Psychobiotika jsou třídou probiotik (+ prebiotik) produkujících neuroaktivní látky.
Tyto látky mají obrovský vliv na komunikační osa mozek‑střeva.
Existuje celá řada kmenů bakterií psychobiotik.
Co to jsou psychobiotika?
Za psychobiotika se označují probiotika a i některá prebiotika, která jsou schopna produkovat neuroaktivní látky mající pozitivní vliv na naší CNS (centrální nervovou soustavu). Obousměrná signalizace mezi střevní mikrobiotou (střevem) a mozkem probíhá prostřednictvím neuronálních drah, které kromě oběhového systému zahrnují jak centrální, tak střevní nervový systém. Ten zahrnuje zapojení osy hypotalamus–hypofýza–nadledviny, regulátory imunitního systému, hormony a bakteriální metabolity, kam patří právě i neurotransmitery.
Konkrétně pojem „psychobiotikum“ je chápán jako živý organismus, který při přijímání v odpovídajícím množství poskytuje zdravotní přínos mnohým pacientům trpícím psychiatrickými onemocněními. Jedná se o třídu probiotik, kdy jsou tyto bakterie schopné produkovat a dodávat neuroaktivní látky, jako jsou kyselina gamaaminomáselná (GABA) a serotonin. Tyto látky mají obrovský vliv na komunikační osu mezi mozkem a střevy. Bylo zjištěno, že některá psychobiotika mají antidepresivní nebo anxiolytické účinky. Dosud byla psychobiotika nejčastěji studována v psychiatrickém prostředí u pacientů se syndromem dráždivého střeva, kde byly hlášeny pozitivní přínosy pro řadu organismů.
Kmeny psychobiotik
Lactobacillus plantarum: může výrazně snižovat úzkost a zvyšovat kvalitu života. Děje se tak díky zvýšení hladiny dopaminu a serotoninu, snížení hladiny stresových hormonů a snížení zánětu při jeho pravidelném užívání. Běžně se vyskytuje v mnoha kvašených zeleninách včetně kysaného zelí, nakládaných okurek, oliv a kimči.
Lactobacillus rhamnosus: jedná se o jeden z nejoblíbenějších probiotických druhů, který se nachází v potravinových doplňcích. Jeho dopad může být pozorován při snížení úzkosti, a to prostřednictvím změny exprese GABA receptorů. Nachází se v některých jogurtech a mléčných výrobcích, mezi které patří například fermentované a nepasterizované mléko a polotvrdý sýr.
Bifidobacterium breve: je to prospěšná bakterie, která se vyskytuje v mateřském mléce a v lidském střevě. Její množství ve střevech však s přibývajícím věkem klesá. Ukázalo se, že hraje roli i v kognitivních schopnostech a při její nedostatečné koncentraci narušuje schopnost plnit úkoly. Přirozeně jej nalezneme i v některých fermentovaných potravinách.
Lactobacillus reuteri: toto probiotikum s protizánětlivými účinky se vyskytuje v lidském střevě. Ne všichni lidé ho však mají a někteří ho mají pouze ve velmi malém množství. Jeden z výzkumů prokázal, že absence této bakterie způsobuje u zvířat (zatím nebylo prokázáno u lidí) sociální deficit. Přidáním tohoto kmene zpět do střev zvířat se podařilo eliminovat některé deficity sociálního chování, které byly podobné příznakům sociální úzkosti a autismu u lidí. Vyskytuje se také v mateřském mléce a některých mléčných výrobcích.
Působení psychobiotik
Probiotika (některá z nich se řadí mezi psychobiotika) dle některých studií mohou ovlivňovat zejména tyto 3 systémy:
Endokrinní – značně snižují úrovně stresu (kortizol).
Imunitní – výrazně zvyšují tvorbu protizánětlivých cytokinů.
Nervový – podílejí se na tvorbě neurotransmiterů, jako je serotonin, acetylcholin, GABA, melatonin, histamin.
A právě za pomocí neurotransmiterů se přesouvají informace z gastrointestinálního traktu přímo do našeho mozku. Na jednoznačné závěry je však potřeba ještě dalších vědeckých výzkumů.
Střevní mikrobiota a náš mozek
Z hlediska evoluce, tvoření celé naší střevní mikrobioty hrálo důležitou roli zejména ve správném vývoji mozku a následně i sociální interakci. Geny lidské střevní mikrobioty jsou nejpočetnějšími v našem těle a jsou schopné produkovat nesčetné množství neuroaktivních sloučenin. V dnešní době je již známo, že tito mikrobi ovlivňují především kognitivní funkce a základní vzorce chování, jako je sociální interakce a korigování stresu. V případě absence těchto mikrobů nastává podstatná neurochemická změna, která by mohla objasňovat poruchy kognitivního fungování a společenské interakce. Příjem probiotik a prebiotik může pomoci při modulaci zpracování informací, které jsou silně spjaté s pociťovanou úzkostí a depresí a ovlivňují neuroendokrinní stresovou odezvu.
3 psychiatrické případy, kde mohou pomoct
Prvním psychiatrickým případem, kde by mohlo mít používání psychobiotik pozitivní dopad, je schizofrenie. Jedním z hlavních problémů při léčbě pacientů se schizofrenií zpravidla bývá rezistence na užívané antipsychotické léky a jejich následné vedlejší účinky, do kterých patří zejména nabírání hmotnosti. Střevní mikrobiota má vliv jak na chování jedinců, tak na metabolismus léků, což by mohlo souviset s jejich neúčinností a zmiňovanými negativními účinky. Podáním adekvátních psychobiotik by tak možná mohlo dojít k ovlivnění a snížení nežádoucích dopadů, ale pro toto tvrzení je potřeba ještě více důkazů.
Aktuálně existuje celá řada studií a výzkumů, zabývajících se využitím a následným sledovaným pozitivním účinkem při léčbě úzkostných a depresivních poruch.
Posledním psychiatrickým onemocněním, kde byly sledovány pozitivní vlivy při léčbě psychobiotiky, je PAS (autismus).
Co si z toho vzít?
Do psychobiotik řadíme probiotika a některá prebiotika, která jsou schopna produkovat neuroaktivní látky, jež pozitivně ovlivňují naší centrální nervovou soustavu. Existuje celá řada kmenů psychobiotik, které lze nalézt v potravinách, jakou jsou např. fermentovaná zelenina a mléčné výrobky.
Bylo zjištěno, že některá psychobiotika mají antidepresivní a anxiolytické účinky, pomáhají v případech schizofrenie a v neposlední řadě mají pozitivní vliv na onemocnění autismus.
