Ve stravě kojících maminek existuje spousta doporučení, která se předávají z generace na generaci. Spousta žen tyto rady přijme za své a již se nepídí po jejich opodstatnění. V každé kultuře panují jiné výživové mýty, např. kojícím Asiatkám se nedoporučuje jíst studené jídlo, v tuzemsku jsou démonizovány luštěniny nebo pikantní jídla. Jaké nejčastější mýty panují v naší společnosti a jak se na ně díváme z odborného pohledu, se dozvíme v dnešním článku.
8 nejčastějších mýtů ve stravě kojících matek
Mateřské mléko má pro zdraví dítěte nespočet benefitů (zdravotní, sociální, psychologické, vývojové..), a pokud neexistuje kontraindikace ze strany matky nebo dítěte, je tou nejlepší volbou pro výživu kojence (min. po dobu prvních 6 měsíců života dítěte). Určitě to není období, ve kterém by se matka měla stresovat tím, co jí, a už dopředu zbytečně vylučovat skupiny potravin. To je nutné jen v případě, že vysleduje negativní reakci jejího dítěte na určitou složku v jídelníčku.
1. Mateřské mléko se vytvoří přímo z toho, co matka sní
Jídlo, které kojící matka sní, prochází jejím trávicím traktem, tam se rozloží na jednoduché živiny a ty následně krví putují tam, kde je jich potřeba. Některé se dostanou až do prsu (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka. Je známo, že i matky se znaky podvýživy jsou schopny produkovat dostatečné množství mateřského mléka. Deficit některých živin (vitamíny, esenciální mastné kyseliny) ve stravě matky se však může na kvalitě jejího mléka odrazit. Z toho plyne, že míra, jakou strava matky ovlivní složení mateřského mléka, není tak vysoká, jak se může zdát.
2. Kojící matka by měla jíst “jako horník”
Laktace je náročný proces, který zvyšuje energetický výdej ženy o 400–500 kcal/den (v jídle to je např. 1 celozrnná kaiserka s 50 g eidamu a 15 g másla). To ale není výmluva pro přejídání se. Navýšení energetického příjmu se doporučuje kojícím matkám, které mají rizikovou hmotnost na hranici podváhy. Naopak ženy, které během těhotenství výrazně přibraly, nemusí navyšovat energetický příjem, a naopak díky většímu výdeji mohou pozvolna hubnout. Více než na kvantitu by se maminky měly zaměřit na kvalitu stravy. Potřebnou nadbytečnou energii mají uloženou ve formě tukových zásob vytvořených během těhotenství.
Pozn.: Nárůst hmotnosti v těhotenství, který je pro konkrétní ženu v normě, závisí na BMI, které měla žena před otěhotněním. Podle ACOG se za normu považuje u žen s podváhou před otěhotněním (BMI pod 18,5) hmotnostní nárůst v těhotenství do 18 kg, naopak u obézních žen (BMI nad 30) se za normu považuje přibírání do max. 9 kg.
3. Při kojení musí matka držet speciální dietu
Ne, nemusí. Bohatě stačí pestrá strava s dodržováním základních principů racionální stravy. To znamená mít v každém jídle zdroj bílkovin (maso, mléko a mléčné výrobky, ryby, tofu, tempeh…), zdroj tuků (převaha rostlinných zdrojů – ořechy, oleje, zařazovat tučné ryby), každý den min. 300 g zeleniny (různé druhy), 200 g ovoce a komplexní sacharidy (vločky, pohanka, celozrnné pečivo, brambory, rýže…). Naopak by se měla vyhýbat většímu příjmu sladkostí, jídlům z fast food restaurací a obecně potravinám s vysokým zastoupením jednoduchých cukrů, nasycených nebo ztužených tuků a soli.
4. Luštěniny, květák a další potraviny, které mohou nadýmat, jsou na černé listině
Potraviny jako zelí, květák, luštěniny obsahují hodně vlákniny a při jejich trávení se tvoří plyny, které vyvolávají nadýmání ve střevě. Není vědecky podložen žádný mechanizmus toho, že by tyto plyny mohly nějak proniknout do mateřského mléka a trápit dítě. Vyřazení těchto surovin z jídelníčku v případě jejich dobré tolerance matkou není při kojení nutné.
5. Pikantní jídla jsou pro kojící matku zapovězeny
Strava obsahující výrazné pikantní chutě jako česnek nebo chili může změnit chuť mateřského mléka. V některých studiích se ukazuje, že různé příchutě mateřského mléka nejsou pro kojence nepříjemné, a naopak je preferují. To může následně ulehčit přechod na pevnou stravu, která je chuťově rozmanitější. V případě, že dítě nereaguje na jinou chuť negativně (odmítání mléka, koliky, průjem atd.), není nutné tyto potraviny z jídelníčku vyřazovat.
6. Kojící matka by se pro jistotu měla vyhýbat všem alergenům z potravin
Jsou případy, kdy u dítěte vznikne alergická reakce (kožní projevy, koliky, průjmy) na určitou složku matčiny stravy. Často se jedná o bílkovinu kravského mléka, vejce nebo třeba citrusy. Pak je nasnadě eliminační dieta, při které se vytipovaná složka vyřadí z jídelníčku matky a sleduje se, zda došlo u kojence k odeznění příznaků.
Preventivní vyřazení rizikových alergenů z jídelníčku nejspíš nebude mít smysl. V případě nutnosti eliminace velké skupiny potravin z jídelníčku např. mléčné výrobky je vhodné kontaktovat nutričního terapeuta, který ženě pomůže sestavit jídelníček tak, aby nedošlo k deficitu určitých složek jako například bílkovin nebo vápníku.
7. Syrové maso, ryby nebo plísňové sýry jsou pro kojence nebezpečné
Ve spoustě brožur s doporučením stravy pro kojící matky najdeme, že tepelně nezpracované potraviny a zrající sýry jsou pro kojící matku rizikové a neměla by je zařazovat. Potravinám jako tatarák, sushi či hermelín by se tak matka měla během kojení vyhýbat jako čert kříži. Pravdou ale je, že sice jsou tyto potraviny rizikovější z hlediska infekčního onemocnění (pro nás všechny), ale případná nákaza by byla hrozbou spíše pro zdraví matky než kojence.
8. Kojící matka nemůže pít kávu
Kofein z kávy se dostává do mateřského mléka. Menší dávky kofeinu do 200 mg (2–3 šálky) denně by dítěti neměly uškodit. V případě, že matka pozoruje, že je dítě neklidné, podrážděné a má potíže se spánkem, je možné, že je její dítě na kofein citlivější. V tom případě by měla příjem kofeinu snížit.
Na co si dát pozor po dobu kojení?
Kojící matky by se měly v období kojení vyhýbat konzumací ryb s vysokým obsahem rtuti (žralok, makrela, štika), dále nadměrnému příjmu kofeinu a pití alkoholu.
Doporučený příjem živin pro kojící matky dle DACH (2017)
| Doporučené množství | Zdroje v potravinách | |
| Bílkoviny | 1,2 g/kg tělesné hmotnosti (+23 g/d) | maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny |
| Sacharidy | > 50 % z denního příjmu energie | ovesné vločky, rýže, brambory, těstoviny, pohanka, bulgur, jáhly, quinoa, kuskus |
| Tuky | 30–35 % z denního příjmu E, 0,25‑0,5 EPA+DHA omega 3 | oleje (řepkový, olivový), máslo a mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, tučné mořské ryby, ořechy, semínka, vejce, doplněk stravy s EPA a DHA |
| Kyselina listová | 450 µg | listová zelenina, ovoce, mléčné výrobky, fazole, hrášek, maso, obiloviny |
| Železo | 20 mg | maso, mořské plody, fazole, ořechy, zelenina |
| Vápník | 1000 mg | mléčné výrobky, sardinky, fortifikované sojové mléko a tofu, losos, kapusta, brokolice, bílé fazole, pomeranče |
| Vitamin D | 20 µg | tučné ryby, rybí tuk, mléko, jogurt, vejce, sardinky |
| Zinek | 11–14 mg | maso, fazole, ořechy, celozrnné produkty, mléčné výrobky |
| Vitamin B12 | 5,5 µg | ryby, maso, vejce, mléčné výrobky |
| Jód | 200 µg | jodizovaná sůl, pečivo, mořské plody, mořské řasy, obiloviny |
| Selen | 75 µg | tuňák, halibut, sardinky, para ořechy, krevety, krůtí maso, hnědá rýže |
Co si z toho vzít
Každé dítě je individuální, dopředu je těžké určit, zda bude matka muset z jídelníčku nějaké potraviny vyřadit, či naopak. Preventivní, neopodstatněné velké změny v jídelníčku nejsou žádoucí. Zdravá, pestrá strava s dostatkem výše uvedených živin bude to nejlepší, co může kojící maminka udělat jak pro zdraví své, tak pro správný vývoj dítěte.
