- Postbiotika nejsou živé bakterie, ale jejich „produkty“
- Každý druh postbiotik působí jinak.
- Výzkum je zatím na začátku, ale první výsledky jsou slibné.
Proč se mluví o postbiotikách?
V posledních letech se stále častěji mluví o zdraví střev, mikrobiomu a jejich dopadu na celkové zdraví člověka. Není divu – ve střevech se totiž nachází biliony mikroorganismů, které ovlivňují naši imunitu, trávení, náladu i tělesnou hmotnost. V souvislosti s tím roste zájem o tzv. „biotika“ – tedy látky, které podporují zdravé střevní prostředí. Zatímco o probiotikách (živé bakterie) a prebiotikách (jejich potrava) jste už možná slyšeli, do popředí se nyní dostávají také postbiotika – látky, které sice nejsou “živé”, ale přesto mohou mít zdravotní účinky.
Význam postbiotik stoupá nejen ve vědeckém světě, ale i v běžné spotřebitelské sféře. Nabízejí totiž nové možnosti pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí užívat živé bakterie (např. lidé s oslabenou imunitou), ale přesto chtějí podpořit své zdraví přirozeným a bezpečným způsobem.
Co jsou postbiotika?
Postbiotika představují novou generaci látek, které souvisejí se střevním mikrobiomem. Zatímco probiotika jsou živé mikroorganismy, postbiotika jsou inaktivované (usmrcené) buňky nebo části buněk, případně látky, které bakterie vyprodukovaly během růstu.
- Postbiotika nejsou živá, což znamená, že nemohou růst, množit se ani způsobit infekci.
- Musí být prospěšná pro zdraví, aby šlo o postbiotikum, samotná přítomnost mrtvých bakterií nebo jejich částí nestačí.
Jaký je rozdíl mezi všemi biotiky?
- Probiotika jsou živé mikroorganismy – například bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus, Bifidobacterium). Pokud jsou podávány v dostatečném množství (a je podáván správný druh a kmen), mohou přinášet zdravotní přínosy, jako je podpora imunity, zlepšení trávení nebo prevence průjmů. Nevýhodou je jejich nižší stabilita – musejí přežít skladování, průchod trávicím traktem a jsou nevhodná pro některé rizikové skupiny (např. osoby s oslabenou imunitou).
- Prebiotika nejsou bakterie, ale vláknina či jiné látky, které slouží jako „potrava“ pro prospěšné mikroorganismy v našem těle. Podporují růst a aktivitu vlastních „hodných“ bakterií ve střevech.
- Synbiotika jsou kombinací probiotik a prebiotik. Cílem je spojit výhody obou – tedy dodat prospěšné mikroorganismy a zároveň jim zajistit výživu, která podpoří jejich přežití a aktivitu v těle.
- Postbiotika jsou neživé – tedy inaktivované – mikroorganismy nebo jejich části (například buněčné stěny, metabolity), které přesto mohou pozitivně ovlivnit zdraví. Na rozdíl od probiotik nejsou schopné růstu ani množení, ale stále dokážou působit na imunitní systém, střevní sliznici či další funkce v těle.
Jaké jsou výhody postbiotik ve srovnání s probiotiky?
- Stabilita a logistika: Protože účinek nezávisí na životaschopnosti buněk, lze je kombinovat s antibiotiky a lépe přežívají skladování i přepravu (často postačí pokojová teplota), což prodlužuje trvanlivost a usnadňuje standardizaci dávky.
- Bezpečnost v citlivých populacích: Na rozdíl od živých kultur nehrozí růst a translokace přes střevní bariéru ani přenos genů antibiotické rezistence; to je relevantní u imunokompromitovaných, kojenců či hospitalizovaných pacientů.
- Ekonomika a průmysl: Bioaktivní metabolity (např. biosurfaktanty, bakteriociny, exopolysacharidy) lze vyrábět kontrolovaně a efektivně, což podporuje potravinářské i farmaceutické využití
Druhy postbiotik a jak vznikají
Postbiotika tvoří široký soubor různých biologicky aktivních složek, které vznikají při zpracování nebo přirozeném rozpadu mikroorganismů. Zjednodušeně řečeno, jde o to, co zůstane – a co může pozitivně působit – i poté, co mikroorganismy přestanou být živé.
Jak postbiotika vznikají?
Postbiotika se nejčastěji získávají z bakterií nebo kvasinek, které jsou inaktivovány různými způsoby:
- tepelně (např. zahřátím nebo pasterizací),
- chemicky (např. pomocí rozpouštědel či enzymů),
- mechanicky (např. ultrazvukem nebo vysokým tlakem).
Při inaktivaci dochází k rozpadu buněk a uvolnění jejich struktur – ale důležité je, že výsledná směs obsahuje látky, které mohou mít pozitivní biologický účinek.
Co všechno může být postbiotikum?
Postbiotika mohou zahrnovat:
- celé usmrcené mikroorganismy: bakterie nebo kvasinky, které už nejsou živé, ale jejich přítomnost může stále ovlivňovat imunitní odpověď nebo střevní prostředí.
- buněčné složky: např. peptidoglykan (z buněčných stěn), lipoteichoové kyseliny, teichoové kyseliny nebo DNA fragmenty.
- metabolity: látky, které mikroorganismy vytvářely během svého života, například:
- krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA) jako kyselina máselná,
- bakteriociny (antimikrobiální látky),
- exopolysacharidy (které mohou ovlivnit střevní sliznici a imunitu),
- biosurfaktanty, vitaminy (např. B‑komplex, vitamín K) aj..
Podle čeho se postbiotika rozlišují?
Postbiotika můžeme rozdělit podle:
- původu mikroorganismů: nejčastěji jde o bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus, Bifidobacterium), ale využívají se i kvasinky (např. Saccharomyces) nebo další druhy,
- způsobu inaktivace: způsob zpracování může ovlivnit účinnost postbiotika,
- aplikace: některá postbiotika se používají v doplňcích stravy, jiná v kosmetice, farmacii nebo potravinářství.
Zajímavé je, že postbiotické složky se mohou přirozeně nacházet také v některých fermentovaných potravinách – jako je například kefír, kimchi, miso nebo kvašené zelí – zejména pokud byly tepelně upraveny nebo dlouhodobě skladovány.
Jak postbiotika fungují? Potenciální mechanismy účinku
Vědci se stále snaží přesně zjistit, jak postbiotika v lidském těle působí. Výzkum v této oblasti je poměrně nový, a přestože už máme první slibné výsledky, ne všechny mechanismy jsou potvrzené a zcela pochopené.
Mnohé z dosavadních poznatků pocházejí z laboratorních nebo zvířecích studií a pouze u některých druhů postbiotik máme kvalitnější klinická data. To znamená, že následující účinky bereme jako potenciální – tedy možné, ale zatím ne definitivně prokázané u všech typů postbiotik.
1. Podpora imunitního systému
Postbiotika mohou ovlivňovat náš imunitní systém – někdy ho povzbudit, jindy naopak zklidnit. Některé látky obsažené v postbiotikách (například fragmenty buněčné stěny bakterií) dokážou:
- aktivovat obranné buňky těla,
- podporovat tvorbu protilátek na sliznicích (např. v dýchacích cestách nebo střevech),
- ovlivnit rovnováhu mezi prozánětlivými a protizánětlivými látkami v těle.
2. Ochrana střevní bariéry
Střevní sliznice funguje jako „brána“, která v optimálním případě pouští do těla jen to, co je žádoucí – a brání vstupu škodlivin. Postbiotika mohou:
- posilovat strukturu této sliznice,
- podporovat obnovu a růst nových buněk,
- snižovat nadměrnou propustnost střev.
3. Přirozený antimikrobiální účinek
Některé látky obsažené v postbiotikách mají schopnost omezit růst škodlivých bakterií. Děje se tak například tím, že:
- snižují pH ve střevech (např. pomocí kyseliny mléčné),
- produkují látky podobné přírodním antibiotikům (tzv. bakteriociny),
- brání patogenům „přilnout“ ke sliznici a množit se.
4. Nepřímý vliv na střevní mikrobiom
Přestože postbiotika neobsahují živé mikroorganismy, mohou ovlivnit složení střevní mikrobioty. Například:
- podpoří růst prospěšných druhů tím, že vytvoří vhodné prostředí (např. snížením pH),
- omezí růst patogenních bakterií,
- dodají látky, které slouží jako výživa pro přátelské mikroby.
5. Ovlivnění komunikace mezi střevem a tělem
Některé složky postbiotik umí „komunikovat“ s buňkami našeho těla. Působí na receptory v buňkách sliznice nebo imunitního systému a mohou tak ovlivnit:
- aktivitu genů,
- hormonální signály,
- dokonce i spojení mezi střevem a mozkem (tzv. osa střevo–mozek).
Klinické benefity postbiotik
Jak již bylo řečeno, postbiotika jsou široká skupina různorodých látek– mohou se lišit tím, z jakého mikroorganismu pocházejí, jak byly zpracovány a jaké konkrétní složky obsahují. Právě tyto rozdíly zásadně ovlivňují jejich účinek.
Je důležité si uvědomit, že ne každé postbiotikum funguje stejně – a že účinek nelze zobecnit na všechny produkty, které se slovem „postbiotikum“ označují. Jinými slovy: pokud bylo postbiotikum A účinné proti průjmu, neznamená to, že postbiotikum B bude mít stejný účinek.
Dobře si to můžeme představit na příkladu vitamínů: každý chápe, že vitamín C má odlišné účinky než vitamín D. Nikdo by neřekl „vitamíny podporují imunitní funkce“ bez toho, aby řešil, který konkrétní vitamín má jaký účinek. U postbiotik bychom měli uvažovat podobně – každé má jiné vlastnosti a cílové působení, a proto je třeba hledat takové, u kterých byl účinek ověřen konkrétní studií.
Syndrom dráždivého tračníku (IBS)
Tepelně inaktivovaný Bifidobacterium bifidum MIMBb75:
- V randomizované studii snížil projevy spojené s dráždivým tračníkem (IBS), jako jsou bolesti břicha a pocit diskomfortu či nadýmání.
Průjmy u dětí a dospělých
Tepelně inaktivovaný Lactobacillus acidophilus LB:
- Může snížit frekvenci stolic a celkové potíže více než srovnávaná léčba.
Tepelně inaktivovaný L. paracasei CBA L74:
- Prevence u dětí v MŠ/jeslích: Fermentované mléko s postbiotiky snížilo výskyt některých běžných infekcí (gastroenteritidy, respirační infekce).
Podpora léčby infekce helikobacterem pylori
- Přidání inaktivovaného L. acidophilus LB ke standardní trojkombinaci antibiotik zvýšilo úspěšnost léčby z 72 % na 87 %
Respirační infekce a plicní onemocnění
Bakteriální lyzáty (např. OM‑85, komerčně jako Broncho‑Vaxom®):
- snížily výskyt a délku respiračních infekcí u dětí i dospělých.
Stres a spánek a psychické zdraví
Tepelně inaktivovaný Lactobacillus gasseri CP2305:
- u vysokoškolských studentů vedl ke snížení chromograninu A (ukazatel stresové zátěže organismu), zmírnění úzkosti a zlepšení kvality spánku.
Co si z toho vzít?
Postbiotika představují možný nástroj podpory zdraví – od imunity přes trávení až po psychickou pohodu. Nejde ale o zázračný univerzální doplněk. Účinek závisí především na konkrétním druhu. Pokud se pro postbiotika rozhodnete, hledejte ta, která mají jasně definované složení a doložený efekt v klinických studiích.
