- Se správnou technikou učení se lze naučit více za méně času.
- Jedním z účinných způsobů učení je pravidelné opakování.
- S lepším zapamatováním pomůže také učení různými smysly.
Hodí se přiznat, že učení není vždy tak úplně spravedlivé. Někdo může po dni učení o daném předmětu přednášet, druhý na konci dne stále ještě bojuje s první kapitolou. Ne vždy je to ale o inteligenci, důležitou roli hraje také efektivita.
V tomto článku si ukážeme 11 oblíbených a především efektivních strategií, díky kterým se vám podaří do hlavy uložit více vědomostí za méně času.
1. Ještě během učení se vraťte k naučeným znalostem
Neustálé opakování je klíčem k udržení informací v paměti. Pokud totiž nabyté vědomosti pravidelně nepoužíváte, postupně je z paměti ztrácíte až je zapomenete úplně. Zpočátku je potřeba opakovat často, po čase již stačí jen občasné opakování.
Pokud jsou pro vás ale informace nové, budete je muset opakovat často. Při učení si tak naplánujte raději méně kapitol, zato je nezapomeňte ještě ten den několikrát zopakovat. Velmi účinné je také “samotestování” – z prošlých znalostí se sami zkuste otestovat bez toho, aniž byste nahlíželi do studijních materiálů.
2. Učte se na různých místech
Některé studie ukazují, že učení na různých místech vede ke snadnějšímu ukládání informací do paměti. Pravděpodobně to souvisí s nižším počtem rušivých elementů, které na vás číhají v domácím prostředí (zdravíme televizi a lednici). Pokud se navíc vydáte do školy, tiché kavárny nebo knihovny, přítomnost dalších lidí vám pomůže v udržení pozornosti.
3. Přepisujte, mluvte, zvýrazňujte
…zkrátka využijte všechny smysly, které máte k dispozici.
Pokud si všechny výpisky uspořádáte a přepíšete znovu vlastními slovy, následně zvýrazníte nejdůležitější body a na závěr celou kapitolu odříkáte svému spolužákovi či kolegovi, budete překvapení, jak pevně vám znalosti v paměti zakotví.
4. Využívejte vytištěné materiály
Některým lidem vyhovují tištěné materiály či rukou napsané zápisky mnohem více oproti elektronické podobě. Pokud patříte do této skupiny lidí, spolehněte se na tradiční učení a nenechte se zlákat virtuálním sešitem.
Někteří odborníci si výhodu fyzických výpisků či vytištěných materiálů vysvětlují větší interakcí, kterou musíte při studiu vykonat.
5. Pravidelně se k naučeným vědomostem vracejte
Pokud dopředu víte, že naučené vědomosti budete potřebovat v horizontu budoucích měsíců či let, pravidelně se k nim vracejte. Bohatě postačí starší zápisky čas od času pročíst nebo se přihlásit na podobný předmět, díky kterému alespoň zůstanete s danou problematikou ve styku.
Obnovovat živé znalosti je snadné, ale učit se znovu po 2 letech zcela zapomenutou látku už může být mírně frustrující.
6. Rozpoznejte okamžik, kdy již mozek nepracuje efektivně
Jen opravdu málokdo se dokáže učit efektivně po dobu celého dne. Ve většině případů jsme schopni držet plnou soustředěnost po dobu několika desítek minut, poté se již učení mění spíše v bezmyšlenkovité projíždění řádků.
Když cítíte, že už “to do hlavy neleze”, nebraňte se pauze. Běžte se najíst, provětrat ven, často pomůže také lehčí běžecký trénink, při kterém vyčistíte hlavu. Nakonec i udržování zdravého životního stylu (pohyb, strava, spánek) má prokazatelný vliv na učení nových informací.
Učení bez pauz se u většiny lidí po nějaké době stane neefektivní. Míra prokrastinace roste a přibývá také špatný pocit z toho, že jste se po dvou hodinách naučili jen minimum nových znalostí. Oblíbená je také technika pomodoro, která své jméno získala po časovači ve tvaru rajčete. Metoda spočívá ve 25minutových intervalech soustředěného učení, které jsou přerušeny krátkými pauzami (přibližně 5 minut). Krátké pauzy napomáhají udržení koncentrace a vstřebávání znalostí. Více si o této technice můžete přečíst v článku Pomodoro technika: pomoc s učením i prokrastinací.
7. Udělejte si v učivu jasnou strukturu
Ačkoliv to v průběhu výuky tak nevypadá, celé učivo na dané pololetí, resp. semestr, má velmi pečlivě zpracovanou strukturu. Jednotlivé kapitoly za sebou nejsou poskládány náhodně, ale většinou má jejich návaznost hlubší smysl.
Učivo pro vás bude mnohem snadněji zapamatovatelné, pokud tuto strukturu objevíte a pochopíte. Jednotlivé kapitoly do sebe zapadnou jako tetrisové kostičky a možná se i navzájem propojí.
8. Překreslete si učivo do mapy
Pokud máte na učení dostatek času, můžete se pokusit přepsat danou kapitolu na vysokoformátový papír (A1, A2) a propojit jednotlivá témata do myšlenkové mapy, pokud spolu souvisí, jen to tak v sešitu nevypadá.
Zvláště u přírodovědných oborů rychle zjistíte, že napříč různými kapitolami existují silné souvislosti. Jakákoliv nalezená souvislost mezi jednotlivými tématy rapidně zvyšuje pravděpodobnost, že si obě dvě témata zapamatujete, a navíc lépe pochopíte.
9. Sdílejte informace se spolužáky a kolegy
U předmětů či témat se širokým záběrem se snadno stane, že různé problematiky vyhovují různým studentům různě. Společné učení a sdílení znalostí je tak velmi efektivním způsobem, jak se vypořádat s mnoha komplexními problémy, mezi kterými je jen malá souvislost.
Vzájemné učení má navíc tu výhodu, že studenti oproti některým přednášejícím lépe rozumí tomu, co je vrstevníkům zřejmé a co naopak jasné není. Ačkoliv tedy samotné znalosti samozřejmě nejsou tak hluboké jako u přednášejících, samotný výklad může být ostatními studenty lépe srozumitelný.
10. Čerpejte z více zdrojů
Říká se “hlavou zeď neprorazíš”. Takže pokud už hodinu dokola pročítáte jeden odstavec a stále mu nerozumíte, není nejmenší důvod v tom pokračovat. Zkuste zapátrat po jiném materiálu, který na daný problém nahlíží odlišným způsobem.
Vyzkoušejte například skripta od jiného autora, učebnici, knížku nebo klidně nažhavte Wikipedii. Jiné zdroje vám pomohou nahlédnout na daný problém z různých úhlů pohledu, což může pomoci s hlubším (nebo alespoň s nějakým) pochopením daného tématu.
11. Pomůže žvýkačka?
Jedním z populárních doporučení na podporu učení a soustředění je žvýkání žvýkaček. Opravdu ale tato aktivita podporuje funkci mozku? Hned několik studií se tímto fenoménem zabýval, přičemž hlavními testovanými účinky byla pozornost, soustředěnost a podpora paměti. Na základě těchto experimentů se zdá, že žvýkání žvýkaček opravdu pomáhá udržovat pozornost, paměť ale pravděpodobně nepodporuje.
Žvýkačky proto můžete využít u dlouhých učících dnů, kdy již přichází do hry únava. Pomohou vám udržet pozornost a soustředěnost.
- S učením a podporou paměti mohou pomoci také rostlinné výtažky. Více se o nich dozvíte v našem dalším článku Přírodní nootropika: 5 nejúčinnějších bylinek pro podporu funkce mozku.
- Čekají vás zkoušky a trápí vás nervozita? Přečtěte si článek 12 tipů, jak se uklidnit den před zkouškou a zvládnout stres.
Co si z toho vzít?
Umět se učit není jen tak. Ono totiž věnovat čas “učení” je jedna věc, ale umět jej zužitkovat k tomu, aby opravdu v paměti něco zůstalo, je věc druhá. Snažte se vyzkoušet různé techniky učení a pozorujte, co vám sedí nejlépe. Někomu vyhovuje pročítání dokumentů v tichém pokoji, někdo si raději přepisuje materiály v rušné kavárně.
Výzkumy ukazují, že použití více smyslů (mluvení, psaní, poslouchání) pomáhá s efektivnějším udržením informací v paměti, ještě účinnější je pravidelné opakování a připomínání učiva. Pokud se vám podaří ovládnout alespoň tyto dvě techniky, učení bude rázem o poznání jednodušší.
