Detox skladu! Před 2 hodinami jsme přidali do detoxu nový produkt s 19% slevou  

Pravda o Coca-Cole! Výživová tragédie, nebo účinný lék?
obrázek z coca-colacompany.com

Pravda o Coca-Cole! Výživová tragédie, nebo účinný lék?

Petr Loskot Petr Loskot před 9 měsíci Aktualizováno 11. 9. 2018

Ačkoliv se 99 % naší populace jistě shodne na tom, že pití Coca-Coly a dalších slazených nápojů nám z výživového hlediska kromě rychle využitelné energie nic nepřináší, jejich spotřeba je nadále vysoká a v průměru se u nás podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem 90 litrů na osobu a rok. Fruktózo-glukózový sirup nebo kyselina fosforečná patří mezi ty suroviny pro výrobu Coca-Coly, které jsou mnohými vnímány jako to nejhorší, co v Coca-Cole můžeme po výživové stránce najít

To je do jisté míry pravda, nicméně mohli bychom při troše snahy najít na Coca-Cole i nějaká pozitiva? Zkusme se proto na tuto problematiku podívat objektivním okem a pojďme si tento nápoj rozebrat z více úhlů pohledu, které mohou být pro někoho až překvapující. 

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Co je pravdy na tom, že podle rad některých lékařů můžeme použít Coca-Colu jako podpůrnou léčbu při lehčích onemocněních trávicího traktu.
  • Jestli lze z kolových nápojů přijmout stejné množství kofeinu jako z kávy nebo energetických nápojů.
  • Jestli je kyselina fosforečná obsažená v Coca-Cole skutečně tou žíravinou, která nám jako mávnutím proutku odvápní naše silovým tréninkem zocelené kosti.
  • Pravdu o fruktózo-glukózovém sirupu. Je "horší" než běžný cukr či glukózo-fruktózový sirup, kterým byly Coca-Cola a většina sladkých nápojů ještě donedávna slazeny?
  • Zdali by nemohla by být Coca-Cola v menším množství přes všechna svoje negativa součástí našeho jídelníčku bez větších pocitů viny.

Coca-Cola a její "léčivé" účinky

Věřím, že jako nadšenci zdravého životního stylu lékaře a jejich ordinace příliš nenavštěvujete. Možná máte ale i tak zkušenost, že při lehkém onemocnění trávicího ústrojí vám lékař doporučil po lžičkách užívat právě Coca-Colu. Asi jste si řekli, co že je to za hloupost, tento nápoj nám přece nemůže nic přinést?! Budete se divit, ale jisté opodstatnění tato procedura má. Co je tedy na Coca-Cole tak zázračného, aby nám při takových zdravotních obtížích mohla alespoň trochu ulevit?

1. Okamžitá energie

I když je její vysoký obsah jednoduchých sacharidů vnímán v zásadě negativně, za situace, když se nám dělá špatně od žaludku pouze při pomyšlení na jídlo, její uvážené popíjení nám může dodat pohotovou, lehce vstřebatelnou, koncentrovanou energii.

2. Kyselinou fosforečnou k strávení nestravitelných zbytků

Kyselina fosforečná se, jak už název napovídá, řadí mezi kyseliny. Tudíž by mohla určitým způsobem potlačovat růst bakterií ve střevě. Otázkou však je, zda tato hypotéza skutečně stojí za jejími "léčivými" účinky. Spíš ne

V odborné literatuře se však zcela seriózně o Coca-Cole mluví jako o vhodné terapii tzv. fytobezoárů. Jedná se o větší kusy nestravitelných zbytků rostlinné potravy, které by mohly zablokovat průchodnost trávicí soustavy a celkově způsobovat dyskomfort. Kyselina fosforečná může právě tyto zbytky efektivně rozložit a nám ušetřit cestu do nemocnice, kde by se lékaři museli uchýlit k mnohem méně příjemným léčebným postupům (Ladas et al., 2013).

3. Obsah fosforu

Posledním důvodem pro její pozitivní působení může být obsah fosforu. Fosfor je totiž součástí životně důležité sloučeniny ATP (adenosintrifosfát), která je tím nejzákladnějším palivem pro všechny známé buňky na naší planetě. Veškeré živiny, které přijímáme ve své stravě (sacharidy, tuky, částečně i bílkoviny), jsou štěpeny právě za tím účelem, aby na konci metabolických drah vznikalo ATP. Podle pana docenta Wilhelma (budiž mu země lehká) může právě Coca-Cola při poruchách zažívání fosfor efektivně doplnit a v kombinaci s vysokým obsahem jednoduchých sacharidů se nemusíme bát, že bychom při problémech těžšího rázu trpěli akutním nedostatkem fosforu, a tudíž nedostatečnou tvorbou ATP.

Možná budete trochu zmateni tím, co budu psát dále v článku, že vysoký příjem fosforu může spíše škodit. To je sice pravda, ale musíme mezi sebou rozlišovat jeho dlouhodobý vysoký příjem (ať už z Coca-Coly, nebo jiných potravin) a jeho zvýšenou potřebu při určité akutní situaci, kterou může být třeba průjmové onemocnění.

Závěr:

Ačkoliv to může být překvapující, při lehčích onemocněních trávicího traktu může být Coca-Cola použita jako zdroj rychlé a lehce vstřebatelné energie a fosforu. Kyselina fosforečná může být nápomocná při rozkladu hůře stravitelných částí potravy.

[Instagram]

Jsou pro nás Coca-Cola a další podobné nápoje významným zdrojem kofeinu?

Coca-Cola je nejen vyhledávaným zdrojem rychle využitelné energie a potěšením pro naše chuťové pohárky, ale také zdrojem kofeinu. Je však obsah kofeinu natolik vysoký, aby takový zkušený piják kávy nebo uživatel předtréninkových nakopávačů pocítil jeho účinky právě z Coca-Coly? Pojďme se podívat na následující infografiku, která ukazuje obsah kofeinu nejen v Coca-Cole, ale pro srovnání i v dalších nápojích, z kterých je příjem kofeinu nejčastější.

Závěr:

Ani půl litru Coca-Coly nám do celkového množství přijatého kofeinu nepřispěje tolik, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti jsou mnohem významnějším zdrojem kofeinu energetické nápoje a káva.

obrázek z unsplash.com

Kyselina fosforečná a její vztah ke zdraví kostí

Kyselina fosforečná je jednou z typických přísad Coca-Coly, které ji na dobré pověsti dvakrát nepřidají. Jaký je důvod jejího použití? Kyselina fosforečná je totiž jednou z látek, které jsou zodpovědné za specifickou chuť tohoto nápoje.

Z jakého důvodu je však kyselina fosforečná vnímána takto negativně?

Za prvé to může být kvůli tomu, že se tato látka může pyšnit označením E338, čímž se řadí mezi tzv. "Éčka", což pro zaryté odpůrce jakýkoliv potravinářských aditiv může být dostatečným argumentem pro to, aby se Coca-Cole vyhnuli širokým obloukem. Jak je toto silný argument, ponechám na vás.

Tím pádnějším argumentem pro omezování příjmu těchto nápojů se jeví určitá spojitost mezi vyšším příjmem Coca-Coly a dalších podobných nápojů a nižší hustotou kostí u mladých dívek (McGartland, 2003) i starších žen (Tucker, 2006), u zástupců mužského pohlaví ani v jedné ze studií však tato souvislost pozorována nebyla. Jedním z možných vysvětlení tohoto výsledku je podle autorů právě příjem kyseliny fosforečné a fosforu. I fosfor je nedílnou součástí kostní tkáně, jeho vysoký příjem se ale dává do souvislosti s horší kvalitou kostní tkáně. 

Tento negativní efekt vysokého příjmu fosforu se stává nebezpečným zřejmě pouze tehdy, pokud současně dochází k neadekvátnímu příjmu vápníku, takže poměr v příjmu fosforu ku vápníku je přibližně 3–4:1 (Kemi, 2010, Lee & Cho, 2015). Některé studie navíc ukazují, že děti konzumující více těchto nápojů mají většinou nižší příjem mléka, které je důležitým zdrojem vápníku (Vatanparast, 2006).

Závěr:

Typická fitness strava s vyšším obsahem bílkovin již většinou obsahuje vysoké množství fosforu. V průměru s každým gramem proteinu přijmeme 12–14 mg fosforu (Kalantar-Zadeh, 2010). I když je obsah fosforu v Coca-Cole relativně nízký (17 mg/100 ml), její vysoký příjem může přispívat k nevyrovnanému příjmu fosforu a vápníku, což se může v dlouhodobém měřítku negativně odrazit na kostní hustotě. Nemůžeme ale říci, že Coca-Cola sama o sobě by způsobovala řídnutí kostí.

obrázek z unsplash.com

Sacharóza, glukózo-fruktózový a fruktózo-glukózový sirup, kdo se v tom má vyznat?

Pokud se podíváme na tabulku nutričních hodnot u "ne-light" verze Coca-Coly, na první pohled nás zaujme vysoký obsah sacharidů, kterých je ve 100 ml obsaženo celých 11,2 gramů. Těm zvídavějším z nás neunikne ani složení výrobku, kde jsou podle množství v řadě za sebou sestupně uvedeny konkrétní suroviny. Ještě před několika lety jsme v tomto složení jako zdroj sacharidů mohli vidět sacharózu, případně glukózo-fruktózový sirup. V červnu roku 2014 však došlo ke změně ve složení a nyní se v Coca-Cole a podobných nápojích objevuje právě fruktózo-glukózový sirup

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi těmito třemi zdroji sacharidů (White, 2008)?

SacharidZastoupení sacharidůForma sacharidůSurovina pro výrobuCena výchozí suroviny, proces jejího zpracování
Sacharóza (řepný cukr)Glukóza a fruktóza v poměru 1:1Disacharid (molekula
je tvořena glukózou a fruktózou)
Cukrová řepa, cukrová třtinaVysoké náklady, fyzikální a chemická extrakce sacharózy
Glukózo-fruktózový sirupVyšší zastoupení glukózy než fruktózy, nejčastěji 42 % fruktózy, znám pod zkratkou HFCS-42Směs monosacharidů glukózy a fruktózy, které nejsou spojeny vazbouKukuřiceNižší náklady, enzymatické rozštěpení kukuřičného škrobu a izomerace (přeměna) určitého množství glukózy na požadované zastoupení fruktózy
Fruktózo-glukózový sirupVyšší zastoupení fruktózy oproti glukóze, nejčastější obsah fruktózy je 55 %, znám pod zkratkou HFCS-55Směs monosacharidů glukózy a fruktózy, které nejsou spojeny vazbouKukuřiceNižší náklady, enzymatické rozštěpení kukuřičného škrobu a izomerace (přeměna) určitého množství glukózy na požadované zastoupení fruktózy

Nyní si tabulku okomentujme a doplňme si některé zajímavé informace ještě v bodech:

  • Těmi hlavními důvody, proč se nyní v nápojích používá fruktózo-glukózový sirup (HFCS-55, high-fructose corn syrup) je levnější výroba i výchozí surovina, kterou je kukuřice na rozdíl od cukrové řepy a cukrové třtiny.
  • Ačkoliv můžeme slyšet názory, že tím pravým důvodem začátku používání fruktózo-glukózového sirupu je jeho vyšší sladivost, a tím i vyšší chutnost a potenciální zvýšení prodeje takových nápojů, není to pravda. Ve skutečnosti má v 10% sacharidovém roztoku, tedy v koncentraci, jaké jsou ve slazených nápojích běžně používané, vyšší sladivost původně používaná sacharóza (relativní sladivost 100) než fruktózo-glukózový sirup (relativní sladivost 97) (Schiffman et al., 2000).
  • Zvýšená spotřeba HFCS je některými autory dávána do souvislosti s neustále rostoucím výskytem nadváhy a obezity (Bray, 2004). Jak ale můžeme vidět, HFCS se od sacharózy po stránce chemického složení žádným významným způsobem neliší. Ve studiích, kde je porovnáván vliv konzumace stejných množstvích HFCS a sacharózy na hmotnost, obvod pasu nebo hladiny krevních lipidů a leptinu, se dochází ke stejným výsledkům (Lowndes, 2012; Melanson, 2007).
dostupné z: http://ajcn.nutrition.org/cont...

Závěr:

Začátek používání kukuřičných sirupů (HFCS-42, HFCS-55) ve slazených nápojích nijak nezhoršil složení Coca-Coly a není přímo zodpovědný za neustále zvyšující se počet lidí trpících nadváhou a obezitou. Vysoký příjem slazených nápojů obecně však může přispívat k vysokému energetickému příjmu, nevyrovnané energetické bilanci, a tím k nárůstu tělesné hmotnosti.

obrázek ze shutterstock.com

Mohla by mít Coca-Cola i přes vysoký obsah cukru místo v našem jídelníčku bez větších pocitů viny?

V západním světě, naši střední Evropu nevyjímaje, je vysoká spotřeba slazených nápojů obecně velký problém. Příjem těchto nápojů je spojován s vyšším rizikem vzniku chorob srdce a cév nebo vznikem diabetu (Imamura, 2015; Xi, 2015). Průměrné dítě ve věku 12–19 let v USA přijme z těchto nápojů denně téměř 30 g cukru (Drewnowski, 2014). 

Může být právě energie z přidaných cukrů přímo zodpovědná za vysoký podíl dětí s nadváhou a obezitou v americké populaci?

Podle oficiálních doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO, 2015), by neměl příjem energie z jednoduchých přidaných sacharidů přesáhnout 10 % celkového energetického příjmu s tím, že v budoucnu zřejmě dojde ke zpřísnění, a to pod 5 % celkového příjmu energie.

Pokud bychom uvažovali, že přidané jednoduché sacharidy bychom v našem jídelníčku přijímali pouze z Coly, tak pro 80kilového borce s příjmem kolem 12 000 kJ (cca 2850 kcal) za den by těchto 10 % energie představovalo zhruba 70 g cukru. Je to podle vás hodně, nebo málo?

Kdy by mohl příjem jednoduchých sacharidů způsobit nejmenší "škody"? 

Z mého pohledu by to mohlo být po náročnější fyzické aktivitě, ať už se bude jednat o silový, nebo vytrvalostní trénink. Coca-Cola a sacharidy v ní obsažené by se tak měly uložit ve formě svalového glykogenu a efektivně podpořit regeneraci energetických zásob.

Možná, že jste někdy slyšeli, že příjem fruktózy se po fyzické aktivitě vůbec nedoporučuje. Opak je však pravdou. Jeden z nejnovějších souhrnných článků na toto téma dochází k závěru, že příjem glukózy společně s fruktózou bude efektivně doplňovat zásoby svalového glykogenu (Gonzalez, 2017). V článku samozřejmě nezaznívá, aby byl tento zdroj Coca-Cola. :-)

Závěr:

Coca-Cola a další slazené nápoje jsou jedním ze symbolů nezdravých stravovacích návyků naší společnosti. Vysoký příjem těchto nápojů může zvyšovat riziko civilizačních chorob i tehdy, pokud je naše hmotnost v normálním rozmezí. Z toho jasně vyplývá, že Coca-Cola a slazené nápoje by se neměly pravidelně objevovat v našem jídelníčku. Pokud však na Coca-Colu dostaneme chuť, pak nejmenší “škody” napáchá tehdy, pokud její příjem spojíme s fyzickou aktivitou a plánovaným doplněním zásob sacharidů.

obrázek ze shutterstock.com

Několik vět na úplný závěr

Jak bychom mohli ve světle informací uvedených ve článku pohlížet na Coca-Colu? Hlavní informace si lehce zrekapitulujme.

  • Kyselina fosforečná má tu schopnost rozložit nestravitelné zbytky potravy v trávicím ústrojí, které mohou způsobovat trávicí obtíže. Proto není divu, že nám může být u lékaře při takových obtížích doporučena.
  • Výhoda Coca-Coly při léčebném záměru ale není dána pouze obsahem kyseliny fosforečné. I díky lehce vstřebatelné energii ve formě glukózy a fruktózy a obsahu fosforu může být Coca-Cola v menším množství doporučena jako doplňková terapie při lehkých obtížích v oblasti trávicího traktu
  • Kyselina fosforečná, jedna z typických přísad Coca-Coly, sama o sobě nezpůsobuje řídnutí kostí. Může však přispívat k vysokému příjmu fosforu, jehož negativní účinky na hustotu kostí by se projevily pouze tehdy, pokud bychom měli současně ve stravě velmi malý příjem vápníku
  • Coca-Cola nebude zrovna tím pravým nápojem pro dopřání si pořádné dávky kofeinu. Jedna půllitrová láhev obsahuje pouze 48 mg kofeinu. Abychom pocítili sílu kofeinu z Coca-Coly podobně jako z jednoho Espressa, museli bychom vypít litr tohoto slazeného nápoje a to už by byla opravdu pořádná nálož cukru.
  • Fruktózo-glukózový sirup používaný jako zdroj sacharidů v Coca-Cole není škodlivější než řepný cukr (sacharóza), který byl pro slazení používán dříve. Důvodem pro jeho používání je mnohem nižší cena.
  • Podle WHO lze tolerovat příjem přidaných jednoduchých sacharidů až do množství 10 % celkového energetického příjmu. Velcí fanoušci Coca-Coly by si tak pro ni mohli ve svém jídelníčku udělat místo. Jedním dechem je ale třeba dodat, že příjem těchto nápojů může zvyšovat riziko vzniku chorob jako je diabetes, vysoký krevní tlak nebo postižení srdečních cév.

[eshoplink]

Zdroje:

Anon (n.d.) Spotřeba potravin - 2016 | ČSÚ. [Online]. Available from: https://www.czso.cz/csu/czso/s... [Accessed: 18 December 2017].

Bray, G.A., Nielsen, S.J. & Popkin, B.M. (2004) Consumption of high-fructose corn syrup in beverages may play a role in the epidemic of obesity. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 79 (4), 537–543. Available from: http://ajcn.nutrition.org/cont... [Accessed: 18 December 2017].

Drewnowski, A. & Rehm, C.D. (2014) Consumption of added sugars among US children and adults by food purchase location and food source. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 100 (3), 901–907. Available from: doi:10.3945/ajcn.114.089458 [Accessed: 19 December 2017].

Gonzalez, J.T., Fuchs, C.J., Betts, J.A. & van Loon, L.J.C. (2017) Glucose Plus Fructose Ingestion for Post-Exercise Recovery-Greater than the Sum of Its Parts? Nutrients. [Online] 9 (4). Available from: doi:10.3390/nu9040344.

Imamura, F., O’Connor, L., Ye, Z., Mursu, J., et al. (2015) Consumption of sugar sweetened beverages, artificially sweetened beverages, and fruit juice and incidence of type 2 diabetes: systematic review, meta-analysis, and estimation of population attributable fraction. BMJ. [Online] h3576. Available from: doi:10.1136/bmj.h3576 [Accessed: 19 December 2017].

Kalantar-Zadeh, K., Gutekunst, L., Mehrotra, R., Kovesdy, C.P., et al. (2010) Understanding Sources of Dietary Phosphorus in the Treatment of Patients with Chronic Kidney Disease. Clinical Journal of the American Society of Nephrology. [Online] 5 (3), 519–530. Available from: doi:10.2215/CJN.06080809 [Accessed: 19 December 2017].

Kemi, V.E., Kärkkäinen, M.U.M., Rita, H.J., Laaksonen, M.M.L., et al. (2010) Low calcium:phosphorus ratio in habitual diets affects serum parathyroid hormone concentration and calcium metabolism in healthy women with adequate calcium intake. British Journal of Nutrition. [Online] 103 (04), 561. Available from: doi:10.1017/S0007114509992121 [Accessed: 23 December 2017].

Ladas, S.D., Kamberoglou, D., Karamanolis, G., Vlachogiannakos, J., et al. (2013) Systematic review: Coca-Cola can effectively dissolve gastric phytobezoars as a first-line treatment. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. [Online] 37 (2), 169–173. Available from: doi:10.1111/apt.12141.

Lee, A.W. & Cho, S.S. (2015) Association between phosphorus intake and bone health in the NHANES population. Nutrition Journal. [Online] 14. Available from: doi:10.1186/s12937-015-0017-0 [Accessed: 23 December 2017].

Lowndes, J., Kawiecki, D., Pardo, S., Nguyen, V., et al. (2012) The effects of four hypocaloric diets containing different levels of sucrose or high fructose corn syrup on weight loss and related parameters. Nutrition Journal. [Online] 11, 55. Available from: doi:10.1186/1475-2891-11-55 [Accessed: 18 December 2017].

Ludwig, I.A., Mena, P., Calani, L., Cid, C., et al. (2014) Variations in caffeine and chlorogenic acid contents of coffees: what are we drinking? Food & Function. [Online] 5 (8), 1718–1726. Available from: doi:10.1039/c4fo00290c.

McGartland, C., Robson, P.J., Murray, L., Cran, G., et al. (2003) Carbonated soft drink consumption and bone mineral density in adolescence: The Northern Ireland Young Hearts Project. Journal of Bone and Mineral Research. [Online] 18 (9), 1563–1569. Available from: doi:10.1359/jbmr.2003.18.9.1563.

Melanson, K.J., Zukley, L., Lowndes, J., Nguyen, V., et al. (2007) Effects of high-fructose corn syrup and sucrose consumption on circulating glucose, insulin, leptin, and ghrelin and on appetite in normal-weight women. Nutrition (Burbank, Los Angeles County, Calif.). [Online] 23 (2), 103–112. Available from: doi:10.1016/j.nut.2006.11.001.

Schiffman, S.S., Sattely-Miller, E.A., Graham, B.G., Bennett, J.L., et al. (2000) Effect of temperature, pH, and ions on sweet taste. Physiology & Behavior. 68 (4), 469–481.

Tucker, K.L., Morita, K., Qiao, N., Hannan, M.T., et al. (2006) Colas, but not other carbonated beverages, are associated with low bone mineral density in older women: The Framingham Osteoporosis Study. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 84 (4), 936–942. Available from: http://ajcn.nutrition.org/cont... [Accessed: 18 December 2017].

Vatanparast, H., Lo, E., Henry, C.J. & Whiting, S.J. (2006) A negative trend in calcium intake was accompanied by a substitution of milk by noncarbonated soft drinks in Canadian female students. Nutrition Research. [Online] 26 (7), 325–329. Available from: doi:10.1016/j.nutres.2006.05.006.

White, J.S. (2008) Straight talk about high-fructose corn syrup: what it is and what it ain’t. The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 88 (6), 1716S–1721S. Available from: doi:10.3945/ajcn.2008.25825B [Accessed: 18 December 2017].

WHO (2015) Guideline. [Online]. Geneva, World Health Organization. Available from: http://public.eblib.com/choice... [Accessed: 19 December 2017].

Xi, B., Huang, Y., Reilly, K.H., Li, S., et al. (2015) Sugar-sweetened beverages and risk of hypertension and CVD: a dose–response meta-analysis. British Journal of Nutrition. [Online] 113 (05), 709–717. Available from: doi:10.1017/S0007114514004383 [Accessed: 19 December 2017].

  • 1