Střevní bakterie radikálně ovlivňují proces hubnutí, naučte se s nimi pracovat

Ondřej Klein
Ondřej Klein Poprvé publikováno 11. 4. 2017
Aktualizováno 23. 8. 2019
12 minut čtení
Střevní bakterie radikálně ovlivňují proces hubnutí, naučte se s nimi pracovat
obrázek ze shutterstock.com

V posledních letech se hodně výzkumů věnuje mikrobiotě lidského organismu. Postupně se ukazuje, na co vše má společenství mikroorganismů (tzv. mikrobiom) v našem zažívacím ústrojí vliv. Vyvstává otázka, proč bychom se tomu měli věnovat? 

Prospěšná skladba mikrobiomu, kterou lze ovlivnit životním stylem, má zřejmě vliv na takové choroby, jako jsou nadváha (obezita), cukrovka, riziko vzniku infarktu nebo třeba deprese. Mikrobiom totiž může působit na mozek nejen skrze nervové signály, ale také skrze produkci látek zodpovědných za naši náladu. Moderním životním stylem, kde je kladen důraz na výkon, čistotu a rychlou dodávku energie, si mnozí z nás mohli svoji mikrobiotu negativně ovlivnit, a tím tedy i zvýšit riziko vzniku těchto nemocí.

Co lze očekávat, když se začneme starat o stav našeho mikrobiomu?

  1. Snadnější úbytek tukové tkáně v případě redukce hmotnosti
  2. Snížení rizika vzniku civilizačních onemocnění
  3. Zlepšení obranyschopnosti organismu, a tím pádem menší výskyt nemocí
  4. Zlepšení psychického stavu
  5. Zmírnění alergických reakcí a zlepšení imunity vůči infekcím
  6. Zlepšení až vyléčení ze zánětlivých střevních onemocnění

Transplantací mikrobioty se lze vyléčit z těžkých zánětlivých onemocnění střevní sliznice

V akademickém lékařském centru v Amsterdamu se skupina doktorů a vědců rozhodla vyzkoušet, jestli má podání prospěšných bakterií vliv na opakovanou infekci bakterií Clostridium difficile, která má na svědomí těžké průjmy a zánět střeva. 

V prvním testu transplantace mikrobioty se dokázalo vyléčit 81 % pacientů s opakovanou infekcí oproti 31 % vyléčených léčbou pouze antibiotiky (van Nood et al., 2013).

Co je to vlastně ten záhadný mikrobiom? Každý v sobě máme takovou malou ZOO

Pod pojmem mikrobiom se schovává zhruba 350 trilionů mikrobiálních buněk (zhruba 10x více než buněk našeho těla). Největší část bakteriální mikrobioty obývá tlusté střevo, kde se živí vlákninou z potravy, čile se podílí na imunitních funkcích a dodává organismu energii v podobě mastných kyselin s krátkým řetězcem (vznikajících z vlákniny), které mohou být okamžitě použity na energii. 

Složení mikrobiomu má dopad na imunitní systém, zánětlivé onemocnění střevní sliznice, dispozice ke vzniku civilizačních onemocnění, úspěšnost hubnutí, a dokonce i na náladu (Althani et al., 2016).

obrázek ze shutterstock.com

Jaké faktory mají vliv na zdraví našeho mikrobiomu? Vše začíná již porodem

  • Na skladbu mikrobiomu má vliv spoustu faktorů životního stylu. K ideálnímu bakteriálnímu osídlení organismu dochází už během přirozeného porodu – na rozdíl od porodu císařským řezem, kdy dochází k předání jiného spektra mikroorganismů, které nemusí být tak příznivé. Dál se vývoj udržuje kojením, přechodem na pevnou stravu a poznáváním okolního světa.
  • Čím větší rozmanitost a celkovou velikost mikrobiomu si během života vypěstujeme, tím pozitivnější to bude mít vliv na naše zdraví. V praxi to znamená, že když si dítě občas strčí ruce od hlíny do pusy nebo mu vypadne dudlík na zem a strčí si ho zpět do pusy bez omytí, tak si právě rozšířil svůj mikrobiom. Bakterie si vyměňujeme kontaktem se zvířaty, pobytem venku, prací na zahrádce nebo potřesením rukou.
  • Mikroorganismy jsou všude kolem nás a přehnanou hygienou, špatnou skladbou potravy, sedavým životním stylem a užíváním antibiotik si snižujeme velikost i rozmanitost mikrobioty lidského organismu.

Jak se liší průměrný mikrobiom obyvatele USA a indiána z Jižní Ameriky?

Ve střevě průměrného dospělého Američana žije kolem 1 200 druhů mikroorganismů, což se může zdát jako docela velká invaze, a najednou můžete dostat tíživý pocit, že jste jen 1/1 200 člověka

Když porovnáme počet druhů střevních bakterií průměrných Američanů s jihoamerickými indiány žijícími v pralese ve Venezuele nebo Amazonii, zjistíme, že indiáni mají o 400 druhů bohatší spektrum mikrobiomu. 

Pro mikrobiom je prospěšné jíst čerstvé potraviny a občas si ušpinit ruce

Díky větší konzumaci průmyslově zpracovaných potravin a větší míře sterility v životech Američanů dochází k redukci mikrobiální diverzity (rozmanitosti), což negativně ovlivňuje celkové zdraví. 

Situace bude pravděpodobně obdobná ve většině vyspělých zemích. Pokud člověk žije na vesnici nebo na farmě, tak jeho diverzita může být naopak mnohem větší (Yatsunenko et al., 2012).

obrázek ze shutterstock.com

Liší se mikrobiom mezi štíhlými a obézními lidmi, dá se nějak ovlivnit? 

Cox (2014) se svým týmem zkoumal otázku raného vývoje mikrobiomu na obezitu. Jak jsme si pověděli, antibiotika mají negativní dopad na rozmanitost střevních bakterií. Díky hojnému používání širokospektrálních antibiotik dochází k celoplošnému útoku na mikroorganismy. Populace mikrobiomu značně prořídne a zůstávají ti nejsilnější, což můžeme chápat jako ty, které si vypěstovaly rezistenci (odolnost) na použitý druh antibiotik. 

Cox nadále zjistil, že používání nízkých dávek penicilinu v raném vývoji (studie provedena na myších) ovlivňuje mikrobiom, který má následně vliv na metabolismus, a dochází ke zvýšenému ukládání tuku v tukových buňkách (adipocytech). Z tohoto a dalších podobných zjištění plyne, že složení mikrobiomu bezesporu ovlivňuje i to, kolik na sobě nosíme tuku.

Mikrobiom je velmi dynamický "orgán," co vše na něj má vliv? 

Musíme chápat, že složení mikrobiomu se každou chvíli mění vlivem vnějších i vnitřních zásahů. Rozmanité složení mikrobioty je závislé na několika faktorech, jako je již zmíněné užívání antibiotik, kouření, úroveň pohybové aktivity, strava, spánek a třeba na tom, jestli chodíme do přírody.

Coxova zjištění potvrdila další práce zabývající se vlivem vystavení antibiotik u dětí do šesti měsíců života a následného vlivu na váhu v sedmi letech. Pokud byla sledovaným dětem aplikována antibiotika, ve věku sedmi let trpěly nadváhou více než ty, které antibiotika neužívaly

Někdo by právem mohl namítnout, že mezi těmito dvěma jevy ještě nemusí být příčinná souvislost. I přesto však podle výsledků celé řady jiných studií můžeme sledovat, jak velký vliv mají mikroorganismy v našem těle na naše zdraví (Ajslev, 2011).

Jaké bakterie jsou spojeny se štíhlostí a které s nadbytečným tukem?

Kmeny bakterií Bacteroidetes a Firmicutes jsou dominantními v lidském zažívacím ústrojí a tvoří až 90 % všech bakterií. Kmen Bacteroidetes je více zastoupen u štíhlejších lidí a naopak kmen Firmicutes u lidí s nadváhou nebo obezitou. Z toho vyplývá, že mezi složením mikrobiomu a naší hmotnosti (spíše bych řekl na tukové složce) je určitá závislost (Ley, 2006).

De Filippo (2010) zkoumal rozdíly mikrobioty mezi evropskými a africkými dětmi. Evropské děti byly reprezentovány dětmi z Florencie a skupina afrických dětí pocházela z Burkina Faso. De Filippo prakticky potvrdil stejné výsledky, které jsme se dočetli v předchozím odstavci. Kmen Bacteroidetes byl hojněji zastoupen v Africe a kmen Firmicutes v Evropě.

Mohli bychom zjednodušeně říci, že evropské děti mohou díky tomu být náchylnější k přibírání. Je tu zřejmě úzká souvislost mezi příjmem vlákniny a jejím pozitivním vlivem na mikrobiom. Čím více je ve stravě vlákniny, tím více dochází k rozvoji kmenu Bacteroidetes, který je ve studiích spojován s nižší tělesnou hmotností.

obrázek ze shutterstock.com

Jak se získat více zdraví prospěšných bakterií a napomoci hubnutí?

Složení a velikost mikrobiomu si ovlivňujeme životním stylem. Abychom se dopracovali ke zdraví prospěšné symbióze s mikroorganismy, je zapotřebí je dobře krmit.

  • Fermentované produkty, jako jsou třeba tradiční kysané zelí, kombucha, kvašená zelenina (pickles) nebo korejské kimchi, jsou doslova nabité bakteriemi mléčného kvašení, které navíc obsahují i jinak těžko dostupný vitamin K. Tradiční bílé plnotučné jogurty, kefír a acidofilní mléko jsou výborným zdrojem bakterií. Jistě není na škodu užívat probiotika, pokud jste zrovna na antibiotikách, a podpořit tak mikrobiom.
  • Dalším bodem je dostatek spánku, pohybu a čas strávený venku, ideálně v kontaktu s přírodou. Teď již víte, jak se o svůj mikrobiom správně starat. Správnou výživou nejen sobě, ale i mikrobiomu zajistíte, že budete o krok napřed nejen při snaze o hubnutí, ale hlavně uděláte pro své zdraví něco navíc.

Co si z toho vzít? Faktické shrnutí na závěr

Faktory životního stylu prospěšné pro mikrobiom

Faktory životního stylu poškozující mikrobiom

  • Jednoduchý cukr, transmastné kyseliny, nasycené mastné kyseliny, stres, antibiotika, hnojiva, herbicidy, pesticidy, alkohol a příliš velký důraz na hygienu.

Kolik vlákniny je třeba denně přijímat?

  • Domorodé kmeny indiánů v pralese a dalších nativních domorodců v různých částech světa konzumovali až 100 gramů vlákniny za den.
  • Pro ideální osídlení mikrobiomu zdraví prospívajícími bakteriemi je denní množství přijaté vlákniny mezi 30–40 gramy.
  • Pro udržování a zdravotní prevenci je to kolem horní hranice českých doporučení 30 gramů denně.

P.S. svůj mikrobiom si můžete nechat otestovat na stránkách www.ubiome.com a zjistit tak, jak na tom jste.

Připravte si kvašenou zeleninu za pár minut a podpořte svou imunitu

[eshoplink]

Ajslev, T. A., Andersen, C. S., Gamborg, M., Sørensen, T. I. A., & Jess, T. (2011). Childhood overweight after establishment of the gut microbiota: the role of delivery mode, pre-pregnancy weight and early administration of antibiotics. International Journal of Obesity (2005), 35(4), 522–529. https://doi.org/10.1038/ijo…

Althani, A. A., Marei, H. E., Hamdi, W. S., Nasrallah, G. K., Zowalaty, E., E, M., … Cenciarelli, C. (2016). Human Microbiome and its Association With Health and Diseases. Journal of Cellular Physiology, 231(8), 1688–1694. https://doi.org/10.1002/jcp…

Cox, L. M., Yamanishi, S., Sohn, J., Alekseyenko, A. V., Leung, J. M., Cho, I., … Blaser, M. J. (2014). Altering the Intestinal Microbiota during a Critical Developmental Window Has Lasting Metabolic Consequences. Cell, 158(4), 705–721. https://doi.org/10.1016/j…

De Filippo, C., Cavalieri, D., Di Paola, M., Ramazzotti, M., Poullet, J. B., Massart, S., … Lionetti, P. (2010). Impact of diet in shaping gut microbiota revealed by a comparative study in children from Europe and rural Africa. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 107(33), 14691–14696. https://doi.org/10.1073/pnas…

Hilimire, M. R., DeVylder, J. E., & Forestell, C. A. (2015). Fermented foods, neuroticism, and social anxiety: An interaction model. Psychiatry Research, 228(2), 203–208. https://doi.org/10.1016/j…

Kreznar, J. H., Keller, M. P., Traeger, L. L., Rabaglia, M. E., Schueler, K. L., Stapleton, D. S., … Rey, F. E. (2017). Host Genotype and Gut Microbiome Modulate Insulin Secretion and Diet-Induced Metabolic Phenotypes. Cell Reports, 18(7), 1739–1750. https://doi.org/10.1016/j…

Ley, R. E., Turnbaugh, P. J., Klein, S., & Gordon, J. I. (2006). Microbial ecology: human gut microbes associated with obesity. Nature, 444(7122), 1022–1023. https://doi.org/10.1038…

Turnbaugh, P. J., Ley, R. E., Mahowald, M. A., Magrini, V., Mardis, E. R., & Gordon, J. I. (2006). An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest. Nature, 444(7122), 1027–131. https://doi.org/10.1038…

van den Elsen, L. W., Poyntz, H. C., Weyrich, L. S., Young, W., & Forbes-Blom, E. E. (2017). Embracing the gut microbiota: the new frontier for inflammatory and infectious diseases. Clinical & Translational Immunology, 6(1), e125. https://doi.org/10.1038/cti…

van Nood, E., Vrieze, A., Nieuwdorp, M., Fuentes, S., Zoetendal, E. G., de Vos, W. M., … Keller, J. J. (2013). Duodenal Infusion of Donor Feces for Recurrent Clostridium difficile. New England Journal of Medicine, 368(5), 407–415. https://doi.org/10.1056…

Yamashita, T., Emoto, T., Sasaki, N., & Hirata, K.-I. (2016). Gut Microbiota and Coronary Artery Disease. International Heart Journal, 57(6), 663–671. https://doi.org/10.1536/ihj…

Yatsunenko, T., Rey, F. E., Manary, M. J., Trehan, I., Dominguez-Bello, M. G., Contreras, M., … Gordon, J. I. (2012). Human gut microbiome viewed across age and geography. Nature, 486(7402), 222–227. https://doi.org/10.1038…

Poděkuj autorovi
25 lidí již poděkovalo

Diskuze k článku