Jak poznat, že moje "častá špatná nálada" už je deprese

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková 8. 1. 2021
Uložit článek
Jak poznat, že moje "častá špatná nálada" už je deprese

Špatná nálada a nepříjemné pocity čas od času postihnou každého z nás - ať už se jedná o práci, rodinu, milostný život, nebo současnou celosvětovou situaci, která nám přináší značnou míru frustrace a nejistoty. 

Potlačování a zadržování emocí je cestou do pekel a je tak naprosto v pořádku dopřát si nějaký čas a s náročnou situací se vyrovnat po svém. Jak ale poznat, že na daný problém už možná nestačíme sami a naše špatná nálada mohla nepozorovaně přerůst v depresi?

Jak se liší špatná nálada a deprese?

Ještě než se ponoříme hlouběji do problematiky, diagnostiky a léčby deprese, je třeba si uvědomit, že tuto nemoc nemůžeme považovat za pouhou lítost, nespokojenost, nebo špatnou náladu. Jedná se o závažný stav, který nezaženeme slovy “seber se”, “nebuď smutný” nebo “to bude dobrý”. Jak tedy tyto stavy odlišit?

Špatná nálada

Náladu si můžeme představit jako emoční nastavení nervového systému, které trvá delší dobu a provází naši činnost a prožívání. Stav nálady reaguje na dění kolem nás i vnitřní podněty a ovlivnit jej mohou např. délka působení denního světla, kvalita spánku, probíhající onemocnění, hladiny hormonů v organismu, alkohol a další látky, stav sytosti, či teplota okolního prostředí (reakce na podněty se s příliš chladným nebo příliš horkým prostředím zhoršuje).

obrázek z freepik.com

Deprese

Deprese se oproti tomu projevuje patologickým a dlouhodobým poklesem nálady, která je neodklonitelná událostmi. To znamená, že i když se nám v životě stane něco radostného, nejsme schopni se z této situace těšit. Deprese však nemá vliv pouze na naše emoce - často se s ní pojí také další problémy, jako jsou poruchy spánku, změny chuti k jídlu (snížení nebo zvýšení), pokles hladiny energie, poruchy pozornosti, pomalejší zpracování informací, změny vnímání sama sebe (obviňování a výčitky) nebo dokonce suicidální (sebevražedné) myšlenky.

Depresí trpí celosvětově více než 264 milionů lidí a její diagnostika je založena na Mezinárodní klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). Stanovuje se na základě splnění daných kritérií, která vypadají následovně: 

1. splnění alespoň 2 znaků trvajících minimálně 2 týdny

  • depresivní nálada, která není odklonitelná žádnými událostmi

  • ztráta zájmu o jinak oblíbené aktivity

  • snížení energie, zvýšená únavnost

2. splnění minimálně 4 dalších příznaků

  • ztráta sebedůvěry a sebeúcty

  • výčitky, pocit viny

  • suicidální (sebevražedné) myšlení nebo jednání

  • snížená koncentrace, váhavost

  • útlum nebo naopak neklid

  • poruchy spánku

  • změna chuti k jídlu - zvýšení/snížení příjmu

Podle počtu přítomných znaků se poté depresivní epizoda rozlišuje na mírnou, středně těžkou, těžkou a těžkou s psychotickými příznaky. 

Kdy vyhledat pomoc? 

Pokud na sobě pozorujeme dlouhodobou skleslost, která nemizí ani při pozitivních událostech a zdá se nám, že výše zmíněné příznaky na nás sedí jako ulité, bude vždy lepší poradit se s lékařem. Pamatujme však, že nic nemusí být tak, jak se na první pohled zdá a pouze zdravotnický profesionál dokáže odhalit skutečné jádro našeho problému, stanovit diagnózu a navrhnout vhodnou léčbu

S žádostí o pomoc se můžeme obrátit nejen psychiatra, ale i na svého praktického lékaře. Včasná diagnostika je velmi důležitá, protože deprese je nemoc jako každá jiná a vzhledem k tomu, jak ovlivňuje naše myšlení a jednání, může být velmi nebezpečná. Proč se tedy zbytečně trápit?

obrázek z istockphoto.com

Jaké jsou možnosti léčby a vyhlídky do budoucna?

K léčbě deprese se využívá skupiny léčiv zvaných antidepresiva. Pro pochopení principu jejich účinku je třeba si říci, že depresi způsobuje nedostatek neurotransmiterů, které slouží jako látky k přenosu nervových vzruchů mezi nervovými buňkami (zejména v mozku) v tzv. synaptických štěrbinách. Antidepresiva zabraňují odbourávání těchto neurotransmiterů ze synaptické štěrbiny a tím brání jejich nedostatku. V současné době se nejčastěji volí:

  • SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) 

  • SNRI (inhibitory vychytávání serotoninu a noradrenalinu)

  • NDRI (inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu)

Další možností je léčba biologická, která využívá elektrické a magnetické síly. Velmi důležitá je také psychoterapie, která podporuje účinek farmakologické nebo biologické léčby a u některých lehkých epizod se může stát i hlavní léčebnou metodou.

Deprese se může objevit jako jediná epizoda, pokud se ale opakuje, mluvíme o periodické depresivní poruše. Po prodělání jedné epizody je šance na vznik další cca 50 %.  U většiny pacientů se daří dosáhnout období tzv. remise (bezpříznakové období), ve kterém pacienti žijí běžným stylem života a zcela normálně v něm fungují. U cca 12 % se však rozvíjí chronický a dlouhodobý obraz deprese. 

Co si z toho vzít?

Se smutkem a špatnou náladou se občas potýkáme všichni. Pokud se však přehoupnou v depresi, není nač čekat a je potřeba začít problém řešit. Deprese totiž neovlivňuje naše emoce, ale je spojena i s mnoha dalšími problémy, mezi které patří např. i zkreslené vnímání vlastní osoby, které nás může pronásledovat v podobě výčitek, obviňování, nebo i sebevražedných myšlenek. 

Je třeba si uvědomit, že deprese je nemoc jako každá jiná, pro její diagnózu je nutno splnit pevně stanovená kritéria a pokud ji zanedbáme, může být velmi nebezpečná. Pokud tedy máte dojem, že splňujete výše uvedené příznaky, je na čase přestat se zbytečně trápit a raději se poradit s profesionálem.

Přidej se k 31 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
8 Líbí se mi Uložit článek
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________