Posttraumatická stresová porucha (PTSD): jak ji rozpoznat a přemoci?

ověřil/a Mgr. Kristýna Dvořáková
Komentáře
Posttraumatická stresová porucha (PTSD): jak ji rozpoznat a přemoci?
Co v článku najdeš?
Zobrazit seznam Skrýt seznam

„It is a normal reponse by normal people to an abnormal situation“ - Schiraldi

  • PTSD vzniká jako opožděná reakce na stresovou ohrožující událost.
  • Celoživotní prevalence této poruchy se odhaduje v rozmezí 1‑9%.
  • Jsou možné 2 druhy léčby: psychoterapie a farmakoterapie.

Jak posttraumatická porucha vypadá?

Aby bylo zcela jasné, o čem celý článek hovoří, je nejprve nutné osvětlit, co to vlastně posttraumatická porucha je. Tato porucha vzniká jako opožděná reakce na stresovou událost, jež se projevuje nedostatečným zpracováním závažné traumatické zkušenosti. Zmiňovaná zkušenost má později za následek psychologické a somatické obtíže jedince, které se dostavují často s prodlevou několika týdnů až měsíců po prožití onoho traumatu.

Při vzniku posttraumatické stresové poruchy se zjednodušeně jedná o normální reakce normálních lidí na abnormální situace. Tato abnormální (říkejme jí traumatická) událost je často podstatou vzniku posttraumatické stresové poruchy. Jejími charakteristikami jsou: mimořádnost, závažnost a vlastnost ohrožení. Lidé je vnímají jako velmi nebezpečné, a to jak pro sebe, tak pro ostatní a nejsou schopni, a mnohdy ani nemají možnost, na ně adekvátním způsobem reagovat a vyrovnat se s nimi. 

První zmínky o PTSD

V historii se přesuneme do období první světové války. V této době začínají být u vojáků poprvé sledovány obtíže, které byly popisovány jako psychologické a neurologické poruchy. Jejich původ byl však dosud neznámý a vyvolával mnoho diskuzí a otázek z hlediska jejich původu.

Freud u těchto vojáků pozoroval výrazné psychické a fyzické problémy. A co bylo zavádějící, tak právě to, že vojáci nebyli nijak vážně zraněni, a přesto u nich příznaky přetrvávaly po delší dobu. Freud tehdy odmítal veškeré názory, které symptomy poruchy spojovaly s nějakými tělesnými poraněními např. drobné krvácení do centrální nervové soustavy. Po rozsáhlé studii nakonec uvedl, že příčinou této poruchy jsou reakce na bezprostřední ohrožení vlastního života vojáků ve válce. Poruchu tehdy popsal jako “válečnou neurózu”.

Charakteristiky PTSD 

Posttraumatická stresová porucha, jak je již zmiňováno v úvodu, začíná jako opožděná odpověď na stresovou událost nebo situaci trvající krátkou či delší chvíli s mimořádně ohrožující povahou, která dokáže způsobit silné rozrušení téměř u každého jedince. 

Predisponující faktory mohou být rysy osobnosti (nutkavé či astenické) či neuróza v osobní anamnéze. Tyto faktory ovlivňují práh vzniku PTSD a nebo zhoršují jeho průběh. Typické pro tuto poruchu jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách‚ snech či nočních můrách‚ které se objevují spolu s pocitem otupělosti a emoční oploštělostí‚ straněním se od lidí‚ netečností vůči okolí‚ anhedonií a vyhýbání se činnostem a situacím‚ které připomínají traumatický zážitek. 

Dále se obvykle objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je také obvykle spojena úzkost a deprese, v těžších případech až sebevražedné myšlenky. Začátek následuje po traumatu s prodlevou pár týdnů do několika měsíců. Průběh je dosti kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k odeznění příznaků a “vyléčení”- pouze u malého počtu pacientů může nastat chronický průběh s následnou trvalou neměnnou změnou osobnosti. 

Posttraumatická stresová porucha (PTSD): jak ji rozpoznat a přemoci?

Jaká jsou kritéria její diagnostiky?

Aby bylo možné PTSD správně diagnostikovat, musí jedinec splňovat tato kritéria:

  • Vystavení stresu – osoba musela slyšet, na vlastní oči vidět či rovnou zažít traumatické události, které obsahovaly smrt, zranění, strach, bezmoc či hrůzu.  
  • Znovuprožívání události – jedinec si dané trauma znovu prožil/prožívá (myšlenky, sny,  iluze, psychická tíseň, fyzický vjem).
  • Vyhýbání se – osoba se trvale vyhýbá podnětům souvisejícím s traumatem a zároveň se projevuje jeho nadprůměrná vnímavost (“citlivost”, která nebyla před traumatem přítomna). 
  • Vzrušení – jedinec vykazuje trvalé příznaky zvýšené vzrušivosti (dráždivosti), které opět nebyly přítomny před traumatem.
  • Doba trvání symptomů – příznaky se objevují déle než po dobu 1 měsíce.
  • Narušení života – porucha způsobuje významné úzkostné stavy (obtíže) nebo poškození (zhoršení) aktivit v sociální oblasti, zaměstnání nebo jiných každodenních činnostech.

Prevalence PTSD

Celoživotní prevalence PTSD se pohybuje v rozmezí 1–9 %. Výskyt u žen je asi 2 x vyšší a právě u nich se nejčastěji jedná o následky fyzického, často sexuálně motivovaného napadení. U mužů jde spíše o následky účasti v boji nebo přítomnosti při těžkém poranění nebo smrti druhé osoby. Odhaduje se, že porucha postihuje až 30 % obětí živelných katastrof v závislosti na intenzitě stresoru. Posttraumatická stresová porucha se stává jedním z největších zdravotních problémů dneška. Zhruba 43% mladých Američanů a 37% Američanek je vystavováno traumatické události ve věku do 30 let.

A jak se s ní vypořádat? 

V dnešní době se řadí do druhů léčby PTSD tyto možnosti: 

  • Psychoterapie – je považována za nejdůležitější prostředek léčby. Nejprve se terapeut s klientem zaměřují na kontrolu nad příznaky, a následně se snaží o přijetí traumatické události (vzpomínky ztrácejí sílu a přestávají vyvolávat úzkosti).

  • Farmakoterapie – léky výrazně podporují efekt psychoterapie. Dávkují se dle doporučení psychiatra a bývají součástí komplexního léčebného plánu. Cílem se stává zmírnění některých příznaků. Můžeme je dělit na:
    • Antidepresiva: efekt je pociťován po 3–6 týdnech a působí zejména na zmírnění příznaků úzkosti a zvýšené činnosti sympatiku
    • Anxiolytika: jsou vhodná pouze při akutní potřebě zmírnění příznaků úzkostí, záchvatů paniky nebo poruchách spánku. Pro dlouhodobou léčbu jsou nevhodné, jelikož mohou způsobovat závislost 

Co si z toho vzít? 

Posttraumatická stresová porucha se projevuje jako opožděná reakce na událost, kterou jedinec prožil jako nebezpečnou, stresující a život ohrožující. 

V dnešní době se stává stále běžnější poruchou. Její dopady postihují jedince jak na psychické úrovni, tak na té fyzické. Znemožňují kvalitní žití, a proto je v případě jejího podezření nutné ihned vyhledat odborníka a následně zahájit úzdravu.

Přidej se k 45 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Self-care: 10 jednoduchých tipů na každodenní sebepéči
Self-care: 10 jednoduchých tipů na každodenní sebepéči
Self‑care je ve společnosti často mylně vnímána jako znac sobeckosti, snobství, nebo bývá zaměňována za seberozvoj. Vědecké důkazy o jejích benefitech však mluví samy a sebe, a mnoho těchto činnosti zvládnete zadarmo a z pohodlí domova.
Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
Jak pečovat o své duševní zdraví? Vsaďte na psychoterapii
Dnešní doba je plná stresu a nejistoty - není proto divu, že nám naše problémy občas prostě přerostou přes hlavu. Existuje ale účinná pomoc. Co je psychoterapie a jaké jsou její výhody, zjistíte v novém článku.
Hypnóza: magická a historická, či opravdu nápomocná terapeutická metoda?
Hypnóza: magická a historická, či opravdu nápomocná terapeutická metoda?
Mnoho z nás již jistě slyšelo o technice, jejíž účinky se mohou promítnout jak na psychickou, tak na fyzickou úroveň člověka. Ano, opravdu mluvíme o hypnóze! Zajímá vás, co to vlastně je, jestli se vůbec, popřípadě jak v dnešní době stále využívá? Přečtěte si tento článek!
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
Bolesti zad dokážou poměrně snadno narušovat každodenní aktivity běžného života. Pokud trápí i vás, konkrétně ty v bederní části, je tento článek přesně pro vás. Zabývá se technikami protahování i posilování, které pomohou s bolestí, ztuhlostí a zároveň fungují jako prevence proti budoucím potížím.
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit je základem úspěšného hubnutí – co si ale pod tímto pojmem představit, a jak vědomosti poté uvést do praxe?
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
Bolest krční páteře patří mezi nepříjemný stav ovlivňující fyzickou a psychickou pohodu. Podle studií se navíc předpovídá, že až 7 z 10 lidí tuto bolest zažije. Jak se proti tomu bránit? Dnešní článek prozradí 8 cviků nejen na uvolnění, ale také posilnění krční páteře, které pravidelným cvičením omezí nebo úplně eliminuje bolest.
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence je jednoduchý ukazatel, který mnoho vypovídá o našem organismu. Jaké hodnoty jsou normální a co tepová frekvence prozradí sportovcům?
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce je jednou z metod zabraňujících nechtěnému početí. Do jaké míry ale mění přirozené pochody v ženském cyklu, a co můžete očekávat po jejím vysazení?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé tečky na nehtech jsou pro mnohé z nás synonymem pro nedostatek vápníku. Je to ale vždy ta správná příčina?
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
S nafouknutým břichem se setkal téměř každý a všichni se shodnou, že dokáže pořádně znepříjemnit den. Pokud se ovšem obtíže s trávením opakují nebo vás dokonce trápí trvale, je potřeba zakročit. V dnešním článku vám představíme 7 možných příčin nafouklého břicha společně s jejich řešeními!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Triceps tvoří většinu svalové hmoty paže. Pokud chcete, aby vaše ruce připomínaly medvědí tlapy, máme pro vás zásobník cviků, který vám s tím pomůže!
Nejlepší cviky na střed těla! TOP 5 cviků pro pevný core
Nejlepší cviky na střed těla! TOP 5 cviků pro pevný core
Svalům středu těla (CORE) a jejich správnému procvičení by měla věnovat dostatečnou pozornost celá populace. Víte, jakým způsobem střed těla cvičit?
Krabičkujete? 9 tipů na rychlá a zdravá jídla do 20 minut
Krabičkujete? 9 tipů na rychlá a zdravá jídla do 20 minut
Že příprava jídel a krabičkování trvá dlouho? S našimi doporučeními se vejdete v pohodě do 20 minut a máte připravené jídlo na celý další následující den!
Wim Hofova metoda dýchání: ovládněte vlastní tělo
Wim Hofova metoda dýchání: ovládněte vlastní tělo
Sychravé počasí umí prověřit naši imunitu a mnoho z nás v rámci prevence zkouší různé druhy otužování. Jeden svérázný Holanďan však svou metodou vyvolal obrovskou vlnu zájmu napříč laickou i odbornou veřejností, a tak pojďme společně nakouknout pod pokličku "ledového muže".
6 skupin potravin, které pomohou při zácpě
6 skupin potravin, které pomohou při zácpě
Zácpa občas potká každého z nás a není to nic příjemného. Dá se jí ale zbavit, stejně jako je možné jí předcházet. V článku si řekneme, které potraviny bychom měli v jídelníčku mít, aby nás trápila co nejméně.