Káva bez kofeinu: vše, co o ní potřebujete vědět

• Bezkofeinová káva je typ kávy, u které byl výrazně snížený obsah kofeinu.
• V EU se za bezkofeinovou kávu považuje káva s nejvyšším možným podílem 0,1 % kofeinu.
• Káva bez kofeinu nenabudí, ale zdraví prospěšné látky obsahuje stále.

Káva patří mezi celosvětově nejoblíbenější nápoje, každý rok se odhaduje spotřeba asi 500 miliard šálků kávy po celém světě. Se zvyšující se poptávkou po kávě bez obsahu kofeinu roste také její spotřeba. Ačkoliv se bezkofeinová káva komerčně vyráběla již v roce 1903, větší oblibu si získala až o více než 100 let později. Jak se bezkofeinová káva vyrábí, pro koho je vhodná a je možné ji bez obav pít během těhotenství?

Bezkofeinová káva kofein obsahuje stále, množství je ale nízké

Běžná káva se připravuje z pražených kávových zrn odrůd arabica, robusta, případně jejich kombinace v různých poměrech. Káva typu arabica obsahuje v průměru asi 1–1,5 % kofeinu, káva typu robusta obsahuje kofeinu více, udává se přibližně 2,5 %. Výsledná káva typu espresso (7 g kávy na 1 porci) tak obsahuje přibližně 60–100 mg kofeinu, přičemž závisí na způsobu přípravy i použitém typu kávy.

Bezkofeinová káva je káva, u jejíž kávových zrn byl podíl kofeinu snížen na stopové množství. V Evropské Unii se za bezkofeinovou kávu považuje káva, jejíž kávová zrna obsahují nejvýše 0,1 % kofeinu. Studie zabývající se obsahem kofeinu v bezkofeinové kávě dochází k závěrům, že nápoj připravený z bezkofeinové kávy kofein stále obsahuje, průměrný obsah je přibližně 9–14 mg v kávě typu americano.

• Je pro zdraví přínosnější káva nebo čaj matcha? Přečtěte si náš další článek Káva vs. Matcha: v čem se tyto nápoje liší a který je zdravější?

3 způsoby výroby bezkofeinové kávy

Kofein se z kávy odstraňuje ještě před samotným pražením kávových zrn. První komerčně známý proces dekofeinizace byl provedený již v roce 1903 (patentovaný v roce 1906), kdy německý obchodník Ludwig Roselius vyvinul způsob, kdy za pomoci organických rozpouštědel (v té době za pomoci karcinogenního benzenu) úspěšně zbavil kávová zrna kofeinu a výsledný produkt prodával pod značkou Kaffee HAG (tato značka na trhu působí i v současné době).

Dnes se již pomocí benzenu kofein z kávy neodstraňuje, ale princip metody se přesto dodnes využívá.

V současné době existují 3 způsoby dekofeinizace kávy, které se běžně komerčně používají:

1. Metoda organických rozpouštědel. Při této metodě se kofein z kávy přímo či nepřímo odstraňuje za pomoci organických rozpouštědel. Používá se dichlormethan nebo častěji ethyl‑acetát, který pro tyto potřeby může být získáván i z přírodních zdrojů.
2. Švýcarský vodní proces. Metoda vyvinutá v roce 1933 získala popularitu až o několik desítek let později v 80. letech, zvláště poté po založení společnosti The Swiss Water Decaffeinated Coffee Inc., která působí do současnosti. Při této metodě se kofein odstraňuje za pomoci bezkofeinového extraktu ze zelené kávy ve vodném roztoku. Nevýhodou této metody je ztráta některých aromatických složek, které se v kávě přirozeně vyskytují.
3. Superkritická extrakce oxidem uhličitým. Trendem současné doby je extrakce kofeinu za pomoci oxidu uhličitého při teplotě 65 °C a tlaku až 300 atm. Za těchto podmínek má oxid uhličitý vlastnosti kapaliny i plynu, specificky se v něm rozpouští kofein a ostatní látky zůstávají v kávě.

Chuťový rozdíl ano, ale účinné látky v kávě zůstávají

Hlavní rozdíl mezi běžnou kávou a bezkofeinovou kávou je podíl kofeinu, který ve variantě “bez kofeinu” klesá až o 97 %. Přesto samotný proces s sebou nese určité změny ve složení látek přítomných v kávě, pozorovaný byl například pokles v hladině pyrazinů, které se v kávě přirozeně vyskytují. To se následně promítá do samotné chuti kávy, jelikož z těchto prekurzorů při pražení vznikají aromatické sloučeniny, který tvoří charakter a aroma kávy.

Udává se, že největší “ztráty” aroma jsou spojeny s vodní extrakci v rámci “Švýcarského procesu”, naopak nejmenší ztráty aromatických složek jsou spojeny s extrakcí oxidem uhličitým, jelikož tyto sloučeniny jsou v něm prakticky nerozpustné.

Dobrou zprávou je také přetrvání látek s antioxidačním účinkem, které zodpovídají za většinu zdravotních přínosů pravidelného pití kávy. Určité procento antioxidantů se při procesu dekofeinizace ztratí, přesto se odhaduje, že tyto ztráty nejsou větší než přibližně 15 %.

Je bezkofeinová káva vhodná během těhotenství?

Bezkofeinová káva je skvělou alternativou klasické kávy v těhotenství i během kojení. Zjištěné množství kofeinu v 1 šálku je nejvýše 14 mg kofeinu, což je 7 % denního příjmu kofeinu, který Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje pro těhotné ženy za bezpečný.

Podle EFSA by denní příjem kofeinu v období těhotenství neměl přesáhnout 200 mg kofeinu denně. To sice neznamená úplný zákaz kávy, její konzumace by však měla být mírná, průměrný šálek kávy obsahuje v průměru necelých 100 mg kofeinu.

Kdo další může těžit z pití bezkofeinové kávy?

Považovat klasickou “kofeinovou” kávu za nezdravou by bylo chybné, přesto existuje celá řada situací či osob, které by raději měly sáhnout po variantě bez kofeinu.

1. Večerní pití kávy. Konzumace klasické kávy s kofeinem ve večerních hodinách může vést k problémům s usínáním a snižuje kvalitu spánku. Pití bezkofeinové kávy tyto negativní efekty nemá.
2. Osoby se srdečně-cévními problémy. Osoby léčící se s vysokým krevním tlakem či se srdeční arytmií by měly zvážit pravidelné pití kávy s obsahem kofeinu, jelikož užívání kofeinu tyto stavy může zhoršit.
3. Těhotenství. Těhotné ženy by podle EFSA měly konzumovat poloviční množství kofeinu v porovnání se základním doporučením pro dospělé osoby (200 vs. 400 mg kofeinu denně).
4. Zvýšená hladina kyseliny močové a dna. Jelikož kofein patří mezi puriny, nadměrná konzumace kávy může vést ke zvýšení hladiny močové. Při zvýšených hodnotách je vhodné množství kofeinu v nápojích omezit.
5. Zvýšená citlivost na kofein. Někteří jedinci mají odlišnou farmakodynamiku kofeinu a jsou na příjem kofeinu citlivější než běžná populace. V takových případech může být bezkofeinová káva vhodným řešením, jak si vychutnat šálek kávy a současně předejít nepříjemným stavům.

Do jisté míry je bezkofeinová káva vhodná také pro děti a mladistvé. Na druhou stranu i v tomto případě by měla být její konzumace pod dohledem, jelikož návyk na pravidelné pití bezkofeinové kávy může snadno vést k pití běžné kávy a ke vzniku závislosti i v nízkém věku.

• Jak je to s pitím kávy při vysokém krevním tlaku? Dozvíte se v našem dalším článku Káva a vysoký krevní tlak: zvyšuje pití kávy riziko hypertenze?
• Může mít kofeinová káva další benefity oproti té bezkofeinové? Přečtěte si náš další článek Kofein: jaký vliv má na naše zdraví a pomůže nám při sportu?

Co si z toho vzít?

Bezkofeinová káva je typ kávy, u kterého kávová zrna neobsahují více než 0,1 % kofeinu. Šálek bezkofeinové kávy tedy není zcela bez kofeinu, nicméně jeho obsah bývá přibližně 8–14 mg kofeinu v jednom šálku. Bezkofeinová káva se vyrábí extrakcí organickými rozpouštědly, vodou nebo oxidem uhličitým. Výsledná chuť bývá mírně odlišná, často méně komplexní a s nižším zastoupením oříškových a kakaových tónů.

Pití kávy bez kofeinu je vhodné u těhotných žen či v případě mladistvých, je také vhodnou alternativou pití klasické kávy u osob, které se léčí se srdečně-cévními chorobami. Přesto i zdraví lidé bezkofeinovou kávu ocení ve večerních hodinách, kdy díky minimálnímu obsahu kofeinu nebudou mít problém s usínáním a udržení vysoké kvality spánku.