Kvalitní strava je základním předpokladem dobré sportovní výkonnosti. A od koho se lépe inspirovat než od těch nejlepších na světě? Pojďme společně nahlédnout do talířů profesionálních sportovců a sportovkyň. Jak vypadá jejich běžné denní stravování a kolik jídla jsou schopni za den sníst?
Kolik toho sportovci snědí? Záleží především na druhu sportu
Profesionální sportovci sní denně něco mezi 1 200 až 8 000 kcal. Proč takové rozpětí? Energetické nároky se totiž dramaticky liší nejen mezi jednotlivými sporty, ale také mezi sportovci v závislosti na jejich hmotnosti. Zatímco zápasnice v nejnižších váhových kategoriích či gymnastky nedosáhnou ani na referenční energetický příjem pro dospělého člověka (2000 kcal), elitní plavci nebo běžci si mohou dopřát až čtyřnásobek běžných porcí.
Jedl Michael Phelps opravdu 12 000 kcal denně?!
Fenomenální plavec a držitel neuvěřitelných 23 zlatých medailí Michael Phelps patří mezi kalorické rekordmany. V roce 2008 dokonce kolovala médii informace, že denně sní až 12 000 kcal, což je asi šestinásobek referenčního denního příjmu.
On sám to následně ve své biografii popřel a číselně upravil na mírnějších 8 000 až 10 000 kcal. Stále jde však o těžko představitelná kvanta jídla. Jen pro představu, kdybyste tolik kalorií chtěli projíst v našich nejoblíbenějších proteinových tyčinkách, museli byste jich denně sníst skoro padesát. Že by hozená rukavice?
Atleti kalorie většinou nepočítají, ale snaží se jíst zdravě
Když se novináři ptali úspěšné ikony české atletiky Barbory Špotákové na to, jak se stravuje, odpověděla velmi jednoduše: „Přirozeně nejím žádná těžší jídla, jinak ale žádný skutečně propracovaný jídelníček nemám. Před závody toho člověk nedokáže moc sníst, dávám si jen nějaký kousek pečiva nebo těstoviny.”
Ostatně ani největší hvězda Tokia, norský běžec Karsten Warholm, si s počítáním kalorií žádnou velkou hlavu nedělá. Jak ale říká, snaží se jíst zdravě a pravidelně. A jeho běžný jídelníček? „Ke snídani nejčastěji chléb, vejce, jogurt, kávu a mléko, k obědu sendvič a k večeři většinou maso nebo rybu se zeleninou spolu s proteinovou tyčinkou, kterou mám v okolí tréninku,” řekl Karsten v době, kdy ještě netušil, jakého úspěchu vlastně dosáhne.
Podařilo se mu totiž posunout světový rekord v běhu na 400 m překážeko těžko uvěřitelných 76 setin sekundy na výsledný čas 45,94. Jak je vidět, zdravá strava opravdu funguje.
Také vzpěrači a vrhači si uvědomují důležitost sportovní výživy
A kalorií se proto rozhodně nebojí. Podle nejrůznějších odhadů zvládnou denně sníst asi 2 800 až 6 000 kcal, což už vyžaduje určitý výkon nejen na tréninku, ale také v kuchyni. Pro silové sporty je typický také vysoký podíl bílkovin. Takový Ryan Crouser, halový světový rekordman z roku 2021 ve vrhu koulí, si denně dopřává asi 300 g bílkovin. Dá se předpokládat, že i další vrhači to budou mít velmi podobné.
Siloví sportovci nemají daleko ani k doplňkům stravy. Mezi běžnou výbavu těchto “siláků” patří proteinové nápoje, volné aminokyseliny BCAA nebo kreatin. Zdaleka ale nezůstává pouze u této klasické „trojky” – třeba takový Jiří Orság, elitní český vzpěrač a účastník letošních her v Tokiu, vyzdvihuje především doplňky stravy s obsahem vitaminů, minerálních látek a zejména hořčíku v nejrůznějších formách.
Gymnastky s jídlem většinou spíše šetří
Jestli nyní máte pocit, že živit profesionální sportovce je vlastně zaměstnání na plný úvazek, potom jste asi ještě nebyli u stolu gymnastek a dalších sportovkyní, kde vedle výkonu záleží také na nízké hmotnosti a estetice. Ačkoliv podle oficiálních doporučení lékaře amerických gymnastek by závodnice měly jíst alespoň 2000 kcal denně, realita je často na míle vzdálená této metě.
Třeba taková gymnastka Dominique Moceanu se před lety svěřila, že byla svými trenéry nucena jíst denně pouhých 900 kcal. To je samozřejmě velmi malá porce kalorií a tak se dá předpokládat, že sama o sobě jde ještě pod hranici jejího bazálního metabolického výdeje.
„Je to složité, když děláte sport, který je postavený na vzhledu,” říká Nancy Clark, americká odbornice na výživu, která se stará o řadu vrcholových sportovců. „Mnoho gymnastek závodí s postavami, které je velmi obtížné udržet.” Není proto divu, že u gymnastek se více než u jiných sportovkyň můžeme setkat s problémy jako jsou snížená kvalita kostí nebo nepravidelná menstruace. Hrozí totiž tzv. relativní energetická nedostatečnost, kterou jsme detailně rozebrali v našem dalším článku Tvrdě makáš a málo jíš? Relativní energetická nedostatečnost a její dopady na zdraví.
Co si z toho vzít?
Tělo je jako auto, funguje na 100 %, jenom když dostane kvalitní palivo. Profesionální sportovci to samozřejmě dobře vědí a využívají proto kvalitní potraviny ve svůj prospěch. Někdy jsou dokonce energetické potřeby sportovců tak vysoké, že atleti spořádají doslova několikanásobek toho, co sní jinak průměrně aktivní dospělý člověk. V takových případech mají sportovci co dělat nejen v tréninkové hale, ale také v kuchyni, protože projíst tolik kalorií není zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
Můžeme jen doufat, že trend v estetických disciplínách nebude dále tlačit na drobné postavy s hmotností, která málokdy překročí 50 kg, ale povede naopak ke svalnatějším postavám, které jsou pro sportovce a především sportovkyně přirozenější. Nejen že se následně budou cítit lépe, ale ušetří se především možných zdravotních problémů souvisejících s hrozící podvýživou.
