Jak nás víno a káva chrání před depresemi?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný před měsícem
2
Jak nás víno a káva chrání před depresemi?

Psychické problémy v čele s depresemi číhají na obyvatele vyspělých kultur na každém rohu. Někdy jsou podceňovány a přehlíženy, jindy diagnostikovány, ale stále nás pronásledují a znepříjemňují život. Můžeme si něco vzít ze Středomořské stravy, která je známá pro svůj blahodárný vliv na zdraví? 

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Z čeho se středomořská dieta skládá
  • Jaké dopady má na naše zdraví
  • Na příjem jakých látek bychom se měli zaměřit
  • Které potraviny jsou pro nás nejvíce prospěšné

Středomořská strava má pozitivní vliv na zdraví. Jak taková strava vypadá?

První zmínky o Středomořské dietě se objevily ve druhé půlce dvacátého století, kdy se v daných oblastech začalo poukazovat na nižší výskyt civilizačních onemocnění v porovnání s jinými oblastmi. 

Na jaké potraviny si potrpí obyvatelé Středomoří?

  • Olivový olej
  • Červené víno
  • Ovoce a zelenina
  • Celozrnné cereálie a luštěniny
  • Ořechy a sušené plody

…aneb antioxidanty (polyfenoly) všude, kam se podíváš! Jsou to právě tyto látky, které nám mohou pomoci?

1576061520_a_4068.jpg

Polyfenoly z potravin pomáhají bojovat proti depresím. Pijte více čaje, kávy a dejte šanci i ořechům

Na konci roku 2019 máme k dispozici srovnání 37 observačních a experimentálních studií, které se zabývaly vlivem přijatých polyfenolů z potravin na výskyt a léčbu depresí. 

Co si z těchto výzkumů můžeme odnést?

  1. 29 ze 37 studií potvrdilo značnou (statisticky významnou) souvislost mezi konzumací polyfenolů a preventivním působením před projevy depresí. Pouze dvě studie nenalezly žádnou souvislost. 
  2. U osob léčících se s depresemi pomocí léků bylo zjištěno, že zvýšený příjem polyfenolů vedl k zesílení celkového antidepresivního účinku.
  3. Zdá se, že polyfenoly nám opravdu s depresemi mohou pomoci, pokud jich konzumujeme dostatečné množství. Vyplatí se proto zařadit kvalitní čaj a kávu, citrusové plody, ořechy či konzumaci hroznového vína
  4. Antioxidanty (polyfenoly) mají na organismus i další pozitivní účinky, pomáhají nám s bojem proti volným radikálům a mají protizánětlivý účinek. Existuje nespočet dalších studií, které dávají do souvislosti zvýšený příjem polyfenolů a prevenci před kardiovaskulárními a nádorovými chorobami.
  5. Mezi nejoblíbenější zdroje polyfenolů mezi lidmi patří antioxidanty z pravého čaje (flavanoly), kávy (kyselina p-kumarová) a z červeného vína (resveratrol – ten je samozřejmě přítomný i v hroznovém víně). Konzumace těchto nápojů (v rozumné míře) je proto ideální příležitostí pro spojení požitku z kvalitní suroviny se zdravotními benefity.
1576061775_a_4068.jpg

Na jaké látky bychom se měli nejvíce zaměřit?

Do skupiny polyfenolů řadíme hned několik látek, které se mezi sebou liší strukturou, vstřebatelností a antioxidační aktivitou. Pokud uvážíme výše zmíněné faktory, můžeme odhadnout, jaké látky patří mezi přírodní antioxidanty a bojovníky za zdravé tělo:

  1. Resveratrol je antioxidant přítomný ve vinné révě a v červeném víně. Bývá navíc ceněný pro svůj vliv na ochranu srdce a krevního oběhu. 
  2. Kurkumin je extrakt z kurkumy, která tvoří základ kari koření. Má silný protizánětlivý efekt, ale pro jeho efektivní vstřebání je výhodný současný příjem piperinu (extraktu z černého pepře). Nebojte se proto pořádně okořenit svá jídla, aby měl kurkumin dveře do organismu otevřené. 
  3. Flavanoly jsou antioxidanty bohatě zastoupeny ve vlašských ořeších, kakau či v pravém čaji. Obzvlášť účinnou látkou spadající do této kategorie je Epigalokatechin galát (EGCG) přítomný v čajových lístcích.
  4. Flavanony jsou látky přítomné v citrusových plodech (naringenin, hesperidin). Naringenin vykazuje antiestrogenní aktivitu, hesperidin navíc optimalizuje funkci krevního oběhu. 
  5. Kyselina p-kumarová je látka zodpovědná za antioxidační aktivitu kávových bobů. Mimo potenciální vliv na zlepšení depresí se uplatňuje při prevenci diabetu 2. typu. 

V současné době je těžké určit, jakým přesným mechanismem dané látky působí a jaký je jejich konkrétní vliv při daném procesu. Zdá se ale, že právě mezi těmito látky bychom měli hledat vhodné kandidáty pro budoucí využití v podpoře prevence psychologických a také kardiovaskulárních či nádorových onemocnění.

1576062127_a_4068.jpg

Co si z toho vzít?

  • Středomořská dieta je bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, červené víno a olivový olej. To vše jsou výjimečně bohaté zdroje polyfenolů, látky s antioxidačním účinkem.
  • Polyfenoly chrání tělo před záněty, civilizačními chorobami a jejich vyšší konzumace je dávána do souvislosti s možným preventivním účinkem před symptomy deprese.
  • Polyfenoly najdeme nejčastěji v přirozených, průmyslově nezpracovaných potravinách. Bohatými zdroji je hroznové víno, kurkuma, pravý čaj a káva, vlašské ořechy, kakao či citrusové ovoce.
  • Snažte se každý den zkonzumovat alespoň tři bohaté zdroje antioxidantů po vzoru Středomořské diety. Připravte si k odpolední siestě kvalitní čaj nebo kávu, zeleninový salát zakápněte panenským olivovým olejem a ke svačině si přibalte nakrájený grapefruit či pomeranč. 
  • Nejlepší cestou, jak získat do organismu blahodárné antioxidanty, je zařazení nejrůznějších přirozených, průmyslově nezpracovaných potravin. Dbejte proto na pestrou a barevnou stravu.

Další informace mlžete načerpat z našich obsáhlých článků: 

[eshoplink]

Bayes J. et al. (2019). Effects of polyphenols in a mediterranean diet on symptoms of depression: A systematic literature review. Advances in nutrition

Scalbert A. et al. (2000). Dietary intake and bioavailability of polyphenols. Journal of nutrition 130:8, 2073-85

Kamalifard M. et al. (2017). Comparison of the effect of lavender and bitter orange on depression in menopausal women: a triple-blind randomized controlled trial. International journal of women’s health and reproductional science 5:3, 224-230

Sanmukhani J. et al. (2014). Efficacy and safety of curcumin in major depressive disorder: a randomized controlled trial. Phytotherapy research 28:4

Gomez-Pinilla F. et al. (2012). Natural mood foods: the actions of polyphenols against psychiatric and cognitive disorders. Nutrition neuroscience 15:3, 127-133

Serra-Majem L. et al. (2004). Does the definition of the Mediterranean need to be updated? Public health nutrition 7:7, 927-929

Opie R. et al. (2017). Dietary recommendations for the prevention of depression. Nutrition neuroscience 20:3, 161-171

Poděkuj autorovi
9 lidí již poděkovalo
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________

Diskuze k článku