- Optimální frekvence hygieny je důležitá pro odstranění nečistot na povrchu kůže, potu a nadbytku odumřelých buněk.
- Příliš časté sprchování však může vést k narušení ochranné kožní bariéry, což může mít za následek nejen vysoušení kůže, ale také snadnější vstup infekcí do organismu.
- Podle expertů není, pro většinu lidí, nutné se sprchovat každý den.
Hygiena v průběhu staletí
Hygiena v podobě koupele či sprchy se v západní společnosti ustálila jako každodenní rutina. V průběhu dějin však došlo v oblasti koupelí k mnoha změnám, a jejich význam často zdaleka nebyl jen o hygieně. Na samém počátku měly koupele spíše společenský a rituální kontext – nejlépe dochované záznamy pochází zejména ze starověkého Říma, kde se ve veřejných lázních při koupelích setkávaly nejrůznější společenské vrstvy.
V pozdním středověku a na počátku novověku došlo na evropském území k obratu, kdy lidé považovali ponoření do vody za rizikové. Část viny lze bezpochyby připsat probíhajícím epidemiím moru, kdy se tato nemoc šířila zejména v místech s vysokou koncentrací lidí – výjimkou tedy nebyly ani městské lázně. Lidé tehdy pravděpodobně věřili, že skrze vodu mohou přes póry kůže pronikat do těla nemoci, a hygiena se tak až do počátku 20. století snížila na minimum.
Dnes je v rozvinutých zemích vlastní koupelna se sprchou nebo vanou běžnou součástí každé domácnosti. Jaká je ale podle odborníků optimální frekvence sprchování/koupání?
Rizika nedostatečné hygieny
Vaše pokožka je každodenně vystavena vnějším vlivům, potu, mazu či prachu. Buňky epidermis (nejsvrchnější vrstva kůže) se také rychle obnovují, přičemž tento proces trvá přibližně 26–28 dní. Dalším neopomenutelným faktorem je pak přirozený kožní mikrobiom – o tom střevním jste už jistě slyšeli, ale i na vaší kůži žijí miliony organismů, které potřebují, pro zajištění optimálních funkce pokožky a kožní bariéry, fungovat v jisté rovnováze.
Nedostatečná hygiena tak může vést k zanesení pórů pokožky, narušení přirozené rovnováhy bakteriálního osídlení kůže nebo nadměrnému hromadění odumřelých buněk, které jsou v určité míře přirozenou a důležitou součástí kožní bariéry. Zapomínat byste neměli ani na tělesný pach, který pochází zejména z kontaktu potu s již zmiňovanými kožními bakteriemi.
Rizika nadměrné hygieny
Říká se, že všeho moc škodí, a situace není jiná ani v případě koupání či sprchování. Hlavním rizikem nadměrné hygieny je narušení přirozené kožní bariéry, která se skládá z již zmiňovaných odumřelých kožních buněk, produktů potních a mazových žláz, mikroorganismů a v neposlední řadě tukového filmu s mírně kyselým pH. Tato ochranná vrstva brání vysoušení pokožky a zajišťuje její odolnost vůči vnějším vlivům.
Při příliš častém koupání/sprchování může být tato nejsvrchnější ochranná vrstva porušena, což může vést k vysoušení a praskání kůže či narušení kožního mikrobiomu – to může zvýšit riziko např. bakteriální infekce. Obzvláště riziková je v tomto případě horká voda.
Jaká míra hygieny je tedy optimální?
Jistě víte, že v mnoha doporučeních hrají roli zejména individuální faktory. Jiné to není ani v případě ideální frekvence sprchování/koupání, a vždy bude záležet na mnoha vlivech, jako je okolní teplota, fyzická námaha atd. Stručně řečeno, pro zdraví není nezbytné provádět hygienu každý den. Podle expertů je optimální frekvence několikrát týdně, nejčastěji je uváděno 1x za 2–3 dny. Pokud tedy vyrazíte na čundr, kde nebudete mít pro jednou možnost se osprchovat, nemusíte se bát, že by jednorázové vynechání hygieny ohrozilo vaše zdraví.
Jak už bylo zmíněno, v některých případech je rozhodně vhodnější ke sprše přistoupit i za cenu častější hygieny – např. při nadměrném pocení způsobeném horkým počasím či náročným tréninkem. Velmi totiž záleží i na stylu a délce sprchování (viz dále).
Jak se správně sprchovat?
Kromě frekvence, která je do velké míry ovlivněna i vnějšími vlivy, je důležitý způsob sprchování. V prvé řadě je vhodné se ve vodě zbytečně “neráchat” a omezit sprchování na 3–5 minut, se zaměřením na místa s nejvyšší koncentrací potních žláz, čili podpaží, pubickou oblast atd. Kratší sprchování navíc šetří spotřebu vody.
Důležitý je také výběr sprchové kosmetiky. Pokud netrpíte kožním onemocněním a nemáte tyto přípravky předepsané od lékaře, zapomeňte na antibakteriální sprchové gely a mýdla – tyto produkty totiž vybijí i zdraví prospěšné kožní bakterie, které jsou součástí ochranné bariéry. Vybírejte proto kvalitní přípravky které neobsahují mýdlo jako takové, ani potenciálně dráždivé látky, a jsou naopak obohaceny o hydratační složky. Po poradě s lékařem či lékárníkem můžete využít také speciální přípravky určené pro regeneraci kožní bariéry, jejichž účinnou látkou jsou nejčastěji ceramidy, urea, kyselina hyauluronová, panthenol, sukralfát nebo glycerin.
Pokud je to možné, vyhněte se také používání horké vody, která je pro ochrannou tukovou kožní bariéru kůže nejvíce riziková.
Jaké látky v kosmetice jsou často jen nafouknutou bublinou, a kterým se skutečně raději vyhnout? Dozvíte se v článku Jsou "škodlivé" látky v kosmetice skutečnou hrozbou, nebo jen nafouknutou bublinou?
Co si z toho vzít?
Každodenní sprchování/koupání je součástí rutiny většiny západní vyspělé společnosti. Experti se však shodují na tom, že pro většinu lidí není z hlediska zdraví nutné se sprchovat každý den, i když samozřejmě záleží i na mnoha dalších vlivech, jako míra pocení, pohyb v silně znečištěném prostředí atd.
Při sprchování je kromě frekvence dále vhodné dbát i na teplotu vody, délku samotného sprchování a výběr sprchového gelu – nevhodné jsou ty s obsahem mýdla a potenciálně dráždivých složek, ale také antibakteriální mýdla, která narušují přirozené mikrobiální osídlení kůže.
