Nedostatkem vitamínu D trpí až miliarda lidí. Víte, co vám hrozí?
obrázek z pexels.com

Nedostatkem vitamínu D trpí až miliarda lidí. Víte, co vám hrozí?

Ondřej Klein Ondřej Klein před rokem Aktualizováno 21. 9. 2018

Už je to nějaký ten pátek, co se začalo hovořit o nedostatku vitaminu D mezi obyvateli vyspělých zemí, ke kterým se také hrdě řadí Česká republika. Prakticky neuplyne týden, abychom někde v médiích nezaregistrovali zprávu týkající se právě vitaminu D v souvislosti se zdravím kostí, imunitou, rakovinou a vlastně vším možným.  Čelíme skutečné epidemii nedostatku vitaminu D?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Co je ten vitamin D vlastně zač a proč se mu říká sluneční vitamin.
  • Jestli máme nedostatek vitaminu D a proč nás kancelářské práce o tento vitamin "okrádají."
  • Co nám z nedostatku vitaminu D hrozí a jestli máme začít plošně užívat doplňky stravy.
  • Proč je důležité se chvíli opalovat bez opalovacích krémů.
  • Praktická doporučení pro zjištění stavu vitaminu D v organismu a jak se postavit k jeho suplementaci.

Kde slunce nesvítí ani vitamin D být nemůže

Jako dítko, ještě základní školou povinné, jsem se po vyučování otočil doma se školní aktovkou, věci do školy vystřídalo oblečení na venkovní zábavu a dokud někdo nezaslechl svoje jméno znamenající konec zábavy linoucí se na sídlišti jako ozvěna mezi paneláky, hráli jsme softball, baseball, hokejbal, fotbal, stavěli bunkry v lese a poznávali jsme okolní svět. Prostě jsme trávili jako děcka většinu volného času venku. Ale proč to tady vůbec zmiňuji? Většina dnešních dětí si vystačí s tabletem, notebookem nebo mobilem a venkovní svět pro ně přestává existovat. Namísto toho, aby si hrály na schovávanou, šipkovanou a další venkovní "teambuildingové“ hry, vystačí si s kanály svých oblíbených Youtuberů, dají si turnaj v "Lolku“ nebo "Wowku“ a celý venkovní svět se jaksi obrátil do jedniček a nul v digitálním prostoru.

Proč je pro "samovýrobu" vitaminu D důležité sluneční světlo?

Když lítáme po venku a na naši kůži dopadá UVB sluneční záření (překvapivě v době poledního slunce s vlnovou délkou paprsků 290–315 nm podle Mead, (2008), začíná pozoruhodná reakce. Z prekurzoru vitaminu D, dehydrocholesterolu, je vlivem fotochemické reakce vytvořen cholekarciferol, vitamin D3. Ten následně podstoupí v játrech (na 25-hydroxycholekalciferol) a ledvinách další metabolické přeměny a v konečné podobě máme aktivní formu vitaminu D 1,25-dihydroxycholekalciferol neboli kalcitriol. Plazmatická koncentrace vitaminu D se testuje koncentrací 25-hydroxycholekalciferolu (25(OH)D) v organismu. O důvodech, proč bychom se měli nechat otestovat, než začneme „zobat“ doplněk stravy, si řekneme za chvíli.

V létě dochází při pobytu na slunci v plavkách k vytvoření asi 50 000 IU (1,25 mg) vitaminu D pro většinu bílé rasy, 20–30 000 IU pro opálené jedince a 8–10 000 IU pro osoby tmavé pleti. Takovéto množství nám zaručí zásobu vitaminu D na delší časový interval uloženou v tukové tkáni. Další opalování nevede ke zvýšené tvorbě vitaminu D, protože spolehlivě funguje moudrost našich těl a tělo tzv. ví, kdy má dost. Nejrizikovějším obdobím z pohledu příjmu vitaminu D je doba od podzimu do jara, kdy je vystavování se slunečním paprskům značně limitováno (Mead, 2008).

obrázek ze shutterstock.com

Práce v kanceláři, starání se o domov, časté cestování a na sluníčko již nezbývá čas?

No jo, ale kolik toho vitaminu D tak získáme, když valnou většinu života trávíme ve vnitřních prostorech, jako jsou kanceláře, domy, byty, posilovny, městská hromadná doprava, nákupní centra apod.? Asi to nebude žádná sláva a naše potřeba získat vitamin D jiným způsobem, než je expozice slunci, bude stoupat. 

Jaká je ideální koncentrace vitaminu D v organismu?

Holick, (2007) se zamýšlel a zkoumal otázku nedostatku vitaminu D a vlivu na široké spektrum onemocnění. Podle ideálního rozmezí koncentrace 25(OH)D (vypovídající test k určení stavu vitaminu D v organismu) v plazmě 30–60 ng/l (75 nmol–150 nmol/l), přičemž hodnota 30 ng/l je již považována za hraniční hodnotu, trpí nedostatkem vitaminu D až 1 miliarda lidí na celém světě.

Kdo zpravidla trpí nedostatkem vitaminu D?

  • Minimálně 40 % seniorů žijících v USA a Evropě mají nedostatek vitaminu D.
  • Více než 50 % žen po menopauze užívající léky na osteoporózu má hraniční hodnoty vitaminu D.
  • Ze sledovaných 23 dívek ve věku 9 – 11 let z amerického Maine mělo celkově 48 % z nich celkový nedostatek vitaminu D (Sullivan, 2005).
  • Celkově z 55 844 občanů EU bylo u 40,4 % z nich zjištěno nedostatečné množství vitaminu D. To je skoro polovina, a to není zanedbatelné množství (Cashman et al., 2016).

Troufám si tvrdit, že už jsme si dostatečně nastínili představu o tom, jak je nedostatek vitaminu D rozšířený napříč západními populacemi a proč tomu tak je. Zejména kvůli omezení době strávené na slunci, ne nadarmo se vitaminu D říká "slunečný vitamin“.

obrázek ze shutterstock.com

Co ten vitamin D je vlastně zač?

"Déčko“ je v tuku rozpustný vitamin, který může být při nepřiměřeně vysokém příjmu pro náš organismus toxický. Nepřiměřeně vysokého příjmu dosáhneme pouze použitím velmi vysokých dávek doplňků stravy. Vitamin D se stává toxickým v dávce v rozmezí 40 000–100 000 IU/den po dobu několika měsíců (Vieth, 1999). 

Někdy však může nastat problém s udávaným množství vitaminu D v doplňku stravy, protože v pár případech bylo již zjištěno, že doplněk obsahuje vyšší než deklarované množství. Jako třeba v případě zdokumentovaným Lowem, (2011), kdy doplněk stravy deklaroval množství 600 000 IU a ve skutečnosti obsahoval 864 000 IU. 

Vitamin D se po chemické stránce řadí mezi steroidní látky podobně jako testosteron

Užívání takových dávek je naprosto zbytečné a patří do rukou lékařům za stálého testování hladiny vitaminu D v plazmě, jinak je takovéto nadužívání velmi nebezpečné. V tuku rozpustný vitamin znamená, že jeho zásoba se nachází v tukové tkáni a při období nedostatečného příjmu, jako jsou typicky zimní měsíce, se jeho potřeba kryje uvolňováním z tukové tkáně a jater, ale bohužel to neznamená adekvátní příjem. Zajímavostí je, že se svou chemickou strukturou řadí mezi steroidní látky, podobně jako třeba testosteron nebo kortizol. Mezi jeho pozorované účinky patří například protizánětlivé a imunomodulační působení. Nízké hladiny vitaminu D jsou spojovány s celkovou zvýšenou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu a autoimunitní onemocnění, jako je třeba roztroušená skleróza. 

V neposlední řadě je vitamin D společně s vápníkem, fosforem, vitaminem K a hořčíkem důležitý pro zdraví kostní tkáně. Vitamin D existuje ve dvou formách, a měli bychom preferovat využitelnější formu vitaminu v podobě D3.

  • ergokalciferol D2 v rostlinných zdrojích 
  • cholekarciferol D3 ve zdrojích živočišných a vzniká zejména působením UVB zářením, jak jsme si již řekli.

Vitamin D efektivně bojuje proti sezónním onemocněním a příznivě působí na srdeční systém

Účinky vitaminu D3 na obranyschopnost organismu zkoumal Urashima et al., (2010) na dětech navštěvujících základní školu v citlivém období na vznik sezónních chřipek od prosince do března. Skupina dětí dostávající vitamin D3 v dávce 1200 IU/den byla celkově odolnější vůči chřipce. U placebo skupiny (167 dětí) došlo k 31 případům onemocnění a u vitamin D3 skupiny (167 dětí) došlo pouze k 18 ti případům. 

Civilizační onemocnění a vitamin D je opravdu velké téma. Několik studií jako třeba od Judda & Tangpricha, (2008) poukazuje na souvislost nízké hladiny vitaminu D a výskytu kardiovaskulárních onemocnění, zejména vznik srdečních příhod, jako jsou infarkty a náhlá srdeční selhání. 

Sledované osoby s hladinami vitaminu D <15 ng/mmol (37,5 nmol/l) měly dle Kulieho, (2009) daleko větší pravděpodobnost vzniku srdeční příhody. Mechanismus, jakým vitamin D ovlivňuje práci srdečního systému, je zatím neznámý, avšak receptory na vitamin D se vyskytují téměř v každé tělesné buňce, princip tohoto vzájemného působení prozatím čeká na objevení, takže kdo dostane další Nobelovu cenu?

Nízké hladiny vitaminu D mají spojitost s řadou onemocnění jako je

  • cukrovka I. a II. typu
  • autoimunitní onemocnění jako roztroušená skleróza
  • rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a větší výskyt srdečních příhod
  • vyšší úmrtnost na civilizační onemocnění
  • rozvoj osteoporózy a celkový zhoršený stav kostry s větším rizikem pádu (celková rovnováha) a následnou vyšší pravděpodobností zlomeniny u seniorů
  • vyšší riziko propuknutí rakovinotvorného bujení
  • snížení mentální výkonností a zvýšení rizika rozvoje Alzheimerovy choroby
Příčiny a důsledky nedostatku vitaminu D podle Holick & Chen, (2008)

Opalovací krémy blokují UVB paprsky a tím pádem ztěžují vlastní výrobu vitaminu D

Na obrázku můžeme vidět model znázorňující příčiny a důsledky nedostatku vitaminu D. Značný vliv na úroveň vitaminu D má také stav našeho trávicího systému a pochopitelně také zdraví jater a ledvin, kde probíhá metabolismus vitaminu D. Pokud na sluníčku budeme pobývat často, ale po celou dobu budeme chráněni krémem na opalování, tak nemůžeme dostát adekvátní syntéze vitaminu D v kůži, protože opalovací krémy blokují proniknutí UVB paprsků do naší kůže

Podle Holicka, (2007) při použití opalovacího krému s ochranným faktorem 8 dochází k redukci UVB paprsků, které proniknou do kůže o 92,5 % a v případě faktoru 15 je to již 99 %. Cennou strategií by mohlo být vystavení co největší tělesné plochy na 10 minut polednímu slunci bez zbytečných opalovacích krémů. Samozřejmě, každý z nás si takovou míru musí upravit individuálně, aby nedošlo k poškození kůže.

Jaký je doporučený denní příjem vitaminu D?

Skupiny Starší doporučení Revize doporučení
1–65 let 5 µg (200 IU) 15 µg (600 IU)
65–70 let10 µg (400 IU) 15 µg (600 IU)
70 a více let10 µg (400 IU) 20 µg (800 IU)

Tabulka 1: Denní doporučené množství vitaminu D (1 µg = 40 IU)  podle Institute of Medicine (US) Committee to Review Dietary Reference Intakes for Vitamin D and Calcium, (2011) & podle DACH (Ernährung, Ernährung, Ernährungsforschung, & Ernährung, 2008)

obrázek ze shutterstock.com

Na příjem vitaminu D má vliv také roční období a zeměpisná šířka 

Denní doporučené množství je problém globálně stanovit, protože jak jsme si již řekli, tak největším a nejlepším zdrojem vitaminu D je konverze slunečním zářením, která dokáže spolehlivě pokrýt jeho potřebu po delší dobu. Doporučení se jistě časem budou zase měnit, co však lze vyčíst je to, že s přibývajícím věkem a se snižující se dobou vystavení slunečnímu záření potřeba vitaminu D stoupá stejně jako v případě ročních období, kdy je nedostatek slunečního záření.

Pro příklad domorodý kmen Masajů a Hadzabů mají dle studie Luxwolda, (2012) hodnoty 25(OH)D, tedy měřené hodnoty vitaminu D, 48 ng/l respektive 44 ng/l (119 nmol/l vs. 109 nmol/l). Což už je trochu nad optimální hodnoty, jak jsme si je definovali, ale tyto kmeny přijímají i řadu prospěšných látek, které brání toxicitě vitaminu D, jako jsou vitaminy A, K společně s hořčíkem.

Jak by mohla vypadat strategie pro zabránění nedostatku vitaminu D? 

Příčina nedostatku Preventivní dávka k zabránění nedostatku
- u dětí:
Nedostatečná sluneční expozice 400–1 000 IU D3/den
- u dospělých
Nedostatečná sluneční expozice 800–1 000 IU D3/den
Obezita 1 000–2 000 IU D3/den
Těhotné nebo kojící ženy 1 000–2 000 IU D3/den

Tabulka 2: Doporučená suplementace dle (Holick, 2007)

Jaký vliv má suplementace na plazmatickou hladinu vitaminu D?

Práce Cranneyho s koletivem, ( 2007) ukazuje, jak suplementace vitaminem D ovlivňuje jeho plazmatickou hladinu. Je však třeba brát v potaz, že se jedná o průměrné hodnoty a nejlepší strategií je pravidelné testování hladiny vitaminu D a následné upravení pravidelných dávek dle výsledků.

Každého 2,5 µg vitaminu D zvýší jeho plazmatickou hladinu o 2,5 nmol

  • 100 IU (2,5 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 1 ng/ml (2,5 nmol/l)
  • 500 IU (12,5 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 5 ng/ml (12,5 nmol/l)
  • 1 000 IU (25 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 10 ng/ml (25 nmol/l)
  • 2 000 IU (50 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 20 ng/ml (50 nmol/l)

Jak poznáme, kolik máme vitaminu D?

Plazmatická koncentrace vitaminu D se nejlépe testuje koncentrací 25-hydroxycholekalciferolu (25(OH)D) v organismu. Tento test má nejlepší vypovídající hodnotu pro stav vitaminu D v organismu. Test si můžeme nechat udělat na vyžádání u svého lékaře nebo v biochemické laboratoři, kde si za něj většinou sami zaplatíme. Na obrázku níže vidíme hodnoty sérového vitaminu D (25(OHD)) a jejich rozmezí. V ideálním případě bychom se měli držet v zóně "optimal“ s koncentrací 87,5–150 nmol/l.

Takto stanovené hranice jsou tak nějak "+- autobus“, ale každopádně panuje celková shoda na definici nedostatku

  • plazmatická koncentrace 25(OH)D < 50 nmol/l nebo < 20 ng/ml je považována za kriticky nedostatečnou
  • plazmatická koncentrace 25(OH)D v rozmezí 51–74 nmol/l nebo 21–29 ng/ml je považována za nedostatečnou
  • plazmatická koncentrace 25(OH)D > 75 nmol/l nebo > 30 ng/ml je považována za dostatečnou

Podle Institute of Medicine, (2011) je horní hranice pro příjem vitaminu D3 4 000 IU/den nebo také 100 µg, což v obdobích, kdy jsme zavřeni v našich "životech v krabicích“, nemáme šanci dosáhnout ani pravidelným užíváním doplňků stravy, pokud jich nebereme větší množství, než zmíněné 4 000 IU.

obrázek z chriskresser.com

Až na základě tohoto laboratorního vyšetření můžeme správně určit, jestli potřebujeme doplňovat vitamin D a v jaké dávce. Dělat něco naslepo je jako házet dřevo do lesa. Nemá to moc význam.

Co dělat, když známé svou plazmatickou hladinu vitaminu D?

Pásmo Co dělat
Oranžové Vystavování se slunečnímu záření v poledním slunci na 10 minut bez opalovacích krémů a suplementace vitaminem D.
Spodní světle zelené Mírná suplementace vitaminem D
Zelené Pokračujte ve svém aktuálním životním stylu
Horní světle zelené Vyřazení suplementace vitaminu D

Tabulka 3: Vyhodnocení pásem 25(OH)D vitaminu D v plazmě

obrázek ze shutterstock.com

Vitamin D a roční období:

Roční období Suplementovat?
Jaro Suplementace v dávce 800–1 000 IU D3/den, chytání prvních letnějších paprsků
Léto Dostatečná expozice UVB paprskům (10–15 minut max.)
Podzim Chytání posledních letních paprsků, pravděpodobně nutná suplementace v dávce 400–1 000 IU D3/den
Zima Suplementace v dávce 800–1 000 IU D3/den

Tabulka 4: Roční období a suplementace

Co si z toho vzít?

Zkrácením doby strávené pod slunečními paprsky, nadměrnou ochranou kůže a životem "v krabicích“ jsme se dostali k téměř globálnímu nedostatku vitaminu D. V Evropě množství lidí, kteří nemají optimální hodnoty vitaminu D, atakuje hranici přes 40 %, to je téměř každý druhý člověk. Přitom optimální rozmezí vitaminu D je spojováno s celkově kvalitnějším životem, jak jsme se dneska mohli přesvědčit. 

V naší české kotlině dokážeme, od pozdních jarních měsíců přes letní parné dny až do posledních záchvěvů léta na podzim, získat celkem spolehlivě ideální množství vitaminu D opalováním se. Pokud to z jakéhokoliv důvodu nedokážeme, tak je nejspíše na místě, zjistit si koncentraci vitaminu D v plazmě a následně zvolit strategii užívání doplňku stravy, protože i zde, stejně jako ve většině případů, platí staré známé pravidlo: "Více neznamená lépe“!

[eshoplink]

Zdroje:

Cashman, K. D., Dowling, K. G., Škrabáková, Z., Gonzalez-Gross, M., Valtueña, J., Henauw, S. D., … Kiely, M. (2016). Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? The American Journal of Clinical Nutrition, 103(4), 1033–1044. https://doi.org/10.3945/ajcn.1...

Cranney, A., Horsley, T., O’Donnell, S., Weiler, H., Puil, L., Ooi, D., … others. (2007). Effectiveness and safety of vitamin D in relation to bone health. Evidence Report/Technology Assessment No. 158 (Prepared by the University of Ottawa Evidence-based Practice Center (UO-EPC) under Contract No. 1290-02-0021). AHRQ Publication No. 07-E013. Agency for Healthcare Research and Quality, Rockville (MD).

Ernährung, D. G. f, Ernährung, Ö. G. f, Ernährungsforschung, S. G. f, & Ernährung, S. V. f. (2008). Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr. Frankfurt am Main: Umschau Buchverlag.

Holick, M. F. (2007). Vitamin D Deficiency. New England Journal of Medicine, 357(3), 266–281. https://doi.org/10.1056/NEJMra...

Holick, M. F., & Chen, T. C. (2008). Vitamin D deficiency: a worldwide problem with health consequences. The American Journal of Clinical Nutrition, 87(4), 1080S–1086S.

Institute of Medicine (US) Committee to Review Dietary Reference Intakes for Vitamin D and Calcium. (2011). Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. (A. C. Ross, C. L. Taylor, A. L. Yaktine, & H. B. Del Valle, Ed.). Washington (DC): National Academies Press (US). Získáno z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bo...

Judd, S., & Tangpricha, V. (2008). Vitamin D Deficiency and Risk for Cardiovascular Disease. Circulation, 117(4), 503–511. https://doi.org/10.1161/CIRCUL...

Kulie, T., Groff, A., Redmer, J., Hounshell, J., & Schrager, S. (2009). Vitamin D: An Evidence-Based Review. The Journal of the American Board of Family Medicine, 22(6), 698–706. https://doi.org/10.3122/jabfm....

Lowe, H., Cusano, N. E., Binkley, N., Blaner, W. S., & Bilezikian, J. P. (2011). Vitamin D toxicity due to a commonly available „over the counter" remedy from the Dominican Republic. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 96(2), 291–295. https://doi.org/10.1210/jc.201...

Luxwolda, M. F., Kuipers, R. S., Kema, I. P., Dijck-Brouwer, D. A. J., & Muskiet, F. A. J. (2012). Traditionally living populations in East Africa have a mean serum 25-hydroxyvitamin D concentration of 115 nmol/l. The British Journal of Nutrition, 108(9), 1557–1561. https://doi.org/10.1017/S00071...

Mead, M. N. (2008). Benefits of Sunlight: A Bright Spot for Human Health. Environmental Health Perspectives, 116(4), A160–A167.

Pittas, A. G., Lau, J., Hu, F. B., & Dawson-Hughes, B. (2007). The role of vitamin D and calcium in type 2 diabetes. A systematic review and meta-analysis. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 92(6), 2017–2029. https://doi.org/10.1210/jc.200...

Sullivan, S. S., Rosen, C. J., Halteman, W. A., Chen, T. C., & Holick, M. F. (2005). Adolescent girls in Maine are at risk for vitamin D insufficiency. Journal of the American Dietetic Association, 105(6), 971–974. https://doi.org/10.1016/j.jada...

Urashima, M., Segawa, T., Okazaki, M., Kurihara, M., Wada, Y., & Ida, H. (2010). Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent seasonal influenza A in schoolchildren. The American Journal of Clinical Nutrition, 91(5), 1255–1260. https://doi.org/10.3945/ajcn.2...

Vieth, R. (1999). Vitamin D supplementation, 25-hydroxyvitamin D concentrations, and safety. The American Journal of Clinical Nutrition, 69(5), 842–856.

  •