- Sezónní cykly, včetně změny ročních období, do značné míry ovlivňují biorytmus člověka.
- Ukazuje se, že riziko rozvoje některých onemocnění úzce souvisí s aktuálním ročním obdobím.
- Ovlivněn může být např. psychický stav, kognitivní funkce, regulace hmotnosti a další oblasti.
Geografické okénko – proč se mění roční období?
Informaci, že se na našem území během jednoho roku vystřídá čtvero ročních období, znáte jistě již z prvního stupně základní školy. Víte ale, co je hlavní příčinou těchto změn? Často se v této souvislosti zmiňuje vzdálenost Země od Slunce, jelikož oběžná dráha Země nemá tvar kruhový, ale mírně elipsoidní. V létě (na začátku července) jsme však Slunci paradoxně nejdál, a nejblíže se nacházíme v lednu – je tedy zřejmé, že do této problematiky vstupují ještě další faktory.
Hlavním důvodem, proč si můžete v průběhu roku užívat jara, léta, podzimu i zimy, je totiž sklon zemské osy. Zjednodušeně řečeno, tento sklon určuje, pod jakým úhlem budou na jednotlivých částech oběžné dráhy na povrch Země dopadat sluneční paprsky. V létě tak sluneční svit na povrch Země dopadá pod úhlem okolo 75 °, zatímco v zimě je to okolo 30 °.
Výkyvy v teplotě jsou pak typické zejména pro mírné, subpolární a polární pásmo – na subpolární a polární pásma však vzhledem k jejich postavení dopadá slunce i v letních měsících pod nižším úhlem, teploty jsou proto výrazně nižší než v pásu mírném. V tropech a subtropech se pak nestřídají roční období jako taková, ale změny se projevují spíše skrze množství srážek.
Jak souvisí přírodní cykly s chováním člověka?
Je jasné, že výše zmiňované přírodní jevy vykazují v průběhu roku jistou cykličnost. Dalším příkladem pak může být i střídání dne a noci v důsledku rotace Země kolem své osy nebo výkyvy hladin hormonů v průběhu dnů, týdnů i měsíců u obou pohlaví. Některé druhy savců v zimních měsících dokonce upadají do stavu klidu a nečinnosti, tzv. hibernují.
K těmto vesměs pravidelným a cyklickým změnám se člověk v průběhu evoluce přizpůsobil, z čehož vychází tzv. biorytmy. Zřejmě nejznámějším příkladem je cirkadiánní rytmus, na který se upírá pozornost vědců nejen v oblasti zdraví, ale např. také sportovního či pracovního výkonu.
- Chcete‑li se o tomto tématu dozvědět více, přečtěte si článek Co je cirkadiánní rytmus a jak nám může zlepšit život?
Rozlišuje lidské tělo pouze dvě roční období?
Diskuzi o tom, zda je lidské tělo schopno vnímat a reagovat na všechna roční období, vyvolala studie Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity. Její výsledky totiž naznačují, že k výraznějším změnám v lidském těle dochází pouze ve dvou případech – na přelomu jara s létem, a na přelomu podzimu a zimy.
V jarním přelomu vědci zaznamenali:
- vyšší hladiny zánětlivých markerů (souvisí s alergiemi)
- nárůst markerů pro revmatoidní artritidu a osteoartrididu
- nárůst hladiny glykovaného hemoglobinu HbA1c (slouží k dlouhodobému sledování glykémie, a jeho nárůst pravděpodobně souvisí s nižší fyzickou aktivitou a zvýšenou mírou příjmu stravy během zimy)
Během podzimního přelomu pak došlo k těmto změnám:
- zvýšení hladiny imunitních markerů, které jsou odpovědné za boj s virovými a bakteriálními infekcemi
- nárůst markerů podílejících se na rozvoji akné
- vyšší hladina krevního tlaku
Lze na základě této studie mluvit o průlomu?
Autoři studie na základě jejích výsledků hovoří o možnostech dalšího zkvalitnění lékařské péče, personalizovaném vývoji léčiv a interpretaci laboratorních výsledků v kontextu ročního období, zároveň však připouští, že k potvrzení těchto poznatků je potřeba dalšího výzkumu. Pro subtropické podnebí Kalifornie, kde byla studie provedena, je navíc typické spíše střídání suššího a vlhčího období – je tedy možné, že v jiných podmínkách by byly výsledky odlišné.
Jaké oblasti lidského zdraví může změna ročních období ovlivňovat?
1. Míra únavy, kognitivní funkce
Zvýšenou míru únavy a snížení motivace lze pozorovat typicky v chladnějších měsících. Tyto změny mohou souviset s úbytkem přirozeného slunečního světla, nižšími teplotami či zúžením možností přirozeného pohybu (viz dále), podle výzkumů však v průběhu roku dochází ke změnám i v oblasti kognitivních funkcí. Výsledky neuropsychologických testů totiž ukázaly, že lidé v letních a podzimních měsících dosahují lepších výsledků – bohužel se však jednalo o různé skupiny osob, a proto je potřeba závěry interpretovat s rezervou. Do budoucna by však tato zjištění mohla přinést zlepšení např. v oblasti diagnostiky Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby.
Ukazuje se však, že sezónní změny mají vliv na expresi genů v mnoha orgánech, mezi které se řadí právě i mozek. Výzkum v této oblasti je však doposud v plenkách a na potvrzení konkrétních mechanismů bude třeba si ještě počkat.
2. Deprese
Pro zimní období je typický úbytek přirozeného slunečního světla, což se může projevovat zvýšenou měrou úzkostí, depresí nebo rozvojem tzv. sezónní afektivní poruchy. Tyto projevy se však často objevují již na podzim, u některých jedinců pak spíše zjara. Dobrou zprávou však je, že s těmito nepříjemnostmi může pomoci terapie světlem, která je účinná až v 60 % případů.
- Co je sezónní afektivní porucha a jak zmírnit její příznaky? Dozvíte se v článku 6 tipů, jak se zbavit podzimního splínu a užít si toto roční období naplno
3. Riziko rozvoje srdečních onemocnění
Ač byste tento trend možná čekali spíše v letních měsících, zima je rizikovým obdobím pro rozvoj a také zhoršování nejrůznějších onemocnění srdeční a cévní soustavy. Jedná se např. o hlubokou žilní trombózu, plicní embolii, anginu pectoris, infarkt myokardu nebo srdeční selhání. Nízké teploty zapříčiňují kontrakci cév a mírný nárůst hladiny krevního tlaku, a aby toho nebylo málo, v tomto období klesá také míra přirozeného pohybu (viz dále), což má na srdce a cévy rovněž negativní vliv. V takovém případě už mnohdy stačí jen nadměrná námaha v podobě odklízení čerstvě napadaného sněhu, a problém je rázem na světě.
4. Regulace hmotnosti
I vy jste možná zaznamenali, že v pozdních jarních, letních a časně podzimních měsících je regulace hmotnosti tak nějak jednodušší – pěkné počasí a příjemné teploty totiž přímo lákají pro vyjížďku na kole, výběh, jízdu na in‑linech nebo prostě jen venkovní dovádění. Světlo je venku navíc až do pozdních večerních hodin, takže trénink v pohodě stihnete i po práci. Není proto divu, že hmotnost tak přirozeně klesá sama od sebe (téměř).
V období zimy však tyto radovánky na nějakou dobu odpadají, a míry pohybu najednou poměrně výrazně ubývá. Brzké stmívání a venkovní plískanice ve spojení s nízkými teplotami navíc lákají k častějším návštěvám lednice, ať už “z nudy” nebo kvůli nezkrotné touze po dobrotách, které spolehlivě zahřejí.
5. Stav pokožky
Pokožka bude vzhledem k poklesu teploty a vlhkosti vzduchu nejvíce namáhána v podzimních a zimních měsících. Právě v tomto období je podle dermatologů nejvyšší riziko jejího vysoušení, což dále souvisí se zvýšeným rizikem rozvoje akné nebo vyrážek. V souvislosti s tím je zejména v těchto měsících vhodné pravidelně používat hydratační krémy, a nezapomínat ani na péči o rty.
- Podrobné informace o péči o pokožku v zimních měsících najdete také v našem článku 8 tipů, jak pečovat o pokožku v zimě
Jak minimalizovat “rizika” spojená se změnami ročního období?
Sezónní změny jsou přirozeným jevem a člověk se na tyto cykly do jisté míry velmi efektivně adaptoval. U některých jedinců se však tyto změny projevují markantněji, což může narušovat jejich fungování v každodenním životě, jelikož např. pracovní vytížení je v průběhu roku konstantní. Každý si proto musí uvědomit, jak tyto cyklické fenomény působí konkrétně na jeho organismus, a v závislosti na tom podpořit svou adaptaci.
Do jisté míry je samozřejmě vhodné přirozené biorytmy a cykly zachovávat, eliminaci “negativních” efektů lze však efektivně podpořit např. světelnou terapií u sezónní afektivní poruchy nebo používáním hydratačních krémů v případě vysušené a podrážděné pokožky. Z hlediska prevence srdečně cévních onemocnění a normální regulace hmotnosti je pak také nezbytné zůstat aktivní i v zimních měsících.
