E951

Aspartam

  • Naše skóre: 4 - doporučujeme se vyhýbat
  • Poslední aktualizace & kontrola faktů: 27. 06. 2024 - Rebecca Taylor, CNP
  • Původ: Výroba probíhá synteticky, nepochází z přírodních zdrojů.

Aspartam je umělé, bezsacharidové sladidlo používané jako náhrada cukru v různých zpracovaných potravinách a nápojích. Je přibližně 180‑200x sladší než sacharóza (stolní cukr) a je známý svou schopností poskytovat sladkou chuť bez vysokého obsahu kalorií.

Obvykle se vyrábí kombinací kyseliny asparagové a fenylalaninu prostřednictvím série chemických reakcí, které spojují tyto aminokyseliny do specifické struktury.

Charakteristika a využití v potravinářství

Aspartam je široce používán v potravinářském průmyslu díky několika klíčovým vlastnostem:

  • Vysoká sladivost: 200x sladší než cukr, což umožňuje použití menšího množství k dosažení požadované sladkosti.
  • Nízký obsah kalorií: Poskytuje minimální množství kalorií ve srovnání s cukrem, což pomáhá při snižování kalorií pro řízení hmotnosti.
  • Stabilita v suché formě: Stabilní v suchých podmínkách, což ho činí vhodným pro použití v suchých potravinách a práškových nápojích.
  • Kompatibilita: Lze jej použít v kombinaci s jinými sladidly ke zvýšení sladkého profilu.
  • Chuťový profil: Napodobuje chuť cukru bez hořké dochuti, která je spojována s některými jinými umělými sladidly.

Použití v ultrazpracovaných potravinách

Aspartam je široce používán v ultrazpracovaných potravinách díky své schopnosti uměle zvyšovat sladkost bez přidaných kalorií. Používá se zejména kvůli:

  • Snížení kalorií: Aspartam pomáhá výrobcům vyvíjet nízkokalorické nebo bezkalorické alternativy k tradičně vysoce kalorickým položkám, jako jsou sodovky, dezerty a cukrovinky, čímž přitahuje zdravě smýšlející spotřebitele a ty, kteří chtějí snížit příjem cukru.
  • Zvýšení sladkosti: Umožňuje výrobcům sladit potraviny při zachování nízkého kalorického profilu. Aspartam se také používá k maskování nepříjemných chutí, které by spotřebitelům obvykle nevyhovovaly.
  • Dlouhotrvající chuť: Běžně používaný v žvýkačkách a osvěžovačích dechu, protože poskytuje dlouhotrvající sladkost.
  • Ovlivnění stravovacích návyků: Produkty obsahující aspartam jsou často uváděny na trh jako zdravější alternativy, což oslovuje spotřebitele, kteří dbají na své zdraví a správu hmotnosti.

Vliv na lidské zdraví

I když je aspartam schválen mnoha zdravotnickými orgány, včetně FDA, EFSA a WHO, a je obecně považován za bezpečný pro konzumaci, existují některá zdravotní hlediska a potenciální rizika spojená s jeho užíváním:

  • Fenylketonurie (PKU): Osoby s PKU, vzácnou genetickou poruchou, nemohou účinně metabolizovat fenylalanin. Protože se aspartam rozkládá na fenylalanin, produkty obsahující aspartam musí nést varovný štítek pro ty, které PKU postihuje.
  • Produkce methanolu: Metabolismus aspartamu produkuje methanol, který ve velkém množství může být toxický. Nicméně množství produkovaná při konzumaci aspartamu jsou obecně považována za bezpečná.
  • Neurologické a behaviorální poruchy: Některé studie naznačily možnou souvislost s bolestmi hlavy, depresí a záchvaty.
  • Možný karcinogen: Některé studie ukazují souvislost mezi aspartamem a zvýšeným rizikem určitých druhů rakoviny. Potřebný je však další výzkum.
  • Trávicí problémy: Někteří jedinci mohou při konzumaci produktů obsahujících aspartam zažít mírné trávicí problémy, jako je nadýmání nebo plynatost.
  • Hormonální potíže: Studie naznačují, že aspartam může poškodit normální funkci vaječníků a narušit rovnováhu reprodukčních hormonů tím, že zasahuje do hormonálního systému těla.
  • Obavy z nadměrné konzumace: Protože mnoho produktů obsahuje aspartam, mohou děti i dospělí neúmyslně konzumovat více, než je doporučené množství od FDA, což může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Zdroje

  1. Magnuson, B. A., Burdock, G. A., Doull, J., Kroes, R. M., Marsh, G. M., Pariza, M. W., ... & Williams, G. M. (2007). Aspartame: a safety evaluation based on current use levels, regulations, and toxicological and epidemiological studies. Critical Reviews in Toxicology, 37(8), 629‑727.
  2. European Food Safety Authority. (2013). Scientific Opinion on the re‑evaluation of aspartame (E 951) as a food additive. EFSA Journal, 11(12), 3496.
  3. U.S. Food and Drug Administration (FDA). (2018). Additional Information about High‑Intensity Sweeteners Permitted for Use in Food in the United States. FDA Website.
  4. Butchko, H. H., Stargel, W. W., Comer, C. P., Mayhew, D. A., Benninger, C., Blackburn, G. L., ... & Tschanz, C. (2002). Aspartame: review of safety. Regulatory Toxicology and Pharmacology, 35(2), S1‑S93.
  5. World Health Organization. (2016). Aspartame: A safety evaluation. WHO Website.
  6. Guo, S., Yu, M., Ma, J., He, S., Li, Y., & Duan, X. (2023). Impacts of environmental endocrine‑disrupting chemicals on human reproductive health: Mechanisms and strategies for intervention. Environmental Pollution, 316, 120678. https://doi.org/10.1016/j.envpol.2022.120678
  7. Marangoni, F., Mazzolani, B. C., Vitale, S., & Colombo, C. (2021). Aspartame—True or False? Narrative Review of Safety Analysis of General Use in Products. Nutrients, 13(6), 1957. https://doi.org/10.3390/nu13061957