- Mileniálové jsou lidé narozeni v letech 1980–2000. Rozpětí let je ale poměrně široké.
- Tato “generace Y” již vyrůstala v odlišném světě než generace předchozí, může se proto setkávat s nepochopením.
- Mileniálové jsou na rozdíl od předchozích generací schopni otevřeněji mluvit o svých potřebách a emocích.
Kdo je mileniál?
Tzv. mileniálové, nebo také generace Y, jsou lidé, kteří se narodili v letech cca 1980–2000 (v různých zdrojích se může toto rozmezí mírně lišit, odborníci však uznávají toto širší rozpětí). Někdy se sem zařazují také ti, kteří na přelomu dvou staletí maturovali a “dospěli”.
Mileniálové se v poměrně mladém věku setkávavali s digitální technikou (na však od útlého dětství jako následující generace Z), umí se orientovat ve světě internetu, kriticky hodnotit informace a jsou také první generací, která se na území ČR orientuje na Západ – tedy učí se anglicky, cestují, vyrůstají v demokraticky smýšlející společnosti atd.
Úzkost jako jeden z největších problémů mileniálů
Studie si všímají masivně narůstajícího trendu míry úzkosti, depresí a dalších duševních onemocnění. Některé práce uvádějí, že tento “skluz” má počátek již v generaci X, o jeho strmý nárůst se poté zasloužili právě mileniálové a pomyslnou štafetu dále přebírá generace Z.
Co se týče míry sebevražd, v rozmezí let 2001 a 2010 narostl v USA jejich počet u mužů o 25 %, u žen pak dokonce o 70 %. Podle studie publikované Harvard Business Review uvedla polovina dotázaných spadající do generace mileniálů, že by kvůli duševnímu zdraví uvažovali o částečném či úplném opuštění stávajícího zaměstnání. Z národního posouzení zdraví vysokoškoláků v Kanadě v roce 2016 pak vyplynulo, že 65 % akademických studentů v uplynulém roce pociťovalo “ohromující úzkost” a 13 % jich uvažovalo o sebevraždě.
Na základě výzkumu Blue Cross Blue Shield Association (BCBSA) pak bylo identifikováno 10 největších zdravotních problémů mileniálů, přičemž na prvních příčkách se vyjímají deprese či závislost na návykových látkách a alkoholu.
Jaké jsou důvody vzestupu míry duševních poruch u mileniálů?
1. Tlak na výkon
Generace mileniálů je vzdělaná a kvalifikovaná, a to zejména díky vyspělým technologiím, expanzi vysokého školství nebo možnosti cestovat a studovat v zahraničí. Spolu s těmito předpoklady se však zvyšují i pracovní nároky a míra soutěžení o prestižnější pozice. Mileniálové si totiž jsou, na rozdíl od předchozích generací, jasněji vědomi svých potřeb a pocitů, otevřeně je komunikují a v zaměstnání dbají mimo jiné i na jeho účelnost a soulad se svým životním postojem. V dnešní době je navíc čím dál náročnější oddělit zaměstnání od osobního života.
S nejasnými vyhlídkami v oblasti zaměstnání pak mileniálové mnohdy odkládají důležité životní milníky, což jim může být generací rodičů a prarodičů předhazováno (viz dále). Tlak z pracovního prostředí se tak rozlévá do všech oblastí života, ať už jde třeba o zajištění bydlení, partnerství, založení rodiny atd.
- Potřebujete mít vše dokonalé a nic pro vás není dost dobré? Přečtěte si článek Perfekcionismus: jak škodí psychice, zdraví, i fyzickému výkonu?
2. Sociální sítě
Mileniálové se se smartphony nenarodili, jejich dospívání/ranou dospělost již však ovlivňovaly poměrně zásadně. Kromě pozitivního přínosu rychlé komunikace, inspirace a přehledného formátu informací s sebou však sociální média přináší rizika, zejména pak jejich nadužívání. Ve spojitosti s negativními vlivy na duševní zdraví se nejčastěji skloňuje zkreslená realita, srovnávání se s ostatními a pocity méněcennosti či osamělosti. Lpění na obrazovkách digitálních zařízení navíc člověka vytrhává z reality, což vede ke snížení intenzity vnímání přítomného okamžiku a životu “na autopilota”.
- Trávíte u obrazovky příliš mnoho času? Podívejte se na Digitální detox: 7 způsobů, jak omezit čas online a být se sebou spokojenější
3. Ekonomická situace
Oproti předchozím generacím mají mileniálové jednoznačně jednodušší a pohodlnější přístup k širokému spektru komodit – jednoduše párkrát kliknete, a ve většině případů je hotovo. Na druhou stranu, The Washington Post označuje tuto generaci za “nejnešťastnější” v historii, alespoň co se týče ekonomické situace a osamostatnění se.
Spolu s rostoucí inflací je velmi palčivým problémem dnešní doby také nedostatek bydlení, které je navíc pro mladé, mnohdy ještě studující, mileniály často nedosažitelné.
4. Nejsou “dost dobří”
Co se týče duševního zdraví, generace mileniálů je skutečně přelomová – a to paradoxně nikoliv rostoucí mírou duševních onemocnění, ale díky jejich schopnosti o nich otevřeně komunikovat a přijímat je. Pravdou je, že svět mileniálů se velmi liší od světa, ve kterém vyrůstali jejich rodiče, což znamená, že některé výchovné vzorce se do nového fungování společnosti nedají napasovat, aniž by nedřely. Mileniálové mohou nyní trpět tím, že nebyli v mládí zvyklí vyjadřovat své potřeby a emoce nebo vymezit si hranice. Někteří se mohou potýkat také s pocitem, že láska, pochopení nebo respekt jsou podmíněny jejich úspěchy a schopnostmi, což nadále zvyšuje tlak na jejich osobu.
Právě mileniálové tak často přebírají roli koncového článku generačních traumat, kdy se své potomky snaží vychovávat odlišným způsobem, než jakého se v dětství dostávalo jim. Vystoupit z této rutiny však stojí velkou míru sebepoznání, učení a někdy i zdlouhavého hojení.
Mezigenerační nepochopení může umocnit také již zmiňované odkládání životních milníků, které může být zapříčiněno právě zcela odlišnou životní situací. Možná se vám vybaví věta “Já v tvém věku už…” (dosaďte libovolné pokračování).
- Slyšeli jste někdy o asertivní komunikaci? Přečtěte si článek Asertivní techniky jako klíč ke spokojenosti a lepší produktivitě
5. Přetrvávající stigmata
Jakožto generace komunikují mileniálové své emoce otevřeněji, než ty minulé. V mnoha rodinách však mohlo být např. na psychoterapii pohlíženo jako na “trest” nebo “jen pro blázny”, což mladé lidi dodnes odrazuje od řešení svých problémů. Aby toho nebylo málo, požádat druhé o pomoc může být rovněž pokládáno za znak slabosti.
Dalším příkladem může být také tvrzení, že “kluci nepláčou”. Vězte však, že i jedinec mužského pohlaví disponuje emocemi, které je potřeba ve zdravé míře projevovat.
- Jak ve skutečnosti funguje a probíhá psychoterapie? Dozvíte se ve článku Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
Co s tím?
Generace mileniálů stojí na mnoha přelomech – století, nových technologií, smýšlení i vnímání světa. Jisté však je, že některé oblasti nelze v životě ovlivnit, ať už patříte do jakékoliv generace. Pokud se však jako mileniál setkáváte s nepochopením, srovnáváním s předchozími generacemi nebo třeba přetrvávajícími stigmaty, právě toto jsou oblasti, jejichž vnímání a vliv změnit můžete.
Víc než kdy jindy je důležité najít si v životě balanc – mezi submisivitou a agresivitou, mezi workoholismem a prokrastinací nebo mezi tím, jací skutečně jste a “měli byste být”. Při řešení problémů se snažte vnímat čistě svou situaci, a neřídit se tím, jak to dělali Maruška a Pepík před 50 lety. Využívejte možností nových technologií, pomoci odborníků i dobře míněných rad svého okolí, nenechte se jimi však svazovat.
Pokud máte v tomto ohledu doposud pochybnosti, buďte si jisti, že duševní pohoda je nedílnou součástí celkového zdraví. Jestliže se tedy necítíte dobře, své pocity a obavy ventilujte a vyhledejte pomoc odborníka. Inspirací vám mohou být také naše další články týkající se duševního zdraví:
- Mindfulness: meditace jako cesta k psychické pohodě
- 6 tipů, jak si při hektickém životním stylu najít každý den čas pro sebe
- Jak lépe zvládat stres a být v pohodě?
- Dechová cvičení: Jak lépe ovládat své emoce i tělo, a ulevit si tak od stresu?
- Meditace: jak dosáhnout pozitivních účinků, a který typ zvolit?
Pár slov závěrem
Článek se zaměřuje na přiblížení možných úskalí, které způsobují pokles kvality duševního zdraví u mileniálů. Jeho cílem není jakkoliv znevažovat či zlehčovat životní podmínky a události týkající se předchozích generací.
