Vitamin D: Důležitý pro činnost svalů i mozku. Proč bychom se na něj měli zaměřit?

Petr Loskot
Petr Loskot před 12 dny
7 minut čtení
Vitamin D: Důležitý pro činnost svalů i mozku. Proč bychom se na něj měli zaměřit?
obrázek ze shutterstock.com
5

Už na základce se dítko školou povinné dozví, že vitamin D je potřebný pro zdravý vývoj kostí, ale tím jeho důležitost tak nějak končí. V poslední době však v oblasti výzkumu lidského zdraví přichází na svět celá řada zajímavých objevů, ve kterých vitamin D hraje ústřední roli.

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Před jakými nemocemi nás vitamin D ochrání
  • Co nám může způsobit nedostatek vitaminu D
  • Jestli může být vitamin D prospěšný kognitivním funkcím 
  • Jak vitamin D doplňovat 

Před jakými nemocemi nás může dostatek vitaminu D ochránit?

  1. Adekvátní hladiny vitaminu D jsou spojeny s nižším rizikem vzniku karcinomu tlustého střeva nebo prsu, které se v ČR i ve světě řadí k nejčastěji diagnostikovaným nádorům.
  2. Dostatečné hladiny vitaminu D mají pozitivní vliv na imunitní systém dětí a snižují riziko sezónních chřipek.
  3. Suplementace vitaminem D zlepšuje parametry léčby u jedinců s diabetem 2. typu

Jak ještě může stárnoucí populace profitovat z vitaminu D?

  • Trendy v demografických křivkách ve vyspělém západním světě jsou neúprosné. Naše populace stárne. S tím i počet lidí ohrožených různými formami demence a dalších psychických onemocnění, které vedou k úbytku kognitivních schopností, jako je paměť, poznávací schopnosti, koncentrace, pozornost nebo rychlost myšlení.
  • Hypovitaminózou (nedostatkem vitaminu) u lidí nad 65 let věku trpí až 50 % populace. Může být nějaká souvislost mezi hladinami vitaminu D v krvi a kognitivními schopnostmi u starších lidí? Právě tuto výzkumnou otázku si položil tým výzkumníků, jejichž výsledky po zveřejnění v prestižním vědeckém žurnálu JAMA Neurology vzbudily zasloužený ohlas.
obrázek ze shutterstock.com

Může být vitamin D nápomocný našim kognitivním funkcím?

  • Do studie bylo zahrnuto 318 jedinců, jejichž průměrný věk byl 75 let. Těm byla průběžně testována hladina vitaminu D v krvi a celý soubor testů, které hodnotily vybrané kognitivní schopnosti. Výzkumníky zajímala nejen úroveň kognitivních schopností, ale i jejich rychlost úbytku.
  • Průměrná doba sledování ve studii byla u jejich účastníků 4,8 roku, což je u lidí v takovém věku dostatečně dlouhá doba na to, aby se úbytek kognitivních schopností dokázal projevit.
  • Výsledky studie byly jednoznačné. Jedinci s nižšími hladinami vitaminu D měli častěji horší kognitivní schopnosti než lidé s dostatečnými hladinami. Studie ukazují, že nedostatek vitaminu D se u lidí se sníženými kog. schop. objevuje až u 70 % z nich.
  • Dostatečné hladiny vitaminu D byly po dobu sledování spojeny s pomalejší ztrátou kognitivních schopností než v případě nízkých hladin. Síla výsledků studie se opírá také o fakt, že výzkumníci do své analýzy zahrnuli i další faktory, které by na kognitivní funkce také mohly mít nějaký vliv (věk, pohlaví, příslušnost k rase, BMI, vzdělání).
  • Výsledky této studie tak krásně zapadají do mozaiky výsledků předešlých studií, které došly k závěru, že snížené hladiny vitaminu D jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku demence i Alzheimerovy choroby.
  • Vitamin D pro psychické zdraví však není důležitý pouze u starší populace. Nižší hladiny jsou často pozorovány u mladších jedinců při stavech, jako je deprese nebo úzkost.

Udržení kognitivních funkcí ve stáří lze podpořit i celkově aktivním životním stylem

  • Důležitost zachování kognitivních funkcí ve vyšším věku bude z pohledu stárnutí populace nabývat na důležitosti a zdaleka to není pouze o vitaminu D. Lékařské autority by měly více zdůrazňovat vliv celkového životního stylu na stav kognitivní funkce u lidí v důchodovém věku. Zůstat aktivní po fyzické i psychické stránce je prokázaným způsobem, jak tyto změny zpomalit.
obrázek ze shutterstock.com

Vitamin D potřebujeme pro celkové zdraví všichni během celého života

Dostatečné hladiny vitaminu D jsou spojovány se snížením rizika vzniku některých chorob, jak jsme si uvedli na začátku článku. Také však přispívají ke správné funkci imunity, činnosti svalů a správnému dělení buněk

  • Nedostatek vitaminu D netrápí pouze jedince ve starším věku nebo ty s kognitivními problémy. Výskyt nedostatku vitaminu D je v evropské populaci až 40%
  • Zapomínat bychom proto neměli na kvalitní vyváženou stravu s dostatkem vitaminu D. Doporučená denní dávka vitaminu D je 20 ug (800 IU), pro vyrovnání jeho deficitu (hladinu vitaminu D vám může otestovat váš lékař) jsou však potřebné vyšší dávky
  • Jeho zdrojem jsou v naší stravě především tučné mořské ryby. Vitamin D se nám přirozeně tvoří i díky slunečnímu svitu v kůži. Pokud pravidelně nekonzumujeme ryby nebo nejsme dostatečně vystaveni slunečnímu svitu (což je typické pro podzimní a zimní měsíce), měli bychom uvažovat o jeho suplementaci v podobě doplňku stravy. K tomu je ideální použít formu doplňku stravy s vitaminem D3, který jeho hladiny v krvi zvyšuje nejefektivněji. Nejlepší je vitamin D užívat s jídlem, které obsahuje i určité množství tuku, což pomůže vstřebání vitaminu.

Co si z toho vzít?

Dostatečná hladina vitaminu D v krvi je pro naše zdraví klíčová v jakémkoliv věku. Proto bychom ji měli věnovat pozornost, jakou si zaslouží. Tučné mořské ryby v jídelníčku, co nejvíce pohybu na slunci a suplementace (která je od podzimu do jara prakticky nutností) kvalitním doplňkem stravy jsou cesty, jak zajistit adekvátní množství vitaminu D pro náš organismus. Změřit hladinu vitaminu D v krvi (za poplatek) si můžete nechat u vašeho praktického lékaře. Za nedostatečnou hladinu se považuje množství pod 50 nmol/l.

[eshoplink]

Annweiler, C., Dursun, E., Féron, F., Gezen-Ak, D., et al. (2015) ‘Vitamin D and cognition in older adults’: updated international recommendations. Journal of Internal Medicine. [Online] 277 (1), 45–57. Available from: doi:10.1111/joim.12279.

Bičíková, M., Dušková, M., Vítků, J., Kalvachová, B., et al. (2015) Vitamin D in anxiety and affective disorders. Physiological Research. 64 Suppl 2, S101-103.

CANNELL, J.J., VIETH, R., UMHAU, J.C., HOLICK, M.F., et al. (2006) Epidemic influenza and vitamin D. Epidemiology and Infection. [Online] 134 (6), 1129–1140. Available from: doi:10.1017/S0950268806007175 [Accessed: 25 September 2019].

Cashman, K.D., Dowling, K.G., Škrabáková, Z., Gonzalez-Gross, M., et al. (2016) Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? The American Journal of Clinical Nutrition. [Online] 103 (4), 1033–1044. Available from: doi:10.3945/ajcn.115.120873 [Accessed: 25 September 2019].

Estébanez, N., Gómez-Acebo, I., Palazuelos, C., Llorca, J., et al. (2018) Vitamin D exposure and Risk of Breast Cancer: a meta-analysis. Scientific Reports. [Online] 8 (1), 1–13. Available from: doi:10.1038/s41598-018-27297-1 [Accessed: 25 September 2019].

Garland, C.F. & Gorham, E.D. (2017) Dose-response of serum 25-hydroxyvitamin D in association with risk of colorectal cancer: A meta-analysis. The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology. [Online] 168, 1–8. Available from: doi:10.1016/j.jsbmb.2016.12.003.

Kerr, D.C.R., Zava, D.T., Piper, W.T., Saturn, S.R., et al. (2015) Associations between Vitamin D Levels and Depressive Symptoms in Healthy Young Adult Women. Psychiatry research. [Online] 227 (1), 46–51. Available from: doi:10.1016/j.psychres.2015.02.016 [Accessed: 25 September 2019].

Littlejohns, T.J., Henley, W.E., Lang, I.A., Annweiler, C., et al. (2014) Vitamin D and the risk of dementia and Alzheimer disease. Neurology. [Online] 83 (10), 920–928. Available from: doi:10.1212/WNL.0000000000000755.

Miller, J.W., Harvey, D.J., Beckett, L.A., Green, R., et al. (2015) Vitamin D Status and Rates of Cognitive Decline in a Multiethnic Cohort of Older Adults. JAMA Neurology. [Online] 72 (11), 1295–1303. Available from: doi:10.1001/jamaneurol.2015.2115 [Accessed: 25 September 2019].

Mirhosseini, N., Vatanparast, H., Mazidi, M. & Kimball, S.M. (2017) The Effect of Improved Serum 25-Hydroxyvitamin D Status on Glycemic Control in Diabetic Patients: A Meta-Analysis. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. [Online] 102 (9), 3097–3110. Available from: doi:10.1210/jc.2017-01024.

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku