- Tetování se v posledních letech stává narůstajícím trendem.
- Primární roli z hlediska bezpečnosti hraje při tetování výběr tatéra, znalost svého celkového zdravotního stavu a aktuální well‑being.
- Na tetování je vhodné se připravit předem, stejně jako na péči o čerstvou “kérku”.
Tradice tetování sahá až do starověku
Pokud se domníváte, že tetování jsou “výdobytkem” moderní doby, nemůžete být dál od pravdy. Permanentní zobrazování symbolů na kůži sahá až do starověku, což je podloženo mnoha nepřímými důkazy jako jsou nejrůznější historické texty, malby a kresby, ale i přímo nalezeným tetováním na tělech zachovalých mumií. Na území Evropy byla nejstarší tetování nalezena na těle Ötziho – ledový muž, jehož mumie byla nalezena na území Ötzaltských Alp. Tento muž žil podle vědců cca před 5 200 lety, a na těle měl na 61 “kérek”.
S tetováním ale nebyli pozadu ani ve starověkém Egyptě, Mezopotámii nebo Římě. Tetování byla často rituální záležitostí – vytvářela se tedy za náboženskými účely, pro uchránění pevného zdraví, jako znak společenského postavení nebo příslušnost k určité skupině, etniku, vojenské jednotce atd. Princip samotného tetování pak spočívá ve vpravení inkoustu s pigmentem pod nejsvrchnější vrstvu pokožky – tedy až do tzv. dermis. To se může dít pomocí mnoha jednotlivých vpichů pomocí jednoduché jehly (tzv. handpoke) nebo s využitím tetovacího strojku.
Jak tělo na tetování reaguje?
Váš organismus na částečky inkoustu reaguje jako na cizorodou látku a do místa “poranění” vysílá buňky imunitního systému. Jak se rána po tetování hojí, velká většina vpichovaného inkoustu se vyplaví pryč, společně s určitým množstvím krve a lymfy. Výzkum z roku 2018 přináší překvapivé závěry, a to zejména v roli makrofágů – tyto buňky imunitního systému pohlcují cizorodé látky a eliminují je. Stejně se chovají i v případě buněk “poškozených” vpravením inkoustu, kdy danou buňku sice pravděpodobně pohltí, ale částečky inkoustu přesto nejsou zničeny a zůstávají na daném místě. Vědci se domnívají, že když tyto makrofágy odumřou, na jejich místo nastoupí nové buňky a proces se opakuje. Tento proces tedy pravděpodobně odpovídá za permanentnost tetování a také za velmi obtížný způsob jeho odstranění.
Reakce organismu bude vždy záviset na mnoha proměnných, včetně aktuálního zdravotního stavu (viz dále) nebo velikosti tetování.
Jsou tetovací inkousty bezpečné?
Jak již bylo řečeno, tetovací inkoust je pro tělo cizorodá látka. Ve srovnání s minulostí se však bezpečnost tetování posunula výrazně vpřed. Výzkumy např. často poukazovaly na riziko pigmentů s obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků a jejich potenciálně negativní vliv na lidské zdraví. V posledních desetiletích však bylo zavedeno mnoho regulačních mechanismů, limity pro maximální koncentrace specifických látek v tetovacích inkoustech nebo manuály pro výrobce, jak minimalizovat riziko kontaminace atd.
V Evropské unii je standardně obsah potenciálně rizikových látek v tetovacích inkoustech regulován, nově je od roku 2022 např. upraveno uvádění všech složek inkoustu na štítku výrobku, a také bezpečnostní prohlášení výrobce. V letech 2015–2019 byl evropskými autoritami prováděn výzkum a náhradě potenciálně rizikových látek v tetovacích inkoustech bezpečnějšími a technicky adekvátními alternativami. Tyto postupy se uplatnily u všech typů pigmentu kromě “Pigment Green 7” a “Pigment Blue 15:3”, kde nebyly nalezeny alternativní vhodnější látky a tyto dva pigmenty jsou tedy nyní od roku 2023 v EU zakázány.
Velmi důležitý je také výběr tatéra. Z hlediska bezpečnosti se snažte vyhýbat “po domácku” poskytovaným službám a hledejte spíše oficiálně vedené tetovací salony a kvalifikované tatéry. Jakožto živnostník totiž musí tatér splnit zákonem dané podmínky, aby byla zajistěna bezpečnost, hygiena atd. Podle Národního pedagogického institutu České republiky by měl rovněž tatér splňovat následující kritéria:
- středoškolské vzdělání s maturitou
- rekvalifikační kurz tatér s akreditací MŠMT nebo profesní kvalifikace 69‑034‑M Tatér/tatérka
- alespoň 5 let odborné praxe v oblasti činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže
Podrobnější informace naleznete např. na stránkách Národního pedagogického institutu České republiky nebo v Národní soustavě kvalifikací.
Jak minimalizovat riziko rozvoje komplikací při tetování?
1. Nepodceňujte výběr salonu a tatéra
Jak již bylo řečeno, činnost tatérů je regulována za účelem zajištění co nejvyššího stupně bezpečnosti, hygienických norem atd. Vyhledávejte tedy taková pracoviště, kde si můžete být jisti odbornou způsobilostí tatéra.
Vyšší cena tetování by vás rozhodně neměla odradit, spíše naopak – tatéři často mají minimální základní cenu, protože pro každého klienta musí otevírat nová originální balení s jehlami, inkoustem atd. – což je pozitivní známka vysokých hygienických standardů daného salonu. Dle velikosti tetování pak tato cena narůstá, protože je spotřebováno více materiálu. Zároveň myslete na to, že “kérku” budete na těle mít po zbytek života a proto byste se měli svěřit do rukou někoho, kdo má jisté zkušenosti a know‑how. Což je často vykoupeno právě vyšší cenou.
2. Zvažte svůj celkový zdravotní stav
Ačkoliv se nedá jednoznačně říci, pro koho je tetování vhodné, a pro koho může znamenat zvýšené riziko, je fajn zamyslet se nad svým celkovým zdravotním stavem, a případně možnost tetování probrat s lékařem a také samotným tatérem. Na pozoru by se měli mít zejména lidé s kožním nebo autoimunitním onemocněním – ve finále to nemusí nutně být definitivní překážka, ale reakce těla na tetování se může v těchto případech velmi obtížně odhadovat. Proto je na místě konzultace s odborníky, kteří váš zdravotní stav znají v širším kontextu.
3. Dobře se na den D připravte
Aby vše proběhlo bez problému, je vhodné dodržovat před tetováním jisté zásady. Ty často najdete na webových stránkách tetovacích salonů, případně vám je může zaslat/vysvětlit sám tatér. V podstatě se jedná o to, že tetování je pro tělo jistým stresorem – zásadní tedy je, abyste do salonu přišli dobře vyspaní a tak akorát najedení a napití. Alespoň den před tetováním je vhodné vynechat alkohol a také nadměrný příjem kofeinu, mohlo by totiž dojít ke zvýšené krvácivosti a zhoršení “uchycení” pigmentu. Je také vhodné den předem neběžet maraton, zkrátka chovat se tak, abyste do salonu přišli ideálně plni sil.
Pokud si nejste jisti, jak se před tetování správně chovat, zeptejte se přímo tatéra, který vám poradí na základě zkušeností z praxe. Záležet bude také na velikosti tetování – na “rukáv” bude rozhodně vhodné připravit se svědomitěji, než na motiv o průměru 2 cm.
4. Zjistěte si, jak se o tetování správně starat
Správná péče o tetování urychlí proces hojení, minimalizuje riziko infekce, a má pozitivní vliv také na vzhled a trvanlivost tetování. Ze salonu pravděpodobně odejdete se speciální fólií, kterou vám tatér nalepí na nové tetování. Tuto fólii na místě necháte cca 2–7 dní, existuje více druhů a značek fólií, takže se vždy řiďte pokyny vašeho tatéra.
Je možné, že se pod fólií objeví trochu krve, plazmy (nažloutlé tekutiny) i samotného inkoustu, který může lehce “vytékat” – to je v určité míře zcela normální a patří to k přirozenému procesu hojení. Pokud byste pociťovali značnou bolest, silné krvácení, zanícení rány nebo jiné vedlejší účinky, kontaktujte tatéra a případně i lékaře.
5. Po sundání fólie pozor na infekci
Po samotném sundání fólie (čistýma rukama) je vhodné tetování jemně omýt vlažnou vodou, případně jemným antibakteriálním mýdlem – opět vám poradí váš tetér. Po pár dnech se na tetování pravděpodobně vytvoří stroupky, které je důležité neškrábat, ale čekat, až odpadnou samy. Při jejich odstraňování byste s nimi totož mohli “vydrápat” i pigment nebo by se vytvořily jizvičky. Své tetování pak můžete pravidelně mazat, např. Bepanthenem Plus, Bepanthenem Tattoo nebo bambuckým máslem (s tím mám osobní pozitivní zkušenost). Vhodnost mazání a jeho četnost vám opět poradí tatér, někteří dokonce prodávají vlastní “mastičky” na podporu hojení.
S hojícím se tetováním na chvíli zapomeňte na bazén, saunu a podobné radovánky – i z hlediska domácí hygieny je vhodnější sprcha než koupel, abys se stroupky nerozmáčely. Ke svému obvyklému režimu se můžete vrátit cca po 3–4 týdnech, kdy by měly být již stroupky sloupnuté a tetování zahojené. U větších tetování se však tato doba může protáhnout a opět je potřeba řídit se radami tatéra.
6. Pozor na sluneční paprsky
Tetovat se můžete nechat celoročně, osobně si ale vybírám spíše zimní měsíce, protože čerstvé tetování je na sluneční záření ještě o něco více citlivé, než to zahojené. I v případě již zahojeného tetování je v létě potřeba jej svědomitě mazat, ideálně krémem s UV faktorem alespoň 30, lépe však 50.
Čerstvé tetování je potřeba po dobu alespoň 4–5 týdnů nevystavovat slunci ideálně vůbec – tj. překrýt ho rukávem, šátkem atd. Pokud je však tetování úplně čerstvé, pozor aby mohlo dýchat a efektivně se tak hojit. Vždy ale bude záležet na konkrétním případě, i na tato opatření se proto zeptejte tatéra.
Jak je to po tetování se cvičením?
V prvé řadě je třeba vrátit se k tomu, že tetování i fyzická námaha jsou pro tělo jistým stresorem. Pokud jste si tedy nechali udělat tetování přes celá záda, není nejlepší nápad si na další den naplánovat zničující trénink. I zde se proto může situace lišit v závislosti na umístění tetování, jeho velikosti, vašem zdravotním stavu atd. Nejčastěji se uvádí doporučení počkat alespoň 24–48 hodin, někdy je ale vhodnější delší pauza. I v tomto případě se poraďte s tatérem. Roli pak bude hrát i druhy fyzické aktivity, kdy např. jóga bude bezpečnější varianta než intenzivní workout či plavání.
Co si z toho vzít?
Tetování je v posledních letech narůstajícím trendem a stále se aktualizuje a vylepšuje jeho regulace, aby bylo docíleno co největší bezpečnosti a hygienických standardů. Před pořízením tetování je však vhodné se zamyslet nejen nad samotným motivem, ale i nad svým celkovým zdravotním stavem, výběrem tatéra atd.
Aby se minimalizovalo riziko infekce a jiných komplikací, je vhodné se na tetování dobře připravit a pečlivě se o něj starat. Odměnou vám bude nejen rychlejší hojení, ale také dlouhotrvající dobrý vzhled tetování.
