Nedostatkem vitamínu D trpí až miliarda lidí. Víte, co vám hrozí?
obrázek z pexels.com

Nedostatkem vitamínu D trpí až miliarda lidí. Víte, co vám hrozí?

Už je to nějaký ten pátek, co se začalo hovořit o nedostatku vitaminu D mezi obyvateli vyspělých zemí, ke kterým se také hrdě řadí Česká republika. Prakticky neuplyne týden, abychom někde v médiích nezaregistrovali zprávu týkající se právě vitaminu D v souvislosti se zdravím kostí, imunitou, rakovinou a vlastně vším možným. Čelíme skutečné epidemii nedostatku vitaminu D? A víte, co vám vlastně hrozí?

Jestliže ano, co z toho pro nás plyne? Máme začít plošně doplňovat vitamin D pomocí doplňků stravy? V dnešním článku si představíme vitamin D pomocí shrnutí nejdůležitějších informací a faktů, podíváme se na praktická doporučení a zodpovíme si klíčové otázky:

Máme nedostatek vitamínu D?
Co tento nedostatek způsobuje?
Víme dobře, co je vitamín D?
Hrozí nám zdravotním problém?
Jak z toho ven?

Kde slunce nesvítí ani vitamin D být nemůže

Jako dítko, ještě základní školou povinné, jsem se po vyučování otočil doma se školní aktovkou, věci do školy vystřídalo oblečení na venkovní zábavu a dokud někdo nezaslechl svoje jméno znamenající konec zábavy linoucí se na sídlišti jako ozvěna mezi paneláky, hráli jsme softball, baseball, hokejbal, fotbal, stavěli bunkry v lese a poznávali jsme okolní svět. Prostě jsme trávili jako děcka většinu volného času venku. Ale proč to tady vůbec zmiňuji? Většina dnešních dětí si vystačí s tabletem, notebookem nebo mobilem a venkovní svět pro ně přestává existovat. Namísto toho, aby si hrály na schovávanou, šipkovanou a další venkovní „teambuildingové“ hry, vystačí si s kanály svých oblíbených Youtuberů, dají si turnaj v „Lolku“ nebo „Wowku“ a celý venkovní svět se jaksi obrátil do jedniček a nul v digitálním prostoru.

obrázek z pexels.com

Když lítáme po venku a na naši kůži dopadá UVB sluneční záření (překvapivě v době poledního slunce s vlnovou délkou paprsků 290–315 nm podle Mead, (2008)), začíná pozoruhodná reakce. Z prekurzoru vitaminu D, dehydrocholesterolu, je vlivem fotochemické reakce vytvořen cholekarciferol, vitamin D3. Ten následně podstoupí v játrech (na 25-hydroxycholekalciferol) a ledvinách další metabolické přeměny a v konečné podobě máme aktivní formu vitaminu D 1,25-dihydroxycholekalciferol neboli kalcitriol. Plazmatická koncentrace vitaminu D se testuje koncentrací 25-hydroxycholekalciferolu (25(OH)D) v organismu. O důvodech, proč bychom se měli nechat otestovat, než začneme „zobat“ doplněk stravy, si řekneme za chvíli.

Podle Mead, (2008) dochází v létě při pobytu na slunci v plavkách k vytvoření asi 50 000 IU (1,25 mg) vitaminu D pro většinu bílé rasy, 20–30 000 IU pro opálené jedince a 8–10 000 IU pro osoby tmavé pleti. Takovéto množství nám zaručí zásobu vitaminu D na delší časový interval uloženou v tukové tkáni. Další opalování nevede ke zvýšené tvorbě vitaminu D, protože spolehlivě funguje moudrost našich těl a tělo tzv. ví, kdy má dost. Nejrizikovějším obdobím z pohledu příjmu vitaminu D je doba od podzimu do jara, kdy je vystavování se slunečním paprskům značně limitováno.

Život v klecích

No jo, ale kolik toho vitaminu D tak získáme, když valnou většinu života trávíme ve vnitřních prostorech, jako jsou kanceláře, domy, byty, posilovny, městská hromadná doprava, nákupní centra apod.? Asi to nebude žádná sláva a naše potřeba získat vitamin D jiným způsobem, než je expozice slunci, bude stoupat. 

Již v roce 2007 se Holick, (2007) zamýšlel a zkoumal otázku nedostatku vitaminu D a vlivu na široké spektrum onemocnění. Podle ideálního rozmezí koncentrace 25(OH)D (vypovídající test k určení stavu vitaminu D v organismu) v plazmě 30–60 ng/l (75 nmol–150 nmol/l), přičemž hodnota 30 ng/l je již považována za hraniční hodnotu, trpí nedostatkem vitaminu D až 1 miliarda lidí na celém světě.

  • Minimálně 40 % seniorů žijících v USA a Evropě mají nedostatek vitaminu D.
  • Více než 50 % žen po menopauze užívající léky na osteoporózu má hraniční hodnoty vitaminu D.
  • Ze sledovaných 23 dívek ve věku 9 – 11 let z amerického Maine mělo celkově 48 % z nich celkový nedostatek vitaminu D (Sullivan, Rosen, Halteman, Chen, & Holick, 2005).
  • Celkově z 55 844 občanů EU bylo u 40,4 % z nich zjištěno nedostatečné množství vitaminu D. To je skoro polovina, a to není zanedbatelné množství (Cashman et al., 2016).  

Troufám si tvrdit, že už jsme si dostatečně nastínili představu o tom, jak je nedostatek vitaminu D rozšířený napříč západními populacemi a proč tomu tak je. Zejména kvůli omezení době strávené na slunci, ne nadarmo se vitaminu D říká „slunečný vitamin“.

obrázek z pexels.com

Co ten vitamin D je vlastně zač?                    

„Déčko“ je v tuku rozpustný vitamin, který může být při nepřiměřeně vysokém příjmu pro náš organismus toxický. Nepřiměřeně vysokého příjmu dosáhneme pouze použitím velmi vysokých dávek doplňků stravy. Podle Vieth, (1999) se vitamin D stává toxickým v dávce v rozmezí 40 000–100 000 IU/den po dobu několika měsíců. Někdy je však i problém s udávaným množství vitaminu D v doplňku stravy, protože v mnoha případech bylo již zjištěno, že doplněk obsahuje vyšší než deklarované množství. Jako třeba v případě zdokumentovaným Lowe, Cusano, Binkley, Blaner, & Bilezikian, (2011), kdy doplněk stravy deklaroval množství 600 000 IU a ve skutečnosti obsahoval 864 000 IU. 

Užívání takových dávek je naprosto zbytečné a patří do rukou lékařům za stálého testování hladiny vitaminu D v plazmě, jinak je takovéto nadužívání velmi nebezpečné. V tuku rozpustný vitamin znamená, že jeho zásoba se nachází v tukové tkáni a při období nedostatečného příjmu, jako jsou typicky zimní měsíce, se jeho potřeba kryje uvolňováním z tukové tkáně a jater, ale bohužel to neznamená adekvátní příjem. Zajímavostí je, že se svou chemickou strukturou řadí mezi steroidní látky, podobně jako třeba testosteron nebo kortizol. Mezi jeho pozorované účinky patří například protizánětlivé a imunomodulační působení. Nízké hladiny vitaminu D jsou spojovány s celkovou zvýšenou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, rakovinu a autoimunitní onemocnění, jako je třeba roztroušená skleróza. 

V neposlední řadě je vitamin D společně s vápníkem, fosforem, vitaminem K a hořčíkem důležitý pro zdraví kostní tkáně. Existuje ve dvou formách, a to jako:

  • ergokalciferol D2 v rostlinných zdrojích 
  • cholekarciferol D3 ve zdrojích živočišných a vzniká zejména působením UVB zářením, jak jsme si již řekli.

Vitamin D bojuje proti onemocněním

Účinky vitaminu D3 na obranyschopnost organismu zkoumal Urashima et al., (2010) na dětech navštěvujících základní školu v citlivém období na vznik sezónních chřipek od prosince do března. Skupina dětí dostávající vitamin D3 v dávce 1200 IU/den byla celkově odolnější vůči chřipce. U placebo skupiny (167 dětí) došlo k 31 případům onemocnění a u vitamin D3 skupiny (167 dětí) došlo pouze k 18 ti případům. 

Civilizační onemocnění a vitamin D je opravdu velké téma. Několik studií jako třeba od Judd & Tangpricha, (2008) poukazuje na souvislost nízké hladiny vitaminu D a výskytu kardiovaskulárních onemocnění, zejména vznik srdečních příhod, jako jsou infarkty a náhlá srdeční selhání. Sledované osoby s hladinami vitaminu D <15 ng/mmol (37,5 nmol/l) měly dle Kulie, Groff, Redmer, Hounshell, & Schrager, (2009) daleko větší pravděpodobnost vzniku srdeční příhody. Mechanismus, jakým vitamin D ovlivňuje práci srdečního systému, je zatím neznámý, avšak receptory na vitamin D se vyskytují téměř v každé tělesné buňce, princip tohoto vzájemného působení prozatím čeká na objevení, takže kdo dostane další Nobelovu cenu?

Nízké hladiny vitaminu D mají dle Pittas, Lau, Hu, & Dawson-Hughes, (2007) & Holick & Chen, (2008, s. 1) spojitost s:

  • rozvojem cukrovky I. a II. typu
  • výskytem autoimunitních onemocnění jako roztroušená skleróza
  • rozvojem kardiovaskulárních onemocnění a větším výskytem srdečních příhod
  • vyšší celkovou úmrtností na civilizační onemocnění
  • rozvojem osteoporózy a celkového zhoršeného stavu kostry s větším rizikem pádu (celková rovnováha) a následnou vyšší pravděpodobností zlomeniny u seniorů
  • vyšším rizikem propuknutí rakovinotvorného bujení
  • sníženou mentální výkonností a zvýšeným rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby
Obrázek 1: Příčiny a důsledky nedostatku vitaminu D podle Holick & Chen, (2008)

Na obrázku můžeme vidět model znázorňující příčiny a důsledky nedostatku vitaminu D. Jak vidíme, tak značný vliv na úroveň vitaminu D má také stav našeho trávicího systému a pochopitelně také stav jater a ledvin, kde probíhá metabolismus vitaminu D. Pokud na sluníčku budeme pobývat často, ale po celou dobu budeme chráněni krémem na opalování, tak nemůžeme dostát adekvátní syntéze vitaminu D v kůži, protože opalovací krémy blokují proniknutí UVB paprsků do naší kůže. Podle Holick, (2007) při použití opalovacího krému s ochranným faktorem 8 dochází k redukci UVB paprsků, které proniknou do kůže o 92,5 % a v případě faktoru 15 je to již 99 %. Cennou strategií by mohlo být vystavení co největší tělesné plochy na 10 minut polednímu slunci bez zbytečných opalovacích krémů. Samozřejmě, každý z nás si takovou míru musí upravit individuálně, aby nedošlo k poškození kůže.

Denní doporučený příjem vitaminu D podle Institute of Medicine (US) Committee to Review Dietary Reference Intakes for Vitamin D and Calcium, (2011) & podle DACH (Ernährung, Ernährung, Ernährungsforschung, & Ernährung, 2008):

Skupiny Starší doporučení Revize doporučení
1–65 let 5 µg (200 IU) 15 µg (600 IU)
65–70 let10 µg (400 IU) 15 µg (600 IU)
70 a více let10 µg (400 IU) 20 µg (800 IU)

Tabulka 1: Denní doporučené množství vitaminu D (1 µg = 40 IU)

Denní doporučené množství je problém globálně stanovit, protože jak jsme si již řekli, tak největším a nejlepším zdrojem vitaminu D je konverze slunečním zářením, která dokáže spolehlivě pokrýt jeho potřebu po delší dobu. Doporučení se jistě časem budou zase měnit, co však lze vyčíst je to, že s přibývajícím věkem a se snižující se dobou vystavení slunečnímu záření potřeba vitaminu D stoupá stejně jako v případě ročních období, kdy je nedostatek slunečního záření.

Pro příklad domorodý kmen Masajů a Hadzabe mají dle studie Luxwolda, Kuipers, Kema, Dijck-Brouwer, & Muskiet, (2012) hodnoty 25(OH)D, tedy měřené hodnoty vitaminu D, 48 ng/l respektive 44 ng/l (119 nmol/l vs. 109 nmol/l). Což už je trochu nad optimální hodnoty, jak jsme si je definovali, ale tyto kmeny přijímají i řadu prospěšných látek, které brání toxicitě vitaminu D, jako jsou vitaminy A, K společně s hořčíkem.

Strategie pro zabránění nedostatku vitaminu D dle Holick, (2007):

Příčina nedostatku Preventivní dávka k zabránění nedostatku
- u dětí:
Nedostatečná sluneční expozice 400–1 000 IU D3/den
- u dospělých
Nedostatečná sluneční expozice 800–1 000 IU D3/den
Obezita 1 000–2 000 IU D3/den
Těhotné nebo kojící ženy         1 000–2 000 IU D3/den

Tabulka 2: Doporučená suplementace dle (Holick, 2007)

Jaký vliv má suplementace na plazmatickou hladinu vitaminu D?

Práce Cranneyho et al.,( 2007) ukazuje, jak suplementace vitaminem D ovlivňuje jeho plazmatickou hladinu. Je však třeba brát v potaz, že se jedná o průměrné hodnoty a nejlepší strategií je pravidelné testování hladiny vitaminu D a následné upravení pravidelných dávek dle výsledků.

  • 100 IU (2,5 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 1 ng/ml (2,5 nmol/l)
  • 500 IU (12,5 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 5 ng/ml (12,5 nmol/l)
  • 1 000 IU (25 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 10 ng/ml (25 nmol/l)
  • 2 000 IU (50 µg) za den zvýší plazmatickou hladinu vitaminu D o 20 ng/ml (50 nmol/l)

Jak poznám, kolik mám vitaminu D?

Plazmatická koncentrace vitaminu D se nejlépe testuje koncentrací 25-hydroxycholekalciferolu (25(OH)D) v organismu. Tento test má nejlepší vypovídající hodnotu pro stav vitaminu D v organismu. Test si můžeme nechat udělat na vyžádání u svého lékaře nebo v biochemické laboratoři, kde si za něj většinou sami zaplatíme. Na obrázku níže vidíme hodnoty sérového vitaminu D (25(OHD)) a jejich rozmezí. V ideálním případě bychom se měli držet v zóně „optimal“ s koncentrací 87,5–150 nmol/l.

Takto stanovené hranice jsou tak nějak „+- autobus“, ale každopádně panuje celková shoda na definici nedostatku dle Holick & Chen, (2008):

  • plazmatická koncentrace 25(OH)D < 50 nmol/l nebo < 20 ng/ml je považována za kriticky nedostatečnou
  •  plazmatická koncentrace 25(OH)D v rozmezí 51–74 nmol/l nebo 21–29 ng/ml je považována za nedostatečnou
  • plazmatická koncentrace 25(OH)D > 75 nmol/l nebo > 30 ng/ml je považována za dostatečnou

Podle Institute of Medicine, (2011) je horní hranice pro příjem vitaminu D3 4 000 IU/den nebo také 100 µg, což v obdobích, kdy jsme zavřeni v našich „životech v krabicích“, nemáme šanci dosáhnout ani pravidelným užíváním doplňků stravy, pokud jich nebereme větší množství, než zmíněné 4 000 IU.

Obrázek 2: Zdroj chriskresser.com

Až na základě tohoto laboratorního vyšetření můžeme správně určit, jestli potřebujeme doplňovat vitamin D a v jaké dávce. Dělat něco naslepo je jako házet dřevo do lesa. Nemá to moc význam.

Pásmo Co dělat
Oranžové Vystavování se slunečnímu záření v poledním slunci na 10 minut bez opalovacích krémů a suplementace vitaminem D.
Spodní světle zelené Mírná suplementace vitaminem D
Zelené Pokračujte ve svém aktuálním životním stylu
Horní světle zelené Vyřazení suplementace vitaminu D

Tabulka 3: Vyhodnocení pásem 25(OH)D vitaminu D v plazmě

Fotografie z unsplash.com

Vitamin D a roční období:

Roční období Suplementovat?
Jaro Suplementace v dávce 800–1 000 IU D3/den, chytání prvních letnějších paprsků
Léto Dostatečná expozice UVB paprskům (10–15 minut max.)
Podzim Chytání posledních letních paprsků, pravděpodobně nutná suplementace v dávce 400–1 000 IU D3/den
Zima Suplementace v dávce 800–1 000 IU D3/den

Tabulka 4: Roční období a suplementace

Slovo závěrem

Zejména zkrácením doby strávené pod slunečními paprsky, nadměrnou ochranou kůže a životem „v krabicích“ jsme se dostali k téměř globálnímu nedostatku vitaminu D. V Evropě množství lidí, kteří nemají optimální hodnoty vitaminu D, atakuje hranici přes 40 %, to je téměř každý druhý člověk. Přitom optimální rozmezí vitaminu D je spojováno s celkově kvalitnějším životem, jak jsme se dneska mohli přesvědčit. V naší české kotlině dokážeme, od pozdních jarních měsíců přes letní parné dny až do posledních záchvěvů léta na podzim, získat celkem spolehlivě ideální množství vitaminu D opalováním se. Pokud to z jakéhokoliv důvodu nedokážeme, tak je nejspíše na místě, zjistit si koncentraci vitaminu D v plazmě a následně zvolit strategii užívání doplňku stravy, protože i zde, stejně jako ve většině případů, platí staré známé pravidlo: „Více neznamená lépe“!

Zdroje:

Cashman, K. D., Dowling, K. G., Škrabáková, Z., Gonzalez-Gross, M., Valtueña, J., Henauw, S. D., … Kiely, M. (2016). Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? The American Journal of Clinical Nutrition, 103(4), 1033–1044. https://doi.org/10.3945/ajcn.1...

Cranney, A., Horsley, T., O’Donnell, S., Weiler, H., Puil, L., Ooi, D., … others. (2007). Effectiveness and safety of vitamin D in relation to bone health. Evidence Report/Technology Assessment No. 158 (Prepared by the University of Ottawa Evidence-based Practice Center (UO-EPC) under Contract No. 1290-02-0021). AHRQ Publication No. 07-E013. Agency for Healthcare Research and Quality, Rockville (MD).

Ernährung, D. G. f, Ernährung, Ö. G. f, Ernährungsforschung, S. G. f, & Ernährung, S. V. f. (2008). Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr. Frankfurt am Main: Umschau Buchverlag.

Holick, M. F. (2007). Vitamin D Deficiency. New England Journal of Medicine, 357(3), 266–281. https://doi.org/10.1056/NEJMra...

Holick, M. F., & Chen, T. C. (2008). Vitamin D deficiency: a worldwide problem with health consequences. The American Journal of Clinical Nutrition, 87(4), 1080S–1086S.

Institute of Medicine (US) Committee to Review Dietary Reference Intakes for Vitamin D and Calcium. (2011). Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. (A. C. Ross, C. L. Taylor, A. L. Yaktine, & H. B. Del Valle, Ed.). Washington (DC): National Academies Press (US). Získáno z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bo...

Judd, S., & Tangpricha, V. (2008). Vitamin D Deficiency and Risk for Cardiovascular Disease. Circulation, 117(4), 503–511. https://doi.org/10.1161/CIRCUL...

Kulie, T., Groff, A., Redmer, J., Hounshell, J., & Schrager, S. (2009). Vitamin D: An Evidence-Based Review. The Journal of the American Board of Family Medicine, 22(6), 698–706. https://doi.org/10.3122/jabfm....

Lowe, H., Cusano, N. E., Binkley, N., Blaner, W. S., & Bilezikian, J. P. (2011). Vitamin D toxicity due to a commonly available „over the counter" remedy from the Dominican Republic. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 96(2), 291–295. https://doi.org/10.1210/jc.201...

Luxwolda, M. F., Kuipers, R. S., Kema, I. P., Dijck-Brouwer, D. A. J., & Muskiet, F. A. J. (2012). Traditionally living populations in East Africa have a mean serum 25-hydroxyvitamin D concentration of 115 nmol/l. The British Journal of Nutrition, 108(9), 1557–1561. https://doi.org/10.1017/S00071...

Mead, M. N. (2008). Benefits of Sunlight: A Bright Spot for Human Health. Environmental Health Perspectives, 116(4), A160–A167.

Pittas, A. G., Lau, J., Hu, F. B., & Dawson-Hughes, B. (2007). The role of vitamin D and calcium in type 2 diabetes. A systematic review and meta-analysis. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 92(6), 2017–2029. https://doi.org/10.1210/jc.200...

Sullivan, S. S., Rosen, C. J., Halteman, W. A., Chen, T. C., & Holick, M. F. (2005). Adolescent girls in Maine are at risk for vitamin D insufficiency. Journal of the American Dietetic Association, 105(6), 971–974. https://doi.org/10.1016/j.jada...

Urashima, M., Segawa, T., Okazaki, M., Kurihara, M., Wada, Y., & Ida, H. (2010). Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent seasonal influenza A in schoolchildren. The American Journal of Clinical Nutrition, 91(5), 1255–1260. https://doi.org/10.3945/ajcn.2...

Vieth, R. (1999). Vitamin D supplementation, 25-hydroxyvitamin D concentrations, and safety. The American Journal of Clinical Nutrition, 69(5), 842–856.

  •