Probiotika, prebiotika a synbiotika, jak se v nich vyznat? 6 tipů pro výběr účinného přípravku
obrázek z jetsetter.com

Probiotika, prebiotika a synbiotika, jak se v nich vyznat? 6 tipů pro výběr účinného přípravku

Důležitost zdraví našeho zažívacího traktu je neustále se opakující proměnnou téměř ve všech současných studiích zabývajících se výživou. Když se naše bakterie ve střevech mají dobře, máme se taky dobře, protože nám „hlady neokusují“ ochrannou vrstvu tlustého střeva, ale živí se tím, co je pro ně přirozené a na co jsme my zapomněli. Odmění se nám lepší imunitou, náladou a třeba i snadnějším hubnutím. Složení mikrobiomu devastují antibiotika, takže co dělat, když už musíme antibiotika užívat, abychom snížili jejich negativní účinky? Odpovědí mohou být probiotika, prebiotika a symbiotika! Pojďme zjistit, co se pod těmito názvy skrývá.

Jelikož opakování je matka moudrosti, tak si připomeneme, co je to mikrobiom? Pod tímto pojmem se skrývá společenství zhruba 1,5 kilogramu vážících 350 trilionů mikrobiálních buněk žijících v našem zažívacím traktu. Téměř všechny bakterie se soustřeďují v tlustém střevě, kde se živí nestrávenými zbytky potravy, tedy jejich hlavním zdrojem příjmu je vláknina. Tyto bakterie patří do různých rodů, které se dále dělí na nespočet kmenů. Autoři Klimešová & Stelzer (2013) uvádějí, že se jedná o přibližně 400–500 různých kmenů. Jejich složení je velice dynamické a mění se vlivem výživy, stresu, doby strávené spánkem nebo třeba pohybem. Více se můžete dočíst v našich předchozích článcích – Střevní bakterie radikálně ovlivňují proces hubnutí, naučte se s nimi pracovat a Průmyslové stravování škodí naší imunitě. Obnovte ji probiotiky a vlákninou (Turnbaugh et al., 2007).

Probiotika

Když si rozložíme označení probiotikum na latinské pro a bios, dostaneme významový překlad ve znění příznivý pro život. Ne nadarmo se již v dávných dobách používalo syrové mléko (rozumějme čerstvě nadojené) k léčbě zažívacích problémů. Dle definice Sanderse (2008) a téměř identické definice WHO je probiotikum živá mikrobiální součást potraviny, která má příznivě účinky na zdraví konzumenta v dostatečném množství potraviny. Tedy z tohoto úhlu pohledu můžeme chápat, že se jedná o funkční potraviny, které mají pozitivní účinek na lidské zdraví.

obrázek z chinesemedicinedoc.com

V potravě najdeme probiotické potraviny zejména v sortimentu kvalitních mléčných výrobků, jako je plnotučný jogurt, kefír, acidofilní mléko nebo u skupiny kvašené zeleniny v podobě kysaného zelí, nakládaných hub nebo jakékoliv zeleniny, která je v procesu kvašení. Můžeme sem zařadit třeba takové močáky, což jsou kvašené okurky. Dále probiotické bakterie najdeme ve zrajících sýrech, ovčí brynze nebo v ementálu. Dnes se můžeme setkat i s tím, že aby byl výrobek pro konzumentra atraktivnější, tak se tam přidá probiotická kultura. Takže si můžeme koupit oplatky obohacené o probiotickou složku (Klimešová & Stelzer, 2013).

Ne nadarmo se dle Sazawal et al., (2006) probiotika preventivně užívají při cestách do exotických míst, aby se předešlo zažívacím problémům a velmi nepříjemnému průjmu, s kterým se převážně můžete setkat třeba v blízko dostupném Egyptě v podobě takzvané Faraónovy kletby. Užívání probiotik je asociováno se sníženým rizikem propuknutí průjmů při užívání antibiotik až o 52 % a v případě cestovatelského průjmu o 8 %. Celkově probiotika dokáží snížit riziko propuknutí akutního průjmu o 57% u dětí a o 26% u dospělých. Jedním ze způsobů, jak předcházet nepříjemným průjmům na cestách, je doporučení pro dodržování pitného režimu pouze v podobě balené vody, jelikož pitná voda z kohoutku na dovolené má jiné bakteriální složení než ta, na kterou jste zvyklí z domova a mohlo by to s vámi pořádně „zamávat“. Raději problémům předcházet, než je pak komplikovaně řešit.  

Prebiotika                         

Jistě jste již zaregistrovali, jak pořád zmiňuji důležitost příjmu vlákniny. Je to zejména proto, že vlákninou se mikroby v našich střevech živí a potřebují ji ke svému i vašemu spokojenému životu. Jako prebiotikum je definována nestravitelná složka potraviny, která má vliv na příznivý rozvoj nebo metabolické ovlivnění střevních bakterií. Ve většině případů jsou prebiotika ve formě oligosacharidů nebo polysacharidů. Pokud budeme například hodně jíst jablka, tak se nám rozmnoží bakterie, které se živí jablečnou vlákninou čili pektinem. Konzumací fruktooligosacharidů (zdroj z ovoce a zeleniny) a inulinu dokážeme příznivě ovlivnit bifidobakterie, které mají všeobecně prospěšné vlastnosti (Schrezenmeir & Vrese, 2001).

Synbiotika

Pojmem synbiotika můžeme rozumět potravinářský produkt, který obsahuje probiotickou a zároveň prebiotickou složku. Díky této kombinace dojde k prodloužení životaschopnosti probiotika, a tak má větší šanci dostat se do tlustého střeva a neskončit pouze v tenkém střevě (Klimešová & Stelzer, 2013).

Výzkumníci Gopal, Prasad, & Gill (2003) zkoumali vliv probiotik, prebiotik a synbiotik na počet bakterií lactobacillus a bifidobakterií. Největšího nárůstu těchto bakterií došlo po podání synbiotik, tedy kombinací probiotik a prebiotik, než v případě samostatné konzumace jednotlivých složek. Toto zjištění slibuje významné terapeutické účinky.

obrázek z unsplash.com

Zajímavé je, že když si dáte plnotučný jogurt bez zbytečné ovocné složky nahnané cukrem a namísto toho si k jogurtu dáte třeba jablko nebo banán, tak jste právě měli svačinu, která je synbiotická. Jogurt jako probiotikum a banán jako prebiotikum.

Mechanismus účinku

Je mylně všeobecně přijímanou skutečností, že se probiotické bakterie v tlustém střevě usadí natrvalo po jejich konzumaci. Ve skutečnosti jsou však jako skupina výletníků na tripu do přírodní rezervace. Projdou a zanechají za sebou stopy. Pokud si představíte, že ke skupině 350 triliónů bakterií přijde menší skupinka o zástupu několika miliard a bude se dožadovat ubytování a stravy, tak asi moc dlouho nevydrží. Vytlačí je početnější bakterie, které se dokáží zrovna živit, tím co jsme měli na talíři. 

Co posiluješ, to roste. Tedy v tomto případě probiotické bakterie pomáhají zhušťovat střevní bariéru tím, že střevní buňky nutí vytvářet více bílkovin, tedy můžeme si to představit jako, když neustále vylepšujeme plot proti invazi malých živočichů do naší zahrádky – zmenšujeme díry mezi laťkami plotu. Dále probiotika stimulují růst mukózní vrstvy střeva, která nás chrání před patogeny. V oblasti Wahsingtonu DC provedl výzkum Merenstein et al. (2010) u 638 dětí ve věku tří až šesti let. Po dobu devadesátí dní, kdy děti pili probiotický mléčný nápoj, měly menší výskyt zažívacích problémů a také méně často užívaly antibiotika než kontrolní skupina dětí, která pila placebo.

obrázek z draxe.com

Probiotika ovlivňují celkovou imunitní odpověď organismu. Dle Hao, Lu, Dong, Huang, & Wu (2011) má podávání probiotik preventivní charakter proti vzniku infekci horních dýchacích cest. Zdá se, že při podávání probiotik je imunitní systém ve stavu větší připravenosti než za normálních okolností a dokáže se účinněji vypořádat s počínající infekcí.

Ale nic není jednoduché, jak se zdá. Jelikož máme každý naprosto originální mikrobiotu, bude na nás vybrané probiotikum působit jinak než na každého jiného člověka. Nikdo zatím neví, kolik je pro koho účinná dávka, a jaké kmeny by měl jaký člověk preferovat. Ještě složitější je otázka například v případě histaminové intolerance, kožních problémech nebo alergických reakcí. Dle Kuley, Balıkcı, Özoğul, Gökdogan, & Özoğul, (2012) mohou jinak neškodné bakterie, které působí v normálních podmínkách protizánětlivě, působit negativně za přítomnosti negativních bakterií. Negativně rozumějme tvorbou biogenních aminů, které jsou toxické, ale za normálních podmínek jsou dle Klimešová & Stelzer (2013) vychytávány a metabolizovány játry. Ještě že ta játra máme.

Bakterie jsou také zodpovědné za tvorbu některých vitaminů. Jsou to některé z řady vitaminů B, především u mléčných výrobků, které obsahují Bifidobakterie a Streptococcus Thermophilus, byla nalezena až šestkrát vyšší koncentrace kyseliny listové než v mléčných produktech, které tyto bakterie neobsahovaly. Bakteriálním produktem je také do jisté míry vitamin K, který je důležitý pro správnou funkci krevní srážlivosti (Crittenden, Martinez, & Playne, 2003).

Jak ale přípravky ideálně vybrat?

Aby bylo probiotikum účinné, musí být složeno ze zdravotně prospěšných bakterií, které jsou schopné přejít přes kyselé prostředí žaludku a tenkého střeva do cílové destinace v podobě tlustého střeva. Vyhovující jsou bifidobakterie, lactobacily a další. Aby se projevily kladné účinky, tak je zapotřebí denně konzumovat asi milion až miliardu živých bakterií (Zíma, 2007).

Při výzkumu efektu probiotik během terapie antibiotiky Plummer et al., (2005) zjistil, že pokud k antibiotikům budou pacienti užívat probiotika, nedojde k tak velkému negativnímu ovlivnění složení mikrobioty a tím pádem se jedná o prevenci v otázce vzniku průjmu spojeného s léčbou antibiotiky. Z toho vyplývá, že by přípravky obsahující alespoň 1 x 106  živých bakterií měly být konzumovány společně s antibiotiky. V období, kdy všude řádí chřipky, tedy zpravidla na podzim a z jara, je také užívání funkčních potravin a doplňků stravy cestou, jak si zlepšit imunitu.

Před koupí efektivního přípravku s pozitivním účinkem dbejte na těchto pár tipů:

  1. Čím více, tím lépe. Tedy opravdu kvalitní probiotika by měla obsahovat alespoň 10 miliard CFU (kolonie tvořících jednotek).
  2. Probiotikum obsahuje, co nejvíce bakteriálních kmenů. Jako takový ideál se jeví přípravek o 10 kmenech.
  3. Pokud přípravek obsahuje prebiotickou složku (fruktooligosacharid), zvýší se jeho účinnost.
  4. Přípravek je v balení, které je schopné projít přes žaludek a tenké střevo až do tlustého střeva.
  5. Zkuste si na internetu najít testy probiotických výrobků, ne vždy výrobek obsahuje tolik CFU jednotek, se kterými se výrobce na obalu pyšní.
  6. Balení by mělo být ideálně ve skle a skladováno v ledničce.
obrázek z eshop.aktin.cz

Jako naprostý základ v otázce zlepšení celkového zdraví je první na pořadu dne celkové zlepšení životního stylu. Funkčními potravinami, tedy těmi které mají pro, pre nebo synbiotické účinky, dokážeme významně podpořit imunitní funkci organismu a pokud k tomu přidáme ještě doplňky stravy, tak máme zaděláno opravdu na výborný základ. Vláknina by měla být naším každodenním chlebem, v různých podobách ovoce, zeleniny, obilnin, pseudoobilnin, semen, ořechů a luštěnin. Kvašené produkty a zakysané mléčné výrobky bychom měli používat jako prevenci proti onemocnění a napravení škod spáchaných antibiotiky společně s doplňky stravy. Pokud cestujete do nějaké exotické země, tak si s sebou nezapomeňte sbalit kvalitní doplňky stravy s funkčním působením, které pomohou předejít výskytu nepříjemného průjmu. Takže vstříc celkovému zdraví.

Zdroje:

Crittenden, R. G., Martinez, N. R., & Playne, M. J. (2003). Synthesis and utilisation of folate by yoghurt starter cultures and probiotic bacteria. International Journal of Food Microbiology, 80(3), 217–222.

Gopal, P. K., Prasad, J., & Gill, H. S. (2003). Effects of the consumption of Bifidobacterium lactis HN019 (DR10TM) and galacto-oligosaccharides on the microflora of the gastrointestinal tract in human subjects. Nutrition Research, 23(10), 1313–1328. https://doi.org/10.1016/S0271-...

Hao, Q., Lu, Z., Dong, B. R., Huang, C. Q., & Wu, T. (2011). Probiotics for preventing acute upper respiratory tract infections. The Cochrane Library. Získáno z http://onlinelibrary.wiley.com...

Klimešová, I., & Stelzer, J. (2013). Fyziologie výživy. Získáno z http://www.medvik.cz/link/MED0...

Kuley, E., Balıkcı, E., Özoğul, İ., Gökdogan, S., & Özoğul, F. (2012). Stimulation of Cadaverine Production by Foodborne Pathogens in the Presence of Lactobacillus, Lactococcus, and Streptococcus spp. Journal of Food Science, 77(12), M650–M658. https://doi.org/10.1111/j.1750...

Merenstein, D., Murphy, M., Fokar, A., Hernandez, R. K., Park, H., Nsouli, H., … Shara, N. M. (2010). Use of a fermented dairy probiotic drink containing Lactobacillus casei (DN-114 001) to decrease the rate of illness in kids: the DRINK study A patient-oriented, double-blind, cluster-randomized, placebo-controlled, clinical trial. European Journal of Clinical Nutrition, 64(7), 669–677. https://doi.org/10.1038/ejcn.2...

Plummer, S. F., Garaiova, I., Sarvotham, T., Cottrell, S. L., Le Scouiller, S., Weaver, M. A., … Hunter, J. (2005). Effects of probiotics on the composition of the intestinal microbiota following antibiotic therapy. International Journal of Antimicrobial Agents, 26(1), 69–74. https://doi.org/10.1016/j.ijan...

Sanders, M. E. (2008). Probiotics: Definition, Sources, Selection, and Uses. Clinical Infectious Diseases, 46(Supplement_2), S58–S61. https://doi.org/10.1086/523341

Sazawal, S., Hiremath, G., Dhingra, U., Malik, P., Deb, S., & Black, R. E. (2006). Efficacy of probiotics in prevention of acute diarrhoea: a meta-analysis of masked, randomised, placebo-controlled trials. The Lancet Infectious Diseases, 6(6), 374–382. https://doi.org/10.1016/S1473-...

Schrezenmeir, J., & Vrese, M. de. (2001). Probiotics, prebiotics, and synbiotics—approaching a definition. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 361s–364s.

Turnbaugh, P. J., Ley, R. E., Hamady, M., Fraser-Liggett, C., Knight, R., & Gordon, J. I. (2007). The human microbiome project: exploring the microbial part of ourselves in a changing world. Nature, 449(7164), 804–810. https://doi.org/10.1038/nature...

Zíma, P. (2007). Funkční potraviny (Bachelor’s thesis). Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Získáno z https://is.muni.cz/th/142779/f...

  •