- Vysoký obsah purinů je typický pro některé živočišné zdroje bílkovin.
- Nadměrný příjem purinů je spojený s vyšší hladinou kyseliny močové v organismu.
- Usazování krystalů kyseliny močové v kloubech je známé jako dna.
Dna, známá také jako “nemoc králů”, je onemocnění způsobené usazováním krystalků kyseliny močové v kloubech, šlachách či přilehlých měkkých tkáních. Kyselina močová se v organismu přirozeně tvoří, může také vznikat jako odpadní produkt metabolismu purinů, které se přirozeně vyskytují ve stravě.
Kdy má smysl dát si pozor na vysoký podíl purinů ve stravě a v jakých situacích se vyplatí dodržovat nízkopurinovou dietu?
Nemoc králů dnes postihuje už i širokou populaci
Zatímco v období středověku se dna týkala téměř výhradně vyšší společnosti (odsud také označení “nemoc králů”), dnes už je situace jiná. Ve vyspělých státech se udává, že dna během života zasáhne do života přibližně 3–6 % mužů a 1–2 % žen. Mezi rizikové faktory rozvoje dny patří genetické predispozice, (ne)aktivní životní styl, ale také způsob stravování. Nadměrné množství purinů ve stravě je totiž samo o sobě rizikovým faktorem rozvoje tohoto onemocnění.
Dna se typicky projevuje akutními záchvaty zánětlivé artritidy nejčastěji v průběhu noci, jelikož je teplota organismu oproti bdělé fázi mírně snížená. Přibližně v polovině případů je bolest soustředěná do kořene palce u nohy, může se však projevovat i v jiných kloubech, šlachách či přilehlých tkáních.
Kde se puriny vzaly a jakou úlohu plní v potravinách?
Puriny patří z chemického hlediska mezi dusíkaté sloučeniny, jsou součástí nukleových kyselin a pro fungování živých organismů jsou zcela nepostradatelné. V podobě adeninu a guaninu se jedná o purinové báze, které tvoří životně důležité molekuly DNA a RNA. Ne jinak je tomu také u jiných živočichů, což vysvětluje přítomnost purinů ve všech druzích masa.
Mezi nejbohatší zdroje purinů ve stravě patří mořské plody, červené maso, drůbež, luštěniny a některé vybrané druhy zeleniny a hub. Puriny se také v podobě známých alkaloidů (kofein, theobromin) vyskytují v kávě, čaji, kakau či hořké čokoládě. Podle některých odborníků jsou puriny z masa a mořských plodů větším rizikovým faktoremv porovnání s puriny přítomnými v rostlinné stravě.
Bílkoviny samy o sobě nejsou rizikovým faktorem rozvoje dny. Pokud však bílkoviny pochází z masa či mořských plodů, je vysoký příjem bílkovin současně také bohatým zdrojem purinů.
- Nadměrná konzumace průmyslově zpracovaného červeného masa může být pro tělo riziková i z dalších důvodů. Více si můžete přečíst v našem dalším článku Červené maso pro nás může být nebezpečné. Kolik už je moc?
Které potraviny obsahují nejvíce purinů?
Celkový příjem purinů ve stravě se odvíjí od složení stravy. Zatímco na základě zaznamenaných dat z Asie je průměrný příjem purinů asi 355 mg denně, v USA to bylo 830 mg denně u mužů a 690 mg denně u žen. V tabulce níže uvádíme podíl purinů v různých druzích potravin. Rozdělení pochází z knížky “Gout” profesorů R. Grahama, A. Simmondse a E. Carreyho:
Skupina A nízký podíl purinů 0–50 mg/100 g | Skupina B střední podíl purinů 50–150 mg/100 g | Skupina C vysoký podíl purinů 150–1000 mg/100 g |
ovoce zelenina (všechny druhy s výjimkami zmíněných ve skupinách B a C) obiloviny (všechny druhy s výjimkami zmíněných ve skupinách B a C) mléčné produkty, vejce tuky, oleje, zálivky ořechy (mimo arašídů a kešu) olivy džemy, marmelády, nakládaná zelenina nápoje (s výjimkou těch obsahujících kofein) | drůbeží maso červené maso, párky ryby (s výjimkami zmíněných ve skupině C) mořské plody celozrnný chléb a těstoviny celozrnné obiloviny včetně celozrnné rýže luštěniny arašídy, arašídové máslo, kešu květák, brokolice, zelí, kapusta houby, avokádo, chřest, špenát | zvěřina vnitřnosti, pomazánka z jater, paštika extrakty z masa a kvasnic (pangamin, Marmite) kaviár, jikry sleď, pstruh, makrela humr, rak malé rybičky (ančovičky, sardinky, šproty a výrobky z nich) kvasnice, droždí |
Vhodné je také omezit či zcela vyřadit alkoholické nápoje. Ty sice puriny obsahovat nemusí, ale jsou samy o sobě rizikovým faktorem zvýšené hladiny kyseliny močové. Navíc některé alkoholické nápoje jsou i relativně bohatým zdrojem purinů, například pivo plzeňského typu obsahuje 13 mg purinů na 100 ml, tedy 65 mg purinů ve velkém pivu o objemu 500 ml.
Nízkopurinová dieta: zásady a vhodné potraviny
Podle Mayo clinic je nízkopurinová dieta vhodná v následujících situacích:
- vysoká hladina kyseliny močové v organismu
- zjištěná dna
- diagnostikované ledvinové kameny
Nízkopurinová dieta vychází z potravin s nízkým podílem purinů (viz tabulka výše) a neměla by překročit příjem 400 mg purinů denně. Současně je také doporučený dostatečný pitný režim, který poskytuje alespoň 30 ml tekutin na 1 kg hmotnosti. Častým problémem bývá nedostatečný příjem bílkovin, jelikož maso, výrobky z něj, ani ryby a mořské plody nejsou při nízkopurinové dietě vhodné. Bílkoviny je proto možné čerpat například z následujících zdrojů:
V menší míře je možné zařadit také luštěniny. S doplněním vysoce kvalitní bílkovin ve stravě může pomoci také kvalitní proteinový nápoj založený na mléčných bílkovinách.
- Je vhodné užívat syrovátkový proteinový koncentrát při diagnostikované dně? Odpovídali jsme v naší Aktin poradně.
Co si z toho vzít?
Puriny jsou dusíkaté sloučeniny, které se přirozeně vyskytují ve stravě. Jejich nadměrný příjem je spojený se zvýšeným rizikem rozvoje dny, která se projevuje akutními záchvaty bolesti v kloubech a šlachách.
Mezi nejbohatší zdroje purinů ve stravě patří maso, zvěřina, rybí maso a vnitřnosti. Menší podíl purinů nalezneme v luštěninách, celozrnných obilovinách a ve vybraných druzích zeleniny, naopak minimální obsah purinů vykazuje ovoce, většina druhů zeleniny a ořechů nebo mléčné výrobky. Nízkopurinová strava je vhodná při zjištěné zvýšené hladině kyseliny močové v organismu nebo při diagnostikované dně. V takových případech je vhodné omezit příjem purinů ve stravě a preferovat potraviny, které mají purinů menší množství.