PhDr. Barbora Matějčková

Zjistěte, co ovlivňuje výběr potravin, jaká platí výživová doporučení, co znamená kvalita potravin a jaké trendy mění nákupní chování Čechů.

Zjistěte, jak vzniká med, jak probíhá jeho zpracování, jaké existují druhy medů, co obsahuje a jaké jsou jeho tradičně uváděné účinky.

Nemůžete usnout, budíte se v noci nebo vstáváte příliš brzy? Přečtěte si, co pomáhá na nespavost, jaké jsou její příčiny.

People pleaser: člověk, který potlačuje vlastní potřeby, aby vyhověl druhým. Poznejte typické znaky, příčiny, dopady a tipy, jak se people pleasing odnaučit.

Skřípete v noci zuby a ráno vás bolí čelist nebo hlava? Bruxismus (nevědomé zatínání a skřípání) může vést k opotřebení zubů i potížím s čelistním kloubem. Zjistěte, proč vzniká, jaké má projevy a jak ho účinně zmírnit – od relaxace a spánkové hygieny po okluzní dlahy a další možnosti léčby.

Depersonalizace a derealizace jsou změněné stavy prožívání, kdy se člověk cítí odpojený od sebe nebo od reality. V článku vysvětlujeme rozdíly, častý výskyt ve stresu i u poruch (deprese, PTSD, panika) a kdy už jde o depersonalizační poruchu.

Spánková paralýza: proč při probuzení nemůžete hýbat tělem, koho nejčastěji postihuje a jak epizody zvládat i předcházet díky spánkové hygieně a terapii.

Misofonie je selektivní přecitlivělost na konkrétní zvuky (např. mlaskání), která vyvolává silné emoce a může vést k vyhýbání se lidem i situacím.

Kůže není jen ochranný obal, ale živý ekosystém mikroorganismů. Objevte, jak kožní mikrobiom ovlivňuje zdraví pokožky i naši imunitu a obranyschopnost.

Strava seniorů má svá specifika – zjistěte, jak správně jíst ve vyšším věku, podpořit imunitu, předcházet nemocem a udržet si energii i vitalitu.

V dnešní době obecně řada z nás bojuje se spánkem. Nedaří se nám dlouhou dobu usnout a pokud se přeci jen zadaří, bohužel ne na dlouho v žádoucí kvalitě. Kromě mnoha prostředků, ať už přírodních či farmakologických, existuje něco, čím bychom si mohli pomoci? Přečtěte si tento článek a možná se to dozvíte!

Možná jste už někdy o fasciích slyšeli, jelikož jsou v aktuální době často diskutovanou problematikou. Víte tedy, co přesně fascie jsou? K čemu nám slouží? A jak se o ně starat? I kdyby náhodou ano, i přesto čtěte dále a osvěžte si své znalosti.

Theobromin je alkaloid, který rozhodně nesouvisí s chemickým prvkem bromem. Když ne v laboratoři, víte, kde jej naleznete? A proč by vás to vůbec mělo zajímat - k čemu je dobrý? Čtěte dále a budete moudřejší!

Dopamin, často označovaný jako “hormon štěstí”, je neurotransmiter a hormon vyskytující se v našem mozku. Víte však, jak zásadní roli hraje v našem životě? Za co všechno je zodpovědný? A co se děje, když ho máme moc nebo naopak málo? Čtěte dále a dozvíte se to!

MOZEK. “Nejdůležitější” orgán našeho těla, který nám právem bere nejvíce energie. Ale myslíte, že veškeré fungování organismu zvládne obstarat sám? A pokud ne, víte, jací pomocníci jsou mu neustále po ruce? Pokud ne a vaše touha znát převládne, čtěte dále a dozvíte se více!

Jinan dvoulaločný. Asi tento název čtete poprvé, ale co když místo něj uvidíte Ginkgo biloba? To už vám napoví víc? Pokud ne, čtěte dále a dozvíte se více o tomto kouzelném stromě a hojně užívaném extraktu z něj.

Sebepoznání zahrnuje uvědomění vloh, schopností, dovedností a možností. Jeho cílem je prožitek vnímání vlastní jedinečnosti, což často mívá za následek posílení sebevědomí. Jaké jsou tedy způsoby sebepoznání, a jak je uplatnit v běžném životě?

Přemýšleli jste někdy o tom, že byste si šli zacvičit, ale přitom se ani nepohnuli a i přes to z této “pouhé” idei profitovali? V čem konkrétně prostá představa může pomoci a jak to funguje? A má tuto schopnost každý z nás? Čtěte více a budete si moct představovat více.

Mám Tě rád, nemám Tě rád, mám Tě rád, nemám Tě rád… A co být zastáncem pouze varianty “mám Tě rád”? To i v případě, když se Ti nedaří, když zlobíš, když neposloucháš a nebo neděláš všechno podle mých představ? Co se stane, když bude člověk schopen tuto bezpodmínečnou lásku poskytovat svým dětem za každých okolností, ale hlavně co se bude dít, když ne?

Také jste i Vy někdy slyšeli rčení “láska prochází žaludkem”? Možná, že je pod tímto slovním spojením schováno ještě více, než se na první pohled zdá. Je pravděpodobné, že si část naší trávicí soustavy, v tomto případě konkrétně střeva, “povídá” s mozkem? Pokud ano, kolik a co všechno jsou si schopni říct a jak moc se navzájem ovlivní? Čtěte dále, ideálně až na konec!