Vědci podrobili kávu velké studii. Škodí, nebo prospívá?
obrázek z squarespace.com

Vědci podrobili kávu velké studii. Škodí, nebo prospívá?

Pro někoho neexistuje správný start do nového dne bez pořádného hrnku kávy. Až potom, co se nám kofein a další bioaktivní látky z kávy rozproudí v krevním řečišti, můžeme se začít bavit o následující práci, sportu nebo studijní aktivitě. Se stále se rozšiřující nabídkou kávy v restauracích, barech, specializovaných kavárnách, kavárenských řetězcích typu Starbucks nebo Costa Coffee a pojízdných vozítkách, jako je třeba Kofi–Kofi, se zvětšuje i její konzumace a doba, kdy jsme v kavárně mohli dostat pouze "turka" nebo "rozpustnou kávu" je naštěstí pryč. Je ale káva zdravá, či nikoliv? To je otázka, na kterou stále hledáme odpověď.

Když jsem si ráno nad šálkem čerstvě mleté kávy připravené v moka konvici pročítal studii zabývající se shrnutím všech doposud známých účinků kávy na lidský organismus, opravdu s chutí jsem si svůj šálek vychutnal a zvažoval jsem, že si udělám další. To by ale vzhledem ke skoro jednorázové dávce kofeinu přes 200 miligramů nemusela moje srdeční soustava nechat bez povšimnutí. Ale pojďme se podívat, na co Poole et al., (2017) ve studii zveřejněné v British Medical Journal přišli.

obrázek z pexels.com

Ve své práci analyzovali 201 observačních meta-analýz (práce zpracovávající data z jednotlivých studií) s 67 unikátními zdravotními závěry a 17 intervenčních meta-analýz s 9 unikátními zdravotními závěry. Celkově byla konzumace kávy spojena spíše se zdravotními benefity než negativy.

Lidé, kteří pijí denně 3–4 šálky kávy (230–408 mg kofeinu), mají celkově nižší riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s lidmi, kteří kávu do svého denního režimu prozatím nezařadili.

Celkově vyšší spotřeba kávy znamená:

  • 18% snížení rizika vzniku rakoviny.
  • Ochranné účinky proti onemocněním jater nebo vzniku ledvinových kamenů.
  • Nižší pravděpodobnost vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je třeba Alzheimerova choroba.
  • Pravděpodobně lepší náladu, reakční dobu na podnět, paměť, bdělost a kognitivní funkce (Ruxton, 2008).
  • Lepší sportovní výkon až o 12 % (Doherty & Smith, 2005).
  • Nižší riziko vzniku cukrovky II. typu. Každý šálek kávy snižuje naše riziko vzniku cukrovky II. typu průměrně o 7 %. Čím více kávy tedy pijeme, tím je naše riziko rozvoje cukrovky menší. Neměli bychom však překračovat hranici 4 šálků kávy za den (Huxley et al., 2009).

Většina malého procenta negativních případů účinků kávy byla zneplatněna faktem, že osoby, u kterých se negativní účinek projevil, kouřili nebo jiným chováním negativně ovlivňovali své zdraví. Pozor by si ale měly dát těhotné ženy, kdy vysoká spotřeba kávy byla asociována například s nižší porodní váhou dítěte, nebo předčasným porodem. Tedy s výjimkou těhotných žen neexistuje žádný větší zdravotní problém, který by byl spojen s přiměřenou konzumací kávy.

obrázek z unsplash.com

Prospívá káva jako celek, nebo jen samotný kofein?

Jak je známo, tak přílišné oddávání se kávovým radostem nese svá rizika v podobě negativního efektu kofeinu na náš organismus. Podle Ruxtona, (2008) se jedná o dehydrataci, úzkosti, bolest hlavy nebo narušený spánkový cyklus. Je třeba poznamenat, že příjem kofeinu do 420 mg denně, tedy až 5 šálků kávy, nemá negativní efekt na hydrataci organismu podle Ruxtona, (2008).

Vědce samozřejmě zajímalo, jestli za zmíněné benefity může kofein nebo chemická struktura kávy. Odpověď zatím není zcela jasná. Káva však obsahuje velké množství antioxidantů. Popravdě lidé, kteří pijí kávu, a na zeleninu s ovocem se pouze šklebí v supermarketu a dávají od ní ruce pryč, přijímají drtivou většinu antioxidantů právě v kávě, zejména polyfenolů (Fukushima et al., 2014).

Z toho lze předpokládat, že se jedná o synergický účinek kávy jako celistvého nápoje, který stojí za zmíněnými benefity kávy, nikoliv pouze izolovaných složek jako v případě kofeinu. Je však potřeba také brát důraz na způsob přípravy kávy. Čím déle totiž necháme kávu louhovat v šálku, jako v případě turecké kávy, tím více se do nápoje uvolňují škodlivé látky, jako je třeba kafestol, který má negativní účinek na cholesterolové spektrum. Jako ideální se jeví příprava kávy v domácích podmínkách v podobě frenchpressu, aeropressu, moka konvičce, džezvě nebo pomocí překapávače (Urgert et al., 1995).

Celkově je pití rozumného množství kávy považováno za zdravé s výjimkou těhotných žen, kde ještě není oblast dostatečně prozkoumána, aby se dalo učinit doporučení. Existuje také skupina lidí, kteří jsou na efekt kávy citlivější. I u této skupiny je zapotřebí dalšího výzkumu pro poznání zdravé dávky kávy. Pokud mezi tyto zmíněné jedince nepatříte a za den si dopřejete klidně až 4 šálky kvalitní kávy, užívejte si to jako chvilku pro sebe s vědomím, že si tím také prodlužujete život. 

Ještě je na místě zmínit, že moderní kávové nápoje typu dýňového lattéčka ve Starbucksu mají s kávou jen pramálo společného. Spíše se povahově jedná o nápoj, který je mnohdy nechtěným zdrojem vydatné energie navíc.

obrázek z visual.ly

Zdroje:

Doherty, M., & Smith, P. M. (2005). Effects of caffeine ingestion on rating of perceived exertion during and after exercise: a meta-analysis. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 15(2), 69–78. https://doi.org/10.1111/j.1600...

Fukushima, Y., Tashiro, T., Kumagai, A., Ohyanagi, H., Horiuchi, T., Takizawa, K., … Kondo, K. (2014). Coffee and beverages are the major contributors to polyphenol consumption from food and beverages in Japanese middle-aged women. Journal of Nutritional Science, 3, e48. https://doi.org/10.1017/jns.20...

Huxley, R., Lee, C. M. Y., Barzi, F., Timmermeister, L., Czernichow, S., Perkovic, V., … Woodward, M. (2009). Coffee, Decaffeinated Coffee, and Tea Consumption in Relation to Incident Type 2 Diabetes Mellitus: A Systematic Review With Meta-analysis. Archives of Internal Medicine, 169(22), 2053–2063. https://doi.org/10.1001/archin...

Poole, R., Kennedy, O. J., Roderick, P., Fallowfield, J. A., Hayes, P. C., & Parkes, J. (2017). Coffee consumption and health: umbrella review of meta-analyses of multiple health outcomes. BMJ, 359, j5024. https://doi.org/10.1136/bmj.j5...

Ruxton, C. H. S. (2008). The impact of caffeine on mood, cognitive function, performance and hydration: a review of benefits and risks. Nutrition Bulletin, 33(1), 15–25. https://doi.org/10.1111/j.1467...

Urgert, R., van der Weg, G., Kosmeijer-Schuil, T. G., van de Bovenkamp, P., Hovenier, R., & Katan, M. B. (1995). Levels of the Cholesterol-Elevating Diterpenes Cafestol and Kahweol in Various Coffee Brews. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 43(8), 2167–2172. https://doi.org/10.1021/jf0005...

  •