Střevní mikrobiom výrazně zasahuje do mnoha funkcí organismu i rozvoje některých onemocnění.
Jeho vliv je studován zejména v oblasti regulace hmotnosti, metabolického syndromu nebo psychiatrických onemocnění.
Látky podporující optimální složení střevního mikrobiomu najdete v běžné stravě, možností je také suplementace probiotiky.
Co je to mikrobiom?
Mikrobiom je souhrnný název pro všechny mikroorganismy, které osidlují určité prostředí/oblast. Je neodmyslitelnou součástí lidského těla – poslední výzkumy dokonce potvrzují, že mikroorganismy jsou v lidském těle zastoupené ve stejném, nebo dokonce větším počtu, než samotné tělní buňky. Tyto malé živé organismy najdete např. u ústech, na kůži nebo na nose – rozhodně nejznámějším a nejpestřejším zástupcem je střevní mikrobiom.
Tento mikrobiom nejen, že ovlivňuje celkové zdraví a mnoho tělesných funkcí (viz dále), ale také funguje jako jakýsi ekosystém, ve kterém se určité kmeny bakterií vzájemně podporují v růstu, nebo naopak vytlačují patogenní (škodlivé) druhy. Ačkoliv se v absolutních číslech závěry studií mírně liší, výzkumy na molekulární úrovni hovoří o cca 1000–1500 možných druzích bakterií ve střevním mikrobimu, některé dokonce až o 3000. Z některých šetření také vyplývá, že jeden člověk má ve svém mikrobiomu průměrně cca 160 druhů bakterií – toto číslo se však může značně lišit v závislosti na faktorech, které diverzitu mikrobiomu ovlivňují.
Co určuje složení a diverzitu střevního mikrobiomu?
1. Způsob narození a výživa v kojeneckém věku
Při přirozeném způsobu porodu se dítě setkává s bakteriemi nacházejícími se v porodních cestách matky, což pak ovlivňuje složení jeho střevního mikrobiomu, ale také stimuluje funkci bílých krvinek nebo celkové imunity . U dětí narozených císařským řezem, tedy sterilní cestou, je bakteriální osídlení střev jiné, a poměrně velký počet studií upozorňuje u těchto dětí na zvýšené riziko rozvoje nadváhy, obezity či cukrovky. Je ale třeba poznamenat, že existují i studie popisující danou situaci zcela opačně. Do tohoto vztahu také vstupují mnohé další faktory, jako je pohlaví novorozence nebo hmotnost matky. Na definitivní potvrzení tak bude třeba si ještě počkat.
Velmi podobná je pak situace i v oblasti výživy po narození – mateřské mléko totiž přirozeně obsahuje bakterie, které opět formují složení mikrobiomu dítěte. Spektrum těchto bakterií v mateřském mléce se odhaduje na více než 700 druhů a velmi zajímavá je skutečnost, že jednotlivé kmeny se liší u matek s normální hmotností a matek obézních, nebo také matek, kde porod probíhal přirozenou cestou nebo císařským řezem. V neposlední řadě se zastoupení bakterií v mateřském mléce mění i v čase (změny byly zaznamenány např. při porovnání v 1. a 6. měsíci kojení). Kromě těchto bakterií z mateřského mléka se navíc dítě setkává také s bakteriemi žijícími na pokožce matky, což opět rozšiřuje spektrum bakteriálního osídlení jeho střev. Z toho vyplývá, že kojení pro dítě nejlepší cestou k vytvoření optimálního složení střevního mikrobiomu, i když některé novodobé náhrady mateřského mléka jsou rovněž obohaceny o některé kmeny probiotik.
2. Genetika
Ačkoliv je tato oblast ještě velmi málo prozkoumána, ukazuje se, že členové rodiny mají více společných znaků popisujících složení střevního mikrobiomu než “cizí” lidé, a také, že podobnost je vyšší u jednovaječných než u dvojvaječných dvojčat. Z toho lze usuzovat, že jistý vliv v této oblasti bude mít také genetika, i když největší účinky se přikládají stravě a životnímu stylu.
3. Infekce
Virové, ale zejména bakteriální infekce mohou vést ke střevní dysbióze, tedy výrazně narušit složení a biodiverzitu mikrobiomu, i celkový počet bakterií kolonizujících střevo. Ukazuje se také, že transplantace střevních bakterií od zdravých dárců může pomoci s léčbou některých střevních onemocnění, ale i chorob mimo trávicí trakt. Tzv. fekální transplantace může probíhat skrze nasojejunální sondu, endoskopicky přes konečník nebo také ve formě spolknutí tablet s obsahem požadovaného materiálu (tj. upraveném koncentrátu stolice od dárce).
4. Léčiva
Zřejmě každý tak nějak tuší, že zejména antibiotická léčba nebude pro střevní bakterie procházka růžovým sadem – tato léčiva skutečně dokáží se složením mikrobiomu i životností bakterií nadělat pěknou paseku. V některých případech může být negativní vliv dokonce trvalý. Kromě známých antibiotik by se ale možný negativní vliv mohl objevit i u dalších léčiv, jako např. metforminu, který se využívá jako antidiabetikum při léčbě cukrovky 2. typu – zde ale nejsou výsledky studií jednoznačné, proto je potřeba provést další kvalitní výzkumy.
5. Strava
Jak již bylo zmíněno, stravovacím návykům a životnímu stylu se dle studií v dnešní době přisuzuje na složení mikrobiomu nejvyšší vliv. Náhlé změny složení stravy vedou k poměrně rychlým výkyvům ve složení střevní mikrobioty, negativní vlivy se ukazovaly zejména při konzumaci diety s vysokým množstvím živočišných tuků a malým množstvím vlákniny. I v tomto ohledu je ale třeba k přesnému pochopení vyššího počtu kvalitních studií.
Střevní mikrobiom a jeho vliv na zdraví
Může střevní mikrobiom podporovat hubnutí?
Studie na myších i lidech ukazují, že složení střevního mikrobiomu se mimo jiné váže také k predispozicím s nadváhou či obezitou. Jedinci s nadměrnou hmotností vykazovali v mikrobiomu více bakterií rodu Firmicutes s méně rodu Bacteroidetes. Rovněž se zdá, že díky změnám ve složení střevního mikrobiomu získávají tito lidé ze stravy více energie, než jejich protějšky s normální hmotností. Lidé s nízkou rozmanitostí střevního mikrobiomu byli podle studií také náchylnější k zánětlivým onemocněním. Ještě o něco zajímavější je pak fakt, že při výzkumu zahrnujícím 6 týdnů konzumace diety se sníženým obsahem energie, došlo u osob s nadváhou v oblasti složení mikrobiomu k pozitivním změnám.
Probiotika jako podpora terapie metabolického syndromu
Metabolický syndrom zahrnuje kromě již zmiňované obezity také sníženou citlivost k inzulinu vedoucí k cukrovce 2. typu, zvýšený krevní tlak a dyslipidémii. Více si o tomto onemocnění můžete přečíst v článku Metabolický syndrom: stav, který nebolí, ale představuje vážné zdravotní riziko.
V rámci výzkumu se ukazuje, že suplementace některých vybraných kmenů bakterií, zejména pak Akkermansia muciniphila, u osob s metabolickým syndromem pozitivně ovlivňuje citlivost na inzulin, poměr a množství krevních lipidů nebo i úbytek tělesné hmotnosti. Tyto závěry potvrzují, že střevní mikrobiom přesahuje i do onemocnění mimo trávicí trakt, a v budoucnu by se mohlo jednat o podpůrný prostředek léčby mnoha onemocnění.
Propojení mikrobiomu s psychikou
Je prokázáno, že střeva a mozek jsou propojeny oboustrannou komunikační dráhou, která může být narušena např. při střevních zánětech nebo právě mikrobiální dysbióze. Bakteriální složení střeva může doslova ovlivnit uvolňování neurokrinních hormonů či neurotransmiterů v mozku, čímž může mimo jiné pozitivně působit na kognitivní funkce, ale také regulovat riziko rozvoje úzkosti či deprese. Podle současných poznatků jsou také některé kmeny bakterií vhodné pro podporu terapii některých psychiatrických. O jaké bakterie se jedná, se dozvíte v článku Psychobiotika: bakterie přátelské nejen k vašemu mozku.
Střevní dysbióza
Střevní dysbióza popisuje stav, kdy dochází ke změnám ve složení nebo funkci střevního mikrobiomu. Nejčastěji se jedná o snížení rozmanitosti střevních bakterií, snížení počtu prospěšných bakterií nebo naopak nadměrnému množství bakterií patogenních. Jak již bylo zmíněno výše, střevní dysbióza může vycházet z genetického podkladu nebo raného dětství – ještě větší význam však mají faktory jako strava, životní styl, onemocnění či hygiena. Důsledkem střevní dysbiózy pak může být nejen narušení střevní bariéry, ale také negativní změny v imunitním systému člověka i celkovém metabolismu.
Jak svůj střevní mikrobiom uzdravit?
Ať už jste prodělali infekční onemocnění, berete antibiotika nebo prostě cítíte, že vaše zažívání nefunguje úplně tak, jak má, jednou z příčin může být právě střevní dysbióza. Klinicky se využívá zejména užívání probiotik, což vede k navýšení počtu prospěšných bakterií v mikrobiomu, a omezení růstu bakterií “škodlivých”. V některých závažnějších případech může být na místě také zmiňovaná fekální transplantace. A pokud chcete svůj mikrobiom dlouhodobě udržovat v dobré kondici, doporučuji se zaměřit níže uvedené body.
Co dělat pro podporu vašeho střevního mikrobiomu?
1. Vyvážená strava s dostatkem vlákniny a probiotiky
Fermentované a kysané mléčné výrobky
Je všeobecně známo, že fermentované a kysané mléčné výrobky jsou přirozeným zdrojem probiotik. Kromě toho obsahují také kvalitní bílkoviny, vitamin D nebo vápník, které jsou důležité nejen pro zdraví kostí. Z hlediska pozitivního vlivu na střevní mikrobiom budou nejlepší volbou produkty jako kefír, acidofilní mléko či jogurty.
Fermentovaná a nakládaná zelenina
Fermentovaná zelenina obsahuje zejména bakterie mléčného kvašení, kromě nich zde ale najdete i probiotickou vlákninu, která pak slouží pro prospěšné bakteriální kmeny jako zdroj potravy. Pozor si dávejte snad jen na možný obsah soli, který se může při pravidelné konzumaci nasčítat.
Ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny
Ovoce, zelenina i celozrnné obiloviny jsou zdrojem vlákniny, která dělá vašemu trávicímu traktu i samotným bakteriím dobře. Ukazuje se, že zvýšená konzumace těchto potravin podporuje růst zejména u kmenů Lactobacillus a Bifidobacterium.
Fermentované luštěniny
Pokud rádi experimentujete, svůj jídelníček můžete ozvláštnit o fermentované luštěniny, které jsou součástí zejména asijské kuchyně. Jedná se o produkty jako miso nebo natto. Tyto produkty jsou díky fermentaci přirozeným zdrojem prospěšných bakterií.
Na další potraviny, které jsou přirozeným zdrojem probiotik, se můžete podívat v článku Přírodní probiotika v potravinách: 8 nejlepších zdrojů. Další možností je pak samozřejmě suplementace ve formě doplňků stravy s probiotiky, kde si může být jisti garantovaným množstvím i kmeny bakterií.
Na co si naopak dávat pozor?
Studie ukazují, že nadbytečný příjem některých potravin či látek může střevní mikrobiom ovlivnit také negativně. Jedná se zejména o nadměrné množství cukru, alkoholu nebo již zmiňovaných živočišných tuků.
2. Stress management
Chronický stres zasahuje do mnoha tělesných systémů, a nejinak je tomu i u střevního mikrobiomu. Skrze zvýšenou koncentraci stresových hormonů nebo indukci zánětlivých procesů může nadbytek stresu ovlivňovat i složení střevního mikrobiomu – a ne zrovna pozitivně. Jaké techniky vám při stress managementu pomohou, se dozvíte v článku Jak zvládat stres a být v pohodě.
3. Kvalitní spánek
Spánek je další nezanedvatelným faktorem, který ovlivňuje všechna spektra lidského zdraví, psychické pohody, ale třeba také sportovní i pracovní výkonnosti. V souvislosti se střevním mikrobiomem se ukazuje, že kvalita a délka spánku mají na jeho složení zásadní vliv. Jak tuto životní potřebu nezanedbávat, se dozvíte v článku 9 tipů, jak zlepšit spánek.
4. Pohyb
Pohyb má pro tělo nespočet výhod – věděli jste ale, že ovlivňuje i střevní mikrobiom? Podle review z roku 2023 osm týdnů středně až vysokointenzivní fyzické aktivity indukuje v této oblasti pozitivní změny, a to u zdravých osob i lidé trpících onemocněním trávicího traktu.
Co si z toho vzít?
Lidské tělo osidlují miliony bakterií, přičemž nejznámějším společenstvím je bezpochyby střevní mikrobiom. Jeho složení má vliv na mnoho tělesných funkcí i prevenci/rozvoj některých onemocnění. Tento vztah ale funguje i naopak, přičemž některá léčiva, onemocnění a zejména strava a životní styl dramaticky ovlivňují jeho složení.
