Vilgain Květový pastovaný med – přirozená krystalizace pod kontrolou 🍯

Med v průběhu času přirozeně krystalizuje. Zatímco některé druhy zůstávají dlouho tekuté, jiné začínají tuhnout už během několika týdnů. Záleží především na jejich složení. U našeho květového medu tento proces řídíme pravidelným mechanickým mícháním při teplotě do 35 °C. Výsledkem je jemná, krémová konzistence, která se snadno nabírá a roztírá.

Jak vzniká med? 🐝

Včely sbírají nektar z kvetoucích rostlin a přenášejí ho do úlu, kde ho postupně zpracovávají pomocí vlastních enzymů a snižují jeho obsah vody.
Během tohoto procesu se část sacharózy štěpí na jednodušší cukry, především glukózu a fruktózu. Ty tvoří hlavní podíl cukrů v medu a ovlivňují také jeho výsledné vlastnosti. Po dozrání včely med ukládají do pláství, které zavíčkují voskem. Včelař jej následně vytočí a připraví k dalšímu zpracování.

Proč med přirozeně krystalizuje?

Rychlost krystalizace závisí především na poměru dvou přirozeně se vyskytujících cukrů:

• Glukóza je ve vodě méně rozpustná, a proto snadněji vytváří krystaly.
• Fruktóza je rozpustnější a pomáhá medu zůstávat déle tekutý.

Významnou roli hraje také obsah vody a teplota skladování. Med s vyšším poměrem glukózy proto zpravidla krystalizuje rychleji než med s převahou fruktózy.
Krystalizace není známkou zkaženého nebo nekvalitního medu. Jde o přirozený fyzikální proces, při kterém část glukózy přechází do pevné krystalické podoby.

Jak probíhá pastování?

Při běžné krystalizaci mohou v medu vznikat různě velké krystaly, které ovlivňují jeho strukturu. Při pastování se med pravidelně promíchává, čímž se podporuje tvorba drobných, rovnoměrně rozložených krystalů.

Pastovaný med tak získává hladkou strukturu bez výrazně hrubých krystalů. Oproti tekutému medu méně stéká a lépe drží na pečivu.

Pastování nemění základní složení medu. Nevyžaduje přidávání cukru, mléka ani jiných ingrediencí. Rozdíl oproti tekutému medu spočívá především v jeho fyzikální struktuře.

Květový med ze severní Moravy a Slezska 🇨🇿

Náš med pochází ze severní Moravy a Slezska, kde včely sbírají nektar z různých druhů kvetoucích rostlin. Pro místní vegetaci jsou typické například pampelišky, jetel bílý, javory, maliníky, střemchy a ovocné stromy.

Dostupnost nektaru závisí na ročním období, počasí a době kvetení jednotlivých rostlin. Proto se mohou jednotlivé snůšky květového medu přirozeně lišit barvou, chutí, vůní i rychlostí krystalizace.

Pastovaný vs. tekutý med – jaký je rozdíl?

Pastovaný i tekutý med mohou pocházet ze stejné suroviny. Rozdíl spočívá především ve způsobu krystalizace a výsledné konzistenci.

Obě varianty obsahují přirozeně se vyskytující cukry a další složky medu. Pastování samo o sobě nezvyšuje nutriční hodnotu, ale ovlivňuje konzistenci a způsob použití.

Jak pastovaný med skladovat?

Med uchovávej v dobře uzavřené sklenici, v suchu a mimo přímé sluneční záření, ideálně při teplotě do 20 °C.

Vyšší teploty mohou ovlivnit jeho krystalickou strukturu a konzistenci. Pro zachování jemné textury není potřeba med před použitím zahřívat.

Hodí se na pečivo, do jogurtů, kaší nebo k doslazení pokrmů a nápojů.

Vilgain Květový pastovaný med v bodech:

• 100% květový med
• Původ: severní Morava a Slezsko, Česká republika
• Mechanicky pastovaný při teplotě do 35 °C
• Bez přidaných ingrediencí
• Jemná, snadno roztíratelná konzistence