Jak lépe zvládat stres a být v pohodě?

Kristýna
Kristýna Dvořáková 1. 3. 2023 Poprvé publikováno 15. 3. 2020
Aktualizováno 1. 3. 2023
38 Líbí se mi Komentáře Uložit článek
Jak lépe zvládat stres a být v pohodě?
  • Nezpochybnitelnou součástí stresového managementu je celková duševní pohoda a péče o mentální zdraví.
  • Jen během pandemie koronaviru vzrostla prevalence deprese a úzkosti celosvětově o 25 %.
  •  S akutními projevy stresu mohou při pravidelném cvičení pomoci zejména meditace nebo dechová cvičení.

Stres jako součást “moderního” života

V dnešní době má lidstvo k dispozici nejmodernější a nejvyspělejší technologické postupy, které mu efektivně pomáhají šetřit čas, peníze a v některých oblastech dokonce zachraňovat životy. Tento svět s sebou však nese také vysoký nápor na duševní zdraví, protože poskytuje takřka nepřetržitý příval informací, notifikací a úkolů, od kterých je obtížné se odpoutat.

Stres jako takový však není výdobytkem posledních desetiletí – lidstvo provází odjakživa. Je však potřeba rozlišovat mezi stresem akutním, který podporuje udržení pozornosti a není zdraví nebezpečný, a stresem chronickým, ze kterého bohužel nic pozitivního nevzejde. Co tedy udělat pro to, abyste negativní působení chronického stresu co nejvíce eliminovali?

Jak zvládat stres a podpořit svou duševní pohodu?

1. Méně času online

Informovanost je nezpochyby důležitá, na druhou stranu vám může snadno přerůst přes hlavu. Všudypřítomný příval nových zpráv a informací totiž zahltí váš mozek natolik, že ve finále možná nebudete moci nad problémem racionálně uvažovat a nastupující stres a úzkost vás zcela ochromí. Namísto neustálého vyhledávání nových a nových informací, překlikávání z jednoho šokujícího novinového článku na druhý, a celodenního poslouchání zpravodajství si raději vyhraďte  na sběr potřebných informací omezený čas, ve kterém získáte o situaci základní přehled.

Tento tip se však netýká pouze výjimečných událostí (přírodní katastrofy, válečné konflikty atd.), ale uplatnit jej lze i v každodenním životě. Nadměrné hraní her nebo scrollování na sociálních sítích vás totiž rovněž odtrhuje od reality, zahlcuje vaši mysl instantními vjemy a brání vám v plnohodnotném odpočinku i produktivitě.

2. Více času v přírodě

Někteří si nenahraditelnost volné přírody a čerstvého vzduchu možná plně uvědomili až v průběhu koronavirových opatření v předchozích letech. A že na tom něco bude, se lidé přesvědčili už ve starověkém Egyptě a Řecku, kde byly vystavení se slunečnímu záření a procházky na čerstvém vzduchu využívány jako léčebné metody.

Procházka vám kromě pozitivního vlivu na zdraví srdeční soustavy a načerpání vitaminu D (od jara do podzimu) však může nabídnout i mnohem více. Ladně se vinoucí scenérie polí, probleskávající sluneční paprsky a zpěv ptáků je totiž ideálním prostředkem k uvolnění, odpoutání pozornosti od problémů a možná i zjištění, že ono zamotané klubko myšlenek ve vaší hlavě možná přece jen není nemožné úspěšně rozplést.

3. Dostatečný spánek

Na kvalitní spánek jste pravděpodobně narazili v každém článku o hubnutí, nabírání svalů nebo fyzickém i duševním zdraví. Co k tomu dodat, oněch 6–8 hodin spánku denně je prostě základ. Spánková deprivace totiž vytváří stresové prostředí nejen ve vašem těle, ale rovněž i ve vaší mysli. V důsledku toho jste pak pravděpodobně podráždění, méně efektivně řešíte každodenní problémy a i ta nejmenší drobnost vás vyvede z míry.

4. Čas na odpočinek

Stejně jako potřebují po náročném tréninku regenerovat vaše svaly, čas na “dobití baterek” byste neměli odpírat ani svému duševnímu zdraví. I když si to možná ani neuvědomujete, vaše mysl je přes den v neustálém zápřahu, a abyste mohli být i nadále produktivní, je nezbytné si dělat v práci pravidelné přestávky a čas od času si dopřát plnohodnotný relax. Ten může pro někoho představovat knížku či koupel, pro jiného zase výšlap.

Vyvarujte se domnění, že odpočinek je něco “extra”, co je dovoleno si dopřát jen po heroických výkonech, jako jsou např. státnice nebo dokončení velkého projektu. Odpočívat je třeba průběžně, abyste vy i váš mozek mohli optimálně fungovat.

Jak lépe zvládat stres a být v pohodě?

5. Vyvážená strava

Po spánku je v oblasti zdraví a životního stylu další stálicí vyvážená a pestrá strava. Vaše tělo i mysl totiž k optimálnímu fungování potřebují kvalitní palivo, a to jak v přiměřené míře, tak i optimálním složení. Příliš nízký příjem energie vás totiž uvrhne do začarovaného kruhu únavy, frustrace a rizika závažných zdravotních komplikací, zatímco nadměrný příjem s sebou nese zdravotní rizika z druhého konce jejich spektra. Jako další krok pak nastupuje poměr jednotlivých živin a pestrost stravy – každá makro i mikroživina totiž v těle plní specifickou funkci, při jejímž nedostatku hrozí zhroucení celého systému.

6. Meditace

Západní společnost se již (bohudík) na meditaci nedívá skrze prsty, jako tomu bylo před desítkami let. Kvalitní vědecké práce totiž potvrzují její blahodárný vliv na intenzivnější vnímání přítomnosti, lepší zvládání stresu, úlevu od potíží se spánkem a mnohé další problémy. Umožní vám totiž na chvíli se zastavit a odprostit se od všeho, co vám v danou chvíli poletuje v hlavě, přestože to má s vaší současnou situací pramálo společného. Právě tyto myšlenky týkající se minulosti nebo obav o budoucnost jsou pak majoritním zdrojem rozvoje úzkosti a duševních poruch.

A jestliže se k meditaci v tradiční formě stavíte odmítavě, vyzkoušet můžete třeba meditaci za chůze – troufnu si dokonce tvrdit, že jste ji už někdy určitě praktikovali, ač možná nevědomky.

7. Dechová cvičení

Dech je velmi úzce spojen s psychickým stavem a jeho kontrola vám tak umožní vysílat do těla signál, že se může uvolnit a zklidnit. Dochází totiž k aktivaci parasympatické větve autonomního nervového systému, kdy se energie v organismu soustředí spíše na procesy trávení a celkový odpočinek. Dechová cvičení jsou nedílnou součástí meditace, protože vám umožní naplno se soustředit na současný moment – a to právě prostřednictvím vašeho dechu.

I kontrola dechu je samozřejmě získaná dovednost a nelze očekávat, že se prostřednictvím pár hlubokých nádechů dokážete dostat z každého problému, který vás potká – při pravidelném cvičení však studie potvrzují, že dechová cvičení přispívají k lepšímu zvládání stresu a zátěžových situací.

8. Pohyb

Do třetice všeho dobrého – fyzická aktivita završuje pomyslné trio pilířů (společně  kvalitním spánkem a vyváženou stravou), před kterými neutečete v žádné snaze o zlepšení celkové zdraví. Pravidelný pohyb má nespočet nenahraditelných účinků na srdce a cévy, držení těla, prevenci nádorových onemocnění atd., kromě toho je však také zdrojem opojných hormonů, jimiž jsou endorfiny. Právě tyto hormony jsou odpovědné za to, že přestože jste právě doběhali nebo odcvičili náročný trénink v posilovně a vaše tělo se vám pokouší vyvrhnout plíce k nohám, vy máte na obličeji blažený výraz a před očima vám v duze tančí jednorožci.

Tyto “hormony štěstí” jsou totiž v podstatě opioidy a mimo jiné působí analgeticky a účastní se systému odměny nebo rozvoje závislostí.

9. Kontakt s blízkými

Se stresem se každý člověk vyrovnává jinak – někdo vyhledává společnost za účelem odpoutání se od problému, jiní by si zase nejraději postavili polštářovou pevnost, ze které by vycházeli pouze za účelem návštěvy lednice a toalety. Tak či onak, úplná a dlouhodobá izolace člověku po duševní stránce příliš neprospívá, a pokud máte alespoň jednu osobu, které důvěřujete, zkuste s ní váš problém alespoň částečně sdílet.

I když se vám tedy možná aktuálně společnost vyhledávat nechce, vězte, že po vzájemném sdílení svých strastí a radostí se vám bezpochyby uleví.

10. Psychoterapie

Stejně jako meditace, ani psychoterapie už v dnešní době není velká neznámá. Doby, kdy byla považována za službu potřebnou jen pro jedince se závažnými psychickými poruchami je dávno pryč, a lidé využívají služeb terapeutů nejen k efektivnímu řešení svých větších či menších problémů, ale také ke zlepšení komunikace nebo osobnímu rozvoji. Psychoterapie vám totiž pomůže objasnit některé mechanismy a strategie, které si vaše mysl možná chybně zafixovala jakožto řešení problémů, přičemž ve skutečnosti vám tato schémata přináší spíše více škody, než užitku.

Co si z toho vzít?

Duševní pohoda je nedílnou součástí celkového zdraví a také nezbytnou podmínkou optimálního zvládání stresu. V prvé řadě je nezbytné dbát na kvalitní spánek, vyváženo stravu a pravidelný pohyb, dalšími tipy pro efektivnější zvládání stresu jsou např. meditace, dechová cvičení, dostatečná míra odpočinku, nebo navýšení času stráveného na čerstvém vzduchu.

V případě závažnějších obtíží, které nezvládáte sami, je však v každém případě lepší se obrátit na odborníka, který vám na problémy poskytne nezúčastněný pohled a pro překonání období intenzivního stresu vám někteří lékaři mohou doporučit i odpovídající farmakoterapii.

Přidej se k 40 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
38 Líbí se mi Uložit článek