Změna času a zdravotní rizika. Víte, co vám hrozí?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný Poprvé publikováno 18. 11. 2019
Aktualizováno 29. 3. 2020
3
Změna času a zdravotní rizika. Víte, co vám hrozí?

Je to vlastně už takový zažitý stereotyp – sejít se ráno se silnou kávou a postěžovat si na ten nemilosrdný budík. Jak moc takové počínání škodí zdraví a zamávají s námi třeba i změny času?

Spánek je bohužel nedostatkovým zbožím moderní doby

Není to ani tak nedostatek potravin, co nás v dnešní době trápí. Maso a vlastně všechno jídlo je pro každého rozumně dostupné, o to víc se nám ale nedostává spánku

Zatímco v roce 1910 jsme si pospali v průměru 9 hodin denně, dnes je to jen asi 7,5 hodiny. Navíc mnoho osob spí ještě výrazně méně a výjimkou nejsou ani případy se spánkem pod 5 hodin denně.

Jak se na nás může spánková deprivace projevit?

  1. Zvýšené hladiny kortizolu (stresového a katabolického hormonu)
  2. Snížené hladiny leptinu (hormonu sytosti), což se může projevit větším hladem
  3. Sníženou inzulínovou citlivost (schopnost efektivně pracovat s cukry v organismu), což přispívá ke vzniku inzulínové rezistence a následně může vyústit v cukrovku 2. typu

To lze zjednodušeně interpretovat tak, že při nedostatku spánku budeme následující den nervózní, vznětliví či méně soustředění, budeme mít tendenci jíst více potravin a z dlouhodobého hlediska si zvyšujeme riziko vzniku cukrovky 2. typu a dalších civilizačních onemocnění.

Změna času a zdravotní rizika. Víte, co vám hrozí?

Jarní a podzimní změna času jen podtrhuje význam spánku

Na časové posuny během jara a podzimu budeme možná zanedlouho již jen vzpomínat, v roce 2020 si je ale ještě určitě užijeme.

  1. Jarní změnu času = krádež jedné hodiny
  2. Podzimní změnu času = o jednu hodinu delší noc

Ať už jste zastánci letního, zimního, nebo snad střídavého režimu, jedno je jisté. Každoroční změny času mohou být pro citlivé jedince či osoby pokročilého věku pořádnou zátěží na organismus.

  1. Sandhu (2014) ve své studii dokonce ukázal, že po jarní změně času, která zkrátila noc o jednu hodinu, došlo v pondělí následujícího dne ke zvýšení výskytu případů infarktu myokardu o 24 %. 
  2. A světe div se, podzimní změna času byla naopak doprovázena následným snížením výskytu případů infarktů o 21 %.

Co to pro nás znamená?

Zvýšený výskyt infarktů se projevil zejména v jednotlivých dnech, celkové navýšení výskytu případů infarktu v rámci celého týdne zjištěno nebylo. Nelze potom usuzovat, že by snad změny času nemilosrdně zabíjely. Ukazuje nám to ale, jak velký vliv má na náš organismus rozdíl pouhé jedné hodiny v délce noci i následné rozdíly v času uléhání ke spánku a vstávání, které ovlivní naše aktuální cirkadiánní rytmy.

[Instagram]

Co si z toho vzít?

  • Nedostatek spánku je častý problém současné doby, který je nejen nepříjemný, ale dokáže také potrápit naše zdraví.
  • Nejčastější zdravotní problémy vycházejí z rozhození hormonální rovnováhy či z negativního ovlivnění metabolismu glukózy.
  • Výsledkem může být nadměrný stres, nervozita či nepříjemný hlad a chutě na sladké.
  • Stres vycházející z nedostatku spánku se může projevit i při jarní změně času, během které dochází ke zkrácení noci o jednu hodinu a k ovlivnění cirkadiánních rytmů. Takový stres může v krajních případech vést k vyššímu výskytu případů infarktů, celkovou četnost však v dlouhodobějším měřítku tato časová změna nejspíš nezvyšuje.
  • Citlivější jedinci mohou tyto změny pociťovat až několik dnů.
Poděkuj autorovi
12
Přidej se k 35 000 odběratelů
Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________