Jestli něco dokáže znepříjemnit léto, pak jsou to klíšťata. Protivná osminohá stvoření, která si pochutnávají na naší krvi, zatímco o nich mnohdy nemáme ani nejmenší tušení. Kdyby aspoň nepřenášeli nebezpečné nemoci. Proč lezou klíšťata na někoho častěji a jak je možné se proti nim efektivně bránit?
Klíšťata milují krev, přitahuje je ale spíš náš dech
Klíšťata chtějí krev, a když už se k ní dostanou, zvládnou se jí nasytit doslova na rok dopředu. Samozřejmě v případě, že po odhalení neskončí v záchodové míse...
Krev slouží těmto malým černým parazitům jako zdroj živin, a tak nás někdy dokáží vysávat třeba až 10 dní, pokud si jich nevšimneme a nevytáhneme je.
Proč jsme pro klíšťata terčem? Může za to především:
Oxid uhličitý, který vydechujeme.
Kyselina mléčná a máselná, kterou vylučujeme z těla pocením.
Teplo, které vyzařujeme.
Je proto dost možné, že dlouho nemytý, ještě zadýchaný sportovec, který se zrovna odhodlal k houbaření, si z lesa odnese více klíšťat než jeho bratr nesportovec. Ovšem dokud budeme dýchat, tak budeme klíšťata přitahovat stále, jelikož pro ně stále budeme atraktivním cílem.
Prozradí nás v lese krevní skupina nebo snad klíšťata vábí "sladká krev"?
Často se mluví o tom, jestli klíšťata a komáry nepřitahuje “sladká” krev. Množství cukru sice nemá vliv na to, jak moc budeme pro klíšťata atraktivní, ale typ krevní skupiny už možná ano.
Se zajímavým experimentem z roku 2018 přispěli do této problematiky i vědci z České republiky, kteří se rozhodli otestovat, jestli si klíšťata vybírají některou z krevních skupin s větší chutí. A došli k zajímavým výsledkům – nejvíce klíšťatům chutnala krevní skupina A (zvolilo ji 36 % klíšťat), naopak nejméně klíšťatům zachutnala krevní skupina B (zvolilo ji jen 15 % klíšťat).
Našli jste na sobě klíště? Rychle s ním ven!
Pokud jste právě zjistili, že vám tento černý roztoč zrovna pije krev, nepanikařte.
Klíště uchopte pomocí kleští (ideálně kleští na klíšťata) těsně u kůže.
Kývavým pohybem ze strany na stranu jej vytáhněte ven, s kleštěmi netřeste a netrhejte.
Místo po klíštěti ošetřete alkoholem nebo vodou s mýdlem.
Ani nakažené klíště vás nemusí boreliózou nakazit, když jej vytáhnete včas
Podle odborníků potřebuje být klíště přisáté na těle hostitele asi 36–48 hodin, aby ho mohlo nakazit lymskou boreliózou způsobenou bakteriemi. A ačkoliv to samozřejmě neplatí ve všech případech se stoprocentní jistotou, včasným nalezením a odstraněním je možné pravděpodobnost přenosu této nepříjemné nemoci, na kterou se nemůžeme očkovat, podstatně snížit.
Neléčená borelióza totiž negativně ovlivňuje stav našich kloubů, ve více než polovině takových případů se projeví příznaky artritidy a často je doprovázena chronickou únavou.
Jiná už je situace v případě virového onemocnění známého jako klíšťová encefalitida, jejíž virus se nachází ve slinách klíštěte, a může se tak dostat do našeho těla rychle po přisátí. Klíšťová encefalitida napadá mozek, může vést k vysokým horečkám a poruchám koordinace a při těžkých případech může dojít až k doživotním následkům (poruchy soustředění, zhoršená paměť). Proti této nemoci však můžeme bojovat velmi účinně pomocí pravidelného očkování (první přeočkování by mělo být provedeno po 3 letech od úvodního očkování, dále každých 5 let).
5 účinných způsobů, jak se proti klíšťatům bránit
Když vyrazíte do přírody, počítejte s tím, že se cestou setkáte s mnoha klíšťaty natěšenými na hostinu. Je proto dobré se při cestě do přírody bránit a klíšťatům cestu za potravou znemožnit, nebo alespoň ztížit.
- Správný výběr oblečení. Volte nejlépe dlouhé oblečení zakrývající celé vaše tělo, triko si zastrčte do spodního dílu oblečení a ten zase do ponožek. Díky tomu znesnadníte klíštěti cestu za vaší kůží a snížíte riziko jeho přisátí.
- Po výletu si dejte sprchu. Klíště si na vašem těle pečlivě vybírá místo, do kterého se zakousne. Proto pokud ihned po výletu zavítáte do sprchy, je možné, že jej ještě smyjete nezakousnuté. Navíc si ve sprše můžete provést rychlo‑kontrolu a eventuálně čerstvě přisáté klíště odstranit. Skrytá a těžko dostupná místa si můžete snadno zkontrolovat navzájem s partnerem či s dalším členem rodiny.
- Sluneční paprsky jsou vaším přítelem. Zasluněná místa přírody jsou totiž méně vlhká. A jelikož klíště miluje vlhkost, je menší šance, že na něj na slunných či sušších místech narazíte.
- Použijte účinný repelent. Pokud se chystáte do klíšťaty zamořené oblasti, můžete sáhnout po účinném repelentu. Klíšťata nesnáší látku s názvem permethrin, a tak repelent s jejím obsahem asi 0,5 % by vás měl spolehlivě ochránit. Ovšem s tímto repelentem pracujte opatrně a vyhněte se jeho styku se zvířaty, zejména s kočkami, pro které je permethrin jedovatý.
- Po příchodu se zkontrolujte. Až se po příchodu budete převlékat, proveďte si první kontrolu od klíšťat a v případě nálezu jej ihned odstraňte – klíště ještě nebude tak silně přisáté a vyndat půjde snadno. Klíšťata nejčastěji zakotví v podkolenní jamce, mezi nohama, na bocích, v podpaží nebo v okolí uší (typicky jde o částečně skrytá místa s větším výskytem potních žláz).
Na ochranu před klíšťaty nezapomeňte ani doma na zahradě nebo v parku. Udává se, že asi 75 % klíšťat si doneseme právě z těchto míst, nikoliv z výletů do přírody, a tak krátká kontrola není ani po procházce se psem v parku nikdy na škodu.
Fungují přírodní repelenty?
I klíšťata mohou registrovat přírodní aromatické látky, a tak jako některé látky nejsou příjemné pro nás, jiné zase nevoní klíšťatům. Otázkou ovšem je, jaké látky to jsou.
Níže nabízíme několik látek, které byly zkoumány a u kterých byl nalezen pozitivní účinek:
Nootkaton – aromatická látka přítomná třeba v grapefruitu nebo Cypřišku nutkajském.
Karvakrol – aromatická sloučenina připomínající koření na pizzu, kterou najdeme v esenciálním oleji z tymiánu nebo ze saturejky.
Česnek – ve studii na švédských vojácích bylo zjištěno, že vojáci, kteří si den zpříjemňovali kapslí s 1200 mg sušeného česneku, měli nižší výskyt klíšťat oproti placebo skupině. Je pravděpodobné, že je za tyto účinky zodpovědný dichlormethan, který se v česneku nachází.
Mějme však stále na paměti, že síla těchto silic je dost pravděpodobně stále podstatně menší než v případě látek použitých v běžně dostupných repelentech. Na druhou stranu se jedná o jednoduchou, levnou a zcela přírodní možnost, jak klíšťata alespoň částečně odpudit.
Co si z toho vzít?
Klíšťata jsou paraziti vyčkávající ve vlhkých oblastech na své hostitele, na které se mohou přisát. Svými oběťmi jsou přitahovány zejména vydechovaným oxidem uhličitým, který přirozeně vylučujeme jako odpadní látku energetického metabolismu. Podle české studie z roku 2018 je možné, že si nás klíšťata vybírají také podle krevní skupiny, přičemž nejohroženější je v tomto ohledu krevní skupina A.
Pokud na sobě najdeme klíště, měli bychom jej co nejrychleji vytáhnout pomocí kleští. Rychlé vyndání klíštěte snižuje pravděpodobnost přenosu lymské boreliózy, proti které se nemůžeme očkovat. Naopak klíšťová encefalitida se přenáší slinami klíštěte rychle po přisátí, je ovšem možné se proti ní očkovat.
Nejlepší ochranou je pravidelná kontrola a oblékání dlouhého oblečení, které zakrývá co největší plochu našeho těla. Díky tomu znemožníme klíšťatům jednoduchý průchod na naši kůži, kde se mohou zakousnout. Vyzkoušet můžeme také účinné repelenty, opatrně bychom měli zacházet s látkou permethrin, která je toxická pro některá zvířata včetně koček. Můžeme vyzkoušet také některé přírodní látky (grapefruit, tymián, česnek), které mohou klíšťata alespoň v omezené míře odpuzovat.
