- Podzimní plody jsou nabité cennými živinami včetně vitaminů a minerálních látek.
- Vedle čerstvých plodů je lze sušit, mrazit, či dále zpracovat do oblíbených pochutin.
Ačkoliv se příroda postupně připravuje na zimní období, stále nabízí nepřeberné množství plodů keřů či ovocných stromů, hub či nejrůznějších bylinek. Na jaké podzimní plody lze stále ještě narazit a jak je zpracovat, abyste je mohli zužitkovat ještě v průběhu zimních měsíců?
1. Podzimní a zimní jablka
Jablka jsou typickým ovocem, na které se můžeme těšit i v průběhu podzimních či dokonce zimních měsíců. Záleží vždy na odrůdě, a tak zatímco na podzimní jabloně je říjen nejvyšším časem sklizně, u zimních odrůd můžeme ještě nějakou dobu se sklizní počkat.
Jablka patří mezi nejzdravější druhy ovoce vůbec. Vynikají vysokým obsahem látek s antioxidačním účinkem (polyfenoly) či rozpustné vlákniny v podobě pektinu, který má prebiotické účinky. Nejlepší variantou zpracování je jejich konzumace za čerstva. Pakliže je úroda nad vaše síly, nakrájené plátky můžete sušit a připravit si tak na zimu zásobu křížal. Oblíbenou variantou jsou dále jablečné přesnídávky nebo kompoty.
- Zajímá vás více o zdravotních benefitech konzumace jablek? Přečtěte si náš další článek Jablka patří mezi nejzdravější ovoce na světě. Víte proč?
2. Vlašské ořechy
První polovina podzimu je obdobím sklizně vlašských ořechů. Sbírejte plody spadlé na zem, odstraňte vnější obal a na velkých sítech je poté nechte v jedné vrstvě prosušit po dobu několika týdnů.
Z nutričního hlediska jsou vlašské ořechy ceněné pro svůj vysoký obsah omega‑3 mastných kyselin. Ve 100 g vyloupaných plodů najdeme 9 g kyseliny alfa‑linolenové, což z vlašských ořechů dělá jeden z nejlepších rostlinných zdrojů omega‑3 mastných kyselin. Usušené vlašské ořechy skladujeme nejlépe v síťovkách v prostředí o nízké vlhkosti. Jejich loupání je pak ideální výplní dlouhých zimních večerů.
- Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy ořechů? Dozvíte se v našem dalším článku Které ořechy jsou nejlepší pro fitness výživu?
3. Hrušky
Podzim je také obdobím hrušek. Podzimní odrůdy sklízíme nejčastěji v průběhu září a října, některé zimní odrůdy lze poté sklízet i v období listopadu či prosince. Hrušky jsou ze všech druhů ovoce jedním z nejlepších zdrojů rozpustné i nerozpustné vlákniny. Jeden větší plod (150–200 g) obsahuje přibližně 6‑7 g vlákniny, což je přibližně čtvrtina jejího doporučeného denního příjmu.
Hrušky lze podobně jako jablka sušit či z nich připravit kompoty. Velmi oblíbenou variantou jsou dále hrušková povidla, která jsou oblíbenou alternativou tradičních švestkových povidel.
4. Šípky
Šípky patří mezi typické podzimní plody, které vedle okrasné funkce mají i z výživového hlediska mnoho co nabídnout. Sklízí se nejčastěji v období září a října, jejich sběr není vhodný po přechodu prvních mrazíků. Šípky jsou plody nabité nejrůznějšími látkami s antioxidačními účinky, z nichž nejznámější je bezesporu vitamin C. Jedna hrst (50 g) šípků obsahuje více než 200 mg vitaminu C, což je dvou a půl násobek doporučené denní dávky “céčka”. Dále jsou šípky bohatým zdrojem vitaminu A, vitaminu E a lykopenu.
Při sušení šípků dejte pozor, aby teplota nepřesáhla 50 °C, kdy se již může vitamin C rozkládat. Vedle sušených plodů lze šípky použít také pro výrobu šípkové marmelády, současně jde také o netradiční kulinářský doplněk při vaření.
5. Černý jeřáb
Temnoplodec, černý jeřáb nebo aronie jsou označení pro stromy plodící charakteristické černé plody s vysokým podílem tříslovin, které způsobují trpkou chuť ovoce. Plody černého jeřábu patří mezi nejbohatší zdroje antioxidantů založených na flavonoidech, které plodům propůjčují charakteristické temné zbarvení. Anthokyany přítomné v plodech černého jeřábu jsou studovány pro své pozitivní účinky v souvislosti s nádorovými a kardiovaskulárními chorobami.
Pro svou trpkou chuť se plody aronie zpravidla nekonzumují v syrové podobě. Sušené plody se často přidávají do smoothies, obilných kaší, případně se z nich mohou připravovat maceráty.
- Zajímá vás více o funkci antioxidantů ve stravě? Přečtěte si náš další článek Co jsou antioxidanty a má smysl je hledat v potravinách?
6. Rakytník řešetlákový
Svítivě oranžové plody rakytníku řešetlákového se sklízení na konci léta, lze je však sklízet i v průběhu září či října. Plody mají kyselou a lehce nahořklou chuť, nejčastěji se proto sbírají pro další zpracování.
Plody rakytníku patří k nejbohatším zdrojům vitaminu C. 100 g plodů obsahuje přibližně 400 mg vitaminu C, což je několikanásobně více v porovnání s ostatními druhy ovoce. Plody navíc neobsahují enzym rozkládající vitamin C, askorbát oxidázu, a tak ani po zpracování nedochází ke ztrátám vitaminu C. Z plodů rakytníku se připravují oleje, šťávy nebo sirupy, lze je však také mrazit pro budoucí zpracování.
7. Kaštany
Ačkoliv jedlé kaštany se tradičně sklízejí v teplejších oblastech Evropy, i v České republice mohou Kaštanovníky růst a plodit. Sklízí se v období října a na rozdíl od vlašských ořechů je vhodné plody rychle zpracovat. Kaštany jsou bohatým zdrojem sacharidů a obsahují také vlákninu v množství přibližně 5 gramů na 100 g kaštanů.
Před tepelnou úpravou se kaštany naříznou do kříže, aby se následně mohly vyloupat. Vedle tradičního pražení je možné plody vařit asi 20 minut a následně ještě za tepla vyloupat. Takto zpracované kaštany lze ihned konzumovat, přidávat do dalších pokrmů, případně zmrazit.
Co si z toho vzít?
Podzimní měsíce přináší nespočet podzimních plodů, které jsou ceněné pro své výživové i chuťové vlastnosti. Podzimní plody lze konzumovat čerstvé, sušené, případně je zmrazit. Z pohledu ovoce je nejvyšší čas na sklizeň podzimních jablek, hrušek, zvlášť ceněné jsou z nutričního hlediska bobulovité plody typu šípků, rakytníku nebo černého jeřábu. Vedle nich nám podzim zpříjemní vlašské ořechy nebo jedlé kaštany.
