- Flexitariánství spočívá ve vymezení hlavního podílu přijímané stravy pro rostlinné složky. Maso, živočišné výrobky a průmyslově zpracované produkty jsou pak omezovány, nikoliv však vyřazovány úplně.
- Flexitariánství představuje jednoduchý a udržitelný koncept, jak podpořit své zdraví a stav životního prostředí bez toho, abyste se zcela vzdávali některých skupin potravin.
- I zde je však potřeba řídit se základními zásadami zdravého a vyváženého stravování, jíst s mírou a pestře.
Co je flexitariánství?
Flexitariánství je výživový směr, kde je převážná část stravy založena na rostlinných složkách – ale pozor, občasná konzumace živočišných výrobků, a dokonce i masa, je rovněž povolena. V porovnání s veganstvím nebo vegetariánstvím je tak tento způsob stravování více flexibilní, a odtud se ostatně vzal i jeho samotný název. Flexitariánství bylo oficiálně představeno nutriční terapeutkou Dawn Jackson Blatner, která chtěla lidem (a planetě) pomoci těžit ze stravy založené na rostlinných produktech, ovšem co nejvíce udržitelným stylem. V zásadě se tak jedná spíše o životní styl než o pouhou dietu.
Flexitariánství není nijak omezeno počtem kalorií nebo výběrem specifických makronutrientů, řídí se spíše volnějšími principy:
- Strava je založena zejména na rostlinných zdrojích bílkovin, celozrnných obilovinách, ovoci a zelenině
- Střídmě je možno zařadit produkty živočišného původu nebo maso
- Pozornost je věnována zvláště tzv. whole foods, vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou spíše omezovány
Blatner ve své knize uvádí, že pro zařazení mezi flexitariány je vhodné mít v týdnu minimálně 2 dny bez konzumace masa a nepřekročit cca 700 g jeho množství týdně (což je mimochodem méně než polovina jeho průměrné konzumace v České republice). Jinak je ale druh, množství a frekvence konzumace živočišných produktů totiž na každém jedinci. Tato přílišná volnost však nemusí být vždy výhodou, a pokud by se někdo rozhodl podstatu tohoto životního stylu “ohýbat”, žádných benefitů se pravděpodobně nedočká.
Jaké výhody tedy může flexitariánství nabídnout?
1. Prokazatelně pozitivní vliv na životní prostředí
Jistě už jste někdy zaslechli něco o tom, že živočišná výroba má významnou uhlíkovou stopu. Co to znamená? Jedná se omnožství všech vyprodukovaných a vypuštěných skleníkových plynů během chovu zvířat, výroby, zpracování, transportu, balení, skladování a jiných dalších činností a procesů před tím, než se potraviny dostanou ke konečnému spotřebiteli.
Vliv bude tedy mít např. i dovoz potravin z velké dálky, ukazuje se však, že k omezení kumulace těchto plynů a gradaci negativního vlivu na životní prostředí bude nyní i v budoucnu potřeba zejména snížit podíl živočišné složky ve stravě.
Udává se totiž, že průměrný člověk z rozvinutých zemí vyprodukuje kvůli stravě 2 tuny CO2 za rok. Pokud byste si tedy srovnali průměrnou konzumaci masa v ČR právě s flexitariánstvím (snížením na 700 g týdně), v průměru ušetříte cca 576 kg CO2, což je více než čtvrtina z celkové uhlíkové stopy způsobené stravou. Flexitariánství je tak v tomto ohledu úžasně udržitelnou a jednoduchou metodou, jak přispět k ochraně životního prostředí bez toho, aniž byste se museli definitivně vzdávat některých druhů potravin. 
2. Udržení normální hmotnosti
Konzumace převážně rostlinné stravy v kombinaci s omezením průmyslově zpracovaných potravin, které často bývají kaloricky velmi bohaté, jsou velmi dobrým předpokladem pro udržení normální hmotnosti nebo i hubnutí, jak vyplynulo např. z tohoto review. Hlavním cílem by však měl být důraz na celkové zdraví a alespoň částečné odlehčení planetě. I u flexitariánství je nejvíc třeba používat zdravý rozum, protože kaloricky denzní potraviny samozřejmě najdete i v rostlinné říši – oleje, ořechy, některé zpracované masové náhražky apod.
3. Snížení rizika rozvoje diabetu II. typu
Pozitivní vliv flexitariánství na snížení rizika rozvoje diabetu II. typu úzce souvisí s bodem č. 1, tedy udržením normální hmotnosti. S rostoucí mírou nadváhy se totiž vlivem zmnožení tukové tkáně, a často i absencí fyzické aktivity, snižuje citlivost tkání k inzulinu. Vyvážená strava s vyšším podílem rostlinné složky tak může pomoci jak s prevencí diabetu II. typu, tak i se zlepšením kompenzace při již rozvinutém onemocnění.
- Podrobnější informace o této problematice naleznete v článku Inzulínová rezistence a s ní spojená cukrovka 2. typu: Proč vzniká a je možné ji řešit?
4. Snížení rizika vzniku srdečně-cévních onemocnění
Flexitariánství ze své podstaty předpokládá dostatečný příjem vlákniny a zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin, které jsou přirozenou součástí rostlinné stravy (pozor, netýká se např. palmového, palmojádrového nebo kokosového tuku) a které prokazatelně příznivě působí na zdraví srdce a cév.
V případě příjmu omega‑3 nenasycených mastných kyselin mají flexitariáni oproti vegetariánům a veganům velkou výhodu v možnosti zařazení konzumace ryb, které jsou bohatým a přirozeným zdrojem těchto látek. Světové autority doporučují týdenní konzumaci ryb alespoň 300 g (2 porce), což se do “povolené” spotřeby masa s přehledem vejde.
5. Snížení rizika rozvoje některých onkologických onemocnění
Díky omezení konzumace zpracovaných živočišných potravin, jako jsou např. uzeniny a jiné masné výrobky má správně nastavené flexitariánství předpoklady ke snížení rizika rozvoje některých druhů onkologických onemocnění. Zářným příkladem může být třeba kolorektální karcinom. Ochranným faktorem je zároveň i dostatečná konzumace vlákniny, která se předpokládá díky vyššímu podílu ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin ve stravě.
6. Snížení rizika nedostatku některých nutrientů ve stravě
A jak je na tom flexitariánství ve srovnání s čistě rostlinnou stravou? Dokonce i tady má své výhody – striktní veganství je totiž rizikové z hlediska nedostatku některých nezbytně důležitých makro a mikronutrientů jako např. kvalitní bílkoviny, vitamin B12, vitamin D, omega 3 mastné kyseliny, vápník, železo, jód nebo zinek.
Tím, že flexitariánství nabízí mnohem širší paletu potravin, je pro vás výrazně snažší poskládat si jídelníček tak, aby v něm žádná z těchto látek nechyběla.
- Pokud raději zůstáváte u veganství či striktnější formy vegetariánství, přečtěte si, jak správně suplementovat a podpořit tak své zdraví. Vše najdete v článku Nedostatek živin u vegetariánů a veganů: Jak správně suplementovat?
Co si z toho vzít?
Flexitariánství je životní styl, jehož ústředním cílem je omezení živočišných a zpracovaných produktů ve stravě a nahrazení složkami rostlinného původu. Narozdíl od vegetariánství a veganství však flexitarián může čas od času do jídelníčku zařadit živočišné produkty, nebo i samotné maso. Velkým plusem tohoto výživového směru totiž je, že si jej do značné míry uzpůsobíte obrazu svému.
Výhody může flexitariánství nabídnout např. v oblasti regulace hmotnosti, prevenci rozvoje některých onemocnění, snížení rizika důležitých látek ve stravě, a v neposlední řadě má prokazatelně pozitivní dopad na stav životního prostředí. I tady je však třeba používat selský rozum a dbát na vyváženost a pestrost jídelníčku.
