V těhotenství se nejčastěji diskutuje kyselina listová, jód, vitamin D, železo a omega‑3/DHA. Neznamená to ale, že každá žena musí užívat všechno. Kyselina listová patří mezi nejdůležitější, zatímco jód, železo, B12, vápník, hořčík nebo DHA závisí více na jídelníčku, krevních testech a zdravotním stavu.
Základ je a vždy bude pestrý jídelníček
Prenatální multivitamin může být užitečná pojistka, ale nenahradí kvalitní jídelníček. Pokud žena jí nepravidelně, má málo bílkovin, zeleniny, ovoce, celozrnných potravin, mléčných výrobků nebo jejich obohacených alternativ, samotný doplněk problém bohužel nevyřeší.
Nemusíte v tom hledat složitosti. Zaměřte se na základní pravidla: v hlavních jídlech by měl být zdroj bílkovin, například vejce, maso, ryby, mléčné výrobky, luštěniny, tofu nebo tempeh, k tomu příloha, zelenina nebo ovoce a zdroj kvalitních tuků.
Důležitý je i dostatek vlákniny, protože snižuje riziko zácpy, která je v těhotenství běžná.
Jak správně jíst v těhotenství se dozvíte v článku: Jak se zdravě stravovat v těhotenství a je zdravé snažit se zhubnout?
Důležitý je i pohyb a celkový životní styl
Pokud těhotenství probíhá bez komplikací a lékař neurčí jinak, pohyb je vhodný a bezpečný. ACOG doporučuje těhotným ženám alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně. Prakticky to může být svižná chůze, plavání, jízda na rotopedu, cvičení pro těhotné nebo přiměřený silový trénink. Střední intenzita znamená, že se zadýcháte, ale stále jste schopná mluvit.
Pohyb může pomoci s kondicí, náladou, bolestmi zad, trávením, spánkem i kontrolou tělesné hmotnosti. Nejde o to podávat maximální výkony. V těhotenství je důležitější pravidelnost, bezpečnost a schopnost přizpůsobit aktivitu aktuálnímu stavu než překonávání osobních rekordů.
Jak cvičit v těhotenství bezpečně? To se dozvíte v článku: Cvičení a sport v těhotenství: Jak se bezpečně hýbat a kdy už je to moc?
Jaké vitamíny a minerální látky jsou v těhotenství důležité?
Během těhotenství tělo pracuje o něco intenzivněji než obvykle. Vyvíjí se plod, roste placenta, zvyšuje se objem krve a mění se i metabolismus matky. Je proto přirozené, že potřeba některých živin stoupá. Potřeba se ale nezvyšuje nutně u všech živin.
Například železa je v těhotenství potřeba výrazně více, protože se podílí na tvorbě krve a přenosu kyslíku. Naopak doporučený příjem vápníku u dospělých těhotných žen zůstává podobný jako mimo těhotenství, i když jeho dostatečný příjem je stále velmi důležitý.
Pro představu, podle NIH Office of Dietary Supplements se u dospělých těhotných žen doporučuje denně přijmout přibližně 600 µg folátu, 220 µg jódu, 27 mg železa, 15 µg vitaminu D, 2,6 µg vitaminu B12, 450 mg cholinu a 1000 mg vápníku.
| Živina | Doporučený příjem v těhotenství | Proč je důležitá |
| Folát | 600 µg DFE/den | dělení buněk, vývoj nervové trubice |
| Kyselina listová jako doplněk | obvykle 400–800 µg/den | prevence defektů neurální trubice |
| Jód | 220 µg/den | funkce štítné žlázy, vývoj mozku dítěte |
| Železo | 27 mg/den | tvorba krve, přenos kyslíku |
| Vitamin D | 15 µg/den, tedy 600 IU | vývoj kostí, metabolismus vápníku |
| Vápník | 1000 mg/den | kosti a zuby dítěte, zdraví kostí matky |
| Vitamin B12 | 2,6 µg/den | nervový systém, krvetvorba, syntéza DNA |
| Cholin | 450 mg/den | vývoj mozku a centrální nervové soustavy |
| Zinek | 11 mg/den | růst, imunita, buněčné dělení |
U některých doplňků je doporučení suplementace silné téměř pro všechny ženy, u jiných záleží hlavně na jídelníčku, krevních testech, zdravotním stavu a doporučení lékaře.
Bezpečné doplňky stravy v těhotenství
1. Kyselina listová
Kyselina listová patří mezi nejlépe prozkoumané a nejdůležitější doplňky v těhotenství. Největší význam má ještě před početím a v úplném začátku těhotenství. Nervová trubice, ze které se později vyvíjí mozek a mícha dítěte, se totiž uzavírá velmi brzy — často v době, kdy žena ještě ani neví, že je těhotná.
Proto se doporučuje, aby všechny ženy, které těhotenství plánují nebo mohou otěhotnět, užívaly denně 400–800 µg kyseliny listové. Ideální je začít alespoň 1 měsíc před početím a pokračovat během prvních 2–3 měsíců těhotenství. Právě v tomto období může mít suplementace největší význam. Cochrane review potvrzuje, že užívání kyseliny listové před početím a v časném těhotenství snižuje riziko prvního i opakovaného výskytu defektů neurální trubice.
Jak se liší folát a kyselina listová?
Možná narazíte také na pojem folát. Folát je přirozená forma vitaminu B9, která se nachází například v listové zelenině, luštěninách nebo některém ovoci. Kyselina listová je syntetická forma používaná ve fortifikovaných potravinách a doplňcích stravy. Důležité je, že právě kyselina listová je forma, u které máme nejpřímější důkazy o snížení rizika defektů neurální trubice. Jiné formy, například 5‑MTHF, mohou mít své využití, ale pro tento konkrétní účel zatím nemají stejně silné klinické ověření.
Více informací o folátu se dozvíte v článku: K čemu v organismu slouží kyselina listová? Benefity, zdroje a rizika
2. Jód
Jód je v těhotenství důležitý hlavně proto, že se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy. Ty jsou potřebné nejen pro správné fungování organismu matky, ale také pro vývoj mozku a nervové soustavy dítěte. I proto se v těhotenství doporučený příjem jódu zvyšuje přibližně na 220 µg denně.
U koho je vyšší riziko nedostatku jódu?
Vyšší riziko nedostatečného příjmu jódu mohou mít podle NIH například ženy, které se stravují vegetariánsky nebo vegansky, nepoužívají jodizovanou sůl, nejedí ryby, mořské plody, mléčné výrobky nebo vejce. Právě proto řada odborných organizací doporučuje v těhotenství doplněk s přibližně 150 µg jódu denně.
V českém prostředí je užitečné zmínit doporučení České endokrinologické společnosti, podle kterého je vhodná suplementace 150–200 µg jódu denně nad rámec běžné stravy, pokud žena nemá aktuální hypertyreózu. Jinými slovy, u většiny těhotných žen může být doplnění jódu rozumnou prevencí, ale u poruch štítné žlázy je vždy lepší poradit se s lékařem.
Výsledky studií nejsou jednoznačné
Evidence z klinických studií není u rutinní suplementace jódem tak jednoznačná jako například u kyseliny listové. Cochrane review z roku 2017 uvádí, že dostupných dat bylo málo na jasné posouzení přínosů a rizik suplementace jódem před početím, během těhotenství i při kojení. Podobně systematický přehled a metaanalýza z roku 2020 ukazují, že v oblastech s mírným až středním nedostatkem jódu zatím chybí dostatek kvalitních důkazů, které by jednoznačně potvrdily současná doporučení pro rutinní užívání jódu v těhotenství.
3. Vitamin D
Vitamin D je v těhotenství důležitý hlavně pro metabolismus vápníku, vývoj kostí a celkový vývoj plodu. Doporučený příjem v těhotenství je 15 µg denně, tedy 600 IU. Zároveň jde o živinu, u které není nízký příjem nijak výjimečný. Vitamin D se totiž přirozeně nachází jen v menším množství potravin, například v tučných rybách, vejcích nebo obohacených potravinách. Velkou roli proto hraje také jeho tvorba v kůži po vystavení slunečnímu záření.
Právě v tom ale bývá problém. Tvorba vitaminu D závisí na ročním období, zeměpisné šířce, délce pobytu venku, zakrývání kůže, používání opalovací kosmetiky i pigmentaci pokožky. Jinými slovy, i když se snažíte jíst pestře, v zimních měsících nebo při menším pobytu na slunci nemusí být příjem a tvorba vitaminu D dostatečná.
Více než polovina žen může být deficitní
Hladina vitaminu D v krvi se nejčastěji hodnotí podle koncentrace 25‑hydroxyvitaminu D, zkráceně 25(OH)D. Je ale dobré vědět, že prevalence „nízké hladiny“ se v odborných pracích může lišit podle toho, jaká hranice se použije. Pokud se jako hranice bere 25(OH)D pod 50 nmol/l, globální přehled uvádí nedostatek vitaminu D přibližně u 57 % těhotných žen v Evropě. Další belgická studie u těhotných žen zjistila nedostatek vitaminu D, tedy 25(OH)D pod 30 ng/ml, u 74,1 % žen, deficit pod 20 ng/ml u 44,6 % žen a těžký deficit pod 10 ng/ml u 12,1 % žen.
Cochrane review z roku 2024 uvádí, že suplementace vitaminem D v těhotenství může zlepšit některé mateřské a novorozenecké výsledky, například snížit výskyt předčasného porodu nebo nízké porodní hmotnosti. Zároveň je ale potřeba dodat, že jistota evidence je u řady těchto výsledků nízká až velmi nízká.
4. Železo
Železo patří v těhotenství mezi klíčové minerální látky. Pomáhá tvořit hemoglobin, tedy bílkovinu v červených krvinkách, která přenáší kyslík. Zároveň se podílí na správném růstu a vývoji plodu. Není proto překvapivé, že se jeho potřeba v těhotenství zvyšuje — doporučený příjem je 27 mg denně.
Anémie postihuje až 25 % žen
NIH řadí železo mezi kritické mikroživiny v těhotenství a upozorňuje, že jeho nízký příjem je poměrně častý. Anémií, která je v těhotenství spojována například s vyšším rizikem předčasného porodu, poporodní depresí nebo anémií u dítěte, může během těhotenství trpět až čtvrtina žen.
WHO proto doporučuje v těhotenství denní suplementaci 30–60 mgelementárního železa společně se 400 µg kyseliny listové jako prevenci mateřské anémie, puerperální sepse, nízké porodní hmotnosti a předčasného porodu. Cochrane review z roku 2024 zároveň uvádí, že denní užívání železa v těhotenství může snížit riziko anémie a nedostatku železa v termínu porodu. U některých dalších výsledků je ale jistota důkazů nižší nebo méně jasná, takže je vhodné držet se střízlivého a individuálního přístupu.
Veganky mají vyšší riziko nedostatku
Vyšší riziko nedostatku železa mohou mít ženy, které jedí málo masa, vegetariánky, veganky, ženy s předchozí anémií nebo ženy, které měly nízké zásoby železa už před těhotenstvím. Právě u nich dává větší smysl železo cíleně sledovat a případně doplnit.
Vyšší dávky železa mohou mít vedlejší účinky
Na druhou stranu, železo není ideální užívat ve vysokých dávkách úplně naslepo. Může způsobovat nevolnost, zácpu, bolesti břicha nebo jiné trávicí potíže. Pokud vám nesedí, neznamená to, že máte suplementaci hned vzdát — často pomůže jiná forma železa, nižší dávka, jiné načasování nebo užívání obden podle doporučení lékaře.
5. Omega‑3 mastné kyseliny, hlavně DHA
Omega‑3 mastné kyseliny, zejména DHA, patří mezi důležité živiny v těhotenství. DHA se podílí hlavně na vývoji mozku a očí dítěte, proto má v tomto období své pevné místo. NIH uvádí, že DHA je důležitá pro růst a vývoj plodu, především pro mozek a zrak, a že odborné skupiny často doporučují alespoň 250 mg DHA + EPA denně a k tomu dalších 100–200 mg DHA během těhotenství.
Zajímavá jsou i data z Cochrane review, podle kterého může vyšší příjem omega‑3 polynenasycených kyselin během těhotenství — ať už z potravin, nebo doplňků — snížit riziko předčasného porodu před 37. týdnem i časného předčasného porodu před 34. týdnem. Zároveň může snížit riziko nízké porodní hmotnosti, i když může mírně zvýšit pravděpodobnost delšího těhotenství.
Potřeba suplementace se odvíjí od toho, kolik ryb jíte
Pokud pravidelně jíte vhodné mořské ryby, můžete část potřeby pokrýt běžnou stravou. FDA doporučuje v těhotenství 2–3 porce ryb týdně. Nejlépe druhy s nižším obsahem rtuti. Patří sem například losos, sardinky, pstruh, ančovičky nebo sleď.
Při výběru produktu si dejte pozor, odkud omega 3 pochází
Při výběru doplňku je dobré dát pozor hlavně na složení. Vhodné je sledovat skutečný obsah DHA a EPA, ne jen celkové množství rybího oleje. Naopak opatrnost je na místě u rybích jaterních olejů, například cod liver oil, protože mohou obsahovat vyšší množství vitaminu A ve formě retinolu. Ten se v těhotenství ve vyšších dávkách nedoporučuje.
Cholin, látka na kterou se často zapomíná
Cholin zatím nepatří mezi běžně doporučované těhotenské doplňky, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Je důležitý hlavně pro vývoj mozku a centrální nervové soustavy dítěte. Doporučený příjem cholinu v těhotenství je 450 mg denně.
Většina těhotných žen tohoto příjmu nedosahuje. Zároveň platí, že mnoho prenatálních multivitamínů cholin buď vůbec neobsahuje, nebo jen v malém množství. To je důležité vědět hlavně proto, že se na něj při výběru těhotenského doplňku často zapomíná.
Systematický přehled zkoumal, zda vyšší příjem nebo hladiny cholinu v těhotenství souvisejí s lepším neurovývojem dítěte. Autoři uvádějí, že příjem cholinu bývá u většiny těhotných žen nižší než doporučení, ale důkazy pro konkrétní suplementační doporučení jsou zatím stále omezené. Jinými slovy, cholin je důležitá živina, ale zatím u něj nemáme tak jednoznačná data pro plošnou suplementaci jako například u kyseliny listové.
Najdete ho hlavně v živočišných potravinách
Nejlepším zdrojem cholinu jsou vejce, maso, ryby, mléčné výrobky, ale také sója, luštěniny, ořechy, semena a některé druhy zeleniny. Pokud žena nejí vejce ani živočišné produkty, je vhodné příjem cholinu zkontrolovat a případně řešit s odborníkem. NIH uvádí, že suplementace cholinem může být v některých situacích vhodná, například u veganek nebo žen, které se vyhýbají vejcím.
A co vápník?
Vápník je v těhotenství důležitý hlavně pro vývoj kostí a zubů dítěte, ale také pro správnou funkci svalů, nervů a krevní srážlivost. To ale neznamená, že ho musí automaticky doplňovat každá těhotná žena. Doporučený příjem u dospělých těhotných žen je 1000 mg denně a u řady žen ho lze dobře pokrýt běžnou stravou.
Pokud jíte pravidelně mléčné produkty, pravděpodobně máte dostatek vápníku
Doplňky vápníku mohou být užitečné především u žen, které pravidelně nekonzumují mléčné výrobky nebo potraviny obohacené vápníkem. Typicky se to může týkat žen s výraznou laktózovou intolerancí, alergií na mléčnou bílkovinu nebo žen na veganské stravě. V takovém případě už má větší smysl se na příjem vápníku cíleně zaměřit.
Pokud jíte pravidelně jogurty, kefír, sýry, mléko nebo obohacené rostlinné nápoje a k tomu pestrou stravu, doplněk vápníku nemusí být nutný. Pokud ale mléčné výrobky skoro nejíte a nepoužíváte ani obohacené alternativy, vápník už smysl dávat může.
Zázvor v těhotenství může snížit nevolnost
Zázvor patří mezi doplňky, které se v těhotenství často zmiňují hlavně v souvislosti s nevolností a zvracením. Tyto potíže jsou velmi časté, zejména v prvním trimestru, a mohou se týkat až 80 % těhotných žen.
Přehled čtyř studií naznačuje, že zázvor může být bezpečný a účinný při zmírnění těhotenské nevolnosti a zvracení.
Zároveň je dobré dodat, že stále není úplně jasné, jaká je maximální bezpečná dávka zázvoru v těhotenství. Proto je vhodné držet se běžných dávek a jeho užívání raději konzultovat s lékařem nebo gynekologem, zvlášť pokud žena užívá léky, má rizikové těhotenství nebo řeší jiné zdravotní komplikace.
Jak vybrat multivitamín pro těhotné?
Při výběru těhotenského multivitamínu nebo doplňku není nejdůležitější to, kolik látek obsahuje. Delší složení automaticky neznamená lepší produkt. Mnohem důležitější je, aby obsahoval klíčové živiny ve smysluplném množství — především kyselinu listovou, železo, jód, vitamin D a podle potřeby také DHA.
Kvalita jednotlivých produktů se značně liší
Analýzy prenatálních produktů ukazují, že se jejich složení může výrazně lišit. Některé přípravky obsahují důležité látky v dostatečném množství, jiné jich mají málo, případně některé živiny úplně chybí. Proto se vyplatí nedívat se jen na přední stranu obalu, ale opravdu zkontrolovat konkrétní dávky ve složení.
Zvláštní pozornost si zaslouží vitamin A. V těhotenství je vhodné vyhýbat se vysokým dávkám vitaminu A ve formě retinolu nebo retinyl esterů, protože jeho nadbytek může být rizikový pro vývoj plodu.
Právě proto není vhodné kombinovat více těhotenských multivitamínů nebo podobných produktů najednou. Snadno se pak může stát, že některé živiny přijímáte zbytečně ve vysokých dávkách, což může zvýšit riziko nežádoucích účinků nebo překročení bezpečné hranice příjmu.
Veganství v těhotenství
Veganská strava může být v těhotenství dobře nastavená, ale musí být plánovaná. Nestačí jen „jíst zdravě“. Dle studií může být dobře naplánovaná vegetariánská a veganská strava v těhotenství a při kojení bezpečná, ale zároveň je spojená s vyšším rizikem nedostatku některých živin, zejména bílkovin, železa, vitaminu D, vápníku, jódu, omega‑3 mastných kyselin a vitaminu B12.
U veganek je naprosto zásadní vitamin B12. Ten je přítomen hlavně v živočišných potravinách a některých fortifikovaných potravinách, takže těhotné ženy na vegetariánské nebo veganské stravě mají vyšší riziko nedostatečného příjmu. Nedostatek B12 v těhotenství může být spojen s anémií matky i dítěte a může negativně ovlivnit vývoj dítěte.
Veganky by měly cíleně řešit hlavně:
vitamin B12 ze spolehlivého doplňku nebo pravidelně z fortifikovaných potravin,
DHA z mikrořas,
jód, ideálně podle doplňku, soli a stavu štítné žlázy,
vitamin D,
železo podle krevních testů,
vápník z fortifikovaných potravin nebo doplňku,
zinek,
cholin,
dostatek bílkovin z luštěnin, tofu, tempehu, seitanu, sójových výrobků, ořechů a semínek.
U železa a zinku je dobré myslet na to, že z rostlinných zdrojů se vstřebávají hůře než z živočišných. Pomáhá kombinace s vitaminem C, například luštěninové jídlo se zeleninou, paprikou, citrusy nebo ovocem. Naopak čaj a káva kolem jídla mohou vstřebávání nehemového železa snižovat.
Co si z toho vzít?
Doplňky stravy v těhotenství mají smysl, ale neměly by nahrazovat kvalitní jídelníček. Základem je pestrá strava, dostatek energie, bílkovin, vlákniny, tekutin, spánku a přiměřený pohyb.
Mezi nejdůležitější doplňky patří kyselina listová, jód, vitamin D, železo podle potřeby a omega‑3 DHA/EPA, zejména pokud žena nejí ryby. Vápník má smysl zvážit hlavně tehdy, pokud žena nejí mléčné výrobky ani fortifikované alternativy. U veganek je zásadní vitamin B12 a často je vhodné cíleně řešit také DHA z mikrořas, jód, vitamin D, vápník, železo, zinek a cholin.
Naopak pozor na vysoké dávky vitaminu A ve formě retinolu, liver cod olej, bylinné směsi bez ověřené bezpečnosti, „detoxy“, spalovače a jiné multisměsi. Nejlepší doplněk není ten, který slibuje nejvíc, ale ten, který odpovídá konkrétnímu jídelníčku, krevním testům a zdravotnímu stavu ženy.
Článek nenahrazuje doporučení gynekologa. Dávkování řešte individuálně, zejména při poruchách štítné žlázy, anémii, diabetu, epilepsii, užívání léků nebo rizikovém těhotenství.
