Může být závislost na jídle a cukru stejná jako na drogách?

Petr Loskot
Petr Loskot před 4 měsíci
Může být závislost na jídle a cukru stejná jako na drogách?

Život ve vyspělé západní společnosti zřejmě dosud nikdy neposkytoval tolik možností dopřávat si různých požitků. Pro mnohé z nás jsou tyto příjemné prožitky spojené např. s konzumací určitých potravin a nápojů. Často do takové míry, že lidé dokonce hovoří o tom, že jsou doslova závislí na jídle nebo na jeho konkrétních složkách, jako je např. cukr. Lze však tyto pocity skutečně připodobňovat k závislosti na návykových látkách, jako jsou tvrdé drogy či alkohol?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Co se děje v našem mozku, když vzniká závislost

  • Jaké základní druhy závislosti rozlišujeme a jak se projevují

  • Jestli skutečně existuje závislost v pravém slova smyslu na jídlo nebo na jeho konkrétní složky

Příjemné prožitky jsou spojeny s masivním vylučováním dopaminu. A my poté chceme stále víc a víc...

Když si pohled na vznik závislosti trochu zjednodušíme, klíčovou látkou je dopamin. Ten působí jako hormon a přenašeč nervových vzruchů (neurotransmiter) v našem mozku. Matka příroda to vymyslela chytře.

Dopamin se v mozku (v centru odměn) primárně uvolňuje zejména při takových situacích, které jsou důležité pro naše přežití (příjem potravy, sex, fyzická aktivita), a jeho vyloučení působí jako určitá “odměna” navozující blažený pocit, která by nás měla vést k tomu, že takové žádoucí chování budeme ochotně opakovat i v budoucnu.

Zajímavé je také uvést, že dopamin se nám zvýšeně uvolňuje i při stavu zamilovanosti, jak se můžete dočíst ve článku s názvem Co se děje s vaším tělem, když se zamilujete?

Dopamin se ještě silněji uvolňuje i při jiných aktivitách... 

Typickým případem je užívání některých drog (heroin, pervitin, kokain, alkohol, konopí, atd.), které se dostanou do mozku a tam silně stimulují centrum odměn (reward system). Na užívání drog a příjemné pocity po jejich užití si tak člověk zvykne mnohem jednodušeji a rychleji než na dobré jídlo nebo sex a baží po nich stále více.

Pocity stojící za chtěním drogu znovu a znovu aplikovat jsou právě odrazem naší závislosti a abstinenčních příznaků. Dá se říci, že projevy závislosti jsou v podstatě totéž jako abstinenční příznaky, které nastávají, když látku přestaneme dodávat. Ty mohou silně poznamenat kvalitu života takto postiženého jedince.

V současnosti rozlišujeme dva základní druhy závislosti, které se často vyskytují současně

Fenomén závislosti je komplexní. I tak se ale v odborné literatuře nejčastěji setkáme s dvěma nejčastějšími projevy závislosti. Uvádí se, že fyzická závislost nemůže existovat bez současné závislosti psychické, zatímco psychická bez té fyzické ano. 

1. Psychická závislost se týká především našich pocitů při závislosti v naší mysli

Jedná se o nutkavé, až chorobné pocity, které člověka nutí k jedinému – danou látku opět požít. Po jejím požití se totiž dostavuje ono příjemné dopaminové opojení, které jsme si vysvětlovali dříve. Tyto pocity podněcující chování k dosažení další dávky drogy přetrvávají i přesto, že člověk kvůli nim často bývá vystaven nepříjemným zdravotním, sociálním (změna zájmů, ztráta přátel) nebo ekonomickým dopadům (vysoká cena drogy, ztráta zaměstnání). 

Pokud bychom tento problém více vztáhli na oblast výživy, mohlo by se např. jednat o situaci, kdy se jedinec neustále přejídá chuťově atraktivními tučnými, sladkými nebo slanými jídly (fast food, sladké nápoje, zákusky, atd). To vede k uvolnění dopaminu a stimulaci centra odměn v mozku. Jedinec v tomto chování pokračuje, přestože si je vědom toho, že kvůli tomuto chování bude např. přibírat na hmotnosti nebo se mu bude nadále zhoršovat jeho zdraví.

2. Fyzická závislost se naopak projevuje na našem těle i chování

Dávka drogy při požití v našem mozku způsobí “silnou chemickou bouři”, která závažným způsobem také mění jeho fungování. Podle jedné z definic dokonce do takové míry,  že se náš organismus na účinek drogy do jisté míry adaptuje a postupně zařazuje biochemické pochody způsobené aplikací drogy mezi ostatní "běžné" biochemické pochody v těle.

Následný návrat našeho mozku a organismu celkově do "normálu" je poté doprovázen různými nepříjemnými projevy na našem těle i chování. Dotyčný tak může trpět bušením srdce, pocením, třesem rukou, poruchami spánku nebo různými bolestmi, křečemi, poruchou zažívání nebo silným ovlivněním nálady. 

Fyzická závislost tak člověka opět nutí k další aplikaci drogy, aby bylo těmto abstinenčním příznakům zamezeno. I když tyto projevy mohou být obzvlášť nepříjemné, podle odborníků je za znovupropuknutí závislosti při užívání drog mnohem častěji zodpovědná složka závislosti psychická než ta fyzická.

Vznik fyzické závislosti se týká hlavně alkoholu, ale také látek, jako je heroin, morfin a léčiva benzodiazepinů.

Kontroverzní otázka: Opravdu existuje závislost na jídle?

Určitě jste se setkali s lidmi, kteří vám říkali, že jsou závislí na jídle. V nedávné studii z USA tak sebe vnímá asi 15 % populace. Jak to tedy je? V článku již zaznělo, že požití jídla vede k vyloučení dopaminu i dalších látek ovlivňujících náš vnitřní systém, které jsou zapojené do systému odměn. V této oblasti se tak vede poměrně seriózní výzkum a počáteční studie pochází zejména z experimentů na zvířatech.

[Instagram]

Jsou Oreo sušenky skutečně návykovější než kokain?

Důvěryhodnost výzkumu však někdy narušují bombastické titulky novinářů ve stylu "Oreo sušenky jsou návykovější než kokain", které ovšem pocházejí ze studií na zvířatech, a proto je nemůžeme plně vztahovat na výživové chování lidí. 

V dnešní době však existuje řada odborných článků shrnujících i studie na lidech, které dochází k závěru, že závislost na jídle opravdu může být skutečná. I když nikdy nebude tak silná jako na tvrdých drogách (opiáty, alkohol atd.), neboť tyto látky mají na chemickou signalizaci systému odměn mnohem větší dopad než příjem jídla nebo konkrétních živin. Podstata vzniku závislosti je ale víceméně velmi podobná.

Za nejvíce rizikové se považují ultrazpracované potraviny bohaté na cukr a tuky

Nejčastěji se to podle autorů může týkat samotného cukru, ale také obecně vysoce chutných (tzv. hyperpalatabilních) jídel současně bohatých na cukry i tuky (ale často také soli nebo umělých sladidel). Určitě pro vás nebude překvapením, že se jedná o tzv. ultrazpracované potravinářské produkty (UZPP), o kterých jste se mohli dočíst v našich předchozích článcích.

Řadíme sem např. typické fast foodové potraviny. Ty obecně vedou k horšímu pocitu nasycení a často z nich přijímáme nadměrné množství energie. Zároveň mohou u některých lidí vyvolávat neobvykle silné pocity uspokojení a štěstí, takže se na jejich konzumaci za určitých okolností můžeme stát až závislí.

Co si z toho vzít?

Závislost na jídle může být skutečná, ovšem patrně nikdy nemůže dosáhnout tíže psychické i fyzické závislosti spojené s užíváním tvrdých drog (alkohol, opiáty, atd). Při podezření na závislost na jídle bychom neměli propadnout pocitu, že když už jsme závislí, nic s tím nemůžeme udělat, a tak budeme ve svém chování pokračovat dále. Často může být řešením odborná pomoc a spolupráce s nutričním terapeutem nebo psychologem.

Jak můžeme závislost na jídle laicky poznat a jste jí ohroženi i vy? To bude tématem druhého článku této minisérie.

Poděkuj autorovi
10
Přidej se k 35 000 odběratelů
Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________