Žvýkačky jako další nástroj do mozaiky na hubnutí?
obrázek z huffingtonpost.com

Žvýkačky jako další nástroj do mozaiky na hubnutí?

Pokud nechceme, aby s námi naše poslední jídlo nebo káva cestovalo letadlem do Říma, dáme si logicky "orbitky". To samé samozřejmě pokud chceme dát kopačky zbytku jídla s Antoniem Banderasem nebo prostě chceme něco na takové to "domácí žvýkáníčko" s Tomášem Matonohou. Ale jak ukazují nejen poslední výzkumy, chytře načasovaným žvýkáním dokážeme přidat další dílek do skládačky hubnutí a snížení kalorického přijmu. Jak je to ale možné?

Nebylo by krásné, kdybychom se mohli doslova prožvýkat k dokonalé postavě? Moderní výzkum vlivu žvýkání na celkový energetický příjem, a tím pádem hubnutí, přináší zajímavé výsledky.

obrázek z unsplash.com

Pojďme se podívat na studii od Melansona & Kresgeho, (2017) zveřejněnou tento měsíc. Autoři pracovali s hypotézou, že žvýkání žvýkačky může:

  • Snížit kalorický příjem oběda po předepsané snídani.
  • Zmírnit pocit hladu nalačno a dokonce i po jídle.

Celkově 17 mužů a 16 žen bylo náhodně vybráno, aby se zúčastnili této cross-over studie. Můžeme zaznamenat testovací den, kdy výzkumníci testovali své hypotézy a kontrolní den, kdy měli účastníci studie dát odpočinout svým žvýkacím svalům.

  • Testovací den spočíval ve žvýkání žvýkačky bez cukru celkově po dobu jedné hodiny v předem daných časech.
    • 20 minut žvýkání v období mezi probuzením a snídaní.
    • Dvakrát 20 minut v období mezi snídaní a obědem.
  • Kontrolní den testované osoby nedostaly žádnou žvýkačku.

Co výzkumníci zjistili?                                                       

Snídaně tvořila v obou případech koktejl v energetické hodnotě 30 % změřeného klidového energetického výdeje. Po třech hodinách následoval oběd s vodou dle libosti.

V rámci testovacího dne, kdy účastnící měli předepsané hodinové "žvýkací hody", došlo k níže zmíněným jevům.

  • Zkoumané osoby hlásili menší pocit hladu mezi dobou probuzení a snídaně.
  • Celkově snědli během oběda menší porci jídla a méně kalorií, i když toho mohli sníst, kolik chtěli.

V závěru výzkumníci zmiňují, že žvýkání žvýkaček by mohl být zajímavý nástroj k ovlivnění energetické bilance a zároveň celkového procesu hubnutí. No nebylo by krásné prostě žvýkat svoji "airwaysku", a tím nepřímo hubnout?

V další stejně designované studii ti samí autoři Kresge & Melanson, (2015) ukazují, že žvýkání dokáže o něco málo zvýšit energetický výdej v den, kdy zkoumané osoby žvýkali, oproti dni, když než nežvýkali. Zároveň Hetherington & Regan, (2011) přispěli svou troškou do mlýna, když ukázali, že žvýkání žvýkaček dokáže potlačit chuť na slané a sladké svačinky a přispět k tak pocitu nasycení z jídla.

obrázek z pinterest.com

Žvýkání

Žvýkání všeho možného je tu od nepaměti. Již staří Indiáni a domorodci žvýkali kůru stromů a různé bylinky. V dnešní společnosti můžeme zaregistrovat spíše synteticky vyráběné žvýkačky, jako je vidíme na nekončícím proudu reklam v televizních obrazovkách.

Mezi další benefity užívání žvýkaček patří například:

  • Zlepšení mozkových funkcí v podobě bdělosti, paměti, porozumění a spolehlivému vykonávání důležitých rozhodnutí během úkolu (Hirano & Onozuka, 2015) & (Hirano & Onozuka, 2014).
  • Jak už jsme naznačili, žvýkání žvýkaček dokáže pomoci s redukcí tukových zásob (Xu et al., 2015, s.).
  • Žvýkačky slazené umělým sladidlem xylitolem jsou dle Mäkinena, (2011) účinnější pro prevenci zubního kazu, protože lépe dokáže potlačit nežádoucímu bakteriálnímu růstu v mezizubním prostoru než ostatní umělá sladidla.
  • Zkrácení času potřebného pro regeneraci po operaci střev, kdy došlo například k resekci. Žvýkání totiž dokáže podněcovat motilitu střeva a zlepšit jejich prokrvení (Chan & Law, 2007).

Negativa žvýkaček:

  • V nadměrné konzumaci mohou žvýkačky s umělým sladidlem způsobit průjem podle Saussele, (2008) a dokonce dle Bauditze, Normana, Bieringa, Lochsa, & Pirliche, (2008) žvýkačky se sladidlem sorbitolem mohou vést k chronickým průjmům a nechtěnému váhovému úbytku zejména u lidí se zažívacími problémy jako je syndrom dráždivého tračníku.
  • Žvýkačky slazené cukrem napomáhají k rozvoji zubního kazu díky rozmnožení bakterií v ústní dutině konzumujících cukr. Jako vedlejší substrát tyto bakterie produkují kyseliny, které nám leptají zubná sklovinu a způsobují zubní kaz (Toors, 1992).
  • Nadměrné užívání žvýkaček může být spouštěčem bolestí hlavy, jak dokládá Lippi, Cervellin, & Mattiuzzi, (2015).

obrázek z nypost.com

Co je tedy nejlepší žvýkat?

Staří Řekové žvýkali pryskyřici, Indiáni v pralese liány, moderní člověk žvýkací tabák a žvýkačky. Co je tedy nejlepší? Samozřejmě to budou například bylinky, ale komu by se chtěla žvýkat třeba taková kopřiva, bazalka, oregano nebo máta? Ono se pak celkem křiví ústa a za "ejrwejsku" bychom dali pomalu království.

Nicméně jako nejlepší forma žvýkačky se jeví ta, která je slazená umělým sladidlem a ideálně xylitolem. Lidé, kteří trpí například syndromem dráždivého tračníku, by z jiných forem sladidel nemuseli zrovna mít dobrý pocit po dožvýkání a mohly by se objevit zdravotní obtíže. V závěsu za sladidlem xylitolem se drží stévie, díky tomu, že na ní někdo může být intolerantní a mohli by se objevit zažívací obtíže, jako jsou třeba průjmy.

Žvýkat, nebo nežvýkat?

Řekněme, že je to čistě na každém z nás, ale je reálné, že žvýkání nám pomůže zahnat chutě, kdy toužíme vyplenit ledničku, sousedovu spižírnu s tajnými zásobami Nutelly a adventním kalendářem již začátkem listopadu k tomu. Společně s kalorickým omezením může žvýkání působit ve vzájemné symbióze i v otázce hubnutí. Takže nejenom, že na dovolenou nepovezeme svůj letištní zákusek spláchnutý vanilkovým „latéčkem se sójovým mlékem a dávkou javorového sirupu k tomu“ díky žvýkačkám, ale ony nám napomůžou ještě snížit kalorický příjem! Ale pamatujme, žvýkačky patří do odpadkových košů, nikoliv na chodník, vlasy nebo oblečení. Vždyť přírodě trvá takové materiály rozložit pěknou řádku let, buďme k ní ohleduplní.

obrázek z pinterest.co

Jak prakticky může vypadat výroba žvýkaček, se dozvíme třeba v tomto videu.


Zdroje:

Bauditz, J., Norman, K., Biering, H., Lochs, H., & Pirlich, M. (2008). Severe weight loss caused by chewing gum. BMJ, 336(7635), 96–97. https://doi.org/10.1136/bmj.39...

Hetherington, M. M., & Regan, M. F. (2011). Effects of chewing gum on short-term appetite regulation in moderately restrained eaters. Appetite, 57(2), 475–482. https://doi.org/10.1016/j.appe...

Hirano, Y., & Onozuka, M. (2014). [Chewing and cognitive function]. Brain and Nerve = Shinkei Kenkyu No Shinpo, 66(1), 25–32.

Hirano, Y., & Onozuka, M. (2015). Chewing and attention: a positive effect on sustained attention. BioMed Research International, 2015, 367026. https://doi.org/10.1155/2015/3...

Chan, M. K. Y., & Law, W. L. (2007). Use of chewing gum in reducing postoperative ileus after elective colorectal resection: a systematic review. Diseases of the Colon and Rectum, 50(12), 2149–2157. https://doi.org/10.1007/s10350...

Kresge, D. L., & Melanson, K. (2015). Chewing gum increases energy expenditure before and after controlled breakfasts. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism = Physiologie Appliquee, Nutrition Et Metabolisme, 40(4), 401–406. https://doi.org/10.1139/apnm-2...

Lippi, G., Cervellin, G., & Mattiuzzi, C. (2015). Gum-Chewing and Headache: An Underestimated Trigger of Headache Pain in Migraineurs? CNS & Neurological Disorders Drug Targets, 14(6), 786–790.

Mäkinen, K. K. (2011). Sugar alcohol sweeteners as alternatives to sugar with special consideration of xylitol. Medical Principles and Practice: International Journal of the Kuwait University, Health Science Centre, 20(4), 303–320. https://doi.org/10.1159/000324...

Melanson, K. J., & Kresge, D. L. (2017). Chewing gum decreases energy intake at lunch following a controlled breakfast. Appetite, 118, 1–7. https://doi.org/10.1016/j.appe...

Saussele, T. (2008). [Diarrhea. Diarrhea and loss of weight from use of chewing gum]. Medizinische Monatsschrift Fur Pharmazeuten, 31(4), 158.

Toors, F. A. (1992). [Chewing gum and dental health. Literature review]. Revue Belge De Medecine Dentaire, 47(3), 67–92.

Xu, J., Xiao, X., Li, Y., Zheng, J., Li, W., Zhang, Q., & Wang, Z. (2015). The effect of gum chewing on blood GLP-1 concentration in fasted, healthy, non-obese men. Endocrine, 50(1), 93–98. https://doi.org/10.1007/s12020...

  •