxidantů

Skořice je zdrojem antioxidantů, které pomáhají chránit buňky organismu před oxidačním stresem. Nejhojněji zastoupenými látkami s antioxidačními schopnostmi jsou ve skořici polyfenoly rutin, katechin, quercetin, jejichž celkové množství se průměrně pohybuje okolo 18,9 mg GAE*/100 g hmotnosti skořice. Pozornost si pak zaslouží také látka cinnamaldehyd, která je nejen odpovědná za samotnou chuť a vůni, ale zároveň je důležitá právě z důvodů antioxidačních vlastností. 

Díky svým antioxidačním schopnostem může být skořice využita dokonce i jako přírodní konzervační látka v některých potravinách. 

*Vyjádření obsahu antioxidantů založených na fenolových sloučeninách v potravinách pomocí ekvivalentů kyseliny gallové (GAE).

4. Protizánětlivý efekt

U polyfenolů a cinnamaldehydu zůstaneme i nadále – studie totiž poukazují na to, že kromě antioxidačních vlastností tyto látky obsažené ve skořici vykazují rovněž protizánětlivý a antimikrobiální efekt. 

Pokud bude v budoucnu možné dopravit tyto sloučeniny ve vysoké koncentraci do cílových tkání,  podle studií jsou bioaktivní látky skořice vhodným adeptem k podpoře léčby zánětlivých stavů v organismu.

5. Možný pozitivní vliv na prevenci neurodegenerativních onemocnění

Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují postupujícím zánikem neuronových buněk, hromaděním specifických proteinů a snižováním míry mozkových a kognitivních funkcí, přičemž nejznámějšími zástupci jsou bezpochyby Alzheimerova a Parkinsonova choroba. 

Studie na zvířatech potvrdily, že látky obsažené ve skořici zamezují hromadění těchto specifických proteinů, chrání neurony před dalším poškozením a zlepšují motorické funkce. K potvrzení tohoto efektu je však třeba provést výzkum i na lidech. 

Upozornění na závěr: efekt závisí na koncentraci bioaktivních látek

Na závěr bych ráda upozornila, že dávka skořice, jež je běžně používána při prípravě pokrmů, je velmi malá a pravděpodobně nebude dostatečná k efektivnímu naplnění výše zmiňovaných benefitů. Pro tyto účely je tak lepší konzumovat skořici dlouhodobě a ve vyšších dávkách (vybírejte výhradně skořici cejlonskou), popř. vsadit na některý z extraktů, které jsou dostupné v tekuté i kapslové formě. 

Při užívání koncentrovaných suplementů se však vždy držte doporučeného dávkování a v případě dlouhodobého užívání jakýchkoliv léčiv nejprve konzultujte zařazení skořicového extraktu s lékařem, abyste předešli případným interakcím. 

Co si z toho vzít? 

Skořice je velmi oblíbeným kořením, u kterého však můžete pozorovat i řadu pozitivních účinků na zdraví. V prvé řadě je třeba zhodnotit míru konzumace skořice a při zvýšeném a dlouhodobém příjmu zvolit raději skořici cejlonskou, které má výrazně nižší obsah potenciálně toxické látky kumarinu.

Studie naznačují benefity především v oblasti antioxidačních a protizánětlivých účinků, poukazují na možný pozitivní vliv na zdraví srdce a cév, hladinu krevního cukru nebo prevenci před rozvojem neurodegenerativních onemocnění. Je však třeba mít na paměti, že mnoho studií bylo provedeno na zvířatech nebo in vitro a pro definitivní potvrzení je tak třeba dalšího výzkumu. 

Pokud se rozhodnete užívat skořici ve formě extraktu, nepřekračujte doporučené dávkování a možnou interakci s ostatními léčivy vždy konzultujte s lékařem.