Ve stravě kojících maminek existuje spousta doporučení, která se předávají z generace na generaci. Spousta žen tyto rady přijme za své a již se nepídí po jejich opodstatnění. V každé kultuře panují jiné výživové mýty, např. kojícím Asiatkám se nedoporučuje jíst studené jídlo, v tuzemsku jsou démonizovány luštěniny nebo pikantní jídla. Jaké nejčastější mýty panují v naší společnosti a jak se na ně díváme z odborného pohledu, se dozvíme v dnešním článku.
8 nejčastějších mýtů ve stravě kojících matek
Mateřské mléko má pro zdraví dítěte nespočet benefitů (zdravotní, sociální, psychologické, vývojové..), a pokud neexistuje kontraindikace ze strany matky nebo dítěte, je tou nejlepší volbou pro výživu kojence (min. po dobu prvních 6 měsíců života dítěte). Určitě to není období, ve kterém by se matka měla stresovat tím, co jí, a už dopředu zbytečně vylučovat skupiny potravin. To je nutné jen v případě, že vysleduje negativní reakci jejího dítěte na určitou složku v jídelníčku.
1. Vliv stravy na mateřské mléko
Jídlo, které kojící matka sní, prochází jejím trávicím traktem, tam se rozloží na jednoduché živiny a ty následně krví putují tam, kde je jich potřeba. Některé se dostanou až do prsu (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka. Je známo, že i matky se znaky podvýživy jsou schopny produkovat dostatečné množství mateřského mléka. Deficit některých živin (vitamíny, esenciální mastné kyseliny) ve stravě matky se však může na kvalitě jejího mléka odrazit. Z toho plyne, že míra, jakou strava matky ovlivní složení mateřského mléka, není tak vysoká, jak se může zdát.
2. Zvýšený energetický výdej při kojení
Pozn.: Nárůst hmotnosti v těhotenství, který je pro konkrétní ženu v normě, závisí na BMI, které měla žena před otěhotněním. Podle ACOG se za normu považuje u žen s podváhou před otěhotněním (BMI pod 18,5) hmotnostní nárůst v těhotenství do 18 kg, naopak u obézních žen (BMI nad 30) se za normu považuje přibírání do max. 9 kg.
3. Speciální dieta při kojení
Ne, nemusí. Bohatě stačí pestrá strava s dodržováním základních principů racionální stravy. To znamená mít v každém jídle zdroj bílkovin (maso, mléko a mléčné výrobky, ryby, tofu, tempeh…), zdroj tuků (převaha rostlinných zdrojů – ořechy, oleje, zařazovat tučné ryby), každý den min. 300 g zeleniny (různé druhy), 200 g ovoce a komplexní sacharidy (vločky, pohanka, celozrnné pečivo, brambory, rýže…). Naopak by se měla vyhýbat většímu příjmu sladkostí, jídlům z fast food restaurací a obecně potravinám s vysokým zastoupením jednoduchých cukrů, nasycených nebo ztužených tuků a soli.
4. Nadýmavé potraviny při kojení
Potraviny jako zelí, květák, luštěniny obsahují hodně vlákniny a při jejich trávení se tvoří plyny, které vyvolávají nadýmání ve střevě. Není vědecky podložen žádný mechanizmus toho, že by tyto plyny mohly nějak proniknout do mateřského mléka a trápit dítě. Vyřazení těchto surovin z jídelníčku v případě jejich dobré tolerance matkou není při kojení nutné.
5. Pikantní jídla při kojení
Strava obsahující výrazné pikantní chutě jako česnek nebo chili může změnit chuť mateřského mléka. V některých studiích se ukazuje, že různé příchutě mateřského mléka nejsou pro kojence nepříjemné, a naopak je preferují. To může následně ulehčit přechod na pevnou stravu, která je chuťově rozmanitější. V případě, že dítě nereaguje na jinou chuť negativně (odmítání mléka, koliky, průjem atd.), není nutné tyto potraviny z jídelníčku vyřazovat.
6. Vyhýbání se všem alergenům z potravin
Jsou případy, kdy u dítěte vznikne alergická reakce (kožní projevy, koliky, průjmy) na určitou složku matčiny stravy. Často se jedná o bílkovinu kravského mléka, vejce nebo třeba citrusy. Pak je nasnadě eliminační dieta, při které se vytipovaná složka vyřadí z jídelníčku matky a sleduje se, zda došlo u kojence k odeznění příznaků.
Preventivní vyřazení rizikových alergenů z jídelníčku nejspíš nebude mít smysl. V případě nutnosti eliminace velké skupiny potravin z jídelníčku např. mléčné výrobky je vhodné kontaktovat nutričního terapeuta, který ženě pomůže sestavit jídelníček tak, aby nedošlo k deficitu určitých složek jako například bílkovin nebo vápníku.
7. Tatarák, sushi a plísňové sýry při kojení
Ve spoustě brožur s doporučením stravy pro kojící matky najdeme, že tepelně nezpracované potraviny a zrající sýry jsou pro kojící matku rizikové a neměla by je zařazovat. Potravinám jako tatarák, sushi či hermelín by se tak matka měla během kojení vyhýbat jako čert kříži. Pravdou ale je, že sice jsou tyto potraviny rizikovější z hlediska infekčního onemocnění (pro nás všechny), ale případná nákaza by byla hrozbou spíše pro zdraví matky než kojence.
8. Kofein a káva při kojení
Kofein z kávy se dostává do mateřského mléka. Menší dávky kofeinu do 200 mg (2–3 šálky) denně by dítěti neměly uškodit. V případě, že matka pozoruje, že je dítě neklidné, podrážděné a má potíže se spánkem, je možné, že je její dítě na kofein citlivější. V tom případě by měla příjem kofeinu snížit.
Na co si dát při kojení opravdu pozor?
Kojící matky by se měly v období kojení vyhýbat konzumací ryb s vysokým obsahem rtuti (žralok, makrela, štika), dále nadměrnému příjmu kofeinu a pití alkoholu. Důležité je dodržovat doporučený příjem živin pro kojící matky dle DACH (2017):
| Doporučené množství | Zdroje v potravinách | |
| Bílkoviny | 1,2 g/kg tělesné hmotnosti (+23 g/d) | maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny |
| Sacharidy | > 50 % z denního příjmu energie | ovesné vločky, rýže, brambory, těstoviny, pohanka, bulgur, jáhly, quinoa, kuskus |
| Tuky | 30–35 % z denního příjmu E, 0,25‑0,5 EPA+DHA omega 3 | oleje (řepkový, olivový), máslo a mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, tučné mořské ryby, ořechy, semínka, vejce, doplněk stravy s EPA a DHA |
| Kyselina listová | 450 µg | listová zelenina, ovoce, mléčné výrobky, fazole, hrášek, maso, obiloviny |
| Železo | 20 mg | maso, mořské plody, fazole, ořechy, zelenina |
| Vápník | 1000 mg | mléčné výrobky, sardinky, fortifikované sojové mléko a tofu, losos, kapusta, brokolice, bílé fazole, pomeranče |
| Vitamin D | 20 µg | tučné ryby, rybí tuk, mléko, jogurt, vejce, sardinky |
| Zinek | 11–14 mg | maso, fazole, ořechy, celozrnné produkty, mléčné výrobky |
| Vitamin B12 | 5,5 µg | ryby, maso, vejce, mléčné výrobky |
| Jód | 200 µg | jodizovaná sůl, pečivo, mořské plody, mořské řasy, obiloviny |
| Selen | 75 µg | tuňák, halibut, sardinky, para ořechy, krevety, krůtí maso, hnědá rýže |
Co si z toho vzít
Každé dítě je individuální, dopředu je těžké určit, zda bude matka muset z jídelníčku nějaké potraviny vyřadit, či naopak. Preventivní, neopodstatněné velké změny v jídelníčku nejsou žádoucí. Zdravá, pestrá strava s dostatkem výše uvedených živin bude to nejlepší, co může kojící maminka udělat jak pro zdraví své, tak pro správný vývoj dítěte.
