Střevní bakterie radikálně ovlivňují proces hubnutí, naučte se s nimi pracovat

Střevní bakterie radikálně ovlivňují proces hubnutí, naučte se s nimi pracovat

V posledních letech se hodně výzkumů věnuje mikrobiotě lidského organismu. Postupně se ukazuje, na co vše má společenství mikroorganismů (tzv. mikrobiom) v našem zažívacím ústrojí vliv. Vyvstává otázka, proč bychom se tomu měli věnovat? Prospěšnou skladbou mikrobiomu, kterou ovlivníme životním stylem, dokážeme předcházet nadváze, cukrovce, riziku infarktu nebo třeba depresím. Mikrobiom je nervově propojen s mozkem a vyrábí velké množství chemických látek zodpovědných za naši náladu. Moderním životním stylem, kde je kladen důraz na výkon, čistotu a rychlou dodávku energie jsme si do značné míry poničili zdraví prospěšnou funkci mirkobioty.

Co lze tedy očekávat, když se začneme starat o stav našeho mikrobiomu?

  • snadnější úbytek tukové tkáně v případě redukce hmotnosti (Turnbaugh et al., 2006)
  • snížení rizika vzniku civilizačních onemocnění (Yamashita, Emoto, Sasaki, & Hirata, 2016) & (Kreznar et al., 2017)
  • zlepšení obranyschopnosti organismu a tím pádem menší výskyt nemocí (van den Elsen, Poyntz, Weyrich, Young, & Forbes-Blom, 2017)
  • zlepšení psychického stavu (Hilimire, DeVylder, & Forestell, 2015)
  • zmírnění alergických reakcí a zlepšení imunity vůči infekcím (van den Elsen et al., 2017)
  • zlepšení až vyléčení ze zánětlivých střevních onemocnění (van Nood et al., 2013)

V Akademickém lékařském centru v Amsterdamu se skupina doktorů a vědců rozhodla vyzkoušet, jestli má podání prospěšných bakterií vliv na opakovanou infekci bakterií C.difficile, která má na svědomí těžké průjmy a zánět střeva. V prvním testu transplantace mikrobioty se dokázalo vyléčit 81 % pacientů s opakovanou infekcí oproti 31 % vyléčených léčbou pouze antibiotiky (van Nood et al., 2013).

Teď už se podívejme detailně, co to ten mikrobiom je.

Pod pojmem mikrobiom se schovává zhruba 350 trilionů mikrobiálních buněk. Největší část bakteriální mikrobioty obývá tlusté střevo, kde se živí vlákninou z potravy, čile se podílí na imunitních funkcích a dodává organismu energii v podobě mastných kyselin s krátkým řetězcem, které mohou být okamžitě použity na energii. Složení mikrobiomu má dopad na imunitní systém, zánětlivé onemocnění střevní sliznice, dispozice ke vzniku civilizačních onemocnění, úspěšnost hubnutí a dokonce i na náladu (Althani et al., 2016).

obrázek z pixabay.com

Na skladbě mikrobiomu má vliv spoustu faktorů životního stylu. Ke správnému bakteriálnímu osídlení organismu dochází už během přirozeného porodu, na rozdíl od porodu císařským řezem, kdy nedochází k předání mikrobioty od matky. Dál se vývoj udržuje kojením, přechodem na pevnou stravu a poznáváním okolního světa. Čím větší rozmanitost mikrobiomu si během dospívání vypěstujeme, tím pozitivnější to bude mít zdravotní vliv. V praxi to znamená, že když si dítě občas strčí ruce od hlíny do pusy nebo mu vypadne dudlík na zem a strčí si ho zpět do pusy bez omytí, tak si právě rozšířil svůj mikrobiom. Bakterie si vyměňujeme kontaktem se zvířaty, pobytem venku, prací na zahrádce nebo potřesením rukou. Mikroorganismy jsou všude kolem nás a například přehnanou hygienou, špatnou skladbou potravy, sedavým životním stylem a užíváním antibiotik si poškozujeme složení mikrobioty lidského organismu.

Ve střevě průměrného dospělého Američana žije kolem 1 200 druhů mikroorganismů, což se může zdát jako docela velká invaze, a najednou můžete dostat tíživý pocit, že jste jen 1/1 200 člověka. Když porovnáme počet druhů střevních bakterií průměrných Američanů s jihoamerickými indiány žijícími v pralese ve Venezuele nebo Amazonii, tak zjistíme, že indiáni mají o 400 druhů bohatší spektrum mikrobiomu. Díky větší konzumaci průmyslově zpracovaných potravin a větší míře sterility v životech Američanů dochází k redukci mikrobiální diverzity, což negativně ovlivňuje celkové zdraví. Situace bude pravděpodobně obdobná ve většině vyspělých zemích. Pokud člověk však žije na vesnici nebo na farmě, tak jeho diverzita bude naopak obrovská (Yatsunenko et al., 2012).

Mikrobiom a hubnutí

Cox (2014) se svým týmem zkoumal otázku raného vývoje mikrobiomu na obezitu. Jak jsme si již pověděli, tak antibiotika mají negativní dopad na rozmanitost střevních bakterií. Díky hojnému používání širokospektrálních antibiotik dochází k celoplošnému útoku na mikroorganismy. Populace mikrobiomu značně prořídne a zůstávají ti nejsilnější, což můžeme chápat jako ty, které si vypěstovaly rezistenci na použitý druh antibiotik. Cox zjistil, že používání nízkých dávek penicilinu v raném vývoji (studie provedena na myších) ovlivňuje mikrobiom, který má následně vliv na metabolismus a dochází ke zvýšenému ukládání tuku v tukových buňkách (adipocytech). Z tohoto a dalších podobných zjištění plyne, že složení mikrobiomu má obrovský vliv i na to, kolik na sobě nosíme tuku.

Musíme chápat, že složení mikrobiomu se každou chvíli mění vlivem vnějších i vnitřních zásahů. Rozmanité složení mikrobioty je závislé na několika faktorech, jako je třeba užívání antibiotik, kouření, úroveň pohybové aktivity, strava, spánek a třeba na tom, jestli chodíme do přírody.

Coxova zjištění potvrdila další práce zabývající se vlivem vystavení antibiotik u dětí do šesti měsíců života a následného vlivu na váhu v sedmi letech. Pokud byla sledovaným dětem aplikována antibiotika, tak ve věku sedmi let trpěly nadváhou více než ty, které antibiotika neužívaly. Odtud také můžeme sledovat, jak velký vliv mají mikroorganismy v našem těle na naše zdraví (Ajslev, Andersen, Gamborg, Sørensen, & Jess, 2011).

Kmeny bakterií Bacteroidetes a Firmicutes jsou dominantními v lidském zažívacím ústrojí. Kmen Bacteroidetes je více zastoupen u štíhlejších lidí a naopak kmen Firmicutes u lidí s nadváhou nebo obezitou. Z toho vyplývá, že složení mikrobiomu je dokonce závislé na váze (spíše bych řekl na tukové složce) jedince (Ley, Turnbaugh, Klein, & Gordon, 2006).

obrázek z pixabay.com

De Filippo (2010) zkoumal rozdíly mikrobioty mezi evropskými a africkými dětmi. Evropské děti byly reprezentovány dětmi z Florencie a skupina afrických dětí pocházela z Burkina Faso. De Filippo prakticky potvrdil stejné výsledky, které jste se dočetli v předchozím odstavci. Kmen Bacteroidetes byl hojněji zastoupen v Africe a kmen Firmicutes zase v Evropě. Dá se říci, že evropské děti jsou díky tomu náchylnější k přibírání. Je tu úzká souvislost mezi konzumací vlákniny a jejím vlivu na mikrobiom. Čím více je ve stravě vlákniny, tím více dochází k rozvoji kmenu Bacetroidetes, což je žádoucí vzhledem k jeho pozitivním symbiotickým účinkům.

Jak „se“ kolonizovat prospěšnými bakteriemi a napomoci hubnutí?

Jak jsme si řekli, tak populaci mikrobiomu si ovlivňujeme životním stylem. Proto, abychom se dopracovali ke zdraví prospěšné symbióze s mikroorganismy, je zapotřebí je dobře krmit. Dobře krmit bakterie znamená, že potrava je bohatá na vlákninu, zejména ovoce, zeleninu ořechy, semínka, obilniny a luštěniny. Fermentované produkty, jako jsou třeba tradiční kysané zelí, pickles nebo korejské kimchi jsou doslova nabité bakteriemi mléčného kvašení, které navíc obsahují i jinak těžko dostupný vitamin K. Tradiční bílé plnotučné jogurty, kefír a acidofilní mléko jsou výborným zdrojem bakterií. Jistě není na škodu užívat probiotika, pokud jste zrovna na antibiotikách, a podpořit tak mikrobiom. Dalším bodem je dostatek spánku, pohybu a čas strávený venku, ideálně v kontaktu s přírodou. Teď již víte, jak se o svůj mikrobiom správně starat. Správnou výživou nejen sobě, ale i mikrobiomu zajistíte, že budete o krok napřed při snaze o hubnutí.

Faktické shrnutí:

Faktory životního stylu prospěšné pro mikrobiom:

Ovoce, zelenina, ořechy, semínka, obilniny (celozrnné), luštěniny, zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, pohybová aktivita, pobyt v přírodě, spánek, střídmé používání chemikálií a meditace.

Faktory životního stylu poškozující mikrobiom:

Jednoduchý cukr, transmastné kyseliny, nasycené mastné kyseliny, rafinované rostlinné oleje, stres, antibiotika, hnojiva, herbicidy, pesticidy, alkohol a příliš velký důraz na hygienu.

Kolik vlákniny je třeba přijmout?

Podle českých výživových doporučení je pro zachování zdraví doporučeno konzumovat 25–30 gramů vlákniny za den. Domorodé kmeny indiánů v pralese a dalších nativních domorodců v různých částech světa konzumovali až 100 gramů vlákniny za den. Pro ideální kolonizaci mikrobiomu bakteriemi, které prospívají zdraví, je denní množství přijaté vlákniny mezi 30–40 gramy. Pro udržování a zdravotní prevenci je to kolem horní hranice českých doporučení 30 gramů denně.

P.S. svůj mikrobiom si můžete nechat otestovat na stránkách www.ubiome.com a zjistit tak, jak na tom jste.

Zdroje:

Ajslev, T. A., Andersen, C. S., Gamborg, M., Sørensen, T. I. A., & Jess, T. (2011). Childhood overweight after establishment of the gut microbiota: the role of delivery mode, pre-pregnancy weight and early administration of antibiotics. International Journal of Obesity (2005), 35(4), 522–529. https://doi.org/10.1038/ijo.20...

Althani, A. A., Marei, H. E., Hamdi, W. S., Nasrallah, G. K., Zowalaty, E., E, M., … Cenciarelli, C. (2016). Human Microbiome and its Association With Health and Diseases. Journal of Cellular Physiology, 231(8), 1688–1694. https://doi.org/10.1002/jcp.25...

Cox, L. M., Yamanishi, S., Sohn, J., Alekseyenko, A. V., Leung, J. M., Cho, I., … Blaser, M. J. (2014). Altering the Intestinal Microbiota during a Critical Developmental Window Has Lasting Metabolic Consequences. Cell, 158(4), 705–721. https://doi.org/10.1016/j.cell...

De Filippo, C., Cavalieri, D., Di Paola, M., Ramazzotti, M., Poullet, J. B., Massart, S., … Lionetti, P. (2010). Impact of diet in shaping gut microbiota revealed by a comparative study in children from Europe and rural Africa. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 107(33), 14691–14696. https://doi.org/10.1073/pnas.1...

Hilimire, M. R., DeVylder, J. E., & Forestell, C. A. (2015). Fermented foods, neuroticism, and social anxiety: An interaction model. Psychiatry Research, 228(2), 203–208. https://doi.org/10.1016/j.psyc...

Kreznar, J. H., Keller, M. P., Traeger, L. L., Rabaglia, M. E., Schueler, K. L., Stapleton, D. S., … Rey, F. E. (2017). Host Genotype and Gut Microbiome Modulate Insulin Secretion and Diet-Induced Metabolic Phenotypes. Cell Reports, 18(7), 1739–1750. https://doi.org/10.1016/j.celr...

Ley, R. E., Turnbaugh, P. J., Klein, S., & Gordon, J. I. (2006). Microbial ecology: human gut microbes associated with obesity. Nature, 444(7122), 1022–1023. https://doi.org/10.1038/444102...

Turnbaugh, P. J., Ley, R. E., Mahowald, M. A., Magrini, V., Mardis, E. R., & Gordon, J. I. (2006). An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest. Nature, 444(7122), 1027–131. https://doi.org/10.1038/nature...

van den Elsen, L. W., Poyntz, H. C., Weyrich, L. S., Young, W., & Forbes-Blom, E. E. (2017). Embracing the gut microbiota: the new frontier for inflammatory and infectious diseases. Clinical & Translational Immunology, 6(1), e125. https://doi.org/10.1038/cti.20...

van Nood, E., Vrieze, A., Nieuwdorp, M., Fuentes, S., Zoetendal, E. G., de Vos, W. M., … Keller, J. J. (2013). Duodenal Infusion of Donor Feces for Recurrent Clostridium difficile. New England Journal of Medicine, 368(5), 407–415. https://doi.org/10.1056/NEJMoa...

Yamashita, T., Emoto, T., Sasaki, N., & Hirata, K.-I. (2016). Gut Microbiota and Coronary Artery Disease. International Heart Journal, 57(6), 663–671. https://doi.org/10.1536/ihj.16...

Yatsunenko, T., Rey, F. E., Manary, M. J., Trehan, I., Dominguez-Bello, M. G., Contreras, M., … Gordon, J. I. (2012). Human gut microbiome viewed across age and geography. Nature, 486(7402), 222–227. https://doi.org/10.1038/nature...


  •